Gottland
Mariusz Szczygieł
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/15619/bmid_gottland-VxY-15619.jpg
4
990
171
Známý polský reportér vytěžil ze svých pobytů v Čechách "výbušnou" knihu o naší zemi. Témata, z nichž některá patří k "neuralgickým" bodům novodobých dějin českého národa a byla u nás zpracována v dlouhé řadě knih, shrnuje autor na několika stránkách a přináší v nich svůj pohled člověka odjinud, pohled neotřelý, nezatížený, který by mohl vést k reflexi opomíjených kapitol naší národní povahy. Kniha vypráví o ikonách českého kolektivního vědomí, fenoménech nedávné české historie (rodina Baťů, Lída Baarová, Jan Procházka, Marta Kubišová, Jaroslava Moserová), ale také o osudech postav, které nebyly zatím hlouběji zpracovány ani samými Čechy (sochař Otakar Švec, který projektoval největšího Stalina na Zemi; Karel Fabián, spisovatel, který po únoru 1948 odmítl svou minulost a orwellovským způsobem vymazal a nahradil sám sebe; neteř Franze Kafky, která nechce hovořit o svém strýci). Kniha byla v roce 2007 oceněna Cenou varšavských knihkupců, autor byl za ni rovněž nominován na nejprestižnější polskou literární Cenu Niké. Knihu doprovázejí fotografie známého fotografa Pavla Štechy. Již vyšlo v německém, maďarském a francouzském překladu. Kniha získala Europan Book Prize 2009.... celý text
Literatura světová Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2007 , Dokořán , Jaroslava Jiskrová - MájOriginální název:
Gottland , 2006
více info...
Přidat komentář
Prostřednictvím osudů lidí významných i méně známých hodně působivý pohled na nedávné české dějiny, tak trochu z polského odstupu, což je fajn, autor není zatížen domácím pohledem. Kupodivu mi seděl i zkratkovitý, poněkud reportážní styl. I díky němu bylo hodně silné.
K některým komentářům: Knihu nepovažuji za literaturu faktu, proto mi lehká literární licence, včetně použití přímé řeči nevadila.
Jen dvě poznámky:
- Nevěřím na nějaký seznam, nevěřím na nějakou organizaci, nevěřím na losy. Palach jednal podle mého názoru sám za sebe a označení pochodeň č.1 bylo symbolické.
- Podle autora v jevištním provedení Kafkovy Proměny v divadle Komedie nebyl problém hlavního hrdiny, že se proměnil v brouka, ale to, jak v tomto stavu dojede do práce. Ale to není věc jevištní úpravy, tak to prostě v Kafkově Proměně je, v tom je síla její absurdity.
Knížečka k přečtení za jedno odpoledne. Protože se od ní nemůžete odtrhnout. Působivé, nepříjemné, obohacující.
Zajímavé! Obohacující. Občas depresivní, ale jako vždy "život jde dál" aneb "show must go on".
Zajímavé nahlédnutí do naších nedávných dějin z pohledu polského občana. Je zajímavé si přečíst něco o Češích z jiného pohledu. Někdy až překvapivé informace o kterých jsem neměl ani páru. Kniha trochu rozšířila mé obzory a splnila mé očekávání.
Skvělá a zároveň vtipná sonda do české společnosti a historie pohledem člověka, který naší zemi adoruje právě pro její chyby. Ironie této knihy je jedinečná.
Někdy mírně mrazivé, někdy trochu nechtěně komické, někdy velmi absurdní, ale dokonale pravdivé postřehy viděné z jiného úhlu, s jinou dikcí... takže jaké jsou tedy opravdové Čechy a opravdoví Češi...? Jinak mým favoritem je Kafkárna...
Kniha o Češích ve 20. a 21. století. Jedná se především o literaturu faktu. Fakta se tu řadí vedle sebe a schopnost vyvolat ve čtenáři nějaký hlubší zážitek je sama o sobě obdivuhodná. Kniha nepřináší jenom portréty osobností minulého století, její protagonisté reflektují Česko v určité době.
Vynikající! Mariuszi Szczygielovi se podařilo ze střípků poskládat mozaiku, která rozhodně není kompletní, a ani nemá tu ambici, ale i tak podává neskutečně zajímavý, mnohdy ironický, úsměvný ale i nepříjemně upřímný pohled na zemi českou během 20. a 21. století prostřednictvím osudů více či méně známých postav. Při procházení antikvariátů musel mít Mariusz bezpochyby šťastnou ruku, když narazil na tak zajímavé informační prameny jako je např. vánoční přání v Dikobrazu z roku 1968.
