Kde kvete tráva

03.12.2018

“Dáme vám pocítit, jak směšná byla vaše hrdost, když jste mávali korejskou vlajkou a zpívali hymnu. Přesvědčíme vás, že nejste víc než hladem šílená, ubitá, prašivá zvířata, kusy masa zaživa hnijící ve smradu a špíně.”

15.11.2018

I když jsem se snažila si před čtením knihy něco málo o události 518 zjistit, na tohle jsem rozhodně připravená nebyla. Literárně je to skvost s bravurním překladem. Obsah ale děsí. Zajímalo by mě, jestli se mi dostane od autorů z Asie někdy do ruky i něco veskrze pozitivního. Knihu doporučuji velmi, ale pro pozorného nepřecitlivělého čtenáře. Jsem na ledacos z literatury zvyklá, ale zlé sny se mi nevyhnuly.

08.11.2018

Čítala som aj autorkinu Vegetariánku a síce mala najekaé myšlienky, ktoré mi zarezonovali v hlave, ale pocitovo u mňa tá kniha nič hlbšie nevyvolala. Opakom je táto kniha, ktorá bola bolestivou už aj pri čítaní, nieto ešte vtedy, keď ste nad ňou premýšľali. Síce má len necelých 200 strán, ale pocity a bolesť sú tam beznádejne zahustené. Veľmi sa mi páčilo roztriedenie kapitol, z rôzneho uhlu pohľadov, od rôznych postáv až po uzavretie kruhu, kde sme sa viac-menej vrátili na začiatok. Doporučujem!

01.11.2018

Krásným jazykem, stylem i podařenou kompozicí jsou popsány hrůzné věci, které se děly s malými obměnami na tolika místech světa.
Osobně jsem o jihokorejských událostech mnoho informací neměla a četba mi dala z "lidského" (- diskutabilní pojem vzhledem k této knize) hlediska zabrat. Krásné, smutné a povětšinou i hrůzné. A dle mého i skvělý překladatelský počin.

29.10.2018

Silně napsaná kniha o události, která je stále tabu - zkuste si něco najít na internetu, s pravdivými informacemi moc nepochodíte. Často se mluví hlavně o zlé Severní Koreji a nikdo netuší, jaké hrůzy se děly na jihu. Musela jsem si mezi čtením dělat přestávky. Možná jsem cíťa, ale několik slz mi v metru ukáplo a začínaly se mi zdát šílený sny. Nespravedlnost, smrt, krutost a bezmoc se tu mísí v kontrastu s láskou, něhou, přátelstvím a odvahou. Rozhodně doporučuji přečíst. Člověku to svým způsobem otevře oči..

"Kwangdžu může být cokoli, co je vyloučené a osamocené, pošlapané mocenskou zvůlí, bezdůvodně odsouzené k totálnímu zničení."

21.09.2018

Neuvěřitelně silné svědectví o lidském zlu, krutosti člověka vůči člověku, o pošlapání lidské důstojnosti, o vině, svědomí národa, o touze po svobodě a právu na normální život. Příběhy několika protagonistů, jejichž osudy se protnou během jihokorejského povstání v Kwangdžu v 80. letech minulého století jsou svědectvím nejen jedné události, politického režimu a zvůle mocných, ale především obžalobou legitimity mlčící většiny, díky které se pocit viny obrací proti samotným obětem. Autorka přináší příběhy napsané krásným jazykem a jedinečným stylem, kde každý osud čtenáři předkládá z jiného úhlu pohledu, napříč časem i místem děje. Kniha, která je náročná na čtení, ale rozhodně stojí za to.

18.08.2018

Smutne a silene veci :(.
Krasne napsane...

07.08.2018

Jedna z nejtěžších knih, které jsem četla. Krutá i něžná. Zpovědi mladých lidí (prakticky ještě dětí), mrtvých i živých, šokují surovou brutalitou a zároveň překvapují citlivou lyričností. Ráda bych doporučila, ale jen těm, kteří tento emocionální masakr snesou.

03.08.2018

Svědectví o masakru v Kwangdžu, o kterém ani jihokorejská veřejnost neměla dlouho tušení. A o tom, jak celá tahle tragédie zasáhne navždy životy všech lidí okolo. Jenom číst o tom, jak vláda vyšle proti vlastním lidem armádu a zasáhne takovou brutalitou je děsivé a té tíhy se nejde zbavit. Pořád dokola mi v hlavě zní věta velitele prezidentovy ochranky: " V Kambodži nechali zabít miliony. Není důvod, proč my bychom nemohli udělat totéž."
Děkuji za tuhle knížku, za skvělý překlad, na tyhle události se nesmí zapomínat.

