Hlbina (Limitovaná edícia)
Jozef Karika
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/526547/mid_hlbina-limitovana-edicia-655786aa3f1b4.png
4
187
59
Zima 1963. Do mesta v liptovských horách prichádza skúsený dôstojník obávanej Štátnej bezpečnosti, aby dohliadal na vyšetrovanie beštiálneho zločinu. Rýchlo však zistí, že páchateľom nie je človek, ale nesmierne vynaliezavý a zlomyseľný fenomén. Uprostred storočnej zimy pribúda obetí, ako aj zvláštnych a desivých úkazov. Napätie stúpa, schyľuje sa k zrážke bezpečnostných zložiek štátu. Majstrovský mix kriminálneho trileru a hororu zasadený do dusnej atmosféry Československa šesťdesiatych rokov. Hlbina ponúka samostatný príbeh, no dá sa čítať aj ako prequel románu Strach, jedného z najúspešnejších Karikových trilerov. Limitovaná edícia Hlbiny vychádza v počte 333 výtlačkov, každý je číslovaný a podpísaný autorom. Obálka sa vďaka lentikulárnej fólii doslova mení pod rukami čitateľa, pokrýva ju srieň. Výnimočnosť podčiarkuje personalizovaná oriezka s číslom. Každý kus knihy je jedinečný. Každý čitateľ bude mať svoju vlastnú číslovanú kópiu. Dotlač nebude možná.... celý text
Přidat komentář
Ružomberok a jeho okolí není v podání Jozefa Kariky místem, kam byste si chtěli vyrazit na dovolenou, události spojené s městem a přilehlým okolím se proplétají napříč jeho knihami, tentokrát vás autor zavede do 60. let minulého století.
Řekněme si na rovinu, že hlavní hrdina, důstojník StB Gavenda, je zmrd. Totální. Karikovi se povedlo vytvořit chlapa, v jehož hlavě strávíte většinu času a přitom byste ho nejradši nakopali do koulí. Opakovaně. K tomu si přidejte tísňovou atmosféru, z níž beznaděj a krutost čpí z každé strany, vraždy, mučení a téměř všudypřítomné zlo. Nikdo tu navíc není v bezpečí, skoro každej je hajzl nebo psychopat (klidně oboje naráz) a totalita dusí těch pár čestných obyvatel, co se nezapletli s režimem.
Případ ztracených dětí, se nejdřív Gavenda snaží vyřešit, ututlat a zachránit si vlastní zadek. Thrillerový děj postupně přiživuje paranoia a také silná mysteriózní linka - vše tentokrát o kus akčnější, než je u Kariky zvykem, s přesahem do kosmického hororu. Vynikající žánrový mix.
Knihy autora mi někdy sednou, někdy ne. Hodně mě oslovily ty, kde převažuje atmosféra, gradace napětí, tajemna, tušení maléru, brnkání na čtenářovo podvědomí, očekávání, strach. Tam, kde pak převáží násilí, přehnaná akce, surovost, drastické výjevy, pro mě už to není ono.
Proto jsou pro mě stále na prvním místě Strach a Trhlina.
Hlubina začíná vlastně hodně dobře, opět pro mě genius loci ružomberocké čtvrti Malé Tatry na úpatí hory Čebrať (v Karikových knihách jsem na tomto místě už potřetí, dobře ta znepokojivá atmosféra funguje), tady ovšem je strašidelný mysteriózní příběh zkombinovaný s reálným příběhem jednoho estébáka v 60.letech s odkazy na historickou linku 2.světové války a slovenského národního povstání.
Přiznám se, to mi přišlo jako výborný nápad. Takže zprvu fajn, jenže pak začal příběh hodně houstnout a v druhé půlce knihy už jsem necítila ani znepokojení, ani strach, spíš znechucení.
