Eleanor a Park
Rainbow Rowell
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/455211/bmid_eleanor-a-park-EUX-455211.jpg
4
1733
1733
Romance ze školního prostředí, neobvyklá je v tom, že hlavní hrdinka není nejkrásnější holka na škole a její milý není nejúžasnější borec; ona je obyčejná, trochu při těle, on nenápadný kluk s částečně asijskými předky. Jejich zvolna se vyvíjející vztah překvapí je samotné a je líčený tak, že když se poprvé vezmou za ruku, připraví to o dech je i čtenáře. Celosvětový fenomén ve stylu Hvězdy nám nepřály.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2020 , Yoli (ČR)Originální název:
Eleanor and Park , 2014
více info...
Přidat komentář
Na tuhle knížku jsem se hrozně moc těšila a jak to tak bývá, když se na něco těšíte, tak se pak zpravidla dostaví zklamání. Asi nejsem cílová skupina - "náct" už mi není nějaký ten pátek. Můžete si o mně myslet, že jsem bezcitná, ale během četby jsem opravdu nedokázala litovat Eleanor kvůli jejímu zpackanému životu a těšit se s ní z jejího vztahu s Parkem. Pořád jsem čekala nějaký pořádný zvrat, který se však nedostavil. Vše plynulo v jedné rovině a závěr to pro mě nezachránil. Čekala jsem, že aspoň ten bude smutný, ale nějak se nestalo.
Vzhledem k tomu, že se blíží konec roku, tak můžu s klidem napsat, že pro mě osobně je tato kniha zklamáním roku na celé čáře.
Knihu jsem dostala darem, chtěla ji odložit "na později", ale pak jsem do ní přeci jen ze zvědavosti a kvůli slibnému obalu (jak povrchní) nahlédla. Nic jsem neočekávala, jen jsem slyšela o přirovnání k Hvězdám. Strašně mile mě překvapila, obě hlavní postavy si mě okamžitě získaly. Hned jsem si vzpomněla na své prožívání první lásky. Líbí se mi, že čteme příběh z pohledu obou stran, pěkně to do sebe zapadá. Není tam nic navíc a nic nechybí. Otevřenější konec mi tady výjimečně nevadil, takhle mi to přišlo reálnější a každý si to může domyslet po svém :) Za sebe doporučuju i starším, ne jen teenagerum.
Libilo se mi, že byla psána jak z pohledu Eleanor, tak z pohledu Parka. Nenašla jsem jedinou stránku, která by mě nebavila a zdála se mi zbytečná. Což se mi u mnoha knih nestává. Eleanor na mě jako postava velmi zapůsobila, i když občas měla i slabší chvilky. Do Parka jsem se zamilovala. Charakterově mi přišel jiný, než v knihách, které jsem doposud četla. Byl milý, hodný a bral Eleanor takovou jako je. Nesnažil se ji měnit a prostě ji měl rád, né rád, miloval ji. Což ji i několikrát řekl.
A otevřený konec, v podobě dvou slov, které si máme pravděpodobně domyslet, mě nutí přemýšlet nad tím, zda Park naskočil do Impali a spěchal za Eleanor. Já doufám, že to udělal.
Moc pěkná knížka ..... četla se opravdu dobře–nemohla jsem se od ni odtrhnou, odpoledne jsem ji rozečetla a spát jsem šla až ráno druhého dne... :)
Nechápu, proč tohle někteří lidi přirovnávají k Hvězdy nám Nepřály, kvůli tomu jsem si tu knížku málem ani nekoupila, protože jsem si myslela že to bude stejné ale není a jsem ráda, že jsem se nenechala odradit :)
No a ten konec........ :) skončilo to úžasně ale zároveň i hrozně (jestli mě chápete :D) "Jen dvě slova" ...
Zajímalo by mě jak to s Eleanor a Parkem skončí...
Jinak můžu jen doporučit :)
Příběh vypráví o první opravdové lásce mezi Eleanor a Parkem.
Vzal mě za srdce, vzpomínala jsem na prožívání své první a zároveň poslední lásky (je stále mým mužem :-))
Hloubka citů, jiskření, malá poprvé...krása...
Zároveň jsem těžce prožívala rodinnou situaci u Eleanor doma, měla jsem stažený žaludek a bylo mi jich všech neskutečně líto.
Byla jsem tam s nimi a moc jsem si to užila, ráda doporučuji!
A na závěr jen dvě slova na pohlednici - geniální!
Co se týče té knihy viděla jsem jen obrázky na zahraničích stránkách - přesně tuhle obálku vzpomínám si, ale netoužila jsem jí mít doma..
