Dítě
Fiona Barton
Kate Waters série
< 2. díl
Dvacet let pohřbené hrůzné tajemství. Tři ženy, kterých se bezprostředně týká. A nespočet démonů, které i nyní vyvolává... Ten starý dům stál v části Londýna, kterou developeři hodlají přebudovat na luxusní čtvrť. Čilý stavební ruch však přeruší nález jednoho z dělníků: pod vrstvou hlíny odkryje kostru malého dítěte, zjevně pohřbeného před mnoha lety. Novinářka Kate Watersová chce o případu psát, ale brzy pochopí, že ze všeho nejdříve bude třeba zjistit identitu mrtvého dítěte ze staveniště. Při hledání odpovědi na tuto otázku Kate odkrývá spojení se zločinem, který městem otřásl před několika desítkami let: z místní nemocnice bylo tehdy ukradeno novorozeně. Zmizelo beze stopy a jeho rodiče se z této ztráty nikdy nevzpamatovali. Kate se vyptává dům od domu, proniká do minulosti starousedlíků a postupně splétá nitky příběhu, který je místními považován za největší – a nikdy nevyřešenou – záhadu. Vyslechne si ledacos, ale brzy zjistí, že klíč k rozluštění dávné tragédie skrývají tři ženy. Každou z nich nevysvětlené zmizení novorozeněte silně zasáhlo – a každá z nich je nyní zmítána úvahami, co novinářce říct a co si navždy ponechat pro sebe...... celý text
Přidat komentář
Průměr, do poloviny knihy dost nudné, postavy opravdu nesympatické, spíše psycho než thriller.
U knihy jsem se vyloženě nudila. Říkat tomuhle thriller je poněkud zcestné. Napětí žádné. Postavy nesympatické. Konec předvídatelný (tušila jsem to už od půlky knihy). Žádný zázrak. Jsou lepší thrillery.
Žádný psychothriller to teda není, nebo jsem zvykla na něco jiného. Ale jinak se mi kniha líbila a byla jsem překvapená z konce.
Čtivé, napínavé, šokující. Bravurně napsaný příběh. I když mě občas potrápily překladatelské chyby (kupříkladu to, že Louise, dcera Angely a Nicka, se narodila před 10 lety, přitom o pár stránek dál se dočteme, že Angela pojede na kávu za Louise. Tak stane se no :-) ).
Knihu jsem zhltla jak malinu. Doporučuji.
Autorka mě nalákala na její prvotinu Vdovu.
Od autorky jsem četla knihu Vdova, která se mi také nelíbila, zkusila jsem tuto novou, ale ta se jí opět hoooodně nepovedla.. Škoda.. Další už nechci od Fiony Barton.
Za mě lepší než vdova.Ze začátku trochu zmatené přeskakování mezi jednotlivými hrdinkami,ale závěr dobrý.Chtěla jsem dát 4 hvězdičky,ale nějak jsem se uklikla.
Tak tohle spíš ne :-(. Ještě, že jsem si přečetla komentáře a odložila knihu včas. Abych do 3/4 knížky čekala, že se to rozjede na to je život vážně krátký a zajímavějších knížek než je tato je spousta. Přiznám se dala jsem to na 80 stránku a vážně nic moc - plochý, nezáživný, postavy nijaký... Asi jsem se namlsala kvalitnějšími detektivkami ( psychothriller si představuji trochu jinak ).
P.s. : Ale dávám jedno velké plus za obálku, ta vypadá jako psycho...:-)
Jako psychothriller to nebylo. Spíš detektivka. Námět a zapletka skvělá, ale zpracování pokulhává. Není to napsané tak, abyste knihu nedali z ruky. Vlezlá Kate mi byla nesympatická.
Prvních pár kapitol se mi ty ženy tak trochu pletly, ale postupem času jsem se začínala orientovat, děj byl stále zajímavněší a ten nečekaný konec mi doslova vyrazil dech. Moc dobrá zápletka, ráda si od autorky přečtu další knížku.
Vynikajicí psychotriller, opravdu se mi moc líbil, paní Barton si zařazuji mezi své oblíbence a budu ji dál vyhledávat...
Velmi dobrý psychothriller. Začátek je místy trochu nezáživný, ale postupně kniha nabere spád a na posledních stránkách napětí houstne až k překvapivému závěru.
