Hleď, prázdnota

19.07.2023

Výborné hororové príbehy so skvelou atmosférou. Štýl písania Philipa Fracassiho a aj obsah poviedok mi veľmi sadol. Najviac som z textu cítil Kinga - postavy má psychologicky vykreslené bravúrne a životmi ľudí a detí naozaj nešetrí. Určite vám bude behať mráz po chrbte. Každá bola trochu iná a originálna. Najviac ma bavil Oltář, Surfer Girl a aj posledná Mandala. 90%

07.11.2022

Všechny povídky v této sbírce mají originální a chytlavé náměty, které ač se ze začátku nemusejí zdát nic moc, na konci vás to dostane! Asi tak bych shrnula celou sbírku.

První povídka "Měkká konstrukce se západem slunce" jejíž název a vlastně i děj je inspirovaný Dalího obrazem a stylem malby, mě na první dobrou moc neoslovila. Zpětně uznávám, že námět a zpracování bylo výtečné, ale jakožto úplně první setkání s autorovou tvorbou jsem z ní byla spíš rozpačitá.

S každou další povídkou jsem si ale na Fracassiho styl vyprávění začala zvykat a jeho jazyk je neskutečně bohatý. Některé povídky a popisy v nich byly hodně barvité, květnaté až skoro poetické a nejednou se stalo, že konec byl otevřený a čtenář si musí domyslet detaily sám. Vím, že ne každému takové konce vyhovují, ale k těm hororům mi to pasuje čím dál víc a mám takové konce raději než ty jednoznačné.

Co se kvality povídek týče - mám své favority, ale i ty "nic moc" kousky. Asi největší dojem na mě udělala povídka "Velkochov dětí", která má tajemnou atmosféru a autor do ní zakomponoval reálná fakta o vražedkyni dětí... Víc neprozradím! Bravurně zpracované a přeložené! Další peckou byla povídka "Matka" a na závěr, takový z velké části spíš thriller než horor, povídka "Mandala", která to celé zakončuje napínavou jízdou! Naopak "Super Girl", "Rakev" a již zmíněná "Měkká konstrukce..." mě zas až tolik neoslovily, ale zbytek povídek byl převážně jen kousilínek od nadšení, takže vlastně super!

Jsem mile překvapená. Skvělá kvalitní sbírka hororových povídek se skvělými náměty. Určitě stojí za pozornost!

25.09.2022

Skvěle! A ten jazyk! Ten jazyk! Ten je hodný skvělého vypravěče.

12.09.2022

Panejo. Výtečná představivost, barvitá práce s jazykem, cit pro popis i pro detail. Fracassi je dobrej. A nejde o žádnýho upachtěnýho Lovecraftovskýho fanboye, ale chlapa, co mistrně tíhne k pitvě lidský duše a sem tam si ujíždí na pointách obalených v černým humoru. Snad i proto mě nejvíc bavily ty kousky, který nejsou tak explicitní. "Bezpečnostní pojistka" a "Mandala" si hrajou s ďábelskou pointou, "Surfer Girl" pak s dokonalou sondou do mozku latentního psychouše. Chci víc. A mnohem.

26.07.2022

Fracassiho povídky jsou prostě skvělé. To, jak autor dokáže vykreslit nejen atmosféru, ale i prostředí a postavy, je jedním slovem dokonalost.
Mráz mi běhal po zádech, zapomínala jsem dýchat, otřásala se hnusem, bála se. A když už toho napětí bylo moc, nevěděla jsem, jestli mám knihu spíš odložit, nebo číst překotně dál až do - povětšinou hořkého - konce povídky.

