Enderova hra

Enderova hra https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30554/enderova-hra-30554.jpg 4 1463 229

Enderova sága série

1. díl >

První kniha Enderovské série. Vědeckofantastický román, který můžeme doporučit všem milovníkům dobré literatury. Román nejen o zápasu pozemské civilizace se smrtelným nebezpečím z kosmu, ale také o přátelství, bratrské lásce a nenávisti. Kniha je napsána strhujícím způsobem a patří k tomu nejlepšímu, co současná americká sci-fi produkce nabízí. Kniha oceněna cenou Nebula 1985 a Hugo 1986.... celý text

Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: , Laser-books (Laser)
Originální název:

Ender's Game , 1985


více info...

Přidat komentář

tynucha
11.11.2019 5 z 5

Knihu jsem četla několikrát, ale úplně poprvé s tím, že jsem vůbec nevěděla ten podstatný příběhový zvrat - jak kdybyste koukali na Matrix a nevěděli, v jaké realitě se příběh doopravdy odehrává. Prostě a jednoduše děcko v bitevní škole se připravuje na boj ... a po jedné ze zkoušek se dozví pravdu. Na knize mě bavilo vždy všechno - technické popisy, psychologie postav, nápad - ale chtěla bych zase zažít ten prvotní šok z poznání pravdy. Také jsem byla velmi příjemně překvapená z filmového zpracování, opravdu krásně vizuálně provedené.

tibis
01.11.2019 5 z 5

Ako fanusik sci-fi military, toto je jedna z najlepsich knich co som kedy cital. Skutocne by ma zaujimalo, ci v reale exzistuju deti z takymto myslenim. Mne trvalo skoro 50 rokov, kym som sa mysleniu Endera KUSOK priblizil. Alebo uz to je sci-fi, ako to male decko mysli??? Pre mna 110%


renefer
26.10.2019 3 z 5

Opravdu mě to nebavilo, celou knihu sledujeme malého chlapce, jak hraje hry na počítači, vymýšlí různé strategie při boji bez tíže a nakonec se sesype, když zjistí, co udělal. Hvězdičku navíc dávám za konec, i když jsem si pobrečela.

engelbert
11.10.2019 5 z 5

Prosím čtenáře, kteří po Enderově hře zlomili hůl nad celou ságou, aby svůj názor přehodnotili. Enderova hra je vlastně jen prologem k dalším dílům, které jsou, alespoň podle mého soudu, pestřejší a zajímavější.

OldřichHanton
03.10.2019 4 z 5

Tato sci-fi klasika na mě určitě zapůsobila a budu si ji pamatovat, i když výsledný dojem zůstává úplně jiný, než jsem si původně představoval. I když příběh vypadá jako jedno velké sci-fi klišé o invazi mimozemšťanů a bitevní škole, skrývá se za ním v podstatě hrdinská legenda o vyvoleném spasiteli plná úvah o fyzickém a hlavně psychickém násilí. Začal jsem si to uvědomovat už na začátku, kdy jsem měl potíže knížce "uvěřit". Malé děti spolu opravdu takhle nemluví, ani se tak nechovají, i motivy dospělých často postrádaly logiku. Myšlenka, že ty nejnáročnější úkoly musí vykonat vyvolené dítě, patří také spíše do náboženských textů, než do reality. Vše začalo dávat smysl, až když jsem se na příběh podíval jako na hrdinský mýtus. Bohužel, nakonec mě stejně nejvíc bavily pasáže, kde se tolik nefilozofovalo a byly opravdu hlavně sci-fi.
Toho, že jsem si přečetl Enderovu hru určitě nelituji, bylo to rozhodně obohacující, dalšími díly této ságy už ale pokračovat nebudu.

kubík96
01.10.2019 4 z 5

(SPOILER) SPOILER
Kniha se odehrává v době boje lidstva s mimozemskými termiťany. Dvě vlny útoku lidstvo odrazilo, takže se připravuje na třetí, rozhodující. V knize je popsán výcvik a vývoj osobnosti bojovníka, který je poslední nadějí lidstva na přežití. Chystá se na útok mimozemšťanů. K boji nakonec dojde, Ender v něm zvítězí, jenže pak se ukáže, že je všechno jinak.
Hlavní hrdina, Andrew "Ender" Wiggin, je na začátku malý šestiletý kluk, který je hodný, ohromně nadaný, ale terorizovaný okolím. Během výcviku se ukáže, že právě on je ten nejlepší válečník ze všech, ale i přesto je dál šikanovaný, aby se zatvrdil a jednal nelítostně. Po závěrečné bitvě, to už mu je patnáct, Ender pochopí, že byl využit jako nástroj mocných a snaží zmírnit následky toho, co udělal, a proto opouští Zemi.
Kniha se mi líbila, rozhodně ji můžu doporučit. Byla napínavá. Enderovi jsem celou dobu fandil. Bylo zajímavé sledovat, jak se Ender mění.

