Jak jsem sebrala odvahu
Barbora Šťastná
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/254725/bmid_jak-jsem-sebrala-odvahu-254725.jpg
4
180
50
Kniha o tom, že odvaha a strach se nevylučují Tahle kniha není návod, jak se přestat bát. Já se například bojím spousty věcí. Bojím se otevírat dopisy s modrým pruhem, bojím se pavouků, zubaře, předjíždění na okresce, bojím se, že v práci přijdou na to, že ve skutečnosti nic neumím. Přišla jsem ale na to, že i když se strachu nezbavím, nemusím ho za všech okolností poslouchat. I se strachem můžu sebrat odvahu a dělat věci, které bych od sebe nečekala. Tahle kniha je tedy o tom, jak jsem sebrala odvahu: • přestat se za všechno omlouvat • říct „ano“ a jít dobrodružství naproti • říkat „ne“, když je to potřeba • nesnažit se být pořád cool • nosit klobouk • nečekat na dovolení • požádat o pomoc • nemít pořád samé jedničky • radovat se, i když vím, že je to jen na chvilku... celý text
Přidat komentář
Opäť jeden nádherný príbeh od tejto autorky.
A opät nesklamal. Autorka vo svojom rozprávaní opisuje veľmi veľa situácii, v ktorých sa objavila a aj ako sa s nimi vysporiadala.
Odvaha je niečo, čoho človek nemá nikdy dosť. Práve o nej sa v tejto knihe píše a porovnáva seba aj s inými.
Naozaj veľmi pekne napísané :)
Bohužel mě kniha vůbec nebavila a odložila jsem ji, třeba se k ní někdy vrátím.
Velmi odpočinková kniha pro ženy ve stylu sbírky novinových sloupků. Zprvu mi teda chvilku trvalo dostat na autorčinu vlnu, ale nakonec jsem se přistihla, jak si říkám "sakra, já to mám úplně stejně".
Navíc, krom toho klasického ženského plkání o životě, autorka zmiňuje obrovské množství zajímavostí a psychologických výzkumů. Za to palec nahoru.
Za mňa super "čteníčko". Našla som sa takmer vo všetkom čo autorka spomína. Aj som sa zasmiala, aj pouvažovala a snáď sa budem niektorými vecami aj riadiť! Autorkin štýl písania mi tiež veľmi vyhovoval.
V mnoha odstavcích jsem se našla :-).
Barbora Šťastná píše úžasně ... to se prostě musí nechat. :-)
Ona dokáže dát na papír to, co já prožívám, aniž bych to sama dokázala pojmenovat. :-))
Bylo zajímavé ponořit se na chvíli do života jiné ženy, která se nachází v rámci životních etap dále než já (autorka: vdaná, dvě děti, zaměstnání a péče o domácnost X já: studentka VŠ, bezdětná, placená praxe odlišná od místa bydliště i města studia). Místy úsměvná, veselá, plná poznatků z vědeckých výzkumů (jež jsem neověřovala), pro mě byla pohlazením na duši v rámci stále probíhajícího zkouškového období. Možná doporučuji číst pomaleji (z počátku jsem četla vždy, když jsem si čistila zuby po dni plném přípravy na zkoušky, ale knížka je z knihovny a byla rezervována dalším čtenářem), protože u četby po např. 50 stranách to některým čtenářům už může začít připadat hodně podobné, což je logické, přeci jen autorka disponuje jedním stylem psaní, přičemž je to vcelku normální.
Jedinou věc, co bych vytkla (+jsem tedy neverifikovala, zda vědecké studie jsou pravdivé=mám za to, že ano), je \\\"americký styl psaní\\\". Většinou jsem měla pocit, že autorka nežije v ČR, ale v USA, a pro můj-zkouškami znavený mozek-to bylo vcelku matoucí. Velké plus autorce náleží za to, že v knize uvedla, v jaké ulici bydlí, protože to chtělo odvahu a málem mi u toho spadla čelist (+jsem málem musela řešit vyražený dech). Praha je mi moc sympatická (nejsem Pražan a nikdy jsem v hlavním městě nežila) a městská část 3 mi připadá jako velice zajímavá a vcelku atraktivní část hlavního města (ALE neměla jsem zatím šanci poznat extrémně moc městských částí), nicméně to jen tak na okraj a snažila jsem se k lokaci umístění knihy nepřihlížet při udílení hvězdiček, neb se jedná o subjektivní hodnocení, což s knihou moc nesouvisí a nebylo by to fér vůči v minulosti, současně či do budoucna hodnoceným knihám.
P.S.-O skutečnosti, že autorka má blog, jsem neměla ani ponětí v době před čtením knihy či v průběhu čtení.
