Jak jsem sebrala odvahu

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Kniha o tom, že odvaha a strach se nevylučují Tahle kniha není návod, jak se přestat bát. Já se například bojím spousty věcí. Bojím se otevírat dopisy s modrým pruhem, bojím se pavouků, zubaře, předjíždění na okresce, bojím se, že v práci přijdou na to, že ve skutečnosti nic neumím. Přišla jsem ale na to, že i když se strachu nezbavím, nemusím ho za všech okolností poslouchat. I se strachem můžu sebrat odvahu a dělat věci, které bych od sebe nečekala. Tahle kniha je tedy o tom, jak jsem sebrala odvahu: • přestat se za všechno omlouvat • říct „ano“ a jít dobrodružství naproti • říkat „ne“, když je to potřeba • nesnažit se být pořád cool • nosit klobouk • nečekat na dovolení • požádat o pomoc • nemít pořád samé jedničky • radovat se, i když vím, že je to jen na chvilku...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/254725/big_jak-jsem-sebrala-odvahu-254725.jpg 4154
Nahrávám...

Komentáře (43)

Kniha Jak jsem sebrala odvahu

martiline
14. září

V mnoha odstavcích jsem se našla :-).
Barbora Šťastná píše úžasně ... to se prostě musí nechat. :-)
Ona dokáže dát na papír to, co já prožívám, aniž bych to sama dokázala pojmenovat. :-))

Bublanina
19. června

Povzbuzující kniha


burbot
10.02.2020

Mně se kniha líbila. Vtipné, čtivé. Místy jsem ale pochybovala o pravdivosti.

Lily101
02.02.2020

Bylo zajímavé ponořit se na chvíli do života jiné ženy, která se nachází v rámci životních etap dále než já (autorka: vdaná, dvě děti, zaměstnání a péče o domácnost X já: studentka VŠ, bezdětná, placená praxe odlišná od místa bydliště i města studia). Místy úsměvná, veselá, plná poznatků z vědeckých výzkumů (jež jsem neověřovala), pro mě byla pohlazením na duši v rámci stále probíhajícího zkouškového období. Možná doporučuji číst pomaleji (z počátku jsem četla vždy, když jsem si čistila zuby po dni plném přípravy na zkoušky, ale knížka je z knihovny a byla rezervována dalším čtenářem), protože u četby po např. 50 stranách to některým čtenářům už může začít připadat hodně podobné, což je logické, přeci jen autorka disponuje jedním stylem psaní, přičemž je to vcelku normální.

Jedinou věc, co bych vytkla (+jsem tedy neverifikovala, zda vědecké studie jsou pravdivé=mám za to, že ano), je \\\"americký styl psaní\\\". Většinou jsem měla pocit, že autorka nežije v ČR, ale v USA, a pro můj-zkouškami znavený mozek-to bylo vcelku matoucí. Velké plus autorce náleží za to, že v knize uvedla, v jaké ulici bydlí, protože to chtělo odvahu a málem mi u toho spadla čelist (+jsem málem musela řešit vyražený dech). Praha je mi moc sympatická (nejsem Pražan a nikdy jsem v hlavním městě nežila) a městská část 3 mi připadá jako velice zajímavá a vcelku atraktivní část hlavního města (ALE neměla jsem zatím šanci poznat extrémně moc městských částí), nicméně to jen tak na okraj a snažila jsem se k lokaci umístění knihy nepřihlížet při udílení hvězdiček, neb se jedná o subjektivní hodnocení, což s knihou moc nesouvisí a nebylo by to fér vůči v minulosti, současně či do budoucna hodnoceným knihám.

P.S.-O skutečnosti, že autorka má blog, jsem neměla ani ponětí v době před čtením knihy či v průběhu čtení.

Ronnie68
07.01.2020

Tahle kniha mě zaujala svým názvem, a byla jsem zvědavá, co se dočtu ... pro mé překvapení, byla to úžasně vtipná kniha, která je z běžných událostí jedné ženy (a zároveň matky) ... díky moc čtenářské výzvě :)

fénix56
09.12.2019

Když jsem knížku četla, skoro pod všechny "strachy" bych se podepsala. Jen už jsem v jiné věkové kategorii, proto už řeším trochu odlišné problémy, než autorka. Ale ty neustálé obavy ve mně stále přetrvávají, takže jsem se při čtení knížky uklidnila, že v tom nejsem sama:-)

huhuhu
10.10.2019

Tahle kniha mě příjemně překvapila.
Vlastně mě normálně vůbec nebaví číst o tom, jak jiná žena prožívá své běžné dny doma a v práci, jak se stará o děti, vaří a uklízí, co manžel atd. Přijde mi to hrozně banální a nemám potřebu o tom číst. Ale s Bárou to bylo jiné. Přišlo mi, že o banálních věcech a každodenních situacích dokáže psát tak trefně, vtipně, s nadhledem a otevřeností, že mě to prostě nadchlo.
Takže hodnotím jako velice příjemnou oddychovku a určitě si nenechám ujít ani Šťastnou knihu.

greetchen
08.10.2019

Na Báru jsem narazila jako na blogerku a sloupkařku, její malá zamyšlení se mi často trefila do vkusu, a i když někdy byly příběhy trošku moc nafouknuté či přitažené za vlasy, nevadilo to, když člověk četl jediný blog. V knize si však tohoto nešvaru nejde nevšimnout, Bára díky tomu občas ze svých životních peripetií vychází jako zhýčkaná, hysterická a neschopná matka, která dělá z každé drobnosti konec světa. Ale spíš to přičítám literární potřebě zveličovat a zahloubat se do banalit jejích dní, než nešťastné povaze. Myslím, že po malých dávkách si ráda dopřeji i další "šťastné" čtení.

1