Dom na azúrovom pobreží
TJ Klune (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/499831/bmid_dom-na-azurovom-pobrezi-rMD-499831.jpg
5
577
577
Linus Baker si pokojne nažíva so svojou mačkou a zbierkou platní. Pracuje ako sociálny pracovník v Oddelení starostlivosti o zázračnú mládež, ktorý monitoruje a hodnotí sirotince pre nezvyčajné deti. Jedného dňa mu pridelia prísne tajnú úlohu. Má ohodnotiť vzdialený sirotinec, kde žije šesť nebezpečných detí vrátane Antikrista. Linus má vyhodnotiť, či skutočne dokážu zosnovať koniec sveta. No ich poručník, šarmantný a charizmatický Arthur Parnassus, je odhodlaný urobiť čokoľvek, aby svojich zverencov ochránil. Linus postupne spoznáva obyvateľov sirotinca a zisťuje, že nie všetko je tak, ako sa na prvý pohľad zdá, a napokon sa musí rozhodnúť, či dá prednosť povinnostiam, alebo svojim snom. Pri tejto príjemnej a často vtipnej knihe sa môžete uvoľniť, pretože sa v nej nikdy nič zlé nestane. Je ako pohladenie na duši. Kniha pojednáva o spojení medzi ľuďmi, o vzťahoch, o tom že nie je dôležité ako človek vyzerá alebo do akej „kategórie“ spadá, ale to ako sa správa k ľuďom a ako sa ľudia správajú k nemu. Oslavuje rôznorodosť a prijímanie inakosti.... celý text
Literatura světová Fantasy
Vydáno: 2022 , MetaforaOriginální název:
The House in the Cerulean Sea , 2020
více info...
Přidat komentář
Docela mě překvapilo tak vysoké hodnocení, protože hodnocení v audiotéce není tak pozitivní a bohužel musím souhlasit s většinou negativních recenzí tam.
1) I když je kniha celkově milá, nijak dráždivá a má hezký konec, nebyla jsem dojatá ani zaskočená. Upřímně jsem se těšila, až začnu číst další knihu (norské dřevo). Strašně nerada nedočítám knihy, zvláště ty, které mě stály peníze. K vůli těmhle typům knih jako je "blankytné moře" si občas vyčítám, že jsem raději nešla do knihovny. Chci tím říci, že kniha je předvídatelná, velmi nenáročná a měla jsem ji problém číst, neboť jsem od ní očekávala mnohem víc. Ze začátku měla celkem velký potenciál, který se ale v třetině příběhu zlomil. Často jsem u ní pletla, či vařila... Proč?
2) Vše se točilo okolo jedné a té samé myšlenky a kapitoly se začaly slévat a být jaksi... Plitké. Můj muž sem tam poslouchal knihu se mnou a v jednu chvíli se sám zarazil, protože si myslel, že jednu kapitolu poslouchám už asi tři dny a ono jich bylo mezi uběhlo šest! :-/ Moje mamka mě jednoho dne dokonce poprosila, ať už to vypnu, nebo usne! :-D
3) Téma moralizování a předsudků vůči jinakosti včetně genderové vyváženosti je sice velmi aktuální, ale Netflix ho zvládá natolik dobře pokrýt, že jsem ho plna. Kromě toho nejsem ten typ, který by si potřeboval uvědomovat něco vůči Gay komunitě, či autenticitě a dětskému já. Myslím, že k tomu mi lépe posloužily knihy typu : 4 dohody, Octocodes, AHA rodičovství atd. už před X lety. A kdybych si měla jako dítě vybrat mezi Alenkou v říši divů a za zrcadlem, či tímhle...Rozhodně skončím u Alenky. Tam mě ta "svoucnost" baví zkrátka víc! Ale třeba by "blankytné moře" jiné dítě chytlo! Je to v podstatě pohádka...
4) Velmi poutavě napsaná anotace knihy, skvěle namluveno v audio podobě, ale příběh zklamal. Dávám jen 2 hvězdy. Znovu bych si knihu nepřečetla. Za to Alenku v říši divů klidně... :-)
Moderní, hodně současné fantasy. Děj se rozjíždí relativně pomalu, ale od přibližně poloviny knihy je vyloženě napínavý. Líbily se mi autorovy metody (např. zachycení, o čem se v daný okamžik zpívá v písni, která hraje), byť si je v mých očích lehce zkazil tím, že je během knihy použil příliš mockrát. Nedokážu říct, kterou z dětských postav jsem si oblíbila nejvíc, což je dobrá známka, všechny jsou osobité a více nebo méně promyšlené. Opakovaně mě napadalo, že by bylo úžasné tuto knihu zpracovat filmově - zvlášť scéna s Lucyho noční můrou by podle mě obstála, nebo by se na ní tvůrci především vyřádili. Pokud by k mnou povzneseně představovanému zfilmování došlo, hlavní částí soundtracku by musela být písnička Gold od Owl City. Je dechberoucně podobně magická.
