Horko domácího krbu

Horko domácího krbu https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/242373/bmid_horko-domaciho-krbu-qXP-242373.png 4 143 43

Krásný muž, okouzlující úsměv, velká láska, nový život… Martina prožila dětství v dětském domově, a když se jednoho dne setká se svým budoucím manželem, spálí mosty, opustí zaměstnání a odejde s ním do nového domu v jiném městě, aby s nadšením a plná lásky rozdmýchávala „teplo domácího krbu.“ Pro se až barvotisková idyla postupně změní v peklo a příjemné teplo v nesnesitelný žár? Kam se poděl milující muž? A vize dokonalého manželského štěstí? Druhý román Blanky Hoškové je o ztrátě iluzí, o odložených růžových brýlích a o palčivém problému dneška – o domácím násilí. Je ale také plný síly, naděje a nových začátků. A dává jednoznačné poselství – má smysl jít za svými sny a nikdy se nevzdávat! Silný příběh. Silná žena. A (nejeden) splněný sen navzdory nepřízni osudu!... celý text

Přidat komentář

JanaDor
22.03.2015 4 z 5

Autorka mě zaujala již svým předešlým románem Láskobraní. Proto jsem se těšila i na její další knihu. Nezklamala mě. Opět velmi čtivý román pro ženy ze současnosti s dobře vypracovaným psychologickým profilem hlavní hrdinky.
Autorka perfektně rozehrála koncert s Martinou a snaží se jí ukázat tu správnou notu, aby hrála melodicky pro své uši. Není to jednoduché. Ale stojí to za to. Je zbavená iluzí. Zda-li její let za štěstím najde správný směr je otázka. Ale čtení to bylo příjemné, osvěžující a chápající.
Pro mě si autorka upevnila pozici na poli českých románů. Líbí se mi její styl a propracovanost. Těším se na její další knihu a myslím, že nebudu jediná. Věřím, že si najde své čtenáře a kdo váhá, vřele vám její knihy doporučuji.

Tolerance37
13.03.2015 5 z 5

Plynulá četba na jedno pohodové odpoledne.


WEIL
11.11.2012 3 z 5

Knihu jsem přečetl na poprvé celou.
A nechal se unést textem, a jelikož jsem autorce slíbil, že zde napíšu ke knize obsah, tak jsem tak dlouho nad ním přemýšlel a zase se ke čtení té knihy občas vracel, až mě někdo předběhl, a tím pádem mi ulehčil moji situaci.

V knize se mi některé pasáže moc líbí.
Například str. 13, kde autorka píše o tom, jak se její hlavní hrdinka zamilovala do svého budoucího muže.

Hlavní postava knihy hned v druhém odstavci textu uvádí, že ...byla mladá a zamilovaná, můj muž byl úspěšný a cílevědomý. Mojí nevlastní dceři Dominice, kterou jsem vyvdala, bylo tenkrát deset a já věřila, že si k ní najdu cestu a budu ji považovat za svoje dítě.
Společně se svým manželem Šimonem si pořizují syna Kryštofa.
Nejbližším kamarádem, který se objevuje v celém textu je jí Květák, se kterým vyrůstali v dětském domově, a který působí ve vypravování jako protipól jejího manžela Šimona.

Text je plný explicitních sexuálních scén, které asi k dnešnímu "ženskému románu" patří, nevím, moc jsem tenhle žánr nikdy nečetl.

Mohl bych k této knize toho napsat ještě víc, ale taky už nic.
A vybral jsem si nyní tu druhou možnost.