Drákula
Bram Stoker
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/391674/bmid_dracula-pU6-391674.jpg
4
3398
3398
Nejslavnější hororový příběh popisuje formou dopisů, deníkových záznamů a novinových výstřižků děsivé věci, které se odehrávají v blízkosti tajemného maďarského hraběte. Jak odhalí právník Jonathan Harker, s hrabětem není vše v pořádku.
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2018 , Fortuna Libri (ČR)Originální název:
Dracula , 1897
více info...
Přidat komentář
Prvú kapitolu, alebo tú úvodnú časť ako chcete, ktorá as odohráva na zámku grófa Draculu radím k tomu najlepšiemu čo som vo svojom živote z hororov čítal. Atmosféra hrôzy sa na tých pár stranách dá doslova krájať, je to časť vďaka ktorej sa podľa mňa táto knižka stala celosvetovo úspešná. ďalšie stránky až do finále sa mi nezdali také úderné ale svojou formou ktorá bola akoby chronologicky roztriedená z viacerých zápisníkov a denníkov od rôznych ľudí túto maličkosť zakrýva. Pre začínajúcich čitateľov je to do istej miery zádrh ktorý ich odrádza k pokračovaniu , (vadilo mi to keď som mal 12) ale po čase si uvedomia že to stálo za to.
Dobrá kniha, místy nudnější pasáže, které se ale dají rychle přelouskat. Na svou dobu velice kvalitní a zajímavý román (lepší než jsem čekala), škoda jen, že děj byl tak snadno předvídatelný (alespoň pro mě).
Četl jsem 2x a pokaždé se mi to líbilo. I když uznávám, že podruhé mi některé příliš popisné kapitoly vadily. Na druhou stranu vyprávění formou deníku byl výborný nápad a kniha měla fakt hustou atmosféru. Přečtu si to zas :-)
Asi hodinu po dočtení přemýšlím, jak sesumírovat nějaký smysluplný komentář... zatím mě napadá jenom ohromeně vychrlit: "Sakra, to byla jízda!", ale je to zaprvé vážně neoriginální a zadruhé celkem krátké. No nic, jdeme na to.
V první řadě musím předeslat, že jsem fanouškem deníkové formy, kterou Stoker použil jako prostředek vyprávění tohoto veledíla, které se právem stalo klasikou mezi horory. Jednak je to poměrně originální, ale hlavně se nám díky tomu nabízí jedinečná možnost vidět příběh nejen očima hlavních protagonistů, ale i vedlejších postav. Což také automaticky přidává další rozměr celému románu. S psychologií postav si Stoker vyhrál znamenitě, nicméně občas mi vadila určitá "zženštilost" projevů hlavních mužských hrdinů, kdy jsem si chvílemi připadal, že Mina je z celé party největší chlap... ale to je jen drobná skvrnka na jinak bezchybném díle a jak už tady někteří přede mnou psali, byla jiná doba.
K příběhu a ději se snad ani nebudu vyjadřovat, má to prostě spád a atmosféru, člověk se začte a od knihy se odtrhne teprve až zjistí, že ho bolí oči, protože se venku jaksi setmělo. Tím se vlastně dostávám k druhé drobné výtce, za kterou nemůže přímo román, ale spíše má povaha: nečtěte to před spaním ;).
Končím, dávám plné hodnocení a vracím do knihovny, ať si Draculu může užít někdo další.
Tak tohle je klasika.
Kdo má rád "hororovou atmosféru", tak do toho určitě jděte.
Některé deníkové pasáže mne nebavily, to je prostý fakt.
Jinak si myslím, že vzhledem k tomu, že se na nás v této době ze všech stran sypou upíři na osmset způsobů, kdo má rád tento žánr, měl by si přičíst rovněž a hlavně Draculu.
Protože on je přece jen prvopočátkem a tím styčným bodem všech upírů, co přišli po něm...
Kdyby se kniha nesla v duchu prvních cca padesáti stran, nemám slov. I mnohé momenty, kdy se Drákula ocitne ve viktoriánské Anglii jsou nezapomenutelné a stejně děsivé, jako začátek v Transylvánii. Psaní formou deníků a dopisů je velmi originální a kniha je díky tomu ještě děsivější.
