Hříšný kanec

Přemýšlím, zda mé rozčarování nad touto knihou pramení z příliš velkého očekávání nebo jsem prostě zrovna sáhla po slabém kusu. Bylo by mé očekávání jiné, kdybych neviděla seriál Monyová? Půjčovala jsem si knihu s velkým očekáváním. Monyová přece byla úspěšnou spisovatelkou, která brala lidi za srdce. Ale to, co jsem četla mi nepřipadalo vůbec dobré. Ani průměrné. Rychlé krkolomné povídání, dialogy prakticky žádné. Je těžké se sžít s nějakou postavou, protože vše běží jakýmsi mechanickým vyprávěním. Zápletka je předvídatelná, chování hlavních postav stupidní. Nicméně pořád neztrácím naději, že jsem prostě jen šlápla vedle a dám Monyové ještě šanci s jinou knihou.

Opět čtivý příběh ze života, víc smutný než veselý.

příběh ze života. Nic veselého, ale takový je život.
Knížka se čte dobře,

Typicky psaná knížka autorky s tragickým osudem.
Příběh ze života, který není jednoduchý. Přesto je kniha velmi čtivá a k zamyšlení.

61%
Máma mě hladí po vlasech a tiše mě nabádá, ať se přestanu vyhýbat bolesti. "Když prožiješ bolest, chvíle štěstí a radosti pak získají na intenzitě. Nezapomeň, že největší chudák je ten, kdo má všechno. Po ničem neprahne, nezná radost z dobývání cíle ani úlevu, když konečně něco přebolí...A mezi smutkem a štěstím se zpravidla rozléhá nekonečná poušť šedi, a ta se zdolává obtížněji než ten nejvyšší vrchol anebo překážka..."

Tak jsem si zase jednou na odlehčení dala Monyovou. Dobrá volba, i když Pavlíny mi bylo líto. Ale jak bych se zachovala třeba já? V tomto případě to vím s určitostí na 99%, že jinak, než ona. Chlapa jako Dalibor bych nesnesla.

Po přečtení Hříšného kance se mi potvrdilo, že člověk by si neměl v životě "stavět vzdušné zámky", protože může být velmi často zklamán a rozčarován a taky se mu může stát ( a to vidím často kolem sebe), že zůstane sám. Nekonečná oddanost a odevzdanost samozřejmě také není na místě. je důležité brát život s nadhledem a sám sebe nebrat až příliš moc vážně. Musím ale uznat, že v dnešní době, kdy čtu příběhy Simony Monyové opakovaně, vnímám je se zvláštními pocity a snažím se číst mezi řádky i to, co jsem kdysi nevěděla a ani netušila a co nikdy nebylo přímo vysloveno.

Vcelku dobrá kniha, jediný poznatek - na to, jak je úzká, tak se ten konec dost vlekl...

První knížka od této autorky a příjemné překvapení. Knížka příjemná,dobře čtivá,místy vtipná..kategorie rychle,lehké,ze života..

o tom když muže chytne druhá míza a co všechno to přinese .. místy se musíte sarkasticky smát ale taky trošku kniha "chutná" pelyňkem hořkosti ...

Kniha se mi líbila

Super počtení :) Jen jsem čekala lepší konec ...

Styl Simony Monyové se mi prostě líbí.. Slovní obraty, myšlenky, sarkasmus k této spisovatelce patří. Myslím, že tuhle knížku ocení hlavně ti, co mají něco za sebou..

Chtěla jsem něco velmi lehkého před spaním (do ruky i jako příběh), a uviděla v naší chalupářské knihovně paní Monyovou. Kdysi jsem přečetla téměř všechny její knížky, ale teď mi už tato tak humorná nepřipadala, vzhledem k tomu, že si pamatuji, jak její život skončil. Přečetla jsem ji místo filmu v televizi, skvěle čtivá, myslím, že si ještě někdy nějakou monyovku z maminčiny knihovny vytáhnu.

Od autorky už jsem nějaké knížky přečetla, ale tahle se mi nelíbila. Nevím, prostě mě hlavní hrdinka celou dobu štvala. Kdyby to nebyla tak tenká knížka, tak bych ji asi odložila.

kniha mě neoslovila , tlachání o ničem ,

Skvělá knížka, přečetla jsem za jeden večer.

Ano, typická kniha od autorky, která se velmi dobře četla. Naštěstí měla Pavla úžasné rodiče, kteří jí vždy povzbudili a měli spousty dobrých rad.
"Když nedokážeš změnit skutečnost, budeš muset změnit své představy."
"Průsery se mají řešit až přijdou, a ne být celý život preventivně posra...."

Simona Monyová uměla mistrovsky skrývat slzy za smích a nadsázku a teprve později se ukázala smutná pravda.Dnes čtu její knihy s úplně jinými pocity.

Klasika od Monyové. Kniha opět nezklamala, jen v některých pasážích mi byla hlavní hrdinka trochu nesympatická, ta její oddanost za každou cenu.