Dva roky prázdnin

Dva roky prázdnin https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/49241/bmid_dva-roky-prazdnin-SjS-49241.jpg 4 1449 162

Jeden z nejúspěšnějších románů Vernových, který stále poutá mladé čtenáře toužící po dobrodružství. Vypráví příhody patnácti chlapců-školáků zanesených bouří na pustý ostrov a bojujících na něm o svůj život.

Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: , Albatros (ČR)
Originální název:

Deux ans de vacances , 1888


více info...

Přidat komentář

karel8649
27.02.2024 4 z 5

První verneovka, kterou jsem ve dvanácti letech dostal do ruky. A já pak musel přečíst i ty ostatní.

PitoR
18.02.2024 5 z 5

„Prázdniny?!“
Priznám sa, že v detstve som hltal každú stránku a hneval sa na celý svet. Prečo my nemáme dva roky prázdnin?! Ako to, že po dvoch mesiacoch sme opäť v školských laviciach?! Vtedy som bol veľký hrdina. A dnes? No, neviem, či by som to s mladými školákmi z Nového Zélandu menil. Ktovie, koľko dní by som dokázal prežiť?! Predsa len, papier znesie veľa, realita je však podstatne iná. Pekný príbeh o priateľstve i nezlomnej vôli prežiť po tom, čo uvoľnená loď predčasne vypláva na šíre more a na dlhý čas zmení život pätnástim deťom. V ťažkých podmienkach a vypätých situáciách sa naplno prejavia ich charaktery.
Som veľmi rád, že po desiatkach rokoch som si opätovne vychutnal ďalšiu verneovku.


incognit
18.02.2024 5 z 5

Já mívám v životě už od dětství taková "tematická období". Jedním z nich bylo (někdy mezi 9-10 lety období "Verneovek". Nevím jestli následovalo po "Mayovkách" nebo jim předcházelo, ale pamatuji si čím to období začalo: Dvěma lety prázdnin. Bylo léto cca 1977, první den prázdnin a já ulehl na lavičku, kterou jsme měli v zahradě pod jabloní, otevřel knížku a začetl se do příběhu, který jsem pak i po dočtení, po několik týdnů mohl prožívat. Byl to výborný prožitek. Dodnes patří k nejhlubším v mém životě a to už jsem toho načetl hodně. Holt když se desetiletý kluk vžije do postav desetiletých kluků snažících se přežít na pustém ostrově, když s nimi loví želvy a staví šalupu, nikdy na to nezapomene.

Mirek240
09.02.2024 5 z 5

Krasna kniha, cetl jsem vydani z roku 1957, takze ten nadech historie byl jeste intenzivnejsi. Pribeh vyborny, i kdyz nerealny a spise pro snilky. S panem Vernem jsme toho uz dost prozili - projeli svet za 80 dni, cestovali jsem 20000 mil pod morem, stravili nejakou dobu na Tajuplnem ostrove, proleteli jsme se 5 nedel v balonu, navstivili jsme tajemny hrad v karpatech, pricemz ted jsme si uzili 2 roky prazdnin. Ted by me rad seznamil s nejakymi zajimavymi lidmi, jsou to pry deti kapitana Granta. Tesim se :)

Petra-Nela
03.02.2024 5 z 5

Jules Verne je pan spisovatel, kdysi jsem viděla seriál a moc se mi líbil. Nedávno jsem si stáhla eknihu a koupila knížku, hodilo se mě to do CV #20, nejprve jsem začala číst e-knihu ale pak jsem sáhla po knížce, nádherný příběh , těšila jsem se až se vrátí domů a pak mě bylo líto že dobrodružství zkončilo. Od Verne jsem četla 20 000 mil pod mořem a Tajemný hrad v Karpatech, obě knížky super, ještě jsem zdědila po babičce 15 Kapitán, tak se těším na další dobrodružství.

