Dívka s pomeranči
Jostein Gaarder
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/422296/bmid_divka-s-pomeranci-4UR-422296.png
4
1015
1015
Patnáctiletý Georg ztratil svého otce už ve čtyřech letech. Nyní, na prahu jeho dospělosti se objeví dopis, který mu tatínek napsal napříč časem, do Georgovy budoucnosti. V dopise mu vypráví o své osudové a nádherné lásce k dívce s pomeranči, o zvláštních pravidlech života či o svém pocitu paralely života s pohádkou. Konfrontuje ho však především s propojeností života a smrti. Získáme-li život, zákonitě přijde i jeho konec. Na závěr mu předkládá k řešení těžkou otázku. Kdyby měl Georg na výběr a věděl, že jeho život bude pouze kratičkým zlomkem v běhu věků, že bude muset jednou opustit ty, které miluje a nádherný svět, zvolil by žití, nebo by se raději vzdal existence, aby nemusel pocítit toto bolestné poznání loučení a jistého konce.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , Albatros (ČR)Originální název:
Appelsinpiken , 2003
více info...
Přidat komentář
str. 154 ...Už to chápu. Najednou chápu dosah toho všeho. Teprve teď chápu celou svou myslí, co to znamená-být. Něco mě hryzne v břiše. Je mi nevolno. Ale zároveň se i zlobím. Zuřím při pomyšlení, že jednoho dne zmizím - a budu pryč, ne týden nebo dva, ne čtyři roky nebo čtyři sta let, ale navěky. Připadám si jako oběť podvodu a krádeže, protože nejdřív přijde někdo a řekne: Prosím, tady máš celý svět, ve kterém se můžeš pohybovat. Tady máš chrastítko, tady vláček, tamhle školu, kam na podzim začneš chodit. A v příštím okamžiku se zachechtá: ha ha, to jsme tě převezli! A celý svět ti vyškubnou. Mám pocit, jakoby mě celý svět podvedl. Není čeho se chytit. Nic mě nemůže zachránit. Neztratím jenom svět, neztratím jenom všechno, co mám rád. Ztratím sám sebe. Hups - a jsem pryč! ...
Po pochutnání si na Sofiině světě jsem dostal chuť na další pamlsek z kuchyně pana Gaardera... předem jsem jen tak nakoukl do místních komentářů k této knížce... a říkal jsem si, že to udržím. Inu, neudržel jsem. Snad ani nejde tímto jezírkem proj(č)í(s)t suchou lící a neuronit ani jednu krůpěj...
Krásné, jímavé, hluboké i ve své jednoduchosti až zdánlivé banalitě. Je obdivuhodné, jak moc se dá říct na tak malém prostoru - na rozdíl od mnoha knih, které oč jsou tlustější, o tolik mají řidší text. Moc mě těší, že se pořád píší knížky o něčem (NĚČEM) možná tak všedním, že už to ani nevnímáme, považujeme to ono za samozřejmost, cynicky do toho šťouráme a buransky kolem toho povykujeme...
U komentáře k Sofii jsem to nenapsal, tady musím: Gaarder je mistr ve svém oboru.
Já musím říct, že tohle je zatím jediná kniha, která mě při čtení doopravdy rozbrečela!
Tahle kniha mě dojala...=) A takovým pěkný nenásilným způsobem. Je v ní krásně popsaný vztah rodiče k dítěti.
Nádherný příběh o tom, jak na nás minulost působí, i když už jsme si mysleli, že je dávno pryč...
Dívka s pomeranči je snad jediná kniha, u které jsem brečel jako malý kluk. A to mám čtyřicítku a dvě děti s manželkou na krku. Naprosto skvělá kniha, u které jsem litoval jediné: že je tak krátká...
Je to opravdu krásná kniha o tom, jak lze předat poselství i po letech, aby se k dítěti dostalo ve věku, kdy bude schopno věci chápat. Je to kniha pro děti, ale měli by jí číst i dospělí, aby si stále uvědomovali, jak je důležité dávat dětem lásku a hovořit s nimi o smyslu života a o lásce . Nádhera.
Jaká tajemství může skrývat dětský kočárek. Opět půvabně gaarderovky podaný epistolární příběh.
Téhle knize bych dala těch hvězdiček klidně i šest.. určitě můžu jen doporučit :)
Štítky knihy
dopisy filozofie zfilmováno norská literatura severská literatura pro děti od 12 let pro dospívající mládež (young adult) otcové a synové ztráta blízkých
Autorovy další knížky
| 2002 |  Sofiin svět |
| 2004 | Dívka s pomeranči |
| 2002 | Kouzelný kalendář |
| 1999 | Jako v zrcadle, jen v hádance |
| 2017 |  Loutkář |
Právě jsem dočetla. Přes vlnu dojetí a smutku nemám slov........