stoun25
31.08.2019 5 z 5

Už je to dávno co jsem tuhle knihu četl. Dnes jsem začal hledat nějakou pořádnou knihu do které bych se pustil a našel Enderovu hru. Po všechno těch letech si přesně pamatuji děj a atmosféru knihy (a to je co říct). Dodatečně hodnotím p plným počtem hvězd a těm co nečetli doporučuji.

Bezkyne9
23.08.2019 5 z 5

Bravurní... A jednoduše nemám co jiného k tomuto krásnému příběhu říct. Čtu všechny ty výstižné komentáře ke knihám zde na Databázi (a děkuji za ní jako za nekonečnou inspiraci) a nějak se mi nedostává těch správných slov. Snad jen jak zbytečně jsem se některým klasikům svého oblíbeného žánru vyhýbala. Orson pohnul mými city a dal mi vzpomenout na to, s jakou obřadností jsem dřív zavírala dočtené knihy. Kvalitní knihy silného příběhu, ve kterých se jeden rád na chvíli ztratí, ponoří, nechá se dojmout, inspirovat a učarovat :-). Já se Enderem nechala, obzvlášť v novém vydání s překrásnou obálkou, ilustracemi a opravdu vynikající autorovou předmluvou, kterému s pokorou děkuji za nový svět :-)

Rade
28.07.2019 3 z 5

Vzhledem k očekávání pro mě spíš zklamání.
Řadím se k těm, kterým přijdou děti - vojáci po psychologické stránce nevěrohodné. Děti bojující jako poslušné stroje nakonec možná ano, i dnes jsou takové, ale celá ta organizace s veliteli, podřízeností a nadřízeností, rozhovory, které mi u osmi až desetiletých dětí, bez ohledu na jejich vysokou inteligenci, přijdou nemožné, to vše mi prostě nesedělo. Ale uznávám, že prostě tahle četba o přípravě na válčení, o vojenské organizaci a plánování bitev není pro mě, nekonečné bitky ve stavu beztíže mi přišly opravdu nekonečné.
Trochu byl na vadě i překlad – pojem „hoši“ mi přijde poněkud zastaralý, nevím, kdo ho dnes používá (vzpomínám na Foglarovy hochy, tam ale vzhledem k tomu pamětnickému šmrncu prostě patří), když se dokonce děti v přímé řeči označují za hochy, hodně mě to tahá za uši, stejně tak když dítě mluví o „ohanbí“.
Kniha podle mě taky trochu zestárla, před 30 lety bych ji možná vnímala jinak. Varšavská smlouva už dávno není aktuální a při informaci, že děti budoucnosti studují strategii Bismarcka, jsem nevěřícně kroutila hlavou. Stejně tak studium Hitlera – Hitler přece nebyl geniální vojenský stratég, ale úspěšný manipulátor s masami, byť možná též geniální, tohle ale asi budoucí vojáci – bojovníci s mimozemšťany moc potřebovat nebudou…
Geniální dvanáctileté děti, které se rozhodnou přes veřejné sítě ovládnout svět a bez jakýchkoliv zádrhelů se jim to daří, mi přišly taky přitažené za vlasy, i když ano, budoucí síla internetu je v knize celkem výstižně předvídána…
Konec to trochu napravil, pointa, byť malinko očekávaná, přece jen příjemně překvapila a příběhu dodala hloubku, manipulace dětmi dospělými v závěru byla taky působivá, asi nejvíc se mi líbila civilizace termiťanů a jejich komunikace, velká škoda, že jí zde bylo věnováno tak málo času.
Během četby za dvě, vzhledem k závěrečné části nakonec s váháním zvyšuji na tři.