Jura Jurax
29.01.2024

Ono je to dobrodružný příběh dnes tak pro předpubertálni děti. Četl jsem to poprvé před cca 65 lety a líbilo se mi to tehdy velice, ovšem když jsem si to mnohem později přečetl, když jsem to doporučil ke čtení potomkům věku cca 9 a 11 let, seznal jsem, že je to takové řekl bych dobově podmíněně výchovné a optimistické. Ale taky se jim to líbilo.
A samozřejmě je na knize patrno, že je letos 136 let stará. Na jazyce původního překladu je to vidět; dnes je čitelnější spíš převyprávění Ondřeje Neffa, jež ovšem dobovost trochu stírá a upravuje děj ve smyslu dnes korektnich názorů. I tak jsou reálie dnešku vzdálené a někdy pro cílovou skupinu čtenářstva obtížně pochopitelné; odehrává se to kolem roku 1860, tedy před cca 180 lety. Nedovedu si představit, jak dnešní skoropuberťáci přežívají dva roky v divočině bez mobilů, bez přístupu k sociálním sítím a regálům s potravinami v hypermarketu. A úspěšně loví zvěř puškami, tehdy patrně jednorannými předovkami s perkusním zámkem.
Doporučuji hned po dočtení této knihy přečíst si Pána much od Williama Goldinga.

Marie60
02.12.2023 4 z 5

Verneovky mám doma všechny, ty mi nesmí chybět. Jako dítě jsem je přímo hltala. Občas se k nim vracím.

len86
26.11.2023 5 z 5

Asi moje první Verneovka. Určitě ale moje nejoblíbenější. Poprvé jsem ji četla asi v 11. A pamatuji si, že u posledních dvou stránek jsem brečela. Ne že by text byl tak smutný, ale natolik mi bylo líto, že příběh už končí. Co říct víc :-)

janina66
29.09.2023 3 z 5

Audiokniha.
Sice dobrodružné, ale z části idealistické.
Vhodné tak pro náctileté, i dyž se bojím, že ti už by na četbu tohoto žánru "pekli".

Naďa2411
28.07.2023 4 z 5

Další dobrodružná akniha mého oblíbeného spisovatele, opět se nacházíme na moři, kde pluje patnáct chlapců školních let (vinnou jednoho z nich) na jachtě. Tady jim opět dopomohla náhoda neboť se přes velkou bouři dostanou na pevninu - a musí zjistit, kde se nachází. Čelí i náporu pirátů a zachrání se i před divoukou zvěří. Dva roky si budují nové obydlí k přežití a novou loď s plánem vrátit se domů. Dopadne osud mladých "robinsonů" dle jejich představ?

Pebra
22.06.2023 5 z 5

Verneova bezbřehá fantazie!

Jerry H
21.02.2023 4 z 5

Totální oddechovka. Určitě je hezké a romantické si to celé představit, každopádně přemýšlím, zda to je uvěřitelné.

Petra21
18.02.2023 3 z 5

Podstatnou část knihy jsem zamýšlela připodobnit děj ke slovnímu spojení "neurazí, ani nenadchne". Klučičí dobrodružství prodchnuté mnoha edukativnimi reáliemi působí v mnoha ohledech nadčasově, odhlédneme-li od "imperialistických" přežitků narážejících především na posluhujícího Moka či koloniální nevraživosti Angličanů s Francouzem. Určitá míra neuvěřitelnosti by se rovněž dala tolerovat s ohledem na romantičnost vypravování, nicméně časem pomalu naháněla nevěřícný a shovívavý úsměv do tváře. Co mi však opravdu nadzvedlo mandle nebylo ani tak finální (přesrože defenzivní) násilí, jako takřka nabádání nezralých čtenárských srdcí k vyzkoušení skutečně nebežpečných pokusů. Takže nevím... třeba už jsem jenom moc stará a přehnaně starostlivá :)

dájavídek
03.02.2023 5 z 5

N Á D H E R A ! !

Kabuky
30.11.2022 5 z 5

Výborná kniha, vynikající ilustrace.

Nofar197
19.11.2022 4 z 5

K přečtení mě v inspiroval stejnojmenný seriál, ale kniha byla daleko lepší.

topi80
06.10.2022 5 z 5

Moje generace je odkojena stejnojmenným seriálem, který si však z této knihy vzal jen malý zlomek námětu. Říká se, že kniha je vždy lepší, tady to platí ještě víc než u čehokoli jiného. Je tady čas seznámit se se všemi účastníky, jejich charakterem, jejich přístupu k situaci, která je potkala. Trochu mě štval ten mirkodušínovský klaďas (tuším Briant nebo tak nějak), takže jsem tak trochu sympatizoval s domýšlivým Doniphanem, či jak se jmenoval.