Klidně si mě za to pranýřujte, ale Drákula je vlastně taková pohádka. Ano, trochu nechutná pohádka s vážně, vážně zlými padouchy a třístránkovými proslovy uspávacího ražení, ale taky pohádka s tlupou těch nejlaskavějších mužů a těch nejsladších (citováno) žen, které kdy kráčely po povrchu zemském (jinými slovy to nejčistší dobro proti nefalšovanému padoušství toho nejvyššího kalibru). Pohádka, kdy zlo vede po celou dobu na plné čáře, ale stejně to s ním nakonec nedopadne dobře. (To není spoiler, to všichni víme.) A do třetice všeho dobrého je to pohádka, jež nenápadně ponouká svého čtenáře k utužení vztahů s přáteli, poněvadž bez nich bude dotyčný v pytli. Jednou. Možná. Ále, kašlem na to, bububu!
Není to špatný příběh. Ve své době musel vyvolávat děs, hrůzu, znechucení - a co se divíme, před sto lety se lidská představivost potloukala mnohem svobodněji než je tomu dnes. (Jak nám jistě dosvědčí jisté patvary, které hrdí autoři mohou bez výčitek nazývat bestsellery.) Dokonce i v jednadvacátém století má knížka něco do sebe; nostalgii, občasné záchvěvy polekaného překvapení, možná nějaké to napětí. To všechno oceňuji a chválím. Bohužel, spousta dalších věci mi docela seriózně lezla krkem a já se musela místy doslova nutit ke čtení.
Jako, na deníkové zápisky jsem nikdy nebyla zvědavá a asi ani už nebudu, ale tady mi to moc nevadilo. Ty zdánlivě nekonečné Van Helsingovy proslovy (mimochodem zapsané vskutku do detailu, rýp rýp) mě často tak zmohly, že jsem pak na ty nadpisy "Deník někoho" zírala tupě a bez výčitek. Taky postavy samotné mi po asi dvou stovkách stran (z celkových 600ti) začaly brnkat na nervy svými upřímnými, ušlechtilými, milujícími proslovy o tom, jak je třeba dostat duše všech přítomných do nebe, a že by se jistě zabily samy, kdyby to bylo jediné možné řešení. Nakonec to dopadlo tak, že nejsympatičtější mi byl mouchy pojídající Renfield, málomluvný pan Quincey Morris a dokonale neušlechtilý Drákula. Taky Lucy mi nepřišla k zahození, poněvadž o svém milém přestala zamilovaně básnit poměrně brzy. (A hádejte, koho všechno pan autor zabil?)
Nejvíce ze všeho mne však zarazil konec. Nenaštval, jen zarazil. Prostě jsem po více jak šest seti stranách čekala něco víc. Po tom našponovaném napětí, které tam tak úslužně zůstávalo i při těch nejnudnějších pasážích, by prostě něco víc přijít mělo.
Závěrem? Doporučuji. Drákula je klasika, kterou by si neměl nechat nikdo ujít. Jestliže od ní nebudete čekat mnoho, jistě vás nejen nezklame, ale snad i potěší.
Výborná kniha !!! Nemám slov, tolik strachu a napětí se dá zažít při čtení tak skvělého díla, brr!
Kniha na mě velmi zapůsobila svým psaným slovem, dějem a jeho spádem. Klasika je zkrátka vždy nejlepší...
Charizmatické... tých prvých 50 strán z denníka Jonathana Harkera by so zaradila medzi najlepšie napínavé príbehy, bolo to dokonale napísané a máločo je v literatúre dokonale napísané, lebo dokonalosť sa musí podriadiť aj kritériu hrozivo všeobecnému.
