Fatu-Hiva

3 16.08.2018

Naprosto skvěle napsaný cestopis o jednom pokusu o návrat do lůna přírody nezkažené civilizací... Ačkoli je právě civilizace z tohoto ráje nakonec vyhnala, považuji takový počin za neskutečný... hltala jsem každou stránku o životě na Fatu-Hivě, přemýšlela jsem nad úvahami o životě, civilizaci, i pokroku a fandila jsem oběma dobrodruhům na jejich cestě...

3 24.05.2018

Tyhle dvě skvělé hrdličky z ráje vyhnalo přesně to, co je do něj vehnalo -- civilizace. Příznačně ji symbolizuje nerozlučná dvojka -- kříž a chlast.

5 25.10.2017

Sen o tom, odísť preč z civilizácie, od ľudí, od zhonu, od stresu, od balastu. Thor Heyerdahl píše, že rozbil o kameň svoje hodinky (!), no dnešný človek by musel rozbiť hlavne mobilný telefón, aby mal kľud. Kľud - ten ťažko hľadal už Heyerdahl, pretože už v jeho dobe bolo ťažko nájsť nejaký kút, kde by človek nenarazil na druhého. Napriek tomu, sa mu podarilo skúsiť žiť istý čas s družkou na malom kúsku raja. A za toto ho obdivujem (spolu s Thoreauom, Rousseauom a inými, ktorí mali toľko odvahy ísť preč z toho zhonu, ktorí produkujeme)... Prečítajte si. No nie každému to sadne.

1 24.08.2017

Autor krásně popisuje místa která s manželkou navštívili, dobrodružství, vznik a vývoj jeho názoru na původ Polynésanů. Jeho manželka - ekonomka musela být buď zamilovaná nebo unavená civilizací a také prahla po útěku k přírodě. Ideální pobyt to ale nebyl - proto je to tak hezká kniha. Kniha ke konci je esejí o pokroku s morálním ponaučením, které jsem četl se vzpomínkami na hezké pláže,rybaření, poipoi, momo a pomerančové pivo.

21 29.03.2017

„Pokrok je schopnost člověka komplikovat jednoduché.“

Navázala bych na kratičkou anotaci k téhle knížce ... Fatu-Hiva nabízí život jen z darů přírody ... a tahle knížka nabízí vyprávění ... o ztraceném ráji ... o hledání sebe sama a taky toho druhého :-) ... o odchodu z civilizace .... o návratu do doby kamenné :-), k životu bez vymožeností techniky a taky bez léků (v podobě pilulek, kterými nás zásobuje náš farmaceutický průmysl :-) ... nabízí vyprávění o životě v souladu s domorodci ... tedy o životě v chatrči z bambusu a palmových listů ... o křišťálově čisté vodě, stíněné palmami a tropickou vegetací ... ale hlavně, o životě ve kterém nejste svázáni konvencemi ... tedy ani časem, kdy Vás neustále nepohání hodinky nemilosrdně odměřující každou minutu a pobízející Vás k další a další aktivitě, v rámci civilizačního "maratonu" :-) ...
... místy je to i smutné vyprávění ... o "vývoji" naší západní civilizace a o chování bílého člověka k domorodým kulturám a jeho vlivu na ně ... a o té "nejzhoubnější" nákaze, kterou jsme na ostrovy zavlekli ... touze ... po věcech, které ve skutečnosti nepotřebujeme, a nutnosti pracovat, abychom si na ně vydělali ... a taky jsme s sebou "přinesli" naši věčnou nespokojenost, pak upínání se k budoucnosti, a taky pohrdání časem prověřenými zkušenostmi ...

"Předtím tu stály vzdušné bambusové domečky se střechou z palmového listí, která nepropouští vodu a tlumí zvuk tropického deště, teď se každý snažil postavit si obludu pokrytou plechem, v níž se mohl k mdlobám udusit. Dříve místní umírali stářím, případně pod palicí nepřítele, ale přežívali bez vážnějších nemocí či zubních kazů, nyní obyvatelstvo zdecimoval a nadále bičuje mor, chřipka, elefantiáza a lepra. V lepším případě jsou ostrované jen závislí na cukru, mouce, rýži a alkoholu, a to nejen fyzicky, ale hlavně materiálně, jako na drahém dováženém zboží."

2 01.02.2017

...jediné místo, kde člověk může najít přírodu takovou, jaká vždycky bývala, je uvnitř sebe sama.

8 06.11.2016

Pokud máte představy o vysněném ráji, který je na míle vzdálen od současné civilizace, tohle je přesně ta kniha, kterou si musíte přečíst. Thor se svou přítelkyní podnikli cestu na Fatu-Hivu již v roce 1937, což je 80 let zpátky. A na co narazili? Na krásnou, snad i panenskou přírodu, která na první pohled byla rájem... Na způsob života, který si dnes už nikdo nedovede ani představit. Oni na chvíli splynuli s přírodou a byli šťastni. Vyvstává otázka, proč jim to nevydrželo věčně a proč nezůstali v onom ráji. Odpověď na tuhle otázku je nakonec docela snadná. Kniha, která Vám toho řekne opravdu hodně, o nás - o lidech, o přírodě, o kráse života či o touze žít svobodný život. Byla nádherná, barevná, dechberoucí a nakonec i smutná. Taková pro mě byla Fatu-Hiva.