Plíseň
Siri Pettersen
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/324370/bmid_plisen-R9o-324370.jpg
4
627
117
Havraní kruhy série
< 2. díl >
Představte si, že jste lovnou zvěří v neznámém světě. Ve světě lidí, který pomalu umírá. Ve světě, odkud pocházíte a kde jste doufali, že konečně naleznete domov. Jenže to jste se pořádně spletli. Hirka opustila Ymslandu, aby ji zachránila, a obětovala tak možnost být nablízku Rimemu, přestože po tom touží ze všeho nejvíc. Teď ji místo něj provázejí lovec nemrtvých a slepý. Boj o přežití není ovšem ničím ve srovnání s tím, co přijde, když Hirka pochopí, kým ve skutečnosti je a jakým nástrojem v mocenské hře se má stát. Původce plísně touží po tisíci letech konečně dosáhnout svobody. Svobody, kterou mu může dát pouze Hirka.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2017 , HostOriginální název:
Råta , 2014
více info...
Přidat komentář
Trochu mě zklamalo, že se skoro celý děj druhé knížky odehrává na zemi. Ale už se těším na třetí díl a snad se tam i objeví země "slepých"..
Líbilo se mi víc než první díl - lépe se mi to četlo (obeznámenost se světem a postavami, méně novotvarů). Čtivé, napínavé, plné zvratů.
Slabinou celé této série však pro mě jsou postavy - a to ty hlavní. Vedlejší postavy mi připadají mnohem zajímavější, propracovanější, méně černobílé (zvlášť v tomto díle). Naopak Hirka na mě působí tak trochu nijace - asi aby se s ní mohlo ztotožnit co nejvíc čtenářek. A Rime mi vadí ještě víc - idealizovaný krásný hrdina, který pro lásku podstoupí vše...no nevím, působí na mě spíš jako princ z pohádky než člověk. A jak už tu bylo řečeno, motivace hlavních postav je trochu nevěrohodná, připadá mi, že se autorka nejdřív rozhodla, kam chce postavy dostat, a až pak domýšlela, co je k tomu přivede. Podle mě by to mělo být naopak.
Tímto však nechci nikoho odradit, kniha je napínavá a čte se dobře, třetí díl si určitě přečtu. Jen mě to nějak nechytlo za srdce.
Pozor, recenze obsahuje spoilery!
Jak už tu zaznělo, tento díl mne oproti předchozímu trochu zklamal.
To že se příběh přenesl z velké části do našeho světa vnímám pozivně - bylo zábavné čtení, jak se hrdinka vyrovnává s naší civilizací a že se jí asi nejvíce líbí existence/vynález kalhotek, protože ty na Ymslandě nemají...
Mám ale dvě hlavní výtky, které v mých očích knihu sráží. První je ta ekonota, která se táhne celou knihou. Nechápejte mne zle - sám třídím odpad, globální změnu klimatu vnímám jako závažný problém atp. Ale všechny ty narážky na umírající svět, jídlo a vodu bez chuti atd. mi kazily atmosféru knihy. Těch narážek a připomínek bylo tolik, že už jsem neměl pocit, že čtu fantasy knihu, ale nějaký ekologicko-edukační materiál.
Druhou výtkou je motivace hlavních hrdinů. Oproti prvnímu dílu mám takový dojem, že jejich jediným hnacím motorem a příčinou veškerého jednání je jejich "zaláskovanost", pokud si dovolím použít tento termín. Vět typu "jestli mu/jí ubílíž, tak tě zabiju" tu bylo až příliš a nejvíc to bylo patrné u Rimeho, u kterého jsem měl dojem, že ani nemyslí hlavou. Ale možná to prostě patří k tomu "zaláskování" a já jsem na to už jen moc starej, abych to bral vážně. Možná proto také nechápu, jak se mohla Damayanti tak zamilovat do Rimeho že až zradila Graala, když Rimeho viděla vlastně 1-2x...
Nějaká závěrečná slova, jestli má smysl knihu číst? I oproti mé kritice výše bych řekl, že má. I když postavy jsou v tomto díle jsou trochu povrchní, než by se mi líbilo, tak kniha se čte velmi lehce, je poutavá a děj má spád. A zároveň kdo by nechtěl vědět, jak to všechno dopadne:)
Začátek této knihy mě trochu vyděsil - ono se to jako bude odehrávat v našem současném světě?! Chvíli mi trvalo než jsem se přes ten počáteční šok přenesla. Pak mě kniha naprosto uchvátila. Je totiž plná nových záhad - co je Hirka zač, jak to bylo se slepými a Vidoucím v Ymslandě atd. a střípků informací, které do sebe nakonec zapadnou. Druhý díl Havraních kruhů se mi líbil snad ještě víc než první a už se nemůžu dočkat závěru série.
Po přečtení prvního dílu jsem váhala, jestli si chci přečíst i druhý díl, ale musím říct, že jsem ráda, že jsem se do něj doopravdy pustila - chytl mě od začátku a nepustil až do konce a já se u čtení Plísně výborně bavila. Navíc už jsem měla jakýs takýs přehled a už jsem nebyla čtenářem, kterého autorka učí plavat v příběhu tím, že ho hodí do vody, už jsem o tom příběhu i něco věděla... :) A co jsem nevěděla, to mi Siri Pettersen v Plísni řekla. :)
Knihu jsem začínal číst s né moc velkým očekáváním. Věděl jsem, že se děj bude odehrávat v našem světě a to mě docela štvalo. Do fantasy přece náš "novodobý" svět nepatří.