Tahle kniha mě zaujala svým názvem, a byla jsem zvědavá, co se dočtu ... pro mé překvapení, byla to úžasně vtipná kniha, která je z běžných událostí jedné ženy (a zároveň matky) ... díky moc čtenářské výzvě :)
Když jsem knížku četla, skoro pod všechny "strachy" bych se podepsala. Jen už jsem v jiné věkové kategorii, proto už řeším trochu odlišné problémy, než autorka. Ale ty neustálé obavy ve mně stále přetrvávají, takže jsem se při čtení knížky uklidnila, že v tom nejsem sama:-)
Tahle kniha mě příjemně překvapila.
Vlastně mě normálně vůbec nebaví číst o tom, jak jiná žena prožívá své běžné dny doma a v práci, jak se stará o děti, vaří a uklízí, co manžel atd. Přijde mi to hrozně banální a nemám potřebu o tom číst. Ale s Bárou to bylo jiné. Přišlo mi, že o banálních věcech a každodenních situacích dokáže psát tak trefně, vtipně, s nadhledem a otevřeností, že mě to prostě nadchlo.
Takže hodnotím jako velice příjemnou oddychovku a určitě si nenechám ujít ani Šťastnou knihu.
Na Báru jsem narazila jako na blogerku a sloupkařku, její malá zamyšlení se mi často trefila do vkusu, a i když někdy byly příběhy trošku moc nafouknuté či přitažené za vlasy, nevadilo to, když člověk četl jediný blog. V knize si však tohoto nešvaru nejde nevšimnout, Bára díky tomu občas ze svých životních peripetií vychází jako zhýčkaná, hysterická a neschopná matka, která dělá z každé drobnosti konec světa. Ale spíš to přičítám literární potřebě zveličovat a zahloubat se do banalit jejích dní, než nešťastné povaze. Myslím, že po malých dávkách si ráda dopřeji i další "šťastné" čtení.
Jak jsem byla nadšená ze Šťastné knihy, o to větší bylo mé zklamání z této. Přišlo mi, že se jedná jen o slabší kopii s nijak zásadě novými myšlenkami.
Opět dávám 5*, a to ne jen proto, že Báru žeru. :D
Tahle kniha mi zase ukázala, jak je občas šílený být ženou a zvládat všechno na výbornou. Prostě to nejde. A to nemám ani děti. Kniha je maličko zdlouhavá, ale na mém hodnocení to prostě nic nezmění. Já mám díky Báře nadhled a jsem o něco šťastnější.! :)
Po přečtení jsem sebrala odvahu a nabídla jsem pomocnou ruku člověku, kterého neznám. A cítím se fakt dobře. :D asi v tom budu pokračovat. :)
Takové plácání o ničem... ale o každém tom "ničem" byl někde ve světě proveden výzkum a experiment..
Mnohé je tu řečeno.
I to šlo, ale bylo to i natahovaný, nicneříkající, takže chvílemi zbytečný.
Autorka hekala nad faktem, že má sedět na zadku a něco napsat-ach jaká dřina!
K tomu uvařit jedno jídlo a probrat s děckem sykavky pro logopedii? Nezvladatelné, je obětí rodinného života, protože je ŽENA.
Prostě hrotila běžné situace, které neustále prokreslovala, jak sama psala, hysterickým ječením na dcery, přičemž sama nebyla schopna sbalit den předem ani pár tašek na dovolenou.
Ať už to byl přehnaný žert nebo realita, takové neschopné blběny alá Frankie Hecková mi jsou protivný.
Pokud je takhle neschopná i v reálu, tak to teda nemám slov.
Zase jsem narazila. Nemám ráda knížky které rádoby pořád něco dokola a nic...tři hvězdičky za ležérní ženský styl. Četla jsem nedávno něco podobného od chlapa a to bylo opravdu až protivné..
Štítky knihy
povídky životní styl české povídky odvaha
Autorovy další knížky
| 2022 |  Samotářky |
| 2013 |  Šťastná kniha |
| 2019 | Láska pro samouky |
| 2020 | Hezčí svět |
| 2017 | Dobrá tak akorát |
Kniha Jak jsem sebrala odvahu je v
| Právě čtených | 7x |
| Přečtených | 263x |
| Čtenářské výzvě | 43x |
| Doporučených | 16x |
| Knihotéce | 83x |
| Chystám se číst | 118x |
| Chci si koupit | 22x |
| dalších seznamech | 2x |
Kniha je o autorčiných pokusech jak vybočit z komfortní zóny a údajně vychází z její Šťastného blogu, který vůbec neznám. Téma hodně zajímavé, v některých situacích se člověk pozná, ale moc mě to nebavilo.
Moc pěkná obálka, kterou nakreslila Lenka Geislerová.
Určitě zkusím další knihy od autorky