Hlasy mrtvých
Thomas Laird
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/17837/bmid_hlasy-mrtvych-3rn-17837.jpg
4
46
8
Jimmy Parisi série
< 4. díl
Na začátku to vypadalo jako poměrně jednoduchý případ vraždy, jejíž obětí se stala matka s dcerou. Vzápětí je však zavražděno několik dalších lidí, které spojují dvě věci - znali se s manželem první oběti a umírali v mučivých bolestech. Parisimu je jasné, že tentokrát stojí proti výjimečně krutému protivníkovi. Na první pohled se zdá, že jde o vyřizování mafiánských účtů, ale brzy vyjde najevo, že skutečnost je daleko složitější. Nelítostný zabiják sice prošel tvrdým tréninkem, aby dokázal na rozkaz svých bossů spolehlivě likvidovat nepohodlné osoby, nyní ovšem pracuje na vlastní pěst - a o to brutálněji. Jako bývalý profesionál vraždí způsobem, jež otřese i zkušenými kriminalisty. Parisimu komplikuje situaci i skutečnost, že do případu jsou zapleteni jeho příbuzní patřící k mafii, a navíc musí pracovat s novým partnerem. Tak těžký soupeř a tolik klacků pod nohama...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2006 , DominoOriginální název:
Voices of the Dead , 2006
více info...
Přidat komentář
Hlasy mrtvých je sice kniha stylovaná do detektivky, ale je to spíš sonda do života policistů, potažmo hlavního hrdiny, vyšetřovatele vražd Jimmyho Parissi. Ztráta první manželky, výchova dětí, časově náročná práce, deprese, zamilovanost, a okrajově zasazené vraždy mstícího se vraha. Čte se celkem dobře, ale žádný zázrak to není.
Ze začátku jsem přemýšlela, z jaké doby to je. Mátlo mě střídání časových linií. Trochu lásky, trochu detektivky. Nakonec zaujala
Opět střídání dvou časových linií - občas jsem vůbec netušil co je přítomnost a co minulost. Nejhorší díl série.
souhlasím, že tento díl je nejslabší. Víc jak polovina knihy je o minulosti, kterou už jsem zhruba znal z minulých dílů (navíc byla trochu změněná). Možná kdybych Hlasy četl jako první nebylo by to tak špatný.
Tak tuhle knihu jsem ani nedočetla, prostě mě nechytla, asi nejslabší ze 4 dílů.
Nic moc, docela mně tam vadilo vracení k Jimmově historii a celkově to bylo takové rychlé.
Tohle mi prislo jako zatim nejslabsi kousek. A hlavne kvuli tomu, jak autor zachazi s minulosti hlavniho hrdiny. Skoro vsechno je jinak, nez v drivejsich pripadech. Napriklad: Celie uz neni vrazedkyni, ale jen obeti, pri smrti sveho otce Jimmy neni ve Vietnamu, ale sleduje ji na vlastni oci... Dost me to nastvalo, takove prepisovani historie. :)
Hlasy mrtvýchKniha Hlasy mrtvých je v
| Přečtených | 65x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 5x |
| Knihotéce | 108x |
| Chystám se číst | 28x |
| Chci si koupit | 3x |
| dalších seznamech | 1x |
První kniha od autora a dost možná poslední.
V knihovně mě Hlasy mrtvých zaujaly anotací. Čekala jsem napínavou detektivku, kde do konce nebudu vědět, kdo je vrah, avšak... Kniha anotaci moc neodpovídá. Od začátku se ví, kdo je vrah, a příběh pojednává o jeho složitém dopadení a také o životě detektiva Parisiho. Žádné vyšetřování fakt nečekejte.
Samotný děj je i přesto vcelku napínavý a rychle to utíká. Bohužel kniha má hafo much, které mě v průběhu čtení neskutečně vytáčely.
Překlad je na dvě věci. Místy to zní, že překladatel neumí česky. Líp by kolikrát dal větu dohromady Ukrajinec, který se česky učí dva měsíce.
Abych ale vše nesváděla na překladatele, on už i ten původní text musel být zajímavý. Top strop je věta, v níž se píše, jak v nemocnici pochodovali mrtví. Další perla je, že když nakonci někoho zavraždí na záchodě, tak se o odstavec dál mluví o tom, že dotyčný byl zabit v domě (pro upřesnění: do restaurace přišel patolog a místo aby zamířil za mrtvolu na záchody, tak za ní šel do domu)...
Taky si autor plete postavy. Těch je tam teda hafo, takže se mu ani nedivím, ale kdo jiný by si je měl pamatovat, když ne autor?
Kromě záměn jmen dochází i k dalším nepřesnostem. Tak například inspektor Watson měl se svou zesnulou sestrou nejdříve vlažný vztah, ale o cca padesát stran dále vypráví, jak byli nejlepší kamarádi a říkali si všechna tajemství.
Samotný styl autora je takový podivný, zvlášť ze začátku. Různě přeskakuje a říká úplně random fakta. Třeba poručík Parisi mluví o rodině a jen tak se zmíní, že jeho syna zneužil pedofil... Nebo vypráví o tom, jak je s přítelkyní v restauraci, a plynule přejde na to, že jeho zesnulá manželka užívala antikoncepci. Připomínalo mi to příběhy na Wattpadu, kde mladé autorky neudrží nit vyprávění a přeskakují z jednoho na druhé.
Jinak hlavní postava mě řádně iritovala. Jeho vztah ke svým vlastním dětem je takový... Eh. O svých nejmladších dětech se nikdy nezmíní jménem, jsou to pro něj jen "holčičky". Mám podezření, že si jejich jména ani nepamatuje :D Své starší děti s oblibou házel na krk své staré matce, aby si mohl užívat s milenkou. Za milenku neváhal utrácet - luxusní restaurace, hotely. Vrchol všeho - prstýnek za tři tácy. Přitom mluví o tom, jak těžko vychází s penězi a že děti nemůže vzít ani na pořádnou dovolenou.
Hlasy mrtvých působí dojmem devadesátkového amerického seriálu o poldech. Mafie, střílečky, pajzly, v nichž se slízají fízlové. Nic moc promyšlenýho, ale za to napěchované zbraněmi a klišé. Nevím, na mě to nefungovalo.