Výborné, trefné, ryzí, laskavě ironické, s nadhledem i vlídností a touhou nás pochopit, vcítit se do nás, vnímat jako Češi (nás jako "český film") ... přesto, že to není možné zcela, s jakousi nadnesenou a přehnanou adorací naší malosti i našeho velikášství a vznešenosti, kterou mnohdy komicky předstíráme - i s pokorou k naší dobrosrdečnosti a smyslu pro humor od toho hospodského až po ten brilantní, inteligentní a laskavý ... Ráda bych napsala, že nás Mariusz Szczygieł vnímá jako já vnímám polský film - a to znamená jako špičku ledovce (nejen jako vysokou filmařinu, jako brilantně odvedené řemeslo, těžká témata popsaná obrazy, ale i obsahově ku plesání všech smyslů ...)
Osvěžující, zábavný a místy mrazivý pohled na české národní "hrdiny", povahu a specifika. Ze všeho nejvíc mě zaujalo, a dá se říct, nepříjemně překvapilo, co jsem se dověděla o Baťovi, konkrétně jak nechával "špiclovat" své zaměstnance. O tomhle naše zdroje, v rámci oslav kapitalisty-lidumila, diskrétně mlčí...
Je vidět, že pan Mariusz má Čechy rád a poctivě se snaží dostat se nám nejen na kůži, ale i pod ni. Přece jen, jsme sousedé Slované :-)
Bylo by velice zajímavé počíst si takovouto "cestu do hlubin české duše" z pera nějakého Angloameričana, coby představitele poněkud vzdálenější kultury. A kdy napíše někdo z českých reportérů podobnou knížku postřehů o Polácích???
Doporučuji! Občas jsem se až "styděla", co všechno o našich dějinách nevím. Hlavně, že jsme se ve školách tak zdlouhavě učili starověk, středově... ale 20. st. kromě světových válek téměř vůbec. Seděl mi i styl vyprávění, autor nesoudí, dává impuls k přemýšlení i vlastnímu sběru informací. Jediné, co mě mrzelo, že knížka je celkem útlá a nezabývá se více osobnostmi (např. bych uvítala kapitolu o Miladě Horákové).
Zřejmě nejrozporuplnější komentáře, jaké jsem četla... Za sebe: čekala jsem humor (na základě několika ústních doporučení) - a přišel zásah; uf. Velká část mého života, jak si ho opravdu pamatuji, je zde zhuštěná na malé ploše. To, co bylo před mým narozením, jsem četla se zájmem, co bylo za mého života, to se do mě zabodlo. Působivé. Někde je i humor, ale ruku v ruce s tragikou (pro mě příběh Otakara Švece). Doporučuji ke čtení - a připojujte své různé komentáře, tak to má být a je to v pořádku. Toto je kniha, která k tomu vybízí.
V situaci, kdy by měl někdo říct: "O tom jsem se bál mluvit", "Na to jsem neměl odvahu se zeptat", O tom jsem neměl tušení", říká: "O tom se nemluvilo". "To se nevědělo". " Takové otázky se nedávaly".
Zatím jsem poslouchala pouze audio a nemá chybu. Na knihu se chystám.
Nejvíc jsem ocenila Baťu, takhle nás to ve škole neučili :)) a ani mimo školu:((
Velmi zajímavá a čtivá cesta do hlubin české duse. Jen mi chyběla, byť jen malá, zmínka o Miladě Horákové.
„Polská cesta do hlubin české duše“. Na knihu lze nazírat z různých úhlů pohledu. Sám autor v některém z rozhovorů uvedl, že dostával naprosto protichůdné reakce ve smyslu nazírání na jim popisovanou skutečnost.
Mariusz Szczygieł se dotýká velmi citlivých, leckdy traumatizujících událostí českých dějin ve 20. století. Na objektivitě knize přidává právě její pohled „z venku”. Struktura či sled vybraných osobností a událostí může působit nesourodě, ale současně přináší pohled na dějiny vlastní země neokoukaným způsobem.
20. století v kostce. Ale není to nudný popis, spíše zajímavé střípky (očima polského novináře).
Dobrá kniha o některých osobnostech českých dějin. Z příběhu o Baťovi plyne, že to nebyl žádný lidumil, ale tvrdý kapitalista. Člověka potom méně překvapí, že se po válce komunisti dostali k moci. Některé příběhy jsou docela známé např.Baarová, ale o některých osobnostech jsem předtím neslyšel. Určitě stojí za přečtení.
Štítky knihy
Česko, Česká republika polská literatura Češi medailony osobností
Gottland
Kniha Gottland je v
| Právě čtených | 13x |
| Přečtených | 1 386x |
| Čtenářské výzvě | 164x |
| Doporučených | 108x |
| Knihotéce | 287x |
| Chystám se číst | 352x |
| Chci si koupit | 47x |
| dalších seznamech | 5x |
První co mě napadá napsat je, že se mi knížka výborně četla. Zároveň jsem si trochu rozšířila vědomosti, ale nezařadila bych ji do žánru literatury faktu. Autor píše s nadhledem a odstupem a nechává na čtenáři, ať si názor udělá sám. Co se týče těch pár nedostatků, které podle mě kniha má, naprosto souhlasím s komentářem Rade níže.