A hele nakonec jí mám doma a předčtenou a ani nevím proč. Četla se opravdu dobře, to ano ale to je asi pro mě všechno. Možná to je jen tím, že o velké lásce jen sním, takže mi opravdu lezlo na nervy, když Eleanor vyčítala Parkovi, že se "kdysi dávno" líbal s Tinou a mnoho dalších věcí. A ani na konci jsem opět neplakala - opravdu mě to nerozplakalo jako Vás - spíše jsem si říkala:"To jako vážně to už se neuvidějí, ale přece vždyť byli do sebe moc zamilovaný. Pravá láska přece trvá navěky prostě navždycky" ale zase mi někdo ukázal, že to tak není tak jak si myslím. A i přesto, že mě tato kniha nerozplakala vím, že si jí určitě ještě nikdy předčtu, a přesto děkuji, že jsem mohla opět zažít krásnou lásku, která mě pohltila krásnýma slovama nad kterýma jsem se rozplývala jako vodové barvy či jsem se červenala nad tím jak jsem kdysi i já přemýšlela jak se to dělá to "líbání" mám to udělat, tak jako jsem to dělala kdysi s panenkami? Ne, takhle se to nedělá...a děkuji Parkovi, že jem mohla být na chvíli jeho Eleanor, ze všemi hroznými věcmi, co ona zažila.
Už dávno mi není 15 a stejně jsem tomu neodolala. Rozhodně se mi to vyplatilo, protože mě styl autorky bavil, postavy taky a zvláštní konec jen popustil uzdu mé nekonečné fantazii.
Dokonalá a nádherná kniha o kouzlu první lásky. Já jsem autorce hltala každé slovo. Ale ten konec byl naprosto šokující a já jsem z něj byla dost rozpolcená, protože nevíme jak to skončilo. Co se stalo s Eleanořinou rodinou, kromě Richieho, kterého jsem totálně nesnášela! A co ty dvě slova?
Rainbow Rowellovou jsem dosud neznala a nic od ní nečetla, ale musím před ní smeknout. Povedlo se jí napsat román o vztahu dvou středoškoláků, který nepůsobí ani chvíli vyumělkovaně, trapně, přehnaně. Při čtení milostných scén jsem neměla chuť protočit panenky, ale naopak jsem se shovívavě culila a dojatě vzdychala :-)
WOW!Tak to byla pecka teda :O Nečekala jsem, že mě bude román o dospívajících tak bavit...jako až tak, že jsem prostě jen hltala. A nakonec jsem si neodpustila slzu. Protože jako dvě slova??? sakra dvě slova? tím to končí? potřebuju pokračování...nebo aspoň jen kousek dál ještě číst :D
Ale jinak brilantní příběh. Krásný, dojemný a strhující!
Božebožeježišmarja.
Tohle byla tedy rychlovka, se kterou jsem ani nepočítala. Bylo to tak... reálné, opravdové, že to prostě nedokázalo nenadchnout. Eleanor a Park je ten nejsladší příběh, který jsem kdy četla.
Podle mě přeceňovaná kniha. Možná to bylo tím, že jsem se těšila až si ji přečtu, lákala obálkou i anotací, ale nakonec to nebylo takové terno jak jsem si představovala a jak to slibovalo, spíš zklamání, než nadšení po dočtení.
Na překlad této knihy jsem čekala bezmála rok, a to od doby, kdy jsem si přečetla nadšenou recenzi, která knihu vychválila až do nebes. Trochu jsem se bála, protože když máte číst knihu, od níž tak moc očekáváte, většinou to nedopadne dobře. Takže jsem vážně ráda, že se můžu připojit k zástupu nadšenců a doporučit ji dál.
Eleanor a Park - ta knížka je tak moc milá... Často jsem se při čtení přistihla s přiblblým, šťastným úsměvem na tváři a předpokládám, že to potká i ty z vás, kteří váhate, zda si knihu máte, nebo nemáte přečíst. Jděte do toho.
Příběh dvou školních outsiderů, kteří se nejprve spřátelí, a pak se jejich vztah začne posunovat dál. Kniha je napsaná s neskutečným nadhledem a pořádnou dávkou humoru, takže oběma hrdinům nemůžete nefandit. Jedna z nejkrásnějších knih, jaké jsem letos četl.
Tuto knihu jsem neměla v úmyslu číst, pak jsem tu uviděla komentář a někde přečetla, že je to podobné knize Hvězdy nám nepřály.
Ale páni, od prvních stránek úžasný příběh, bravurně napsáno, ano, dokonalá kniha, jen jsem měla obavy, že spisiovatelka zvolí více fatální konec...Jo, plně srovnatelné s bestsellerem J.Greena, až na to, že hrdinové nejsou nemocní.
Jsem zcela nadšená a těším se na další knihy autorky...
Úžasná kniha. Krásná. Něžná. Smutná. Jdoucí až na dřeň. Nepředvídatelná.
(PS: Z Omahy (Nebraska) do St Paul (Minnesota) je to asi 630 km.)
(PS2: Mně se 80. léta za železnou oponou zdály strašný, je zajímavé to srovnat s USA)
Štítky knihy
americká literatura první láska šikana týrání škola pro mládež pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2014 |  Eleanor & Park |
| 2015 | Fangirl |
| 2016 | Nedej se |
| 2020 |  Nezdárný syn |
| 2017 | Lásk@ na prvý klik |
Na tuhle knihu jsem se hodně těšila, ale hodně mě zklamala. Číst se to dalo, jenže do určité doby to, podle mě, bylo tak trochu bez děje a ani po tom jsem se zázraku nedočkala...