21.07.2018

Kde kvete tráva je bezesporu kniha, která mi dala čtenářsky asi nejvíc zabrat (rozhodně letos, možná i za celý život). Mnohokrát jsem se ztratila v postavách, časové linii, v tom kdo zrovna vypráví... To ale nic nemění na tom, že je tahle kniha naprosto výjimečná, srdcervoucí, silná, emotivní, naturalistická a mimo jiné také poetická. Han Kang pečlivě skládá mozaiku všech těch úděsných osudů lidí, kteří povětšinou byli jen ve špatnou dobu na špatném místě. Vysílá světu neskutečné poselství a odhaluje, že to v Jižní Koreji (alespoň po určitou dobu) rozhodně nebylo o moc víc růžové než v její Severní sestře. Nejvíc na mě zapůsobila kapitola "Chlapec přichází" psaná z pohledu matky, při jejím čtení mě mrazilo...
Co nesmím zapomenout pochválit, je famózní český překlad. Překladatelka navíc na konec knihy přidala doslov, což obvykle doslova nesnáším, tady to ale celému dílo přidalo na intenzitě a zejména čtenáři neznalému tematiky díky tomu doklapla celá řada věcí. Kde kvete tráva tak právě kvůli doslovu vyznívá ještě mnohem intenzivněji. Neskutečné dílo. Určitě se k němu v budoucnu vrátím, ačkoliv budu muset obrnit své city...

19.07.2018

Ne, nedozvíte se, kde a jak se rodí zlo. Zlo prostě existuje, projevuje se (mimo jiné) nepochopitelným a zákeřným násilím - a to má vliv na duše živé i mrtvé, jejichž křik se ozývá dlouho, dlouho... Velmi depresivní čtení, zevšeobecňující průběh a následky masakru v Kwandžu v roce 1980. Srdceryvné, osobní - a skvěle napsané (nelze nezmínit střídání vypravěčů a naléhavé "ty" v oslovování). Zvláště díky poslední kapitole jsem si vzpomněla, jak kdysi patřila k povinné četbě Fadějevova Mladá garda, doplněná útlou knížkou Můj syn Jeleny Koševé; pro neznalé - beletrizovaná historie odbojové (teroristické?) skupiny mladých, bojujících proti nacistům, dopadených a v roce 1942 zavražděných, plus osobní vyznání matky jednoho z nich; ta kombinace byla rovněž vražedná...

07.07.2018

Co všechno se do této knihy vešlo. Krása, krutost, statečnost, něha, mateřská láska, víra, přátelství. Moc krásné, ale zároveň moc těžké čtení, jak se píše na obalu knihy, autorka zkoumá podstatu zla v lidské přirozenosti. Knihu si budu pamatovat do konce života i s tím, čeho všeho je člověk schopen. Znovu ji číst nikdy nebudu.

01.07.2018

Vyprávění, které vás uvězní uvnitř křičících duší všech zúčastněných... osudy, které vás donutí zanechat střípky vaší roztříštěné srdeční chlopně kdesi u kašny v Kwangdžu a prostě jen nechápat... nechápat, kde se bere tolik zla v samotné podstatě člověka... jak takové zlo v sobě zpracovat a naučit se s tím žít... lze něco takového vůbec zvládnout? Aplikovatelné na jakýkoli lidsky vyprázdněný režim... o to více vás to burcuje a nedopřává klidného spánku... srdcervoucně odvyprávěno!

29.06.2018

Při hodnocení této knihy bych začala asi trochu oklikou - nesrovnávala bych ji s Vegetariánkou, ta byla úplně jiná, podle mého měla mnohem větší potenciál, který autorka nevyčerpala. Kde kvete tráva je v kniha v mnohém jiná. Řekla bych, že silnější, vzhledem k tomu, že to, co je zde popsáno se skutečně stalo. Netroufám si ale tvrdit, že autorka pátrá po podstatě páchaného zla. K tomuto témata se v podstatě vyjadřuje jen v epilogu (který já osobně považuji za jednu z nejlepších částí knihy). Pokud mám příběh zhodnotit jako celek, je dobrý, zůstane vám v hlavě ještě dlouho a budete nad ním přemýšlet.Co se týče formy textu, lehce matoucí bylo přeskakování mezi osobami v rámci jednotlivých kapitol - chvíli mi trvalo, než jsem se zorientovala, z jakého pohledu je kapitola vyprávěna.
Mimochodem, pokud toho o této události korejských dějin mnoho nevíte (stejně jako asi většina), doporučuji přečíst si nejprve výborný doslov překladatelky, který vás do problematiky uvede.

28.05.2018

Občas bylo hodně bolestivé číst, co musely dané charaktery prožívat. Ztrátu blízkých, tváří v tvář smrti. Zmařeny všechny naděje. Nedůvěra ke světu a k vlastní zemi.