Jak jsme v Teheránu četly Lolitu

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Po dobu dvou let, než byla roku 1997 přinucena Írán opustit, organizovala Azar Nafisiová ve svém teheránském domě tajné týdenní debaty o zakázaných západních autorech, jichž se účastnilo sedm z jejích bývalých studentek literatury na teheránské univerzitě. V prostředí sílící cenzury a útlaku ze strany státních úřadů a strážců veřejné morálky představovala svobodomyslná výměna názorů o dílech Jane Austenové, Henryho Jamese, F. Scotta Fitzgeralda a Vladimira Nabokova pro všechny zúčastněné nemalé riziko, tím spíše, že záhy začala přerůstat úzký rámec hovoru o literatuře, jak do diskuse vzrůstající měrou vstupovaly osudy samotných diskutujících. Autorčino mimořádně působivé vyprávění představuje jedinečné osobní svědectví o nedávné minulosti i současnosti Íránu, údělu íránských žen tváří v tvář islámské teokracii, potřebě odporu vůči tyranii jakéhokoli druhu a osvobozující síle literatury, českým čtenářům však bezpochyby připomene i poměry panující v někdejším totalitním Československu....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/97_/97171/jak-jsme-v-teheranu-cetly-lolitu-97171.jpg 4.251
Žánr
Literatura naučná, Biografie a memoáry
Vydáno, Paseka
Orig. název

Reading Lolita in Tehran, 2003

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (13)

Kniha Jak jsme v Teheránu četly Lolitu

Přidat komentář
Radka1911
29. srpna

Nesmírně obdivuji autorčinu odvahu. Knihu jsem četla už podruhé, je dost rozvláčná, ale jsem ráda že jsem jí četla.

petrucha86
26.11.2018

Skvělá kniha, víc k tomu říkat nemusím. Jen snad, že jsem dostala chuť se po letech vrátit k Lolitě a pokusit se na ní koukat tak, jak jí viděly autorčiny studentky.

Richisa
20.07.2018

Zajímavé propojení cítění žen v Íránu v době islámské revoluce s díly klasických autorů 19. a 20. století.

Obzvláště se mi líbila část o Henry Jamesovi a životu v době války s Irákem a soud s Gatsbym.

Moc zajímavý pro mě byl popis života v Teheránu v 80. a 90. letech. Navíc mě kniha velmi navnadila k přečtení děl, o kterých se v knize hovoří.

ajla5
01.05.2018

Krásná kniha!

Danickaz
06.12.2017

Kniha je rozdelená do štyroch častí, v ktorých sa rozoberajú diela Nabokova, Fitzgeralda, Jamesa a Austenovej. Ale nie je to len kniha o literatúre. Na pozadí rozboru svetových literárnych diel sa dozvedáme o bežnom živote v Iráne počas 18 rokov - od revolúcie, cez prechod od demokracie k teokracii, obmedzovaniu slobôd obyvateľov, najmä žien, cez Iracko-Iránsku vojnu až po smrť ajatolláha Chmejního a emigráciu spisovateľky do USA.
Kniha v prvej časti opisuje vlastne posledné mesiace života spisovateľky v Iráne a potom sa vracia k jej mladším rokom, keď pôsobila ako profesorka anglickej literatúry na rôznych teheránskych univerzitách. A tak keď dočítame, môžeme rovno začať čítať od začiatku - všetky postavy sú nám už známe a vieme, ktorá zo študentiek ako a prečo konala.
Kniha mi dala veľa, nie je to strhujúci príbeh podaný bulvárnym spôsobom, ale podmanivo umelecky popísaný bežný život v Teheráne. Ešte som ju nemala ani dočítanú, už som si kúpila jeden výtlačok aj pre seba domov.

adelinka
04.11.2017

Trvalo mi trochu dlhšie, kým som knihu prečítala.....ako dobre, že žijem, kde žijem - ja by som bola zrejme dosť veľký rebel....určite si budem chcieť prečítať Lolitu

Matty
01.08.2017

Ke knize mě nasměrovala Abnousse Shalmani ve svém sympaticky drzém souboru zamyšlení nad postavením žen v muslimském světě (potažmo muslimských žen v nemuslimském světě) Chomejní, Sade a já. Jak jsme v Teherány četly Lolitu má svým stylem blíže ke krásné literatuře (takže si alespoň některé její pasáže lze "vychutnat" i jako prózu), ale kompozičně se ani v tomto případě nejedná o ucelené memoáry, chronologicky líčící útrapy zažívané ženami (a obecně lidmi, jejichž svobodu režim výrazně omezoval) v Íránu od revoluce do období po Chomejního smrti. Nafísíová své povídání o vztazích s muži a studenty, spikleneckých knižních setkáních nebo postupném umrtvování kulturního života v Íránu (které je organizováno spíše tematicky než chronologicky) prokládá rozbory jejích (a shodou okolností také mých) oblíbených literárních děl. Nejedná se ovšem o rušivé odbočky, které by nás odváděly od toho podstatného. Autorčiny originální interpretace Lolity, Velkého Gatsbyho nebo knih Henryho Jamese jsou nutně podmíněné diskursem dané kultury a společnosti a jako takové vypovídají kromě samotných titulů také o Íránu a myšlenkách a touhách Íránců. Unikání do fikčních světů a snaha porozumět skrze ně lépe světu aktuálnímu je zároveň projev univerzální lidské potřeby, díky čemu může být čtení této knihy o knihách vtahující a obohacující rovněž pro toho, mezi jehož zájmy nepatří Blízký východ ani feminismus.

Kolaloka
09.11.2015

Nejen chlebem živ je člověk, ale také uměním. I duše musí "jíst", a to i (nebo možná především) v nelehké době války.

1