Ještě jsme ve válce: Příběhy 20. století

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Příběhy pojednávají o konfliktu konkrétních lidí s totalitní mocí a jsou pestré jako život sám - přinášejí vítězství i prohry, velké heroické činy i lidské slabosti a vyrovnání se s nimi. Jedním z komiksových hrdinů je například Jiřina Tvrdíková, v jejímž příběhu se dozvíte, jaké to je "česat bílého medvěda" a že v sovětských gulazích bylo vězněno i mnoho československých občanů. Rudolf Bělohoubek zase vypráví, jak mu zavraždili oba rodiče, jen pár kilometrů od Berouna, během poválečného divokého odsunu Němců. Nechybí ani příběhy z období normalizace a mezi komiksovými hrdiny vystupuje i spolupracovník Státní bezpečnosti. Osud "estébáka", který promluvil o svém selhání, zpracoval v komiksu Chytřejší než oni Tomáš Kučerovský. Ještě jsme ve válce - Nikkarin - Mikuláš Kroupa Česání bílého medvěda - Vojtěch Šeda - David Bartoň V rodinném táboře - Miloš Mazal - Adam Drda Gestapácké razítko - Prokop Smetana - Mikuláš Kroupa Masakr "U Zabitého" - Martin Plško - Adam Drda Hurvínkovy příhody - Vhrsti - David Bartoň Luboš Jednorožec - Václav Šlajch - Mikuláš Kroupa Ten kluk přece nic neudělal - Toy Box - Adam Drda 15 let ve stodole - Jiří Husák - Adam Drda Poslední let - Jan Bažant - Mikuláš Kroupa Chytřejší než oni - Tomáš Kučerovský - Mikuláš Kroupa Mánička ze severu - Branko Jelínek - Adam Drda Borské povstání - Petr Včelka - Mikuláš Kroupa...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/93_/93672/jeste-jsme-ve-valce-93672.jpg 4.6152
Žánr
Komiksy, Literatura česká
Vydáno, Argo, Post Bellum
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (37)

Kniha Ještě jsme ve válce: Příběhy 20. století

Přidat komentář
čtenářka301
03. listopadu

Studnice příběhů, které by neměly být zapomenuty a hlavně bychom se z nich měli všichni poučit. Komiksové zpracování jistě otevírá knihu i mladším ročníkům. Velice dobrý počin.

jannik
22. října

Strhujici pribehy ve skvelem vytvarnem zpracovani. Je to skvela forma pro priblizeni doby a udalosti, ktere se dely. Osobne bych z romanu s takovym pribehem mela deprese, takze pro me je to komiksove zpeacovani tohoto tematu naprosto idealni.


Disease
21. září

Hodnocení je hlavně za opravdu silné příběhy. Kresba mi ne vždy sedla, i když tu není žádná vyloženě iritující. Nejlepší od ToyBox.

venomslav
01. února

Reálné a smutné příběhy zajímavé čtení

Mercatino
31. ledna

Překvapilo mě to jak je to dobré, nečekal jsem to. Příběhy sice kratší, než jsem si myslel, ale o to tvrději vás udeří svou skutečností. Při čtení mě napadaly hrozné myšlenky, byl jsem lapen v strachu. Bylo mi líto, těch kdo tak trpěli. V komiksu bylo třináct příběhů, ale ve skutečnosti podobným způsobem trpělo u nás mnohem větší množství lidí a jejich příběhy jsou zapomenuty. Takže velké díky tvůrcům za odvahu, statečnost a snahu vytvořit něco co má skutečně smysl.

Osice
25.12.2019

Drobné SPOILERY!!!

Knihu máme doma přes rok. K přečtení mě ponoukl manžel, když jsem se začala zajímat o odsun Němců po 2. sv. válce. Kniha obsahuje 13 příběhů, každý příběh kreslil někdo jiný. Rozdílné styly kreslení a celkově přístup ke komiksovému zpracování sebou nese jisté klady i zápory. Díky odlišnému zpracování jednotlivých příběhů jsem si je lépe oddělila od sebe a i snáze zapamatovala. Ne u všech příběhů se mi autorský styl líbil, ale sdělovaný zážitek byl pro mě důležitější, proto v hodnocení nebudu ubírat body.

