Kdo chytá v žitě
J. D. Salinger (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/1953/bmid_kdo-chyta-v-zite-u8T-1953.jpg
4
4155
596
Tento psychologický poválečný román poprvé vydaný v roce 1951 patřil v padesátých letech k těm nejčtenějším. Příběh vypráví sedmnáctiletý mladík Holden Caulfield, který byl vyhozen z přípravné školy a popisuje tedy jeho cestu domů. Cestou se setkává s různými typy lidí a získává nejednu zkušenost. Černý humor, kterým nám je tento příběh vyprávěn, nás více přibližuje k povaze pubertálního hocha, který cestou poznává nejen nové lidi a nová místa, ale také tak trochu sám sebe.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2000 , Volvox GlobatorOriginální název:
The Catcher in the Rye , 1951
více info...
Přidat komentář
Sorry, ale príšerné. Takmer som to nevládal dočítať. Trvalo mi cca ROK, kým som to nakoniec brutálne, bolestivo, zničene, vyčerpane a zakrvavene dokopal od úvodnej po záverečnú stránku. A nemám pocit, že by som vedel, o čom by to bolo. bol tam nejaký chalan, ktorý sa vyjadroval kvázi frajersky, postretal plno nezaujímavých postáv a nezažil ani jednu zaujímavú vec. Toto bolo číré utrpenie. Ak je toto klasika svetovej literatúry, potom by ma možno (možno!) celkom zaujímalo vysvetlenie, prečo je tomu preboha tak.
Přečetla jsem tuto knihu třikrát a nemůžu si pomoct, prostě mě chytla za srdce :) Holden je nevyrovnaný mladý muž, který neví co dál ve vlastním životě a mezitím, co tuto otázku řeší, se mu přihodí několik zvláštních situací a dobrodružství...mladého hrdinu v určitých otázkách chápu, protože se s ním částečně ztotožňuju.
Je mi ale jasné, že pro úplně každého tato knížka není. Záleží na náladě a také styl vypravování a mluva mladého Holdena nemusí každému vyhovovat :) Pro mě je to ale srdeční záležitost :)
Pět hvězd Salingerovi. Překlad raději nehodnotím, po dvou stranách jsem to vzdala a sehnala si raději originál. Zrovna v tomhle případě totiž manželé Pellarovi zabíjí celou atmosféru příběhu. Je to mnou? Možná.
S přehledem má nejoblíbenější kniha. Jediné co mě mrzí je, že jsem si ji nepřečela dávné roky zpátky, abych si ji mohla číst znova a znova dokola a měla ji tisíckrát přečtěnou.
Nejdříve je Holden zvláštní postava. Smrad, který všechny a vše nesnáší. Všichni kolem jsou hlupáci a on jich má plné zuby. Odchází ze školy, potuluje se New Yorkem. Holdenův pocit samoty je schován za jeho velkými slovy. Dějově se toho až tolik neděje, ale tím je Salinger známý, obzvášť jeho povídky bublají pod povrchem A girl I knew nebo For Esme with love and squalor jsou mistrovsky napsané.
Salinger píše mistrovsky. Celou dobu jsem si podtrhávala pasáže, mohla bych podtrhnout celou knihu. Včetně titulu.
Pár mých oblibených citátů: (knihu jsem četla anglicky)
“What really knocks me out is a book that, when you're all done reading it, you wish the author that wrote it was a terrific friend of yours and you could call him up on the phone whenever you felt like it. That doesn't happen much, though.”
“I don’t give a damn, except that I get bored sometimes when people tell me to act my age. Sometimes I act a lot older than I am - I really do - but people never notice it. People never notice anything.”
"I was half in love with her by the time we sat down. That's the thing about girls. Every time they do something pretty, even if they're not much to look at, or even if they're sort of stupid, you fall half in love with them, and then you never know where the hell you are. Girls. Jesus Christ. They can drive you crazy. They really can."
“I thought what I'd do was, I'd pretend I was one of those deaf-mutes. That way I wouldn't have to have any goddam stupid useless conversations with anybody. If anybody wanted to tell me something, they'd have to write it on a piece of paper and shove it over to me. They'd get bored as hell doing that after a while, and then I'd be through with having conversations for the rest of my life. Everybody'd think I was just a poor deaf-mute bastard and they'd leave me alone"
Jestli máte tuto knihu v povinné četbě, tak neváhejte a stáhněte po ní! Příběh se krásně čte a bavil mě.
