Katy

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Může člověk létat... když nemůže chodit? Byl to tak nádherný pocit, zhoupnout se a letět vzduchem, volná jako pták. Katy má pět mladších sourozenců. Vymýšlí pro ně skvělé hry, ale také ráda riskuje a pouští se do nejrůznějších dobrodružství. Miluje jízdu na skateboardu, leze na stromy a organizuje výpravy do tajné zahrady. Často se jí zdá, jak létá, a ráda vzpomíná na šťastné chvíle, kdy ji její máma jako malého caparta houpala v parku na houpačce. Po nešťastném úrazu to však vypadá, jako by o veškerou kuráž i chuť do života přišla. Bude se jí vůbec ještě někdy chtít létat? „Knížka Co provedla Katy, která patří k dětské klasice, byla jednou z mých nejoblíbenějších. Ačkoli byla napsána v devatenáctém století, je to pořád krásný příběh – jen nám dnes připadá nerealistický. Trochu jsem ho tedy předělala: odehrává se v dnešní době, a ačkoli první polovina knihy odráží legrační příhody z původní předlohy, konec jsem předělala tak, aby byl mnohem realističtější. Doufám, že všechny skutečné Katy to ocení!“...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/299899/katy-iF9-299899.jpg 4.768
Žánr
Literatura světová, Pro děti a mládež, Dívčí romány
Vydáno, BB art
Orig. název

Katy

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (21)

Kniha Katy

Přidat komentář
pakoshka
04. ledna

Nebudu hodnotit, neb už pár let nejsem cílovka
Ovšem takových 15 let zpátky jsem na Jacqueline Wilsonové vyrůstala. Katy je přesně její styl, je to čtivá, trochu prvoplnánová kniha, líbí se mi spíše autorčina dřívější tvorba - ona totiž po těch letech psaní vykrádá sama sebe.

LillyM.
22.08.2020

Katy mi bylo moc líto, ale jsem na ní pyšná, jak skvěle se s vozíčkem popasovala. Kniha se mi líbila, bylo to hodně něžné, až jsem měla někdy chut´ plakat.


delfínek105
12.07.2020

Katy jsem si hned oblíbila, protože je taková divoká a zlobivá . Líbí se mi, jak ráda leze po stromech a ráda jezdí na skateboardu. Od Izzie vůbec nebylo hezký, že vzala Katy její skateboard, přestože na něm srazila Elsie, ale to neudělala schválně. Izzie vzala Katy ten skateboard hned po jejích desátých narozeninách ,kdy ho dostala, takže si ho Katy moc neužila. Katy je svým sourozencům dobrou sestrou, je na ně většinou hodná, hraje s nimi hry a bere je na pikniky do tajné zahrady. To je asi dost plný dům, když je šest dětí. Elsie a Izzie mě v první půlce hrozně štvaly , byly protivné a Izzie na Katy byla moc přísná, pořád se na ni zlobila. Překvapilo mě, že se potom chovaly ke Katy tak mile. Ta Katyina kamarádka Cecy mi připadala docela hodná. Když pak Katy spadla z tý houpačky na stromě, tak jsem pořád ještě doufala, že se uzdraví a bude moct chodit. Bylo mi Katy moc líto, že už nemůže chodit a musí jezdit na vozíku, protože už nemohla dělat spoustu věcí, co měla ráda, a navíc se na ni lidi na ulici pořád koukali. Bylo zajímavý, jak se Katy nakonec s tím , že nemůže chodit, vyrovnala tak rychle.

midone
04.05.2020

Já nemám slov. Tahle knížka je určená pro mladší čtenáře, ale je tam zakomponováné vážné téma. Dala mi opravdu hodně a je nad čím se zamýšlet. Četla jsem ji když mi bylo deset let, jenže je tak dobře podaná a napsaná, že už v té době jsem nad ní hodně přemýšlela. Není to jako malý princ, kde v tom děti vidí pohádku a dospělí filozofické dílo, ne v téhle knize i děti, kterým je primárně určena, mohou vidět tu hlavní myšlenku knihy.

Damaj
22.01.2020

Úžasná knížka. Moc se mi líbilo téma, čtenář se může vžít do hlavní hrdinky Katy, která je po úrazu připoutaná na vozík. Je zde vykresleno, jak se smiřuje s úrazem, sžívá se s vozíkem, pohlížejí na ni lidé okolo...
Katy (stejně jako postavy jiných autorčiných knížek) je "živá", prožívá to, co můžeme i my, chvíli je hodná, pak zlobí, neposlouchá, ... Je to jako bych četla pravdivý a dobře napsaný příběh.

