1. Domů
2. Autoři
3. James Lovelock
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 5
• Bazar 1
• Životopis
• Citáty
• Diskuze 3

Populární knihy

/ všech 5 knih

Nové komentáře u knih James Lovelock

Novacén: Nadcházející věk hyperinteligence

„Poslední kniha od Jamese Lovelocka, tvůrce slavné Teorie Gaia, o tom, že „vůbec poprvé se my lidé budeme muset o planetu podělit s tvory, kteří budou inteligentnější než my sami,"ale nebudeme jimi likvidováni. Překvapivě pozitivní čtení od velkého skeptika. Knihu bych nazvala jako filozofickou úvahu o evoluci vesmíru, Země, myšlení a inteligence. Lovelock zde zdůrazňuje, že k pochopení skutečnosti je třeba zapojit i intuici a nelineární myšlení. Přestože se v knize dají nalézt argumentační mezery nebo logické rozpory, její největší hodnota spočívá v inspirativním a svěžím vizionářském pohledu na naši budoucnost. Je to podnětná, ač krátká, kniha, která nutí k zamyšlení. Je to kniha, kterou si jistě rád přečte člověk, který zná Lovelockovu práci a baví ho jeho nadmíru provokativní teze. Doporučuji ji člověku, který se ve své hlavě hodně zabývá tématem ochrany klimatu a životního prostředí a potřebuje si přečíst něco optimistického. Stejně tak by mohla bavit i člověka, který se zabývá AI. Je však nutné se připravit na to, že je to kniha, která, i přes autorův svěží styl, vyžaduje trošku toho soustředění, aby člověk pochopil, co se autor snaží textem říci. Víc v recenzích.“... celý text
— aknel.kaba

---

Novacén: Nadcházející věk hyperinteligence

„Podľa Lovelocka zmysel vesmíru spočíva v inteligencii, ktorá vývojom planéty (Gaia) dospela práve v človeku k schopnosti sebareflexie, ako jedinečnej súčasti vesmíru a výsledku jeho vývoja. Celý vesmírny vývoj je evolúciou. Táto idea nie je nová. Podľa Lovelockovej predstavy navyše život, ktorý dospeje k vedomiu, vlastne podmieňuje vývoj vesmíru, už od jeho začiatku, len konečne pochopil svoj princíp. Lovelock teda prináša akúsi novohegelovskú metafyziku vedomia, ktoré dospieva k sebavedomiu. Budeme prekvapení k akému a u koho. Po obsahovo slabšej druhej kapitole Lovelock prechádza k rozvinutiu svojich úvah v tretej. Inteligencia vesmíru a Gaie sa prejaví v robotoch (autor preferuje pojem kyborg). Tí už rýchlosťou svojho uvažovania (resp. počítania, a dnes už aj práce s jazykom) predbehli ľudí. Lovelockove úvahy v poslednej kapitole sú doslova myšlienkovým úletom, ktorý uletel do vzdialenej budúcnosti. Predstavuje si ako budú kyborgovia narábať s planétou. Verí, že sa o zem postarajú a ľudí, ako menej inteligentných a slabších tvorov, budú tolerovať, a to v záujme udržania rovnováhy planetárneho systému ako centrálneho princípu, ktorí si samozrejme osvoja. Lovelock vlastne predpokladá, že kyborgovia budú premýšľať ako on a vyriešia technické problémy a vedecké otázky, ktoré si kladie. Vláda kyborgov povedie napr. k elektronizácii organického sveta a planéty, (čo je pomerne strašidelná predstava). Chemik si predstavuje, ako budú rastliny prepojené s batériami a zvieratá i ľudia budú vďaka technickým vynálezom efektívnejšie využívať slnečnú energiu! Lovelock svoje úvahy stavia na ideovom piesku. Zdôrazňuje, že miesto deduktívneho uvažovania upredňostňuje intuíciu. Trochu viac logickej dedukcie by mu však nezaškodilo, mohol by sa vyhnúť absurdným myšlienkovým skokom a viac reflektovať predpoklady svojho uvažovania. To, že počítačová umelá intelegencie je už schopná strojového učenia predsa neznamená, že má vedomie, schopnosť a aj cieľavedomé zámery organizovať výrobu celej masy autonómnych strojov a udržiavať ich v chode. Autor síce píše, že robíme chybu, keď si v literatúre a filmoch predstavujeme kyborgov ako humanoidy, na druhej strane predpokladá, že kyborgom (ako novému evolučnému druhu) takisto pôjde o ich vlastné prežitie na zemi a rozumné panovanie nad planétou, avšak už podľa pokročilejšieho princípu plánovanej selekcie. Inak povedané, takisto si kyborgov predstavuje ako živé bytosti, ale zrejme si neuvedomuje, že hardwér nie je telo a softwér duša. Kyborgovia nebudú mať sebavedomie, pretože nemajú telo! Viacerí inžinieri ich konštruujú tak, aby sa ľuďom podobali, ale nebudú mať emocionálny ani sociálny život, ani potreby a túžby. prečo by mali byť k niečomu motivovaní? Po dočítaní nemám strach z kyborgov, ale z ľudí, ktorí ich budú programovať. Ak budú premýšľať ako Lovelock, kadečím spoločnosti a možno aj planéte pomôžu, ale neviem, ako dopadne človek, ak sa jeho vzorom stanú práve superrýchli kyborgovia. Desím sa "kybernetickej antropológie". Myslenie, ktoré nepozná hranice je neľudské a aj neekologické.“... celý text
— Misericordia