SPOILER! Pořád jsem nějak předpokládala špatný konec a byla jsem dost překvapená, když se nekonal. :D
Holden. Dospívající člověk, který má životní energie a ambicí asi jako devadesátiletý stařeček. Vše vyvrcholí již jeho několikátým vyhazovem ze studií, a tak se začne poflakovat po amerických ulicích. I když to není zrovna strhující kniha, obsahuje nějaké zajímavé myšlenky, takže za přečtení stojí. Vážně. Bez psiny.
Nějak nevím... Nezaujala mě ani kniha ani hlavní postava. Věřím tomu, že je stále aktuální, protože se i dnes najde spousta lidí, kteří nemají žádný cíl. Jenže mě toto téma a styl nesedí...
Knížku jsem četla kdysi dávno, po letech mi zůstal jen pocit, že mě to moc nebavilo. Ani další pokus nepřinesl žádný velký posun, asi mi tento způsob vyprávění prostě nesedí. Ovšem poslední věta je nezapomenutelná i po dlouhé době. "Nikdy nikomu o nikom nevypravujte, poněvadž by vám pak začal scházet."
Popravde ke knize jsem se dostal nekdy pred lety. Dotahlo me k ni Anime GiTS. Cetl sem ji se zajmem a musim uznat, ze kniha je odrazem jakekoliv doby, jakehokoliv cloveka v jakemkoliv veku. Jakmile s nim zacnou cloumat city a celkove jeho "ja". A tak si take obcas preji byt hluchonemej...
Pravdepodobne som knihu čítal príliš neskoro. Ak by som ju čítal vo veku hlavnej postavy, možno by som jeho názory chápal viac, ba... možno by som s ním aj v niečom súhlasil. Síce od mojích 16-tich neubehlo zas až toľko času, sám viem, že už vtedy som mal vcelku ucelený názor na vec(i). Avšak pri myšlienkových pochodoch mladého Holdena som si častokrát vravel, že ten chlapec to v hlave nemá vôbec v poriadku. Na jednej strane sa mu niečo náramne páči, ale hneď na to vlastne zistíme, že to postavu rozčuluje a podobne. Takže, knihou som sa prelúskal viacmenej z donútenia, nakoľko mi postava bola ukradnutá, a bolo by mi "bohovsky" jedno, keby ho na konci postretlo ... čokoľvek !
Skvělá kniha, kdy chování a charakter hlavního hrdiny je naprosto dokonale a věrohodně popsaný, celý děj je hodně zábavně podaný.
(Ideální pro toho, kdo má občas problémy se ztotožnit s mužským hrdinou u ženské autorky (nebo pohlavně naopak), kdy si čtenář říká, že takhle by se hrdina nechoval, to autorka popisuje, co nezná a vymýšlí si .... tak takový pocit u Kdo chytá v žitě čtenář rozhodně nemá, nebo já jsem neměla :)
Opravdu zajímavá kniha, ke které jsem se dostala ve své podstatě náhodou. Kdo chytá v žitě se dá přirovnat k dalším knihám, jež jsem už četla a líbily se mi (Ten kdo stojí v koutě a Odpusťte mi, Váš Leonard). Holden Caulfield se projevil jako kluk vhozený do světa dospělých, jenž si neví s tím vším tak nějak rady a pořád říká slovo páni nebo také "To mě umrtvilo". Ano, přiznávám, že byl chvílemi opravdu dost nesnesitelný, ale stejně mě zajímalo, jak se bude jeho příběh vyvíjet dál a jak nakonec skončí. Holden totiž dokázal velmi vtipně a lehce vyprávět, takže kniha díky tomu velmi rychle ubíhala (navíc měla jen něco přes sto stran). Líbilo se mi také procházení vánočním New Yorkem a letmé přiblížení poválečné doby. V knize lze najít nespočet pěkných citátů a vcelku vzletných myšlenek - například to že by Holden chtěl chytat děti hrající si v žitě, aby nespadly do propasti. Konec knihy byl určitě nejlepší, protože tam vystupovala moje oblíbená postava Phoebe. :-)
Ukázka toho, že když někdo umí psát, dokáže napsat i obyčejné věci zajímavě a vtipně. Krásné popisy krásných postav. A zajímavý závěr: Nikdy nikomu o nikom nevypravujte, poněvadž by vám pak začal scházet...
