Dědictví špionů

25.02.2021

Jedná se o další výborný špionážní román od klasika Johna le Carrého, který se vrací k ději jedné z jeho nejznámějších knih - Špion, který přišel z chladu - a jeho hlavním hrdinům. Jako vždy mistrně ukazuje temnější stránku špionážní práce, tentokrát optikou interního vyšetřování. Příběh je vyprávěný až nebývale jednoznačně kladným hlavním hrdinou – vysloužilým agentem Peterem Guillamem. Ačkoliv i tato kniha patří do tzv. Smileyho série, samotný George Smiley zůstává jen vedlejší postavou v pozadí.

28.11.2020

Na stará kolena se Le Carré ještě jednou vybičoval k naprosto fantastickému výkonu, jak z hlediska zápletky, tak samozřejmě stylu. Povinnost pro každého, kdo četl The Spy Who Came In From The Cold, protože na tuhle klasiku Legacy Of Spies volně navazuje.

07.06.2020

(SPOILER) John le Carré stárne a s ním i jeho hrdinové. Začátek - jsem trochu rozpačitý, ale pak začíná děj být zajímavý a občas i poutavý. Blíží se konec a já si říkám, že nějak brzy. A opravdu - jakoby autor zapomněl, že příběh se má nějak zakončit. Závěr je tedy totální zklamání. Jakože jsem chtěl dát 4*, když to bylo na 75% a chvíli i na 80%, konec to srazil a proto jen 3*, 7. 6. 20.

12.09.2019

Přežít studenou válku v roli špiona a nyní se zodpovídat v nových režimech potomkům zabitých špionů u mezinárodních soudů, tak to chce sáhnout hodně hluboko do archívů. Jediná stopa Tajných operací je účetnictví a paměť těch aktérů dosud žijících někde v utajení.
Grandiózní problém je v mezinárodním procesu s odhalováním špionážních praktik.
Zveřejnění není ve státním zájmu, a tak pátrání v minulosti naráží na samé tajnosti špionských praktik.
Od praktika v oboru dobře mířená střela.

11.03.2019

Nějak mě kniha a obsah nezaujal.

04.03.2019

Pokud jste ještě nečetli žádný román Johna Le Carrého a chystáte se tak učinit, mělo by se vám dostat varování, aby tím prvním nebyl ten (zatím) poslední: Dědictví špionů. Kniha totiž odhaluje pointu románu z roku 1974 Jeden musí z kola ven (Carrého možná nejlepšího) a co víc, znovu vypráví příběh ještě starší knihy Špion, který přišel z chladu nebo také Špion, který se přišel ohřát. Historie jedné velmi riskantní operace na území tehdejší NDR ožívá znovu ve vzpomínkách Petera Guillama (hlavního hrdiny) , ve zpravodajských hlášeních a především v nových souvislostech. John Le Carré zůstal věrný svému stylu. Žádné akční scény, žádné uměle budované napětí. Při psaní se krom neobyčejného talentu opíral o vlastní zkušenosti ( v šedesátých letech pracoval pro britskou tajnou službu) a množství rešerší, které si před začátkem psaní nového románu zpracovává. Dědictví špionů, dle mého názoru, trochu ubližuje, že je automaticky řazeno mezi thrillery a detektivky. Tam ale patří pouze z části. Proto by mohl být milovník těchto žánrů poněkud zklamán. Nedostaví se totiž žádný zvrat ( jako je tomu ve Špion, který ....), nedostaví se ani žádné velké finále. Kniha je spíš ohlédnutím za jednou epochou, která již dávno skončila a jistým smutkem nad dnešním relativizováním práce lidí, kteří stáli na správném břehu řeky.