Vážím si autorů, že se snaží zaznamenat vzpomínky „obyčejných“ lidí, o kterých většina z nás nikdy neslyšela a předat je zajímavou formou dál. Když jsem knihu četla, tak jsem se neustále vracela k otázce „Kdo je vlastně hrdina?“ Existují různé formy hrdinství, velmi silná myšlenka „… Mnohem lehčí je přece umírat, když člověk střílí, nám se umíralo mnohem lépe než člověku, který jde do vagonu, pak v tom vagonu jede, potom si kope hrob a potom se svléká do naha…“ (s. 41) … Tak trochu autorům knížky závidím, že měli tu čest s takovými hrdiny mluvit. A říkám si, že možná stačí vyslechnout naše prarodiče či staré lidi, kteří jsou osamělí a rádi vzpomínají. Hrdinou je někdy každý z nás, hrdinství spočívá často v rádoby malých bezvýznamných věcech.

Hodně mě zasáhly 2 příběhy žen (matek). Síla maminky Anny F., její obětavost, uskromňování se až na hranici únosnosti a vlastního přežití, aby ochránila nemocnou dceru… Byla bych toho také schopná? Doufám, že se to nikdy nedozvím… Druhou ženou, jejíž rozhodnutí mi nedalo spát, byla Miluška Havlůjová. Rozhodla se nepodepsat spolupráci s StB, což způsobilo odloučení od jejího malého syna. V noci když jsem objímala svoje 2 spící děti, tak jsem si na ni vzpomněla a nedokázala jsem její rozhodnutí pochopit. Autor se v dodatku k jejímu příběhu vyjadřuje ve smyslu, že se rozhodla správně. Já bych se to s takovou jistotou tvrdit neodvážila. Obdivuji silné vnitřní přesvědčení paní Havlůjové, nicméně ji jako matka matku nechápu…

Díky knize jsem měla příležitost nahlédnout na osudy lidí za války, i po válce a připomenout si, že dějiny netvoří jenom významné osobnosti, ale hlavně masy bezejmenných lidí. Někteří z nich právě z té masy vystoupili…

„Jak to víte? Takhle to přece nebylo. V rádiu říkali, že to byla sebevražda!
To víš, že jo. Rádio má vždycky pravdu. Hraj, blbe!“ (s. 159, o smrti Jana Masaryka, ministra zahraničí)

Anna27
10.08.2019

Některé příběhy by si zasloužily delší zpracování, ale jinak je kniha super, ilustrace taky. Akorát mi vadily úplně malá písmenka, která byla použita u dvou příběhů. Na blízku vidím dobře, ale tohle bylo tak titěrné, že mi přeskakovaly i řádky. Kniha je důkazem, že nácci i komanči jsou jedna verbeš.

Tsuki
09.01.2019

Tak nějak jsem tušila, do čeho se pouštím, několikrát jsem poslouchala Příběhy 20. století v rádiu, ale i tak... řekla bych, že mě dostala jakási realistická syrovost těch vyprávění. Znovu a znovu čtete, vidíte a slyšíte kruté zážitky nejen z války, ale čím konkrétnější příběh to je, tím více zasáhne. Komu by se nepohnulo něco v žaludku, když čte o tom, že někteří lidé jsou horší než zvířata. Přečtení téhle knížky bych klidně zasadila do školních osnov, paměť národa je sice zaznamenána, ale pamět lidu je nějaká krátká a děravá, bohužel. Člověk by měl přestat fňukat nad nesmysly, pokud má co jíst, kde bydlet a není mu upírána lidská důstojnost a svoboda. Nezdá se vám někdy, že si toho, co máme, vůbec nevážíme..?

1

Doporučujeme

Hoši od Bobří řeky
Hoši od Bobří řeky
Alois Nebel
Alois Nebel
Zátopek ... když nemůžeš, tak přidej!
Zátopek ... když nemůžeš, tak přidej!
Chata v Jezerní kotlině
Chata v Jezerní kotlině