Až mě mrzí že jsem si tuto knihu nepřečetla dřív vím že na ní byly skvělé recenze A byla mi i doporučována Ale dostala jsem se k ní až nyní je neskutečná a svět který otevře jsem ještě nečetla. Na první pohled mě velmi zaujala anotace která byla neobvyklá a sama o sobě jedinečná stejně jako kniha sama. Musím říct že hlavní postava mi připomíná postavu z autorovi další knihy charakteristický i osobností ale to vůbec nevadí. Trochu mě mrzelo že autor více nerozepsal vedlejší postavy protože by bylo ctí je více poznat Nicméně jsem ráda že alespoň pro ně našel malé Místečko nebo kout v kterém se nám postaví ukázali kniha byla skutečně neskutečná a chytla za srdce více mi tedy sedla autorova kniha pod šeptající mi dveřmi ale myslím že je to i především tou tématikou která vám v daný čas Prostě Sedne a v jiný čas vůbec ale bylo mi velkým potěšením si knihu přečíst a moc doporučuji
Jsem nadšená. Trochu jsem se bála, protože mnou dosud přečtené queer či LGBT příběhy byly prostě trapné či psané na sílu. Ale tohle byl tak neskutečně laskavý příběh. Napřed jsem si myslela, že čtu mutaci Sirotčince slečny P. Ale po pár stránkách už jsem byla Linusův stín a užívala si jeho povahu a následný rozkvět. A obyvatelé ostrova? Chceš s nimi být! A chceš poslouchat moudra dospělých. A to, že si hlavní postavy našly k sobě cestu, byl jen logický a naprosto nenásilný důsledek. Takže i další autorovy knihy jdou do čtecího pořadníku!
Názor na Dům v blankytně modrém moři sepisuju v den, který tak úplně blankytný není. O to víc se k tomu příběhu ráda vracím.
V poslední době se úplně nevrhám na knihy, které jsou na sítích tak vidět a sbírají nadšené ohlasy na každém kroku. Jednoduše se bojím, že se spálím a budu z knihy zklamaná. Ovšem v tomto případě je to naštěstí naopak!
Nečekala jsem, že se do příběhu ZAMILUJU. Od postav, přes prostředí až po samotný děj. Všechno bylo naprosto perfektní.
Tato kniha přináší velmi originální příběh s kouzlem, tajemstvím i špetkou naprosto skvělé romantiky.
Hlavním hrdinou je zde Linus, naprosto nedokonalá a opravdová postava, kterou si oblíbíte hned na první stránce. Ale není to jen o něm, protože každá z postav, která vám vkročí do cesty, si nese něco, co se vryje přímo do duše a budete chtít poznat všechny i v našem reálném světě.
Příběh je skvěle napsaný. Jakmile se do něj naplno ponoříte, je velmi těžké se od něj odpoutat. A i při plnění jiných povinností se v myšlenkách vznášíte nad blankytně modrým mořem.
Nemám nic, co bych knize vytkla. Je to skvost!
No na to, že ja vôbec ale ze vôbec nemám v obľube fantasy ani nič podobné, toto ma jednoducho dostalo. Nedokázala som prestať čítať, napínavé časti sa striedali s jemnou romantikou, ktorá tomu proste dodala ten šmrnc. Za mňa úžasná kniha, ľahko sa čítala, milý príbeh.
(SPOILER)
Audiokniha - Saša Rašilov je prostě machr.
Teď, když si ji zpětně přehrávám v hlavě... Nenapadá mě žádný výrazný zvrat, akční scéna nebo nějaké obrovské překvapení. A kupodivu to knize vůbec neublížilo. Právě naopak.
Tohle jde jen s blaženým úsměvem poslouchat a poslouchat... Jak psali čtenáři přede mnou, je prostě neskutečně milá.