Od knihy jsem očekával temnou atmosféru zámku v Transylvánii a pořádného starého dobrého upíra, který není dvousetletý metrosexuál se zálibou ve školačkách. Dočkal jsem se! Bůh... Tedy.. Upír existuje! Moje očekávání se splnila alespoň v první části knihy. Ta byla naprosto fantastická a vůbec jsem se od ní nemohl odtrhnout. Ne, že by se ve druhé části objevil metrosexuál Edward a začal Draculu učit vegetariánství, ale dostavil se zoufale pomalý posun vpřed, žádné napětí a snad všechny postavy si vylévaly svá srdce. To není můj šálek kávy. Zasekl jsem se a nedařilo se mi pořádně začíst. Nakonec jsem se však ke čtení dokopal a dobře jsem udělal. Ke konci se totiž příběh zase stočil směrem k Transylvánii a já byl opět ve svém živlu. Kniha Dracula je klasika a neměla by chybět ve sbírce žádného fanouška dobré literatury.
Za postavu upířího hraběte, první polovinu knížky a závěr dám Draculovi čtyři hvězdičky a budu doufat, že se mi za to nepomstí. :)
Kvalitní horor, který i přes obavy z dnes už "profláknutého" tématu upírů rozhodně nezklamal. Paradoxně se mi kniha líbila více z první půle, v druhé polovině se na můj vkus moc mluvilo a vylévalo srdce hlavních hrdinů. Rozhodně stojí za přečtení. Některé pasáže doslova pohltí a temná atmosféra dokreslená takovým starodávným lehce způsobem mluvy z knížky až vyzařuje.
Prečítala som tú skrátenú verziu a celkom ma prekvapilo, akým ľahko čitateľným štýlom to bolo písané, že som to relatívne rýchlo prečítala. Asi si niekedy prečítam aj plnú verziu.
Trvalo dlouhou dobu než se mi ji podařilo sehnat a po přečtení jsem rád, že se to povedlo. Klasika
Tahle kniha je klasika. Už je to hodně dávno, co jsem ji četl poprvé, ale od té doby jsem se k ní mnohokrát vrátil. Přestože jsem se u části Mininých deníků a zamilovaných dopisů Jonathanovi trochu nudil, přečetl jsem knihu jedním dechem.
Dracula - nájde sa v našich krajoch taký človek, ktorý by toto meno nepoznal? Asi sotva. Pamätám si, že som knihu čítal niekedy veľmi veľmi dávno a vtedy ma príbeh nebavil. Naopak, v roku 2022 som si zakúpil neskrátené vydanie v podobe audioknihy, a ajhľa, kniha ma úplne pohltila. Neviem, či by to tak bolo ak by som knihu čítal, no fenomálny prednes Róberta Rotha dodal knihe na zážitku a ja som si príbeh užíval. Super, za mňa jednoznačne jedna z top audiokníh a R.R. je excelentný narátor. Na knihe je síce cítiť, že bola napísaná dávno-pradávno, no dusivá atmosféra ponorená do anachronizmov a dobových reálií, je to, čo pútavému príbehu pridáva na autenticite. Reč v podobe, akou sa už dnes nehovorí, má svoje neopakovateľné čaro a tým pádom aj príbeh o najznámejšom upírovi. Maximálna spokojnosť.
Štítky knihy
upíři tajemno zfilmováno Drákula anglická literatura tajemství horory romantika gotické romány viktoriánská fantastika
Autorovy další knížky
| 2018 |  Dracula |
| 2008 |  Hadí zámek |
| 2009 | Drakulův host a jiné povídky |
| 1995 | Drákulův host |
| 2011 | Klenot sedmi hvězd |
Naprosto úžasná kniha, která neměla skoro žádné nudné části. První část příběhu se odehrává na Draculově hradě,což je asi nejtemnější a nejděsivější část. Další části, ale také nejsou k zahození. Příběh je dost temný a mysteriózní s úžasnou hororovou atmosférou, kterou nemusí každý ,vhledem k době, kdy byl příběh napsán, ocenit. Kniha pro mě byla hodně čtivá a neustále jsem byl v napětí jak do celé dopadne. Celé knize bych vytknul asi jen dvě věci a to, že se tam k sobě všichni chovají moc pěkně, až mi to připadá nereálné. Dále mě docela zarazil konec příběhu, čekal jsem, že bude víc rozvinutý a budou objasněny některé další věci, ale bohužel se tak nestalo. Kvůli konci jsem vlastně váhal jestli dám 4 nebo 5 hvězdiček, ale vzhledem k tomu, že velká část tohoto měla skvělou atmosféru, tak dávám 5 (90%)