Moc nechápu, proč tato kniha má tak dobré hodnocení, ale je pravda, že sto lidí, sto chutí. Mě od začátku nenadchla. Jako v mnoha nynějších detektivkách případ začne řešit kdokoliv jiný než detektiv a vyřeší tím celý příběh, který je už léta pohřben. Snad do poloviny knihy se nic neděje a všechno se začne řešit tak od strany 300. Dávám dvě hvězdičky za konec příběhu, který mě vážně překvapil. Bohužel si od této spisovatelky už asi nic nepřečtu.
Kapitoly o novinářce Kate mě totálně nudily. Velmi dobrý námět, ale nudné zpracování. Zklamání.
Dítě je další knihou populární autorky Fiony Barton. Autorka se vyznačuje poklidnějším stylem psaní, přesto čtenáře nenudí. Pomalu ho vtahuje do svého příběhu a pouští ho až na samotném konci. Nebojí se citlivého námětu a předkládá ho čtenáři ve společnosti zajímavých zvratů a odhalení. Nečekejte však nějaké grandiózní šokující vyvrcholení děje. Autorka na konečné rozuzlení svého čtenáře tak nějak postupně připravuje. I přestože já mám ráda právě to takzvané šokující vyvrcholení, druhá kniha Fiony Barton mě moc bavila a čtení jsem si užila. Čtenářům napínavých příběhů, kteří se nebojí témat až intimních, knihu určitě doporučuji.
Pro mě bylo Dítě první knihou autorky, po které jsem sáhla v podstatě náhodou. Ačkoliv teď toho nelituji, v průběhu čtení jsem si ale dobře vynaloženým časem úplně jistá nebyla.
Hlavní slabinou knížky je, dle mého názoru, jejich 416 stran, zatímco hlavním kladem je bezesporu velmi dobře vymyšlený, doslova vymazlený závěr. Že často chvíli trvá, než se příběh rozjede, bývá u podobných knih normální, zde jsem se ale nudila skoro 3/4 knihy! Nešlo mi se do příběhu začít, spousta vedlejších postav se mi neustále pletla a netušila jsem, o kom je vlastně zase řeč. Ačkoliv nijak zblízka neznám povolání reportéra, přišlo mi, že to musí být vlastně vysněné povolání, protože Kate si mohla dělat prakticky cokoliv, lítat si kdekoliv, řešit kohokoliv a šéfové s tím byli úplně v pohodě. Většina lidí, u kterých zazvonila, ji ihned sedla na lep a svěřili jí pomalu i svá nejtemnější tajemství. Prostě - ne, Kate mi sympatická nebyla. Ale jak kniha plynula a pomalu došla do oněch zmíněných 3/4, začal mě konečně celý příběh zajímat. Vše se začalo komplikovat, cesty tří hlavních vypravěček se začaly postupně propojovat, až příběh vyústil v opravdu výborný závěr. Do jaké míry je pravděpodobné, aby vše takto proběhlo, tím se zabývat nehodlám, pravdou ovšem je, že nakonec všechny dílky skládačky na své místo opravdu zapadly a já vzala na milost i superreportérku Kate.
Nakonec jsem se tedy rozhodla dát knize 4*, protože zajímavý a dobře promyšlený závěr často dokáže obměkčit mé jinak zatvrzelé čtenářské srdce :). Určitě knihu doporučuji dál, ale jak zde již několikrát padlo, za psychothriller ji rovněž nepovažuji.
I ve své druhé knize autorka fantastickým způsobem pracuje s budováním atmosféry celého příběhu. Vyprávění má opět trochu pozvolnější charakter, ten však námětu vysloveně sluší a dopřává mu prostor pro přirozený rozvoj a pozvolné odhalování událostí, které vedly k hrůznému nálezu. Kniha je označena jako psychothriller a pro mě více naplňuje tu psychologickou rovinu, než tu thrillerovou. Nemohla jsem se při čtení ubránit pomyšlení na knihu Manželovo tajemství od Liane Moriarty, kterou mi Dítě především stavbou příběhu a využitím pohledu tří žen připomínalo. Kniha Fiony Barton je však podle mě napsaná poctivěji a řemeslněji a rozhodně bych ji hodnotila výrazně výš než zmiňované Manželovo tajemství.
Štítky knihy
pedofilie psychologické romány psychologické thrillery únosy dětí thrillery pro ženy zmizení dětí
Kniha Dítě je v
Právě čtených | 4x |
Přečtených | 414x |
Čtenářské výzvě | 11x |
Doporučených | 14x |
Knihotéce | 280x |
Chystám se číst | 216x |
Chci si koupit | 39x |
dalších seznamech | 5x |
Je to takové hodně pozvolné vyprávění.Ale určitě se to dá docist.Jako psychothriller bych to nenazval.