05.12.2021

Hodně kvalitní povídková sbírka! Vyloženě slabá povídka tu není, což se jen tak nevidí, ani u takových mistrů řemesla, jakým je například Stephen King. Některé povídky dokonce samotného Kinga připomínají, jako například "Oltář", "Mandala" nebo "Měkká konstrukce se západem slunce". Povídka "Zloděj koní" má zase vyloženě tarantinovské finále, povídka "Velkochov děti" je pro změnu inspirovaná skutečnou vražedkyní nemluvňat, nebo "Surfer Girl", kde sledujeme postupný zrod psychopatického vraha... atd.
Povídky jsou rozmanité, úderné a mají skvěle vykreslenou psychologii postav.
Philip Fracassi se tímto zařadil do mého hledáčku a doufám, že se v našich končinách dočkáme i jeho dalších titulů.

Hodnocení : 8/10

24.11.2020

Velmi čtivý soubor hororových příběhů, které vás vtáhnout do děje, rozvinou se do souvislostí a potom vám pomaličku odhalují všechny děsy. Myslím, že je to přesně ta jedna z knih, která vás pohltí uprostřed slunného dne a vy se ocitnete uprostřed úděsného příběhu. Povídka Oltář byla asi nejhrůzostrašnější.

02.10.2020

Povídky plné klišé, které ale Fracassi záměrně a umně využívá - dokáže psát mimořádně zábavně a s nadhledem. Díky, tomu, že horror normálně nečtu, pro mě ta klišé byla vlastně docela originální.
To nic nemění na tom, že klišé zůstanou klišé, a většinu povídek jsem navzdory čtivosti nakonec dočetl bez většího zájmu.

25.09.2020

Po dlouhé době zase jedna sbírka hororových povídek, u které vám běhá mráz po zádech. Fracassi zjevně ví jak se nám dostat pod kůži. Nebojte se té "new weird" nálepky, je to v podstatě opravdu kvalitní hororová klasika, které nic podstatného nechybí.
Vyloženě slabší kousek tu nenajdete a naopak třeba povídky Oltář nebo Mandala můžu myslím směle označit za vynikající.

18.08.2020

Pár slov ke knize jako předmětu: je velmi kvalitně zpracovaná (jak je u nakladatelství Gnóm zvykem) a disponuje tenkou, flexibilní vazbou, kterou však ocení spíše ti, kteří si knihu nosí všude s sebou a nevadí jim, když se opotřebuje. Grafické řešení knihy je také velmi příjemné, zvlástě ilustrace na přebalu, která vyvolává v člověku stejné mrazení jako obsah knihy (kdykoliv se na přebal podívám, z nějákého důvodu mi vytane na mysl slovo "požírač").

V podstatě všechny Fracassiho povídky se vyznačují několika vlastnostmi: za prvé, pečlivě vykreslené rodinné, přátelské a milenecké vztahy mezi protagonisty a poměrně pečlivý vhled do jejich psychických pochodů, což umožňuje navázat mezi čtenářem a protagonisty velmi pevný vztah. Za druhé, časté nevyslovené zakončení příběhu, záměrná absence rozuzlení, velký otazník. Dokáži se představit, že to pár lidí naštve. Za třetí, narušitele - cosi temného a nebezpečného, co rozleptává pocit jistoty a bezpečí a v podobě cizokrajného zla zakomponovaného do jinak přirozeného světa povídky útočí na bezbranné hrdiny příběhu.
Ačkoliv se Fracassi nevyhýbá šablonovitosti, jistému zplošťování a uzamykání povídek jako samostatných bublin bez kontextu, jeho texty patří k tomu nejlepšímu, co se mi poslední dobou dostalo v oblasti tohoto žánru do rukou.