Musím ale říct, že mě kniha docela strhla. Autorka čtenáře krmí jednou záhadou za druhou, hlavně co se týče mrtvorozených, původu Hirky, Vidoucího, a historie Ymslandy - ukáže se, že nic není, jak se zdá, a jak tvrdí legendy. Atmosféra tím docela potemní. Najde se tu i pár zvratů. Je vidět, že má vše autorka promyšlené, a dílky skládačky do sebe logicky zapadají. Líbí se mi, že autorka čas od času připomíná celkový děj a úmysly jednotlivých postav, tedy proč se chovají, tak jak se chovají.
Za mě o dost lepší než první díl. Dost se těším na třetí díl a jsem zvědavý, jakou stranu si Hirka ve finále vybere.
Začtení se mi trvalo trochu déle. Nakonec se mi kniha fakt líbila a těším se na další díl. Hirka a Rime mají neuvěřitelnou chemii. Více v recenzi v záložkách - Chrudimka.cz
Paráda! Bavilo mě to snad ještě víc než první díl, protože už jsem se nemusela prokousávat neznámými názvy a slovy.. Musím říct, bylo tam pár překvapení, což vždycky potěší. Hodně oceňuju, že poslední díl vyjde už v říjnu a jsem hodně zvědavá, na další svět, který Hirka objeví. Když už autor píše trilogie, měly by být vydávané tak jako Havraní kruhy a ne po roce nebo, nedejbože, po dvou. Je fakt, že ze začátku jsem chviličku tápala, protože autorka se nezdržuje vysvětlováním, co bylo v předchozích dílech, ale rychle jsem se zase vžila do děje a bylo to super.
Ódinovo dítě mě nadchlo, nemohla jsem se dočkat pokračování. Když se mi ve čtečce konečně objevila Plíseň, hned jsem se na ni vrhla a ejhle... otevřela jsem správnou knihu? Dvakrát jsem se vracela do knihovny a otvírala znovu, jestli jsem neudělala chybu, ale opravdu... jako by najednou Frodo nebo Eragon se dostal do současnosti. Bylo to trochu zklamání, Ymslanda byla úžasně vystavěna a najednou náš "obyčejný" svět. Ale když jsem se přenesla přes počáteční zklamání, děj byl napínavý a knížku jsem přečetla za dva večery. Těším se na třetí díl a doufám, že tentokrát žádné zklamání v začátku nebude.
Upřímně jsem čekala něco víc. Skoro bych se bez tohoto dílu obešla. Ano, byly zde zajímavé momenty, ale mám pocit, že se tu nic moc důležitého neudálo. Takový spojovací můstek mezi úžasným prvním dílem a (jak doufám) ohromujícím třetím dílem.
První díl jsem si zamilovala a patří mezi mé nejoblíbenější, ale jak to tak bývá u druhých dílů je vždycky taková příprava na velké finále, děje se tam toho tak pomálu a čtenáře udržuje v napětí před velkolepým koncem. Přesně tak i vypadal tento díl. I přes toto všechno jsem ho ale přečteš za 3 dny na dovolené u moře. Moc se mi líbil, ale čekala jsem víc...
první díl se mi líbil víc, nějak mě ten náš svět tolik neoslovuje :) ale i tak jsem nebyla zklamaná a těším se na třetí díl.
Propracovaná zápletka se zatím spíš dál zaplétá a určitě si přečtu i další díl. Ale první díl se mi líbil víc, postava Hirky v něm byla mnohem živější a skutečnější než ve druhém dílu.
Jak to napsat bez spoilerů :)
Měla jsem štěstí, že jsem četla oba díly hned za sebou. Proto mě trochu rozhodil výběr světa, do kterého Hirka přešla a chvíli jsem si na něj zvykala. Prostě jsem čekala něco jiného. A to je na tom příběhu skvělé - často nepřijde to, co čekáte. Je originální a rozhodně se nevyhýbá šedé zóně - co je dobro a zlo, jsou všichni zlí pořád takoví? I hrdinové mají slabé chvilky atd. Takže jakmile jsem knihu otevřela, tak mě příběh chytil a i po dočtení mě mrcha nepustil. Uff - teď zbývá jediné - čekat do října a přemýšlet, jak se asi příběh uzavře.
Havraní kruhy jsou jednoduše vynikající série :-)
Druhý díl mě bavil stejně jako první, možná i trochu více. Do pokračování Ódinova dítěte jsem vklouzla velice snadno hned na prvních stránkách a příběh Hirky, která prošla kamenným kruhem, aby zachránila Ymslandu, mě polapil a udržel mou pozornost až do poslední stránky.
Na konec dodám jen jediné - jsem opravdu moc ráda, že další díl série vyjde ještě letos, jelikož opravdu nutně potřebuji vědět, co bude dál :-)
Štítky knihy
norská literatura fantasy havrani
Kniha Plíseň je v
| Právě čtených | 9x |
| Přečtených | 852x |
| Čtenářské výzvě | 84x |
| Doporučených | 47x |
| Knihotéce | 417x |
| Chystám se číst | 317x |
| Chci si koupit | 114x |
| dalších seznamech | 9x |
Druhý díl této fantasy série mne stejně jako první pohltil a já se těšila na každou volnou chvíli strávenou s touto knihou. Hirka i Rime se posunuli dál, ačkoliv větší část knihy jsou každý v jiném světě. Do jejich osudů zasáhli dva bratři, Graal a Naiell, a o překvapení nebyla nouze. Jsem zvědavá na závěrečný díl, který budu netrpělivě vyhlížet.