(SPOILER)
Tohle bylo tak zatraceně rozkošné, že to snad ani není možné. Na romantiku mezi čtyřicátníky nejsem zvyklá, proto mě velmi překvapilo, když jsem zjistila, že Linusovi je čtyřicet a Arthurovi je něco kolem pětačtyřiceti. Ale ve skutečnosti to bylo hrozně cute, což jsem vůbec nečekala. Každopádně, tady o tu milostnou linku tolik nešlo.
V tomto příběhu sledujeme Linuse Bakera, který pracuje jako sociální pracovník pro OPOMM (Oddělení péče o magickou mládež) a Nejvrcholovější managment ho pošle zkontrolovat jeden velice zvláštní sirotčinec, kterému šéfuje Arthur Parnasuss. Máme zde šest velice výjimečných dětí:
Theodor - vyvern, který rád sbírá různé lesklé věcičky. Bohužel neuměl mluvit, takže na něj nemám nijaký zvláštní názor. Ale byl cute :)
Chauncey - slizová (asi?) entita či tvor, který se chce stát hotelovým poslíčkem. Důvod, proč se chce stát hotelovým poslíčkem je velice ušlechtilý a moc se mi líbil jeho charakter.
Talia - zahradní trpaslice. Co víc k tomu dodat. Líbilo se mi, jak ji autor popsal. Chtěla bych si pohladit její vousy.
Sal - velice plachý kluk, který se ve stresových situacích dokáže přeměnit na psa. Byl ze všech dětí nejstarší. Líbily se mi jeho myšlenky. Vsadím se, že autor na jeho charakteru pracoval nejdéle.
Phee - lesní víla. Moc se neprojevovala, což je škoda :(
Lucy - zkratka pro Lucifera, tudíž si můžeme domyslet, že je synem nějaké temné bytosti. Miluju ho. Smála jsem se pro něj, brečela jsem pro něj. Už kvůli němu bych chtěla pokračování.
Nakonec bych zhodnotila svět a děj. Svět, ve kterém se příběh odehrává, není vůbec komplikovaný, což jsem zrovna asi potřebovala. A jak se říká, v jednoduchosti je krása.
Děj, stejně jako svět, nebyl komplikovaný. Tady nejspíš šlo o nějakou změnu charakteru, sblížení se a pochopení sama sebe.
Jo, tohle můžu s čistým srdcem doporučit. Autor rozhodně upoutal moji pozornost. 5/5.
Naprosto úžasné, jemné, milé, hodně vtipné a dojemné. Dlouho jsem se u knížky nesmála nahlas tak často. Bylo v ní obsaženo i spousta motivačních mouder, všichni je sice známe, ale někdy je fajn si je připomenout. Poslechnuto jako audiokniha a Saša Rašilov prostě perlil a byl naprosto skvělá volba interpreta pro takovýto typ knihy. Myslím, že kdybych to jen četla, tak bych se tak často nesmála, ale kdo ví...každopádně mi bylo líto, že už to končí a proto jdu hned zkusit Pod šeptajícími dvěřmi.
Tohle bylo tak krásné, sladké, usměvavé. Na tom ostrově bych chtěla být se všemi jeho kouzelnými obyvateli a se svou rodinou. Poslouchala jsem jako audioknihu a musím říct, že v podání Saši Rašilova to bylo dechberoucí. Už vím co si pustím až mi bude úzko. Knihu mám samozřejmě taky, protože tenhle spisovatel je mezi mými TOP v knihovničce.
Bomba knížka, vůbec nevím co jiného o ní napsat. Narazila jsem na ni při výběru do Čtenářské výzvy. A určitě budu sledovat autora.
O této knize jsem slyšel hodně chvály a dlouhou dobu mě tato kniha lákala. Musím říci, že se mi kniha líbila a určitě si od autora přečtu další knihy.
Hlavní postavou je LINUS BAKER (40 let), který je sociální pracovník. Je pověřen nejvrcholovějším managementem, aby odjel na ostrov a během jednoho měsíce prověřil sirotčinec, ve kterém se nachází magické děti, které mají různé schopnosti. Na základě jeho zpráv se rozhodne, jestli sirotčinec bude dál fungovat či nikoliv. Linus má také kočku a rád poslouchá LP.
Kniha se četla dobře a určitě má přesah. V knize se objevují prvky LGBT, ale jen okrajově.
Obálka knihy je nádherná.
To bylo tak krásné, vtipné a miloučké, doporučila jsem všem ve svém okolí. Určitě jedna z nejlepších knížek co jsem letos četla, jestli ne ta nejlepší.