sharik
03.07.2019 4 z 5

Na první pohled klasická military scifi z prostředí vojenské školy, připravující vojáky na budoucí konflikt s mimozemskou rasou. Už to samo funguje výborně. Kolektivní psychologie, šikana i cvičné souboje jsou vykresleny bravurně... Ovšem hned na druhý pohled zjistíte, že vojenská tématika není to jediné, co může Card v tomto románu nabídnout. Ona vlastně hned na začátku je patrná mírná inspirace kyberpunkem a taky to hlavní - psychologický rozměr knihy.
Studenti vojenské školy jsou malé děti (Enderovi samému je zpočátku příběhu šest let), čímž se ke slovu dostává téma ovlivnitelnosti a výchovy. Což mě přivádí hned ke druhému (a možná ze všech nejdůležitějšímu) tématu, a tím je násilí. Ovšem násilí v psychologické rovině, tedy otázka, kde se bere a jak se probouzí. To je snad nejlépe vidět na zdánlivě vedlejší zápletce Enderových sourozenců, kteří v armádě nejsou. S nimi se také pojí (stále aktuálnější) téma pravdy v médiích a ovládání mas a jejich názoru prostřednictvím virtuálního světa (nejen médií, ale i jinými schopnými rétory, zde dětmi, Enderovou sestrou a bratrem). Dalším důležitým tématem je politika, ve světě Enderovy hry znatelně ovlivněná Studenou válkou, což je poplatné době vzniku... Nechci zacházet do podrobností, všechna tato (i další) témata jsou v sobě samých plná kontrastů, které fungují a odhalují svět v celém jeho spektru. Nejen fikční, ale skrze něj i náš skutečný. Stále stejně kontrastní a stále stejně komplikovaný při hledání pravdy, ač kniha je už pár desítek let stará. V tom je naprosto nadčasová.

slaska77
08.06.2019 5 z 5

Četla jsem před 20 lety na doporučení kamaráda. Vím, že příběh byl tak strhující, že jsem nedokázala jít spát. Jedno z mých prvních setkání ze Sci-fi, které stále chápu jako žánr, kterým si zpestřuji jinou četbu, poslední roky častěji a častěji (částečně také proto, že žiji s milovníkem sci-fi, takže je potřeba vědět aspoň základy:-))

VincentHS
03.06.2019 4 z 5

Na Enderově hře se mi líbila především pěkně vykreslená vnitřní psychologie dětských hrdinů, dobře popsané jejich myšlenkové pochody a pohnutky. Zejména v zaměření na Enderův vztah se sourozenci. To považuji za největší klad knihy. Dílo má spád, dobře se čte a myslím, že může oslovit čtenáře každého věku, který ve svém životě bojuje s pocitem, že tak úplně "nezapadá".
Nakonec bych vyzdvihl pěkné grafické zpracování knihy (vydání Argo / Triton 2018), mínusem by mohla být skutečnost, že čísla stránek v obsahu na konci knihy neodpovídají skutečnosti a pár drobných překlepů.

Teron
19.04.2019 3 z 5

Dorazil jsem do někam do dvou třetin a nemůžu si pomoct, už se do toho nutim, takže odkládám na neurčito. Čte se to sice dobře a jsou fajn lekce podobné Umění války. Pointu znám už někdy od 15ti, kdy mi to kamarád vykládal, což by ale moc nevadilo. Jenže mi to celý přijde hrozně repetitivní - Ender se dostane do nových podmínek a před těžký úkol, nakonec s tím nějak totálně vyjebe a prakticky jakoukoli situaci obrátí ve svůj prospěch, což mi přijde zkrátka hrozně plochý a celkově bez "opozice" a náboje.

Elen telemna
14.04.2019 4 z 5

Já jsem tu knihu milovala!
Pokaždé, když jsem jen zavřela oči, ocitla jsem se někde uprostřed vesmíru, celé dny jsem přemýšlela a uvažovala nad Cardovým zcela nově vytvořeným světem a způsobem myšlení, a kdykoliv jsem měla jen chvilku času, četla jsem. Četla jsem řádky tak prosté a srozumitelné, ale zároveň tak naplněné myšlenkami a představivostí, že jsem nevěřila vlastním očím. Je tohle vůbec možné?
Příběh se stal něčím, co provázelo mé všední dny, a já si zamilovala ten pocit, kdy se na chvíli odpoutáte od Země, ocitnete se ve stavu bez tíže a můžete začít hrát.
A poté přišla silná rána pod pás, vytrhnutí ze snu, poslední kapitola. Nikdy jsem nebyla tak zklamaná z ukončení knihy jako v tomto případě. Kouzelná atmosféra se rázem vytratila, vše, co jsem milovala, bylo pryč. Ještě teď jsem na autora naštvaná, protože mi ukradl sen, který sám stvořil.

roso.mak
26.03.2019 5 z 5

Tahle kniha je dokonalá. Jak pro dospělé, tak pro kohokoliv od 10 let výš. Moje top kniha.