Právě jsem dočetla další z klasických knížek americké povinné četby a upřímně pořádně nevím, co na ni říct. Na jednu stranu chápu, proč se zařadila mezi klasiku na druhou stranu však ničím extra výjimečná není.
Salinger vykreslil postavu Hauldena naprosto dokonale. Spratek, který se neustále nechává vyhazovat z internátních škol a už v brzkém věku je šíleně znuděný životem. Hauldena jsem měla ráda, sice mu máte občas chuť jednu střihnout, ale zároveň vás jeho příběh strašně fascinuje a prostě musíte pokračovat ve čtení. V knize je spousta postav, tím, že ji však vypráví Haulden se jejich příběhy dozvídá hodně povrchně, v centru dění je prostě Haulden.
Kniha je určitě vhodná pro náctileté čtenáře, protože podle mého názoru, pocity, které měl Haulden, si projde každý z nás :)
Holden je hrdinou nevěrohodným a jen velmi těžko se s ním můžete plně ztotožnit. A právě proto je kniha tak zajímavá. Musíte bojovat s Holdenem i sami se sebou. I když se odehrává v poválečných letech v USA, stále působí naprosto aktuálně. Kdo si jen trochu vzpomene na dospívání, objeví stejné motivy, nad kterými uvažuje hlavní postava. A vidí je i u dnešních teenagerů. Ta neschopnost najít své místo ve světě a zavrhování všeho, co představují dospělí. Urputně se snaží najít vlastní pozici a vše nazývá falešným, přičemž sám nedovede být autentický. Druhá věc je zajímavý jazyk - tuto knihu asi vážně nemá smysl číst jinak než v angličtině. Perfektní je i způsob vyprávění, kdy se backstory nepatrně a v útržcích prolamuje do přítomnosti. A nakonec nesmíte čekat happyend. Mrzí mě, že jsem se k titulu dostal až nyní. Hrozně rád bych ho četl ve svých sedmnácti... jedno je ale jisté, budu ho číst ještě mnohokrát.
Já jsem byla s knihou naprosto spokojená. Přečetla jsem ji za pár dní a nelituju toho. Zaujal mě hlavně styl psaní, kterej byl pro mě úžasnej, žádný zbytečný spisovný koncovky aj. Dost často se mi taky stávalo, že jsem narazila na pasáže, u kterých jsem se smála na veřejnosti nahlas. Ale bylo mi to buřt. A těm lidem vlastně taky. Mě ta knížka prostě oslovila a v budoucnu se k ní určitě vrátím. Bylo to moc prima.
Štítky knihy
New York americká literatura dospívání USA (Spojené státy americké) studenti psychologické romány černý humor škola internát pro chlapce
Autorovy další knížky
| 1971 |  Devět povídek |
| 1960 |  Kdo chytá v žitě |
| 1987 | Franny a Zooey |
| 1987 | Vzhůru, tesaři, do výše střechu zvedněte! / Seymour: Úvod |
Kniha Kdo chytá v žitě je v
| Právě čtených | 66x |
| Přečtených | 6 547x |
| Čtenářské výzvě | 621x |
| Doporučených | 386x |
| Knihotéce | 1 067x |
| Chystám se číst | 1 330x |
| Chci si koupit | 191x |
| dalších seznamech | 62x |
Kniha má svým stylem (nebo minimálně překladem) blízko k Forrestu Gumpovi, nicméně v nehumorné rovině. Příběh na mě působil docela depresivně (nasranost na okolní svět a jak to v něm chodí), ani se člověk nemůže divit konspiračním teoretikům, kteří tuto knihu dávají ke spojitosti k určitým smutným událostem 20. století (atentáty). Nicméně se to četlo moc dobře, určitě to bylo zajímavé - včetně atmosféry, viz co už jsem zmínil výše.