Mimochodem, ty nejlepší z nejlepších:
1. Matka
2. Surfer Girl
3. Mandala

16.07.2020

Gnóm...edícia ktorá si stanovila za svoj cieľ dve veci: prvá, vždy krásne a graficky originálne obálky a druhá dôležitejšia je výber autorov a výber samotného obsahu. Moja prvá skúsenosť s Fracassim ( v žiadnom prípade posledná ) ma neskutočne prekvapila. Nebudem tu rozpisovať jednotlivé poviedky, je ich deväť a niektoré som opísal samostatne. Ohodnotil som všetky a dospel som k názoru,že sú tu len dva druhy poviedok a to veľmi skvelé a " len skvelé ". Každá jedna je originálna a áno sú to o niečo dlhšie literárne útvary na aké sme zvyklý ale....V žiadnom prípade to nie je na škodu keďže autor má dar udržať každú poviedku pod našou pozornosťou. Budem radšej čítať dlhšiu a skvelú poviedku ako krátku a zlú. Autor píše dospelo a nedal sa zlákať lacnou "Kingovou cestou " kde by na dvoch stranách opísal ako ožil klavír a zožral decko aj učiteľa klavíru....nie nie...Fracassi sa neuspokojí s tak povrchnou scénou a jeho poviedky sú malé umelecké diela. Jednoznačne posledná Mandala alebo Zlodej koní patria k špičke čo som čítal za poslednú dobu. Pán King natrieska síce do jeho poviedkových kníh kvantum poviedok ale ruku na srdce..koľko je takých ktoré si zapamätáme ? polovica ? no...to je slabota, plytvať polovicou knihy na odpad ! nehovoriac o tom,že tu každá poviedka dýcha neskutočne tajuplnou atmosférou a viac ako lacnej krvi tu tečie dusná a ťaživá aura nepoznaného. Dokonala znalosť prostredia, priam maniakálna tvorba charakterov postáv a vždy originálne pojatá zápletka robia z tejto krásnej zelenej knižky cenný poklad do mojej zbierky dobrých kníh.

01.07.2020

Moc dobře napsané, někdy jsou pointy trochu předvídatelné, ale jednotlivé povídky mají hustou atmosféru klasických hororů. Nejde tolik o psychiku hrdinů (jako například v knize "Doupě. Zhroucení koně"), jako o temno a zlo samotné.

07.05.2020

Souhlasím s k-mol... ty konce mi chybí. Nebo jsem měla při poslechu dávat větší pozor :). Potřebovala bych Hleď, prázdnota 2 - pro nechápavé, kam by někdo polopaticky dopsal ty konce. Jinak to bylo pěkně napsané, povídky mají zajímavou atmosféru, i když nevím, jestli jsou vyloženě hororové, možná tajemné..? Nedokážu úplně zařadit do žánru.
Nejvíc se mi líbila Bezpečnostní pojistka. A nejděsivější je asi Mandala.

06.05.2020

hororové povídky vesměs bez nápadu, všechno jsem to už kdysi někde četla, mě to nudilo

15.04.2020

Většina povídek v téhle knize je velmi dobře napsaná. Dokážou vás vtáhnout, některé (Oltář a Zloděj koní) dokonce strhnout a vy hltáte věty a slova, abyste se co nejrychleji dobrali konce, který musí, opravdu musí, být skvělý, protože takhle dobře napsaný příběh nemůže ani jinak skončit. A pak zíráte a cítíte se trochu podvedení, protože cesta byla parádní a slibovala vyjímečný cíl. A ten se bohužel neukázal. Povídky z knihy "Hleď, prázdnota" jsou tak trochu jako porno bez ejakulace. Hodně poloh, které jsou, žel, bez správného zakončení sice příjemný, ale pouhopouhý tělocvik.

11.11.2019

Vzhľadom na to, že táto poviedková zbierka od vydavateľstva Gnóm! bola zaradená do edície pulp-robot, očakával som síce hororové poviedky ale trochu ľahšieho razenia. Toto sa však nestalo. 8 poviedok a jedna noveleta resp. novela ako čerešnička na torte, sú texty, ktoré zanechajú hlbší dojem aj po ich prečítaní. Vyslovene slabú poviedku tu nenájdeš. Teda o čo vlastne ide?

