Divadlo

09.05.2023

Tři divadelní dramata, i když si tak trochu nedokážu představit, že jsou realizovány na prknech. Ale to je možná otázka doby. L. N. Tolstoj byl filosof, sociální a kulturní kritik a myslitel. Dost často se do jeho děl dostávaly jeho vlastní myšlenky, stávaly se základem. To je silně cítit i z těchto tří děl. V první hře zajímavě rozebírá tehdejší (?) realitu, kdy společenský, tradiční a křesťanský/církevní pohled na rozvod omezoval, ničil a bortil život lidí. Ve druhé hře se projevuje Tolstého kritika církevního pokrytectví, ústupků od křesťanských/Kristových zásad a jejího pochlebování a podlézání moci. Má silný sociální, v jistém ohledu až revoluční kontext/podtext ohledně přístupu k majetku. Taky se v ní projevují jeho autobiografické prvky jako by se jedna postava z díla svými činy prolnula se samotným Tolstým (pokud znáte jeho životopis, přijde to člověku až úsměvné). Je škoda, že hra není dopsaná, končí jen krátkými, nerozvedenými poznámkami. Poslední hra je krátká věc, snad spíchnutá horkou jehlou a neutkví v mysli tak jako předchozí dvě.