Od knihy jsem popravdě nic moc nečekal. Ale nabídla mi toho velmi. Bylo opravdu dojemná. Děti naprosto fantastické i s jejich zvláštním humorem a schopnostmi, byť na Linusovo místě už bych utekl, hned na začátku, jenže to bych právě nepochopil v jaké bybline žiju, tak jako Linus. Kniha opravdu nabízí mnoho... přátelství, rodinu, dětskou nezištnou lásku, ale taky nepochopení, nenávist. Bylo tam opravdu mnoho momentu, kdy jsem se opravdu hezky zasmál, takže kniha nabídla i radost což je obrovské plus v jakékoliv době ve které se nachazíme. Je pravda, že si vybírám knihy s podobným žánrem, ale obdobný příběh jsem ještě nečetl. Tento příběh je naprosto boží. Knihu jsem měl nějakou dobu už koupenou, ale nějak jsem si neuměl představit, jak to všechno bude v příběhu zapracované a knihu jedním okem přehlížel a to je skoro vždy tak. Pak jsem zjistil jaká to byla chyba nechat knihu ležet a vybírat si jiné ke čtení. Tuto knihu miluji.
DŮM V BLANKYTNĚ MODRÉM MOŘI jsem si přála k narozeninám. Když jsem ho dostala od kamarádky, říkala jsem si, jestli to není škoda, že ho mají v městské knihovně a on mi stejně bude zabírat místo doma. Není! Je to úplně skvělá knížka a doporučuji určitě si ji přečtěte!!!
"Domov je místo, kde je nám dovoleno být sami sebou."
Čtyřicetiletý Linus Barker vede osamělý život sociálního pracovníka. Pracuje pro OPOMM (= Oddělení péče o magickou mládež) a dohlíží na chod vládních sirotčinců. Po práci se vždy vrací do svého malého domu, který s ním obývá mazaná kočka Kalliopé. Vrcholem společenského života je pro něj krátký rýpavý rozhovor se starou sousedkou. Právě Linuse si však jednoho dne předvolá Nejvrcholovější management a přidělí mu důležitý úkol podléhající utajení čtvrté úrovně. Linus Barker se proto vydá na ostrov Marsyas do tamějšího sirotčince vedeného panem Arthurem Parnassem. V tu chvíli se šedý život jednoho úředníčka začne nenávratně měnit. Sirotčinec obývá šest vskutku neobyčejných dětí zahradní trpaslice Talia, lesní víla Phee, vyvern Theodor, neidentifikovatelný slizovitý tvor jménem Chauncey, špicodlak Sal a Antikrist Lucy. Tato sestava Linuse nemálo vyvede z míry. Naštěstí s sebou má ale svá Pravidla a směrnice, podle kterých postupuje při plnění svěřeného úkolu a při hodnocení poměrů na Marsyas. Linus postupně odhaluje, že ostrov skrývá více záhad než jen magicky hrozivé děti (které ve skutečnosti až tak hrozivé nejsou). Stejně tak se v něm víc a víc otevírá lidská stránka, ta jež nepodléhá přísným tabulkám, nýbrž ta co se řídí srdcem.
Dům v blankytně modrém moři jsem začala číst téměř náhodou, když jej někdo navrhl jako společné čtení na květen pro náš brněnský Book club. Musím říct, že mě až překvapilo, jak příjemné čtení to bylo. Příběh je místy mile vtipný, místy dojemný a navíc plný laskavých mouder a myšlenek. :o)
"Uvnitř jsi fakt silný, ujistila ho Talia. A to, co máš uvnitř, je to jediné, co se počítá."
***
"Já ale neříkám věci, které si nemyslím. Na to je život příliš krátký."
4,5/5 *
Když vloni vyšla v papírové podobě Dům v Blankytně modrém moři, každý kdo ji četl si ji zamiloval. Nejprve jsem si myslela, že knize odolám, ale čím víc jsem se bránila, tím větší byla má zvědavost přijít na to, čím je tato kniha tak mimořádná.Letos se mi podařilo navázat spolupráci s Audiotékou, a já si pro první recenzi nemohla vybrat lepší titul, nežli právě Dům v Blankytně modrém moři, kterou namluvil skvělý Saša Rašilov. Už jen poslech sám o sobě mě bavil, a to jsem se ještě nedostala ke chvále samotného příběhu.
