Gaia: Živoucí planeta

Gaia: Živoucí planeta
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/40262/gaia-zivouci-planeta-40262.jpg 4 23 23

Publikace nezávislého vědce presentujícího teorii, v níž je na Zemi pohlíženo jako na jeden mohutný organismus, kde je vše vzájemně podmiňováno a ovlivňováno.

Literatura naučná Věda
Vydáno: , Mladá fronta
Originální název:

The Ages of Gaia , 1988


více info...

Přidat komentář

bulat
25.08.2019 5 z 5

Notoricky známa kniha, ktorú fanúšikovia uctievajú ako bibliu a vedci odsudzujú ako pseudovedu. Podľa mňa nie je ani jedno ani druhé. Jedná sa o docela seriózne prezentovanú teóriu, podloženú ak nie dôkazmi, tak aspoň testovateĺnými hypotézami. Základnou myšlienkou je jednoduchý fakt, že evolúcia života neprebieha izolovane, ale v súčinnosti so svojim neživým prostredím- atmosférou, hydrosférou i litosférou. Táto téza je u racionálne premýšľajúceho jedinca nespochybniteľná. Tak ako u človeka prebieha vývoj v koevolučnom tanci génov i kultúry, tak u všetkých živých tvorov prebieha vývoj vo vzájomnom tanci s prostredím v ktorom žijú. Nejedná sa teda o jednosmernú trať v štýle že podmienky prostredia udávajú smer evolúcie a nič viac. Druhým smerom je spätný vplyv života na prostredie, ktoré sa tým mení a ovplyvňuje zase život trochu iným spôsobom. A tak neustále dokola. Celý systém je previazaný myriádou vzťahov a regulácií ktoré fungujú na princípe negatívnej a pozitívnej spätnej väzby. Tieto regulácie zabezpečujú, že celý supersystém sa usadí v najstabilnejšej pozícii, z ktorej ho nie je ľahké vychýliť. Môže sa to udiať silným podnetom zvonku (pád veľkého meteoritu) alebo zvnútra (kyslík, človek). Vtedy sa systém posunie do nového, relatívne stabilného stavu, avšak ako taký nezanikne.

Prečo nezanikne- v čom spočíva jeho odolnosť? Tu je nesmierne dôležitá biologická diverzita. Dnešné okrajové druhy môžu byť za zmenených podmienok druhmi kľúčovými a stabilizujúcimi. Takže veľká druhová diverzita je vlastne obrazom odolnosti a robustnosti systému voči zmenám, a to i voči katastrofickým zmenám. Ak sa diverzita razantne zníži, systém bude voči zmenám oveľa zraniteľnejší. Dokonca môže v kritickej chvíli i zaniknúť.

A prečo vedci nemajú túto teóriu radi? Niektorí jej vyčítajú, že autor predpokladá predvídavosť systému smerom do budúcnosti. To je ale výrazom nepochopenia celej teórie. Systém nepredvída a ani predvídať z princípu nemôže. Stačí samoregulácia a spätná väzba. Ak si život zničí svoje prostredie, sám uhynie alebo sa aspoň zredukuje. A v rámci diverzity sa dlhodobo presadí život, ktorý "udrži" sám pre seba podmienky priaznivejšie a stabilnejšie. Človeku zvyklému rozmýšľať v termínoch slepej evolúcie nečiní žiadny problém pochopiť tento kľúčový rozdiel a aplikovať slepú evolúciu na spojený živý a neživý supersystém.

Druhá vec je, že autor zvolil populistické názvoslovie. Tým že pomenoval tento systém superorganizmus, dokonca mu hriešne dal meno Gaia, celú myšlienku nešťastne perzonifikoval. Nutne potom vzbudil dojem neserióznosti a ezoteriky. Pritiahol tým síce pozornosť masového publika, ale zároveň získal (neoprávnene) punc šarlatána. Keby zostal pri nejakom neutrálnom názve - napríklad ekologický supersystém, tak by iste vzbudil oveľa menej vedeckej kritiky. Avšak jeho myšlienky by sa ťažko dostali k tak širokému okruhu fanúšikov.

alef
10.11.2016 5 z 5

Lovelock představuje opravdu propracovanou teorii, v níž geosféra, atmosféra a biosféra na Zemi tvoří provázaný systém, na který můžeme pohlížet jako na jediný živý organismus. Tento organismus pojmenoval Gaia po řecké bohyni, stvořitelce Zemi.
Lovelock mluví o tom, jak po staletí (tisíciletí) využíváme Zemi, aniž bychom přemýšleli o tom, "co nás to bude stát" ... Země se prostě začíná bránit ... Gaia je živá, sama od sebe se reguluje, a bude se o sebe starat i dál, a tak, myslet si něco jiného je čirá arogance ... je toho vlastně málo, co o reakci Země na naši přítomnost víme, a to co víme, je dost znepokojující ...


LordSnape
04.05.2015 3 z 5

Teorii Gaia znám a slyšel jsem o ní už dost, takže byla otázka času, kdy se vrhnu na Lovelockovu knihu. Osobně obdivuji přístup i sdílím názor, že věděc nezávislý na systému a nepracující pro korporace, klepajíce se o dotace na výzkum, žije a bádá velmi svobodně, což je v případě podobného výzkumu asi i potřeba. Na druhou stranu mi kniha přišla místy dosti složitá a trochu zbytečně obsahuje termíny z vědeckého ranku, kterému já vážně nerozumím. Pokud jste bilolog, chemik či jinak přírodně zaměřený tvor, určitě si z toho odnesete mnohem více. Je to víceméně vědecká stať napasovaná do knihy, ne populárně naučná publikace, která by měla teorii přiblížit lajkovi. Je to vlastně i dobře a Lovelock sám si je jistý, že nepotřebuje názory lidí, které jeho záměry nepochopili, i když si myslím, že i on sám v leckterých pasážích zněl trochu pochybovačně.

Ikkju
25.09.2011 5 z 5

Dokonalá knížka, prohloubal jsem nad ní desítky hodin. Svět sedmikrásek jsem se pokoušel několikrát naprogramovat, myšlenka země jako seberegulujícího se superorganismu je parádní, ikdyž už jsem četl i články, že to tak úplně být nemůže.

Pokračování jsem si ale nikdy netroufl číst, mám pocit že se autor vydal cestou, která pro mě není už tak skousnutelná jako obsah "prvního dílu".