Žár
Kiersten White
Dobyvatelská sága série
< 3. díl
Po obléhání Konstantinopole je Radu povolán k sultánu Mehmedovi. Ten je mocnější a silnější než kdykoli dřív, ale také nesmírně osamělý. Znamená to, že je konečně přístupnější? A stojí o to ještě vůbec Radu? Lada sní o tom, že vytvoří spravedlivější Valašsko, ale aby se jí to podařilo, musí hoi osvobodit zpod osmanského vazalství. A tak Mehmedovi i svému bratrovi pošle vzkaz, který se nedá ignorovat. Dva muži jejího života nemají na výběr. A pouze zničením všech, které milují, mohou vytvořit lepší svět!... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2019 , CooBooOriginální název:
Bright We Burn , 2018
více info...
Přidat komentář
Super zakončení historické trilogie. Za mě nejlepší díl série. Na konci jsem brečela a to se mi moc nestává.
Závěr série mě potěšil. Bylo to napínavé. Pořád jsem měla pocit, že Lada umře bud ve vězení nebo pak po pádu do studně, ale závěr mě potěšil. I když už jí nezbyl nikdo trochu jsem si myslela, že se upne k tomu svému ..., ne že to bude dárek pro Rada :-)
Po minulém dílu plném cesty za dobytím valašského trůnu, se tady tempo trošku zpomaluje a tolik akce nenabízí, avšak rozhodně mu nechybí oné kouzlo a dravost.
Charaktery všech postav, i těch spíše vedlejších, jsou neskutečně dobře propracované a za co palec nahoru, působí velmi reálně, takže si čtení užijete na maximum. S postavami budete soucítit, fandit jim, nenávidět, cokoliv, ale rozhodně Vám nebudou jedno a to ne každý autor zvládá.
Líbí se mi i, že si autorka nebere servítky, nebojí se krvavých a drastických popisů, nebo z Lady udělat vážně bezcitného zabijáka. Vše je ale tak čtivé, nepřehnané a funguje to.
Za mě opět velmi povedený díl. Já si tuhle sérii zamilovala a zamilovala jsem si Ladu, pro mě jedna z nejlepších knižní postav. Z konce jsem hodně na rozpacích, na jednu stranu jsem zklamaná, na druhou stranu mě dojmul, zaskočil a tak to asi má být.
Pokračování na které jsme se těšila mě nadchlo. Řekla bych že toto byl nejlepší díl z celé série. Líbilo se mi že to bylo psáno podle skutečnosti ale i tak se tam něco změnilo. Každá postava skončila tak jak měla. Nebyl to tedy úplný happy end ale i tak byl. Snad mě chápete? Za mě taková odpočinková série ale rozhodně doporučuji. Plus dávám velké plus, že všechny knihy vyšly brzy po sobě a nemusela jsem čekat.
Zaručený způsob, jak při čtení udržet moji pozornost, je romantika. Takže když je tím tahákem něco jiného, autor si ode mě vždycky zaslouží uznání. Tady si člověk moc romantiky neužije, a přesto jsem se do každé kapitoly začetla se zvědavým, až podivným potěšením. Hlavní postavy jsou tu celou dobu své, charakteristické. Vůbec netušíte, jak to nakonec dopadne. No, a co si budeme povídat, moc se mi líbil i feministický podtón příběhu, kdy autorka udělala z Vlada Draculy hlavní hrdinku Ladu a zobrazila, jak nesnadné postavení ženy ve středověku měly, jak byly podceňovány. Konec ve mně vyvolal takový... správný pocit. Ještě teď musím o příběhu přemýšlet. A za to autorku musím pochválit. Dobyvatelská sága není trilogie, která zaujme každého, ale já ji rozhodně řadím mezi svoje nejoblíbenější série.
K Dobyvatelské sáze jsem se dostala vlastně úplně náhodou a začala jsem ji číst ze dvou důvodů: Vlad Tepes je mou oblíbenou historickou, knižní i filmovou postavou a myšlenka, jak by jeho život vypadal, kdyby byl ženou, mě okamžitě zlákala. A bylo to super. Ladu jsem si zamilovala především pro její odhodlání, odvahu a svobodnou duši. Radu mi lezl dost na nervy, ale v druhém díle - v Konstantinopoli - jsem přišla na chuť i jemu. Líbilo se mi i zobrazení Mehmeda, hlavně v tomto posledním díle Žáru. Věděla jsem, jak asi příběh skončí, jelikož se v hlavních událostech poměrně věrně držel toho, co se ví o životě Vlada Tepese, ale i přesto jsem byla na konci mile překvapená, jak to autorka pojala. Lada bojovala za svobodné a hrdé Valašsko, za vše, co milovala a obětovala tomu vše. Byla drak. A sestra. A kníže.
Autorovy další knížky
| 2018 |  Temnota |
| 2011 | Zlodějka duší |
| 2012 | Nikdo není bez viny |
| 2019 |  Vzestup |
| 2019 | Žár |
Kniha Žár je v
| Přečtených | 95x |
| Čtenářské výzvě | 4x |
| Doporučených | 7x |
| Knihotéce | 168x |
| Chystám se číst | 99x |
| Chci si koupit | 39x |
| dalších seznamech | 4x |
Dopředu varuji všechny, kteří si chtějí tuto sérii přečíst. Nevytvářejte si oblíbence, bude váš to později bolet víc, než když si žádnou postavu neoblíbíte.
Když jsem se dívala na internet, abych zjistila, kolik je toho z knihy pravda a co autorka přidala z vlastní představivosti, byla jsem velice překvapená, protože tři čtvrtiny celé série je podle pravdy. Přestože v tomto díle je pravdivých věcí nejméně, neznamená to, že bych si ho užila méně.
Během celého děje bylo strašně moc chvil, které mě mmile, ale i nemile překvapily. Například posledních čtyřicet stran pro mě bylo emocionálně náročných, protože... Ale to už by byly spoilery.
V Žáru byly charaktery postav nejlepší z celé trilogie. Konečně byli všichni starší (dospělí), tím pádem rozumnější a hlavně méně naivní. Radu konečně začal pořádně myslet na sebe, Mehmed se pořádně vybarvil a z Lady se stal skutečný drak.
Pokud jste hlavně na romantickou linku, musím vás zklamat. V této sérii, hlavně v tomto díle, ji moc nebudete mít, ale i přesto se mi líbí. Je tu více druhů lásky... Abyste pochopili, musíte si to přečíst.
Epilog mě totálně dostal. Naštěstí jsem nebyla jediná, protože podle poznámek od holek ze štafety (děkuji vám strašně moc za zapojení ️), bylo pro ně také těžké to přijmout.
Je to asi den po dočtení této série a už teď mi ty postavy chybí. Každá z nich si vytvořila u mě své místečko a to jim taky ještě dlouho zůstane.
4,5/5⭐