Na druhou stranu ta teorie nadpřirozených jevů a pokus o vysvětlení principu střetů tajemné síly s pozemským světem (někde v půli knihy) mi přišly opravdu dobré, abych zase jen nehanila. Vzpomněla jsem si v té souvislosti na knihu Josefa Veselého Mariánská zjevení z hlediska hermetismu; v téhle záležitosti dávám Karikovi paleček nahoru.
Ale nakonec přituhlo tak, že už se celé zprvu zajímavé vyznění pro mě ztrácelo v přehnané akci, a nakonec do detailu zkoumaném a líčeném principu „toho tajemství“.
Víc nevyzrazuji kvůli spoilerům, snad bych i tak dala za tři hvězdy, protože leccos bylo opravdu dobré, ale za tu krutost, mučení, naprosto zbytečné detaily lidského fyzického utrpení ještě jednu hvězdu strhávám. Vím, že takhle autor občas píše a řekla bych, že se v tom někdy až vyžívá (Na smrt, Ve stínu mafie), ale k těm mysteriózním příběhům z kopce Čebrať i vrchů Tribeče se mi to prostě nehodí. Škoda, že v nich autor tak přitvrdil, pro mě zcela zbytečně, už je to opravdu moc...
Začátek celkem ušel, celkem fajn iniciace a pak se to rozpadlo do něčeho, co patří do sekce ezoterické literatury. Příběh a děj se dají přirovnat k hudbě bez melodie, s nekoherentním textem, jenom plyne a plní prostor, odvádí pozornost. Čtenář si připadá zhypnotizován, odtrhnutý od děje, snad to byl záměr. Všechno se sune rychlostí a svůdností lávové lampy. Čistá psychedelie. Špatný jazyk má asi evokovat počátek 60. Ale ne, ani to nefunguje. Hodně slov která mají evokovat pocity nefunguje, jenom štve a odvádí pozornost. Zbytečná brutalita. Tady se cestuje prostorem, časem, zázračně se hojí těžké rány, aby se udělali nové. Logika patří jinde. Ve skutečnosti se obouruč z pistolí střílet nedá, autor by si to měl vyzkoušet. Netrefí ani slona ze dvou metrů. Kdyby tohle napsal někdo jiný než Karika, tak nemá šanci najít vydavatele.
Na knihu jsem se dost těšila a jsem spokojena. Navíc knihy Strach a Trhlina pro mě dostaly nový rozměr.
Knihy od Kariky jsou pro mě jistotou kvalitního, napínavého čtení a ani v tomto případě mě autor nezklamal. Temná, místy strašidelná, mrazivá atmosféra příběhu rozhodně nechybí. První půlka za mě excelentní (přečteno jedním dechem), ale od zhruba poloviny nabírá vyprávění trochu jiné obrátky, ale stále je to velmi dobré. Za co ale ubírám hvězdičku je ten konec, posledních pár kapitol se mi moc nelíbilo (v kontextu celého příběhu a vyprávění), bylo to pro mě trochu zklamání. Ale celkově toto dílo rozhodně stojí za přečtení a jsem ráda, že ho mám ve své knihovně mezi ostatními Karikovými knihami.
Na Hlubinu jsem se těšila, protože Strach je podle mě jedna z nejlepších Karikových knih.
První polovina knihy má očekávání splnila, začátek je výborný, mistrně je vykreslena stísněná temná atmosféra, plíživý strach. Bohužel za polovinou se to celé zvrhlo v podivný bizár, jakousi fantasmagorii plnou brutálních sadistických scén, nechyběly popisy mučení. Závěrečný souboj byl natažený k neučtení.
Příběh byl vymyšlený dobře, spojení hororu s určitými historickými reáliemi mělo velký potenciál, to jsem oceňovala. Téměř celá druhá polovina je však bohužel nepovedená, zkazila mi celkový dojem.