---

Novacén: Nadcházející věk hyperinteligence

„Z knihy mám rozporuplné pocity. Na jednu stranu to byly myšlenky a úvahy hezké a příjemně optimistické. Bohužel jsem si celou dobu kladla otázku "na základě čeho?". Vím, že autor knihu začíná výkladem o intuici a "nevhodnosti" lineárního myšlení, ale i tak by mi nějaká ta lineární logika zde udělala radost. Pokud se na to však podíváme jako na knížečku autorových úvah, které by vám dotyčný třeba vyprávěl u oběda, tak je to kniha hezká...“... celý text
— KachníPeří

---

---

Novacén: Nadcházející věk hyperinteligence

„Nemůžu si pomoci, ale mě to přišlo slabé. Zejména ve srovnání se skvělou Gaiou. Ještě tak, pokud by člověk tuto knihu bral jako subjektivní vyznání, ale i tak se v ní objevuje spoustu logických rozporů a slepých skvrn. První, co mě zarazilo, byla absence nějakého vysvětlení, co autor chápe pod pojmem inteligence. Což je dost překvapující, pokud celou knihu o inteligenci a dokonce hyperinteligenci (WTF?) píše. V úvodu se sice dočteme, že lineární myšlení a logická dedukce jsou nedostatečné, že pro skutečné vhledy do skutečnosti je třeba i paralelního a nelineárního myšlení (intuice), ale přitom se sám toho lineárního výkladu drží. Další věc, která mi vadila, je absolutní rezignace na úlohu vědomí. Jestliže přijmu autorovu tezi, že vesmír spěje do stavu, kdy prioritní úlohu budou mít informace (a s tím nemám nejmenší problém, naopak si myslím, že to tak bylo vždy), pak mi přijde, že pokud máme mluvit o nějaké evoluci, pak by mělo jít o nějakou reflexi těch informací, a tam je úloha vědomí nezastupitelná. Kromě těchto dvou základních vad je ve výkladu poměrně dost rozporů. Na jedné straně autor postuluje, že pro stroje je důležité stejné klima, jako potřebuje člověk, takže i cíle budou mít stejné. Ponechám stranou, že opět není jasné, jak k tomuto poznání dospějí, pokud budou odkázány pouze na data, která dostanou od lidí (selekce pouze těch "potřebných"). Souběžně s touto myšlenkou ovšem autor uvádí, že vlastně vlhké, korozivní prostředí je pro stroje nevhodné. Ať tak nebo tak, nechápu, kde se bere autorovo optimistické očekávání, že stroje nám budou při záchraně Gaii pomáhat a nevyhodnotí, že největší škůdce a vlastně jediná překážka harmonického vývoje tohoto organismu je lidstvo a jednoduše ho nevyhladí stejně, jako se my snažíme o vyhlazení Anophelů a dalších zvířat a rostlin, o kterých se domníváme, že nám škodí. Takže jedna hvězda za, možná nechtěné, chyby v uvažování, které člověka nutí používat vlastní rozum, druhá z úcty k autorovi.“... celý text
— vlkcz

---

Novacén: Nadcházející věk hyperinteligence

„Kniha mě trochu zklamala. Asi jsem měl vzhledem k autorovi a názvu knihy přehnaná očekávání. Za přečtení ale stojí.“
— Dick900