Nomia
22.03.2019 5 z 5

Obvykle se snažím s hodnocením knížek počkat a hodnotit trochu s odstupem, ale Enderova hra mě vážně nadchla. To je přesně ten typ knihy, kterou dočtete a říkáte si, že chcete ještě pokračování a nejraději byste se hned rozběhli do knihkupectví.
Card má pro mě hrozně příjemný styl vyprávění - jednoduchý, nenabubřelý, věcný a zároveň strašně poutavý. A to i přes to, že je to je poměrně těžké a dost pochmurné téma. Píše o věcech, nad kterými člověk musí přemýšlet a zároveň z díla nedělá jen nějakou pseudofilozofickou onanii.

Ale co hlavně oceňuji jsou postavy, našlo se hned několik postav, který si člověk dokázal zamilovat a byl zvědavý, jak se jejich linka bude dál vyvíjet. Navíc kvituje, že se ve vší té válečné mašinerii neztrácela lidskost.

Ederova hra je skvělá a hlavně chytrá kniha, která není nijak složitá a opravdu dokáže okouzlit snad každého, rozhodně to není dílo jen pro sci-fi fajnšmekry. Oplývá nejen zajímavou myšlenkou a příběhem, ale i skvělými charaktery (a to i těmi zápornými).

„Remember, the enemy's gate is down.“

parxel
07.03.2019 4 z 5

Když jsem před několika lety, poprvé shlédnul film Enderova hra, tak jsem si myslel, že to bude jenom další z řady tuctových příběhů o dětských hrdinech, kteří zachrání svět. Enderova hra mne však velmi mile překvapila a to především svou vynikající pointou, která dala celému dílu úplně jiný rozměr. Endera jsem najednou nevnímal jako hrdinu, ale jako oběť brutálního válečného masokombinátu. V tomto směru se film drží své knižní předlohy.

Závěr knihy vyznívá mírně optimisticky, ale vnitřně se nemohu ubránit dojmu, že kdyby někdo v dětství prošel tím co Ender, tak by z něj v dospělosti byla naprostá lidská troska.

Celkově dávám 4 hvězdy, protože i když se mi Enderova hra moc líbila, tak autorův styl mi přišel takový obyčejný a tu jednu hvězdu já si nechávám pro knihy, které mne osloví o trocu hlouběji. V každém případě bych Enderovu hru doporučil všem fanouškům sci-fi, protože i po letech, které uplynuly od jejího vydání, mi přijde pořád aktuální.

pavel.2
28.02.2019 4 z 5

Úvodní kniha ságy o Enderovi. Je výborná, ať už ji člověk čte v jakémkoli věku. Příběh je poněkud pochmurný, atmosférou se prolíná nejprve trochu šikana, posléze odcizení výjimečně nadaného dítěte, to vše ovládané (do značné míry) dospělými, kde dosažení cíle je nejdůležitější a cesta k němu vedoucí je bez ohledu na oběti.

Fífa200
22.02.2019 5 z 5

Skvělá kniha plná až strašidelně přesně popsané manipulace, kterou můžeme přečíst jak jedním dechem skrze poutavý příběh s velkolepým závěrem, tak pomaleji s důrazem na velkolepě zpracovanou psychologii. Sám jsem četl dvakrát :).

gladya
31.01.2019 4 z 5

Sci-fi je můj oblíbený žánr, takže je s podivem, že jsem Enderovu hru četla až teď. Čekala jsem space operu. Space opery s občas chutí přečtu, vždyť jsem vyrůstala na Troskovi. Ale typická space opera, pokud je bez přesahu, je pro mě zpravidla v kategorii nenadchne ani neurazí.

V Enderově hře ten přesah je, skvělá psychologická sonda.

Přidám se k těm, komu vadily příliš malé a příliš geniální děti. Mladí vyvolení, kterých je v knihách dost, jsou zpravidla už alespoň v pubertě. Musím ovšem uznat, že Enderova hra byla napsaná v osmdesátých letech a to ještě mladistvý vyvolený snad nebyl v každé druhé nebo spíš skoro v každé YA fantazy.

Možnosti sítě jsou odhadnuty docela dobře.

Dost děsné mi přišlo, co s dětmi výcvik udělal. A napadla mě docela kacířská myšlenka. Jestli civilizace, která se zachrání za takovou cenu, za záchranu vůbec stojí.