Strhující, temný a těžký příběh, ve kterém nadpřirozená, hororová nástavba, přestože bravurně podaná, nepůsobí zdaleka tak děsivě jako část inspirovaná skutečností. Ve vytváření opravdových hororů a pekla jsme bohužel neporazitelnými mistry my lidé.
Já bohužel budu muset souhlasit s komentáři pode mnou. Trhlina je jen jedna a já ani nečekám druhou. Už jsem si u Kariky zvykla, že ty konce jsou takové prapodivné, ale umí tak mistrně vykreslit atmosféru, že mu ten konec vždy odpustím. Tohle ale bylo na mě moc... první třetina super, gradovala temná atmosféra a pak už jen fantasmagorie, která byla děsivá a skvělé napsaná ale i tak mě to už nějak ani nezajímalo. Na mě prostě moc brutální, moc všeho. Víc mi sedí ty psychohorory z hor než tenhle kriminální styl, který se vyřeší fantasmagorií.
Nemůžu jinak než opět dát plný počet hvězd, protože tahle kniha znovu potvrdila, jaký je Jozef Karika mistr slova, navíc oplývající neskutečnou představivostí. Hodně temný příběh s odporným hlavním hrdinou, kterému kupodivu musíte na konci držet palce, poněvadž bojuje s ještě větším zlem, než představuje on sám. Místy hodně děsivé, místy skoro stejně brutální jako v románu "Na smrt", napínavé tak, že jsem knihu nedokázala odložit... a ta "fantasmagorie" na konci mě opravdu dostala. PS. Myslím, že si znovu přečtu "Strach"...
Je to smutné, ale je to tak...
Musím souhlasit s ostatními.
Říkala jsem si, po Hladu/Žízni jede Karika stále na vlně, což mu bohužel vydrželo tak 3/4knížky. Potom už z toho udělal totální fantasmagorii, to se nedá jinak označit.
Pane Kariko, víc covidové pauzy na vás, v té vám to šlo...
NESKUTEČNÁ ŠKODA!!!
4 hvězdičky dávám jen proto, že to mělo neuvěřitelný potenciál, který je na konci zabitý...
Atmosférou skôr severská mysteriózna drsná kriminálka, než plnokrvný horor. Kým pri starých autorových textoch som sa pred rokmi reálne bál a bolo mi z nich v dobrom nepríjemne a po tele sa mi hemžili zimomriavky, v Hlbine sa napriek sľubnému hororovému začiatku atmosféra vytratila a stal sa z nej iný žáner a ku koncu ešte ďalší, ale nechcem spoilerovať. Na môj vkus Jozef Karika opäť raz príliš hlboko zapadol do monotónnosti, miestami až sebaparódie. Pravdupovediac si nie som istý, či ma baví po sto piaty raz čítať, ako hrdina v hustom lesnom poraste spozoruje divného chlapa, ako čosi zabíja srny a trúfa si na deti, ale postupne sa to osmelí a prejde na dospelých a ako čosi zlé a odporné prichádza s horúčavami, pardon, to je Predátor, toto prichádza s mrazmi. Samozrejme situáciu nemusíme nutne vnímať ako absenciu autorovej fantázie, resp. jeho zaseknutie sa pri jednej a tej istej téme resp. pohodlnosť v zmysle ponúknem čitateľskej obci to, čo malo úspech, veď načo riskovať. Môžeme to vnímať teoreticky i ako prehlbovanie univerza. Na tom nielenže nie je nič zlé. Naopak: ak sa to uchopí za správny koniec, dokáže to byť geniálne. Lovercraft to ostatne praktizoval celý život. Karika ale nie je HPL. Kedysi som čítal názor, že spisovateľ je tvor, ktorý de facto píše celý život jeden a ten istý príbeh, len s malými obmenami. Toto sa hodí na Kariku. Azda