Děj mi připomínal Sirotčinec slečny Peregrinové a Harryho Pottera, proto věřím, že pokud jste fanoušci těchto dvou sérii, Dům si bezesporu zamilujete. Je to příběh, který u nás nemá obdobu, a já po jeho dočtení naprosto chápu, proč se do knihy všichni natolik zamilovali. Audiokniha má necelých 15 hodin k poslechu, které vám ale utečou jak nic. Saša Rašilov perfektně ztvárnil jednotlivé postavy. Linus je osamělý čtyřicátník, který sice dělá svou práci opravdu dobře, ale nijak se nevymyká z davu. Nikdo si nepamatuje jeho jméno, je pro ostatní prakticky neviditelný. Zatímco Linusův svět je šedivý a ponurý v rouchu úředničiny, život na ostrově je jeho naprostým opakem. Je plný barev, života, dobrodružství, a ač je Linus ze svého úkolu nejprve nepříjemně zaražen, později si k místu, a především k dětem samotným začíná dělat vztah.
Při čtení jsem se smála, zasnila a dokonce si i pobrečela. Příběh není plný akčních scén nebo přílišných zvratů, za to jeho atmosféra vás jistě pohltí. Dům v blankytně modrém moři je o hledání samu sebe, o lásce, o smyslu života.
Moc milá knížka. Já jsem nic podobného nečetla, takže ani nemůžu srovnávat. Vystoupila jsem zde ze své konfortní čtecí zóny.
Příběh je chvílemi dojemný , moc se mi líbily magické děti i přístup Linuse ke svému poslání a povolání.
Milostná linka mi připadala hodně okrajová, tam toho příliš nečekejte.
Poslouchala jsem audioknihu, je velmi pěkně načtená.
Na mě možná až moc pohádkové a trochu pomalé, přesto jsem byla příjemě překvapená.
Na začátek bych měl asi napsat, že ........ to miluju
Nádherně britsky poetický příběh, o změně, sebelásce, lásce ve všech formách, porozumění, magii, a čistotě srdce.
Linus se zabydlel ve svém šedivém, upršeném a osamělém životě natolik, až sám sebe přesvědčil o tom, že přesně sem patří. Že je stejně šedivý a obyčejný. Dělá svou práci pro úřad, který dohlíží na magickou mládež v sirotčincích s přesvědčením, že dělá to nejlepší pro děti. Brzy však příjde děsivý úkol, který jeho rutinu a přesvědčení naruší.
Změna a cesta za štěstím, může být děsivá, obzvlášť když začíná slovy jako antikrist a utajení čtvrtého stupně.
Tak trochu mix Sirotčince slečny Peregrinové, Hotelu Transylvánie a Dobrých znamení, který mě neskutečně chytil.
Pobavil jsem se, byl jsem zvědavý, trochu ohromený a hodně dojatý.
Dalším bonusem knihy je nejenom přirozenost lgbt postav ale taky to že gayové v knize nejsou dvacetiletí a vysportovaní ale úplně normální, trochu pri těle chlapi, ve středním věku
No jednoduše si tuhle knížku fakt musíte přečíst
Je úžasná, a jsem moc rád, že Fantomprint vytvořil queer nakladatelství Conqueer a s takovýmto rozjezdem doufám, že v jejich režii budou vycházet samé takové pecky.
Štítky knihy
magie rodina konec světa romantika sirotčince pro dospívající mládež (young adult) nadpřirozené schopnosti LGBT, queer, LGBT+
Autorovy další knížky
| 2022 |  Dům v blankytně modrém moři |
| 2022 | Pod šeptajícími dveřmi |
| 2023 | V životech loutek |
| 2024 | Vlčí píseň |
Knížku jsem dostal od kamarádky, která se nechala nalákat zdejším vysokým hodnocením a tvrzením, že se jedná o moje oblíbené fantasy.
Už to je docela zavádějící, protože knížka by fungovala úplně stejně, i kdyby děti byly třeba tělesně nebo duševně postižené, a takto na mě fantasy prvky působí jenom jako laciná snaha přiživit se na popularitě Harry Pottera a podobných.
Podle popisu jsem čekal pohádku, ale nakonec jsem dostal ničím zajímavou gay červenou knihovnu, která by klidně mohla být o polovinu kratší a nic by se nestalo.
Půl hvězdičky za trpaslici, půl za bloba, půl za povedený výlet do města a půl za konec jako okopírovaný z Nikdykde.