Autor takmer u každej poviedky začína pozvolne a postupne graduje napätie až do záveru, ktorý nie vždy je úplne jasný. Ten spôsob autorovho zakončenia funguje u niektorých poviedok, bohužiaľ u niektorých veľmi nie. Čo sa však počíta, je kvalitná výstavba príbehu a ukážkovo zvládnuté vykreslenie psychológie postáv. Napätie stúpa u každého textu a preto mi trochu vadilo, že autor si vypomáhal rôznymi nadprirodzenými barličkami, ktoré neboli vyslovene nutné.

Z tejto veľmi kvalitnej publikácie by som vyzdvihol hlavne tri poviedky. Je to ten posledný text pod názvom Mandala , za ktorým nezaostávajú ani poviedky Velkochov dětí či Surfer Girl . Od tohoto vydavateľa som teda ešte zlú knihu nečítal a táto nie je výnimkou…

16.04.2019

Nakladatelství Gnóm! se rozhodlo vydat knihu, o které jsme možná nic nevěděli, ale kterou si zasloužíme. Tohle jsou kvalitní hororové povídky a já jsem docela zvědavý, jestli se k nám Fracassi dostane ještě s další tvorbou. Zaujalo mě i provedení knihy, která je první v edici Pulp a je v měkké vazbě, jednoduše jako pulpový román. A to se mi líbí, stejně jako knize sedí ta nepříjemně zelená barva a skvělá ilustrace Tomáše Kučerovského.

Pravda, očekávání, které ve mě vyvolaly hodně příznivé ohlasy na knihu se úplně nenaplnilo, ale zklamaný jsem rozhodně nebyl.

Povídky povedené, líbila se mi nejistota u věcí, které by neměly existovat, ale přesto se dokázaly urputně vepsat do naší reality - například sen o mrtvé ženě, která si dělá nárok na syna mohl být náhodný projev alkoholového deliria, ale boj o čas z něj dělá naprosto reálnou záležitost. Hororové jevy, které autor popisuje, byly opravdu drsné, ale stejně mi z toho nakonec vycházelo, že největší peklo, které v sobě a kolem sebe dokáží vytvořit lidé je v podstatě nepřekonatelné ani věcmi a bytosmi "nadpřirozenými".

Souběžně poslouchám knihu od Kinga, tak chtě nechtě srovnávám, každý z obou má specifickou "příchuť". Kvalita Kinga je neoddiskutovatelná, Fracassimu bych ale asi také dokázal dát druhou šanci.

11.02.2019

Fracassiho sbírka přistupuje k hororu na můj vkus netradičně: Obvykle se v ní odehrávají příběhy z běžného života, které by samy o sobě byly traumatické a klidně by k budování psychologického děsu stačily. Ovšem v momentě, kdy už se člověk spokojí s myšlenkou, že odhalil jádro příběhu, Fracassi přehodí výhybku a ke stávajícímu teroru naloží ještě plný vagon bizarností. Pokud se tedy dá o jeho povídkách něco říct, pak že v nich nikdy nemůžete s ničím počítat – postavy umírají, děj graduje nečekanými směry… V tomhle ohledu je Hleď, prázdnota opravdu vynikající.

Co mi však občas vadilo, je Fracassiho budování postav a obecně jeho neschopnost přejít z popisných fází do akčních. Autor si se svými charaktery dává opravdu práci, takže se o nich dozvíte hromadu věcí, díky nimž vám na nich začne záležet. V pár případech nicméně tohle budování probíhalo také v pasážích, během kterých by měl odsýpat příběh – tzn. měly by přijít kratší věty, jednodušší popisy atd. Fracassi však pokračuje dál v obsáhlých odstavcích a náhledech do myšlenkových pochodů. Občas je situace tak extrémní, že postava ve vypjatém okamžiku zvedne na začátku stránky telefon a odpověď ze sluchátka přijde až na straně následující. V takových případech bude na vás, jestli jste trpěliví, nebo sklouznete k přeskakování.