i na Lovecrafta. Ale napr. ak vedľa seba postavíte kingovky, každá druhá je diametrálne odlišnejšia od predchádzajúcej. O Hlbine sa nič také povedať nedá. Dobrou správou je, že je to i tak príjemná jazda, ktorá napriek vysokému počtu strán odsýpa svižne a bez výrazných zádrhelov. Vo finále sa z toho stáva akčná nuda, čo asi neprekvapí nikoho, kto má dodnes v živej pamäti to, ako tento autor v niektorej časti V tieni mafie ponúkol streľbu obojruč, ktorá síce vyzerá efektne v hongkonských akčných filmov z 80. a 90. rokov, ale každý so zbrojným preukazom sa takej blbosti dodnes s chuťou zasmeje. Vždy si pri takýchto hovadinách spomeniem na geniálne Tarantinovo finále Kill Bill 2, kde ste čakali monumentálnu akčnú scénu medzi Billom a Nevestou a génius Quentin namiesto toho ponúkol siahodlhý, ale báječný rozhovor – a vykľulo sa z toho jedno z najsilnejších finále aké som v filmoch za desaťročia videl. Hlavný antagonista, dôstojník tajnej služby, je výrazná postava. Drží našu pozornosť, zaujíma nás, čo sa okolo neho deje a ako to s ním dopadne. Síce sa natíska otázka, či vie Karika napísať aj normálneho hrdinu, ktorý nie je úchylný, manipulátor, mafián, psychopat alebo vrah (prípadne všetko dokopy), ale to je asi otázka na iný typ odborníka. Štvrtú hviezdu určite neudelím, na to je príbeh príliš neoriginálny a na môj vkus to ako som spomínal priskoro opúšťame horor, hoc nepopieram, že to ako-tak ozvláštňuje „atraktívne“ umiestnenie do Československa 1963. Nesedeli mi mnohé slová, boli buď ťažkopádne a zastarané (drgľuje ma, spraští), alebo naopak príliš moderné (fajne „Chcel do mňa voľačo hustiť.“). Dialógy strašne kostrbaté a ťažkopádne. Oceňujem, že si konečne niekto spomenul na druhú svetovú, kedy to s Rusmi naozaj nebolo až také hrdinské, ako sa nás snažia oklamať pokrútené dejiny. Môj 81-ročný otec na Rusov nikdy nemal pekné slovo, vedel, čo sú to za krámy. Začiatok 4*, stred 3* a posledných sto strán 2*.
na Hlbinu som sa veľmi tešil ale toto bolo dosť nepodarené. Neviem, menej je niekdy viac a tu som mal pocit, že to už bolo veľmi prekombinované. Na Trhlinu a Strach sa to nechyta, ani zdaleka.
Věděla jsem to. Věděla jsem, že Karika konec zase po... No, tak tentokrát nejen konec, ale rovnou celou polovinu knížky. Tu druhou. Ta první mě namlsala. Jeden z nejlepších Karikových románů, myslela jsem si. Ne. Závěry nikdy nezvládal. Ten samý ohmataný princip ve všech knihách. Ale protože umí fantasticky budovat atmosféru, odpustila bych mu to. Až do vydání Hlubiny. Protože ta druhá půlka, to je buď recese, výsledek sázky, akutní intoxikace, bláznovství, anebo zoufalství.
Sorry, Jozefe. Příště líp.
Dík.
Povedlo se, povedlo! Moje slabost pro autora vždy slepě omlouvá i totální bláboly, kterých se občas ve své tvorbě dopustil v prostoru mezi Trhlinou a Hlubinou ... . Ale tentokrát to byla pecka, neměla jsem klid, dokud nebylo dočteno. A Karikův vyšperkovaný hlavní ne-hrdina mě vážně dostal, charismatický bezcharakterní chladnokrevně kalkulující závislý hajzl s rytířsko-ochranářskými závany cti ... , kdo jiný tohle dokáže vymyslet :-) ???
