Generál v labyrinte

21.03.2023

Není to magický realismu, respektive je tam pár pěkných magických popisů a situací, ale ve většině případů se jedná o historickou rekonstrukci posledního půl roku života Simona Bolívara. Spousta historických postav a událostí, trochu se v tom jeden ztrácí, což by mi tolik nevadilo, to je vlastně i v Sto rocích samoty, ale nějak víc mi tady prostě chybí ten magický rozměr vyprávění a jednotlivých postav se svými zvláštnostmi. Tady je to samá hodnost, od generálů přes guvernéry až po obyčejné vojáky, ale nějak mi vlastně bylo jedno, kdo je kdo, a co kdo vykonal, to si může jeden přečíst v učebnici dějepisu. Občas to tak působí víc jak učebnice než román.

23.07.2017

Už od první věty jsem se do té knihy zamilovala! Byla skvělá, Márquez byl skvělý, jeho způsob vyprávění byl skvělý, generál byl skvělý, všechno bylo skvělé. Bohužel jsem se do knihy dokázala pořádně začíst, pravděpodobně proto, že jsem si ty situace nedokázala dost živě představit. Přece jen není to oddechovka a člověk během čtení občas musí zapojit mozkové buňky. Každopádně jsem ráda, že jsem sebrala odvahu a knihu si přečetla, stála za to.

04.06.2016

Navzdory tomu, že mám Márqueze velmi ráda, přečtení této knihy pro mě byl velký oříšek-nedokázala sjem se začíst, navíc vzhledem k tomu, že jsem neměla zažitý historický vývoj v oblasti (ano, na konci knihy byl chronologický výčet důležitých mylníků v Bolívarově životě), jsem se ve vyprávění trochu ztrácela. Možná to byl účel-v názvu knihy je slovo labyrint, do kterého jsem se zamotala, ale příště dám přednost jiné knize.

06.01.2015

Román pojednávající o posledních dnech Simóna Bolívara, osvoboditele mnoha jihoamerických zemí od španělské nadvlády. Těžko říct, kde končí autentično a začíná fikce. Řekl bych, že té fikce je tam mnohem víc, i když stále na základě autentických podkladů. Ostatně on čtenář velmi rychle pochopí, že nečte žádnou biografii. A tak se snadno ponoří do vypravěčského světa, který pro něj Márquez stvořil, což udělal se svým obvyklým umem, který mají jeho čtenáři tak rádi a kvůli kterému se k jeho knihám vracejí.

09.01.2014

Musím přiznat, že jsem knihu dočetla jen s velkým sebezapřením. Unavovaly mě všudypřítomné zmínky a popisy politických kroků, taktických manévrů a bojů, měla jsem zmatek ve všech těch španělských jménech... Na druhou stranu se pod tím vším ale skrýval citlivě popsaný příběh posledních dní svérázného a přemýšlivého člověka. Nebyl to zrovna šálek mojí kávy, nicméně obdivuju Márqueze, že se pustil i do historického románu tohohle typu a ve výsledku jsem ráda, že jsem zvládla dočíst.