Jestli vůbec někdy

Jestli vůbec někdy
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533215/bmid_jestli-vubec-nekdy-65e04ee979678.png 4 120 120

Anynka v ústavu pro duševně choré, řeholnice Jitka v Bílé Vodě, Jana a Standova máma ve Standově bytě, paní Hanáková v cizí, bezejmenné Praze, Olina s rodiči v Berlíně, Jarda a Magda v obchodním domu Záře, Marie a její dcera Helenka – doma, v obýváku a kuchyni, Věrka s manželem a synem Kubíkem na výletě na leteckou základnu. Osm povídek současných českých autorů se vrací do doby, kdy naděje byla často to jediné, k čemu se mohl člověk upínat – před rok 1989.... celý text

Přidat komentář

boox
02.01.2023 3 z 5

Tři a půl hvězdičky. Předem říkám, že povídky nejsou zrovna můj šálek kávy. Přesto jsem vzhledem k tématu a top autorům, které současná česká literatura má, sáhla po této knížce. Kvalita textů je nepopiratelná, jen jsem se tak nějak zase utvrdila v tom, že mi více vyhovuje "pobýt" s hrdiny trochu déle. V některých povídkách mi přišlo trošku "na sílu" dostat tam nějaký "šokující" konec (Dvacet devět zlodějů, Plamen).

Ronnie68
01.01.2023 4 z 5

Zajímavé a krátké povídky od známých českých spisovatelek a spisovatelů dnešní doby....


Katulinka69
12.12.2022 4 z 5

Moc pěkné, České počtení

orson
06.12.2022 5 z 5

Lehce depresivní povídky z dob komunismu. Brrr, nechtěl bych se tam vracet...

attila1
06.12.2022 4 z 5

Pěkna kniha povídek českých současných autorů. Povídka Magdička ve mě dlouho zůstane.

KatChiss
13.11.2022 4 z 5

Má již čtvrtá sbírka povídek z edice Česká povídka. Tentokrát se vracíme do doby před rokem 1989. Do doby, kdy “naděje byla často to jediné, k čemu se mohl člověk upínat.” Už jsem si zvykla, že jsou povídky těchto sbírek většinou melancholické, ale tenhle titul to vyšvihl úplně na jinou úroveň.
.
“Všichni žijeme za plotem a děláme spoustu věcí, které vlastně ani dělat nechceme, protože máme strach, aby náš život nebyl ještě horší.”
.
Mými favority byly povídky od Petry Dvořákové s názvem “Magdička”, jejímž tématem byla dětská leukémie a od Michaeli Klevisové s názvem “Jestli vůbec někdy”, která se odehrávala v západním Berlíně a sedí na ní motto: “Všude dobře, doma nejlíp.” Slzy v očích jsem měla při dočtení povídky od Marka Epsteina “Kulka pro kluka”.

los
06.11.2022 3 z 5

do výboru byly zahrnuty povídky současných českých spisovatelek a spisovatelů, kteří patří k těm nejznámějším a čtenářsky nejoblíbenějším, takže o literární kvalitě příspěvků není třeba diskutovat: autorský styl a téma jednotlivých textů jsou na první pohled rozpoznatelné a nezaměnitelné; mě ovšem zklamala jistá schematičnost představovaného světa - povídky byly psány na společné téma (příběhy z let 1948-1989), a kromě jediné - od Ondřeje Neffa Dvacet devět zlodějů (doporučuju!) - jsou to jen znovunaplňované šablony, tisíckrát opakované varianty černobíle rozvržených polí a názorů, žádný přesah, žádná invence, žádná kontroverze; autor(ka) jen předkládá čtenáři to, co se všeobecně očekává - sentimentální dojímání a potvrzování v tradičním pohledu na věc; od skutečně dobré povídky čekám překvapení, kontroverzi, polemiku

bookcase
22.10.2022 5 z 5

Skvělý soubor, některé mě dojaly k slzám (Magdička, Kulka pro kluka), jiné přinutily přemýšlet.

levac
28.09.2022 5 z 5

Povídky jsou napsané výborně, člověka přenesou zpět do doby za oponou, až z těch vzpomínek mrazí. Pro člověka, který v tom žil, nijak příjemné čtení. Doporučila bych těm, co to neprožili a pak těm, kteří skuhrají, jak špatně se tu žije.

MotyckovaP
16.09.2022 5 z 5

Zatim nejlepší kniha povidek, co jsem četla. Z některých mi šel mráz po zádech, u některých i slza ukapla. Nejdojemnejši byla ta o holčičce s leukémií. Takže za me plný počet ⭐

Nuttelka
25.08.2022 4 z 5

(Audiokniha)
Už jsem si poslechla více sbírek povídek a tato ve mně zanechává hodně smutné pocity :-( Ať už je to teď jakékoliv, jsem ráda, že už nežiju v minulém režimu.

myryjam
21.08.2022 5 z 5

Povídky mám ráda, tentokráte se mi líbily všechny. Myslím si ale, že víc řeknou lidem, kteří dobu před 89 prožili.