Druhá tvář

Druhá tvář https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/466549/bmid_druha-tvar-2aQ-466549.jpg 4 190 62

Vždycky jsem věděla, že ženy v naší rodině by neměly být matky. Den narození mé dcery Violet měl být tím nejhezčím dnem mého života. Když jsem ji ale poprvé držela v náručí, věděla jsem, že je něco špatně. Podle mého manžela si jen něco namlouvám, prý nejsem taková jako moje matka. Mé dítě je přece tím nejsladším dítětem na světě. Se mnou se ale Violet chová jinak. Něco se pokazilo, přísahám. Je to v ní? Ve mně? Je ona ta zlá? Nebo jsem to já? Druhá tvář je znepokojivé, dech beroucí a silné čtení o posedlosti a nejhlubších obavách matky, jež by měla své dítě milovat…... celý text

Literatura světová Pro ženy Thrillery
Vydáno: , Ikar (ČR)
Originální název:

The Push , 2021


více info...

Přidat komentář

bookbypatrik
04.06.2021 3 z 5

Depresivní a znepokojivé čtení, které mohlo být ale o trochu lépe zpracované. I když se totiž příběh četl skvěle, byl docela předvídatelný.

Lejčís
03.06.2021 3 z 5

Druhá tvář je jednou z těch knih, které v člověku vyvolají takový ten zneklidňující pocit a on se neubrání tomu, aby se sám sebe ptal: "Může se mi to stát taky?" a hned nato si rezolutně odpovídal: "Ne, jasně že nemůže..", jenže někde v hloubi mysli se po celou dobu čtení ozývá ten skeptický hlásek: "Ale co když může... co bys dělala? Jak by ses zachovala?" A to je přesně ta otázka, kterou jsem si nedokázala zodpovědět. A pokud to, co se dělo v knize, nezažiju, tak si ji ani nezodpovím, jenže vzhledem k tomu, jak opravdově ta kniha působí, mě dost zneklidnilo, že bych si tu otázku třeba vážně jednou zodpovědět mohla :D Přesně tohle mě utvrdilo v tom, že je to dobrý thriller.

K jedinému Samovi jsem si dokázala vytvořit jednolitý vztah - zamilovala jsem si ho. Všechny ostatní postavy jsem chvíli měla ráda, a pak jsem je zase chvíli nenáviděla. A když jsem je konečně znovu začala mít ráda, opět se to zlomilo, což se celkově zopakovalo tak 5x, a to byla příčina skutečnosti, že mě kniha nenechala ani chvíli v klidu. Oceňuju taky neobvyklou formu, jakou byla kniha psaná, že se jedná defacto o jeden dlouhý, smutný a zneklidňující dopis.

Je tu však pár věcí, které se mi na knize nelíbily - vzhledem k tomu, jak se příběh často vracel do minulosti, jsem chvílemi měla problém se zorientovat v událostech, resp. v tom, komu se ty události staly, protože se tam vyskytovala jak minulost samotné pisatelky dopisu, tak ještě její maminky a nakonec i babičky. Některé pasáže mi tam přišly i úplně zbytečné a myslím, že by se kniha směle obešla bez nich. Co mi však vadilo nejvíc byla velká předvídatelnost.Ta kniha mi přišla jako takové spojení knih Andílek od Lucindy Berry a Dětských zoubků od Zoje Stage, u nichž obou jsem však až do posledních stránek tajila dech očekáváním, jak to dopadne, kdežto u Druhé tváře jsem si byla zhruba od druhé poloviny jistá, kam děj směřuje. Myslela jsem, že na konci mě autorka vyvede z omylu a vyrazí mi dech něčím, co jsem vůbec nečekala, ale bohužel se tak nestalo. 

Nicméně pokud máte rádi thrillery, kde figurují děti, neměli byste minout ani tento :)