Hrozny hněvu

Hrozny hněvu
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/125588/bmid_hrozny-hnevu-JGl-125588.png 5 1164 1164

Rozsáhlý sociální román zobrazuje život amerických zbídačelých farmářů z Oklahomy, putujících v době hospodářské krize 30. let za výdělkem. Farmáři, kterým banky vyvlastnily půdu a vyhnaly je z jejich domovů, se vydávají na tragickou pouť za prací do Kalifornie. Dílo je označováno za jeden z největších sociálních románů 20. století.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Sfinx – Bohumil Janda
Originální název:

The Grapes of Wrath , 1939


více info...

Přidat komentář

Jaxx84
30.11.-0001 5 z 5

Prosím o změnu v anotaci. Jedná se o rodinu Toma Joada.
Navíc, prosím Vás, kdo tu knihu opravdu četl nemůže napsat, že se jedná o román zamýšlející se nad přírodou a venkovem...to mě trošku šokovalo. Nosným pilířem tohoto veledíla, které mimo jiné dostala Pulitzerovu cenu, je přeci hospodářská krize. Děsivý a krutý život, který obyčejným lidem připraví. Rozplynutí fata morgány hojnosti a úrody, kterou v sobě skýtá Kalifrornie. Opravdu strašidelný způsob, kterým se lidi pod takovým tlakem mění....vyvážený projevy lidskosti, až mrazivé lidskosti, takové která vás rozpláče a zamrazí vám v zádech. Vzpomeňte si když jste poprvé dočítali (a nevěděli) knihu. Vygradované napětí, utrpení, hlad, bída, nemoci, smrt....v ten nejčistší a nejúžasnější projev lidskosti (pro ty co nečetli nebudu prozrazovat).
Kniha má ovšem kromě kapitol o rodině Joadových ještě druhou stránku a to jsou vložené kapitoly o průběhu hospodářské krize, jsou to právě ty co nejvíce šokují.
Steinbeck je podle mě spisovatel par excelanc, je vůbec možné aby samojediný člověk napsal tolik skvostných děl jako jsou Hrozny hněvu, Na východ od ráje, O myších a lidech, Toulavý autobus...?
Jak tak o tom přemýšlím, musím se autorovu anotace přeci jenom omluvit, jeden z odstavců, který na mě nejvíce zapůsobil je právě zamyšlení nad přírodou a vztahu člověka k ní: člověk se odcizil zemi a země člověku, chléb který z ní přijímal neprošel rukami lidí, žádný farmář neprosel půdu mezi prsty a nepřivoněl k ní, to stroje půdu tvářely...