Natyna3
16.09.2022 4 z 5

V mém věku jsou knihy J.V. spíše milou oddechovkou mezi náročnějšími díly, to ale nemění nic na tom, že jsou skvělé. Jako dospělý čtenář si je užijete, ale trošku vás zamrzí, že už nejste tím dítětem s bujnou fantazií, které si dokázalo vybájit celé světy a skutečně se tak do takovýchto knih ponořit…

Ivan F
04.09.2022 4 z 5

Čím sa dá lepšie zakončiť letné oddychové čítanie, než Verneom a knihou, ktorá mi v detstve unikla, teda "Dva roky prázdnin"? Pre mňa to bola super voľba a ponorenie sa do Verneovho čierno-bielo videného sveta s malými odtieňmi sivej mi prinieslo skutočný pôžitok a relax. Príbeh plný odvahy, dobrodružstiev a pevne vybrúsených charakterov sa môže zdať pomerne naivným a nereálnym, no s ohľadom na dobu vzniku knihu, kedy sa k deťom pristupovalo inak a fungovali aj telesné tresty, ako vzpruha a nájdenie správneho smeru vývoja a výchovy, mi príbeh príde pomerne reálny. Stroskotanci totiž mali k dispozícii všetko, aby prežili a s pomocou spisovateľovej ruky sa vždy vynašli alebo im udalosti nahrali do karát. No ale čo už, taký bol Verne ako autor v každej jeho knihe. To sa prejavilo aj tu - 14.2.1860 loď nepozorovane vykĺzla z prístavu, a takmer na deň presne, len o dva roky neskôr, teda13.2.1862 stroskotancov zachránili a 25.2. boli v Aucklande. Ach, Jules, Jules - aj tak sa mi Tvoje knihy páčia. Napriek tomu, že slová dojatý, slzy, statočnosť, odvaha sú poriadne otravné, lebo sa neustále v texte opakujú, a všetky Tvoje diela sú ich plné.

SlamLenka
01.09.2022 3 z 5

V minulosti jsem četla už Vernův Tajuplný ostrov a letos jsem si dala Dva roky prázdnin… No, vlastně jsem měla taky pocit, že to čtu už dva roky. =D Ale abych byla upřímná, to bylo spíš rozpoložením a menším blokem, nikoli samotnou knihou.
Představte si patnáct kluků, kteří ztroskotají na ostrově, kde přežívají bez pomoci jediného dospěláka, přitom nejmladším je 8 a nejstarším 14 let. A víte co? Oni to zvládají skoro levou zadní, vlastně v tom neudělají jednu jedinou chybičku – když se něco nepovede, je to spíš problém okolností. Jasně, odehrává se to na konci 19. století a tehdy byly děti vedeny k trochu jiným znalostem a dovednostem, ale i tak – myslíte, že by dnes za takových okolností přežily? Možná bych si vsadila na skauty, ale jinak asi ne. Chápu ale, že to má být i trochu výchovné, ostatně i to, jak byli ti chlapci ctnostní jako Mirek Dušín, na to sedí. =)
Dobrodružný příběh vás postupně provádí rozvojem jejich kolonie a seznamováním se s ostrovem, na němž loď Chrt ztroskotala, je v tom značná dávka dobrodružství i technických detailů jejich přežívání, ale stejně mi jedna informace chyběla – kam ti kluci chodili na záchod a jak nakládali s odpadem? =D
Nemám nejmenších pochybností o tom, že octnout se v takové situaci jako těch patnáct dětských hrdinů, nepřežila bych – nejen že bych si nebyla schopná sehnat potravu (obzvlášť jako vegetariánka, protože jak bych si mohla být jista jedlostí místních rostlin?), ale asi bych si nezajistila ani další své potřeby. A možná bych umřela při pokusu o pomazlení některé z místních šelem. =)))