Jak jsme se nedali aneb Kapitoly z dějin národního úpění
Zdeněk Šmíd
https://www.databazeknih.cz/img/books/68_/6898/bmid_jak-jsme-se-nedali-aneb-kapitoly-z--7UM-6898.png
4
150
39
Humorně laděný pohled na mýty české historie a českého vlastenectví od středověku až po současnost aneb Jak to vlastně bylo. Autor úsměvně glosuje nejen staré české pověsti, ale i písemně doložené události našich dějin, a zasvěceně polemizuje s českou historiografickou tradicí, které mnohdy zdůrazňuje v českých dějinách prohry, místo aby oslavovala četná vítězství na poli válečném, politickém i kulturním. Vydání první.... celý text
Přidat komentář
"Uvádění výuky dějepisu základní školy na pravou míru" by byl ideální podtitul. Jako student historie vyloženě vítám Šmídův mythbusting a se závistí zírám na to, jak vtipně se dá historie učit. Jestli se někdy dostanu k výuce dějepravy, bude to v tomto stylu (OK, možná to trochu říznu Jordanem Petersonem).
Příjemný a humorný pohled na českou mytologii i dějiny. Stojí za to přečíst i vícekrát.
Kniha u mě vzbudila velké prozření co se týče dějin. Dějepis mě učila členka českobratrské církve, takže v knize je přesný opak toho co "vím". O dějinách jsem se dost přiučil a ještě se zasmál - že by Komenského "Škola hrou" v praxi?
Tak to byla opravdická pecka! Je to jednak velmi vtipná kniha, ale potom jsem se zamyslela a řekla si, jak je kritické myšlení důležité... vždyť i já si myslela, jak jsou ti Němci...ehmm... zlí? ;-) Že by moji učitelé dějepisu byli spíš podučitelé? :) Celou knížku krásně vystihuje citát o (údajně) vařených vejcích z Velvar na Karlův most:
"Příběh o vejcích je pověstí kocourkovskou. Ty vznikají proto, že lidé odedávna touží mít svého černocha, aby vypadali bělejší, svého Žida, aby vyhlíželi árijštěji, a svůj Kocourkov, aby působili chytřeji."
Chce se mi dodat: A své utlačitele, aby vypadali čistě a nevinně. :)
Pro člověka, který se v osudech národa českého lehce orientuje a zajímá, má kniha hromadu vtipu a lehkého humoru, pro Šmída tak typického. Aneb není nad to, když berete sebemrskačství s humorem. :)
tak to je skvělý přehled našich i trochu sousedských dějin. mnohá překvapivá a přitom logická fakta. Já bych řekla, že právě tato kniha mohla být povinnou četbou před každými volbami :)
"Když bylo Václavíčkovi Lucemburskému sedm, posadil ho otec Jan do kočáru, vysadil v Paříži: sedmiletého dědice trůnu je lepší mít na očích. Jinak vám v čele českých pánů může dát brzy na kokos. Zcela dezorientovaného prince oženili se stejně starou holčičkou Blankou z Valois dřív, než Václav stačil říct Mon Die."
Záměrné zjednodušení dějin, které jsou vyprávěny velmi humornou, často ironickou, sebe (Čechy) shazující formou. U některých kapitol je dodána seriózní poznámka, která uvádí údaje na pravou míru či upřesňuje informace.
To bylo úžasné čtení, hned píšu Ježíškovi, tohle se mi vůbec nechtělo vracet zpátky do knihovny
Historii mám moc ráda. Je pravda, že máme asi trochu zkostnatělý pohled na vlastní minulost. Proto bych tuhle knihu předčítala v hodinách dějepisu....
Dějepis mě ve škole povětšinou nebavil. Patrně to bylo proto, že učebnice nepsal pan Šmíd. :) Když moje děti potřebovaly nějaký historický referát, jako první jsme brali do ruky právě tuhle knížku. Mnohokrát jsem ji přečetla, a rozhodně ještě mnohokrát přečtu. :) Velmi mě mrzí, že zbytek dějin už pan Šmíd nezpracuje.. :(
Opět jsem vylovil páně Šmídovy svérázně pojaté dějiny z knihovny a znovu se skvěle bavím. Ve škole byl dějepis jedním z mých oblíbených předmětů. Díky pí. učitelce Králové to nikdy nebyla nuda. Podat dějiny jako autor ovšem neuměla. Tímto oběma děkuji za příjemné chvíle s historií.
Dokud jsem nečetla tuto knihu, měla jsem hodně zkreslené představy o husitství (ze školy). Hodně zajímavé, rozhodně nový a humorný pohled.
Vynikající publikace, využívám ji příležitostně při své pedagogické činnosti, aby žáci věděli, že dějepis může být jedna velká sranda, byť občas s černým nádechem. Když vám povím, že politika je umění něco zkoulet a Karel IV. byl v tomto ohledu arcikoulař, víte, v jakém duchu je kniha psána. A není to rozhodně na úkor historických faktů.
Naprosto bez chybičky! V roce 2008 jsem měla to potěšení se s autorem osobně setkat, nechat si od něj knížku podepsat a potěšit ho slovy, že mě a mé spolužáky z jeho knížky profesorka na gymnáziu skutečně učí.
Musím říct, že kdyby se takhle učil dějepis, určitě by děti bavil a nebyla by to taková nuda. Nejvíc jsem se bavil při kapitole "Dívčí válka". Při čtení téhle kapitoly, jsem se řezal smíchy na celý autobus.
Tak tuhle knihu čtu v podstatě pořád. Mám ji na poličce u postele a je tak ošmatlaná, až je mi hamba. Humor Zdeňka Šmída je prudce nakažlivý a konkrétně tahle kniha je naprosto úžasné počtení. Ze všech knih co jsem od autora četl, ji řadím na první místo, společně s knihou Lesk a bída Čekání.
Štítky knihy
mýty a legendy humor historie zábavně Češi
Autorovy další knížky
| 1992 |  Cejch |
| 1997 | Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofélii |
| 1997 | Proč bychom se nepotili aneb Jak se chodí po horách |
| 2002 | Jak jsme se nedali aneb Kapitoly z dějin národního úpění |
| 1998 | Proč bychom se netěšili aneb Jak se držet nad vodou |
Kniha Jak jsme se nedali aneb Kapitoly z dějin národního úpění je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 195x |
| Čtenářské výzvě | 36x |
| Doporučených | 13x |
| Knihotéce | 88x |
| Chystám se číst | 37x |
| Chci si koupit | 8x |
| dalších seznamech | 1x |
Oslovil ma autorov štýl, jeho slovník a humor, ktoré tak obratne používa. A hlavne – kniha je v mnohom naozaj poučná.