Suzanne07
16.10.2019

Nádherně smutný příběh!
Tuhle knížku jsem četla naposledy asi před třemi lety, a teď jsem si ji přečetla znovu. Taková milá a hezká kniha. S Katy jsem po celou tu dobu soucítila a nadchlo mě to znovu, jako bych to četla poprvé. Líbilo se mi, že Katy nebyla celou dobu silná, ale pak se s tím, co ji postihlo smířila. Já bych asi tak silná nedokázala být.

domihruzkova
24.04.2019

Byl to takový milý návrat do dětství. Přestože je kniha určena především pro mladší čtenáře, kniha mě bavila a až do konce jsem doufala, že se Katy nakonec postaví na nohy.

BookLoverJane
24.02.2019

MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY
Tahle kniha byla zase jedna z těch od Jacqueline Wilson, na které jen tak nezapomenu. Když sáhnu po téhle mojí nejoblíbenějsí autorce, nikdy mě nezklame. Někdy jsou její knížky taková oddechovka a jiné jsou zase skvělé: smutné, veselé... všechny emoce zároveň a jsou nezapomenutelné, ale obě varianty si ode mě vždycky zatím zasloužily plný počet hvězdiček. Občas si musíte počkat na ten rozjezd, ale mně to moc nevadí. Zbylá půlka knihy to vždycky vynahradí a stejně mě ta předchozí půlka taky baví, protože je to o těch postavách, které mám vždycky moc ráda.
U téhle knihy jsem si ale říkala, že mi Katy moc není sympatická. Byla hodněkrát protivná na Elsie a Izzie, i když mě taky štvaly, ale i tak mi její povaha na začátku moc nesedla. Připadalo mi, že je trochu sebestředná a že trochu na ostatní žárlí. Jenže potom, jak se jí stal ten úraz, jsem s ní začala soucítit a zamilovala jsem si ji. Bylo mi jí fakt líto. Jak byla v nemocnici a měla ty hrozné nálady, tak mi jí vážně bylo líto a soucítila jsem s ní. Začala se chovat úplně dospěleji a čím dál tím víc se mi začínala podobat. Tohle si vůbec nezasloužila. Dělala sice občas blbosti a nebyla úplný svatoušek, ale od té doby, co se jí to stalo, se hodně změnila. A ještě k tomu jí umřela máma... fakt neměla štěstí. Uvědomila si, podle mě, co je v životě asi důležité. Taky má hodně ráda lidi. Ne jako obecně, ale vždycky je tak rozlišuje a taky má na ně podobný vkus a přístup jako já, až na to, že já nejsem tak výřečná :). Moc se mi líbilo, jak si to s někým vždycky vyřídila anebo řekla, co si o něm myslí přímo do očí... naopak taky někdy musela lhát a to taky uměla dobře. Izzie a její táta mi občas připadali dost takoví puritánští. Hodně věcí jim nedovolili a obecně byli takoví přesní. Phil byl hrozně roztomilý, Dorry a Jonnie taky. Elsie mě na začátku štvala, ale pak byla moc milá. No a Clover... ta byla fakt super. Někdy mě sice mátlo, že i hlavní hrdinka z Čtyřlístku pro štěstí se jmenovala Clover, ale moc mi to nevadilo. Nejen, že byla milá, ale s každým vycházela. Cecy mi na začátku připadala hodná, ale potom jsem ji už moc neměla ráda. Za to Helen, ta byla skvělá. Jak se tam objevila poprvé, tak jsem si říkala, že je taková divná, ale potom mi přišla strašně hodná, hlavně když zvlášť za Katy přijela. Ředitelka mě neskutečně štvala, pan učitel Myers byl super a slečna Lambertová ještě víc. Dokonce jsem si i zapsala některé knížky, které "doporučovala".
Čekala jsem nějaký až moc přitažený konec (asi, že se Katy postaví a zase začne chodit nebo něco takového), ale byl o mnohem lepší a dojímavější. Strašně moc bych kvůli tomu konci ocenila další díl, ale zase nevím, jestli by tam bylo o čem psát. No nic, jdu vstřebat tuhle úžasnou knihu a těším se na další od mojí nejoblíbenější spisovatelky Jacqueline Wilson.

1