Lovecraftovská variace na Sněhovou královnu. A na straně Dobra bojuje jeden z nejvýraznějších antihrdinů, které Karika napsal. Atmosféra hustá, bolest a mimolidské entity v přiměřeném množství - ale stejně, Trhlina je jen jedna.
I po Hlubině zůstává pro mě nepřekonanou Trhlina, ta pořád okupuje první příčku oblíbené knihy od Kariky. Má dvojité prvenství, byla totiž zároveň moje první od něj. Hlubina byla fajn, měla skvělý mix hutné atmosféry, parádní prostředí, hlavního hrdinu, který vám to ztíží tím, že bude těžké si ho oblíbit, super vstup paranormálních prvků a nečekané brutální a krvavé chvilky. Bavil mě začátek, kdy bylo vše zahalené tajemstvím, všudypřítomná paranoia a narůstající strach. Čím víc bylo však odhaleno, tím víc to pro mě ztrácelo na zajímavosti, i přesto, že děj byl akční a odsýpal. Pozornost mi mírně těkala a možná by mi sedl trochu umírněnější konec.
Pri čítaní Trhliny i Strachu ma úplne príjemne mrazilo, tešila som sa na podobný zážitok. Za mňa tu bola perfektne vykreslená bezútešná atmosféra doby a rozorvaný osud hrdinu, až mi pripadá ako škoda, že sa autor nedržal "obyčajných" vrážd a musel tam byť aj nadprirodzený element - a vysvetľovanie princípov jeho fungovania aj tak zabilo akúkoľvek mysterióznu atmosféru, ktorú mal navodiť.
Po predchádzajúcich autorových hororoch som mal Hlad a Smäd po zmene. A tú som dostal v podobe Hlbiny. Zmena to však nebola príliš výrazná, ale zmena je zmena. A v tomto prípade veľmi podarená. Zasadenie do 60. rokov príbehu prospelo nielen dobovou atmosférou, ale aj trilerovou zápletkou mocenských bojov. Horor je teda šikovne zmiešaný s krimi, a to v správnom pomere v prospech hororu.
Atmosféra a prostredie boli vykreslené vynikajúco, pocity beznádeje a bezútešnosti ma priam oblápali. Hororové pasáže fungovali, aj vďaka tomu, že boli vhodne dávkované a kombinované so spomínanou líniou trileru. Udalosti príbehu ma držali v napätí a protagonista to ešte umocnil svojimi temnými myšlienkami i minulosťou. Všetko fungovalo a navzájom sa dopĺňalo, okrem záveru knihy, ktorý bol už v mnohých ohľadoch prehnaný a zbytočne dlhý. Vyhrotené situácie nepoľavovali a po určitom čase som voči nim znecitlivel. V kombinácii s filozofickými pasážami (ktorých našťastie nebolo toľko ako obvykle) tak vznikol vlažný záver, ktorý bolo miestami už náročné vnímať. Ani takéto zakončenie však nepokazilo celkový dojem z čítania, lebo všetko pred ním je skutočne na úrovni.
Hlubina je příběh majora Martina Gavendy, příslušníka STB, který je povolaný do Ružomberoku, aby vyšetřil případ dvou zmizelých dětí. Karika se s tím nemaže a už od začátku mě příběh úplně pohltil. První třetina je jízda nabitá mrazivou a tísnivou atmosférou, druhá akcí a pořádnou přestřelkou a zakončí to napínavé finále ve stylu Lovecrafta. Ani chvilku jsem se nenudila, Karika je skvělý vypravěč.
Štítky knihy
záhady thrillery zločiny nevysvětlené, nevyjasněné jevy zima
Nooo,tak bol som zvedavý co pan Karika vymyslel na Liptove. A musím priznať ze nič moc teda...do 70tej strany som stým bojoval ci knižku neodlozim...potom sa príbeh rozbehol a po cca 100 stranách ma to zase prestalo baviť. Ja osobne som sklamaný, ⭐️ navyše je za pár historických faktov.