Dieťa ohňa
S.K. Tremayne (p)
Keď sa Rachel vydá za príťažlivého tmavovlasého Davida, všetko zapadne na svoje miesto. Skončí s osamelým životom v Londýne, presťahuje sa do krásneho panského sídla Carnhallow House v Cornwalle a získa bohatstvo, lásku a milujúceho nevlastného syna Jamieho. Ale potom sa Jamieho správanie zmení a Rachelin dokonalý život sa postupne rozpadáva. Jamie predvída znepokojujúce udalosti, tvrdí, že vidí ducha nebohej matky – Davidovej prvej manželky. Chce len vytrestať Rachel alebo je traumatizovaný väčšmi, než si myslela? Rachel snorí v minulosti a podozrieva manžela. Prečo nechce, aby o Jamieho výbuchoch hovorila s odborníkom? A čo sa vlastne stalo pred necelými dvoma rokmi, keď predčasne zomrela jeho manželka? Leto ubieha, blíži sa december a Rachel sa bojí, že Jamie hovorí pravdu. Naozaj na Vianoce zomrie?... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2018 , Ikar (SK)Originální název:
The Fire Child , 2016
více info...
Přidat komentář
Kdybych mohla, dala bych i vic hvezdicek. Pro mne naprosto strhujici. U knizek se vetsinou nebojim, ale tady ano! A jsem rada, ze to nakonec celkem dobre skoncilo. Pro mne uplna spokojenost.
Na knihu jsem se velmi těšila, zápletka přesně podle mého gusta, zajímavá krajina, tajuplný dům, úžasná atmosféra...ale ta poslední třetina, nějak to nebylo ono. Prapodivně domotané i z psychologického hlediska velmi podivné...bohužel, škoda...mohl to být jeden z mála vyjímečných příběhu...
Za mě takový střední, v žádném případě není špatná , ale myslím ze jedno přečtení stačilo . Už po ni asi nesahnu
Dávám 4*
Dávám pět hvězd, protože příběh je plný tajemství, napětí, halucinace nebo opravdu duch? - dokonce jsem se i bála - prostě psycho. Rachel jsem furt na nabádala ať z toho příšerného domu uteče a malý Jamie, vůbec mi nebyl sympatický.
A to nemluvím o popisu temné až horové krajiny a to nemám ráda opisy, ale sem to prostě sedlo, temné skály a doly na cín, kde umřelo mnoho lidí .. Dítě ohně doporučuji, četbu jsem si užila na 100%.
No teda! Na obálce by mělo být varování, že slabší povahy by vůbec tuhle knihu neměli číst. Mazec to byl. Takhle jsem se už dlouho nebála. Psycho. Ale báječně jsem si to užila.
Při čtení tohoto románu jsem si vzpomněl na Daphne Du Maurier se svojí Hospodou Jamajka a Domem na pobřeží. Stejný kraj se zločinci navádějícími lodě na útesy, s těžbou kovů ve strašných podmínkách hlubinných dolů pod mořským dnem, stejná snaha zachytit zadumanou, mystickou až hororovou atmosféru prostředí. Tak to jsou ty lepší zprávy. Horší je už pro mne samotný příběh, nějak jsem se nebál a do příběhu nevcítil, ale to bude jistě jen a jen moje chyba. Pro přátele hororů to asi bude dobré kafe.
Nuda, nuda, nuda. Plochý děj, nezáživný příběh...thriller??? Ani náhodou. Za mě zklamání a velké. Dost podprůměr. Škoda.
Napínavé, tajemné... Pořád jsem Rachel nabádala, ať proboha uteče z toho hrůzostrašného místa dřív než se zblázní... Při čtení jsem zažívala opravdovou hrůzu. A ten konec? Proč ne, ke knihám prostě překvapivé a málo pravděpodobné konce patří.
Skvělá kniha! Do samého konce jsem neměla ani ponětí jak vše vlastně dopadne. Přiznám se, že jsem konec neuhodla ani omylem. Doporučuji.
Jeden z lepších thrillerů. Je téměř k neuvěření, jak autor z maličké zápletky a několika málo lží hlavních postav dokázal sestavit příběh s dlouhotrvajícím napětím. Mnohé je tam vyumělkované a konec už přehnaný, ale to v zájmu prodejnosti k trillerům patří.
No jak tuhle knihu popsat...celá kniha mě bavila, pořád a pořád jsem přemítala kdo jak co proč. Bohužel závěr této knihy mě absolutně zklamal.
Knihu jsem si vybrala na doporučení kolegyně z práce, která četla i předchozí dílo autora - Ledové sestry. Už anotace mě zaujala a uznávám, že doporučení bylo oprávněné. Příběh zasazený do temných vřesovišť nedaleko Londýna spolu s popisem britského ponurého počasí udělá své. Knihu jsem měla přečtenou i za poměrně krátkou dobu. Nelze se od ní odtrhnout, nutí vás číst dál, abyste se to proklaté tajemství také dozvěděli. Pokud jste ale strašpytel jako já a máte husí kůži při hororech, kde se vyskytují duchové, tak nedoporučuji číst o samotě. Tuhle knihu bych si na chatu na samotě prostě nevzala.
Zajímavá kniha s působivým dějem a možná na moje poměry mírně čekaným koncem. Nicméně stojí za přečtení. Příběh plynul, kniha přečtena docela rychle.
Na začátku jsem se nemohla do knihy vůbec zacist s ke konci to byla zbytečná motanice, chlapec jednu chvilku matku chce vidět, vzápětí zas chce mít za matku Rachel a následně zas chce, aby Rachel zemřela.. Trošku rozporuplné pocity mám z této knihy
DÍTĚ OHNĚ
Po Ledových sestrách jsem se ihned pustila do další knihy od pana autora. A už teď můžu říct, že se těším na další, která v Česku vyjde.:-)
S.K. Tremayne píše knihy zvláštním - svým vlastním a jedinečným - stylem. Hodně popisné, psychologické (přičemž to jde fakt do hloubky a postavy jsou dobře vykreslené) a "pomalejší" - nikam nespěchá, příběh plyne - a často to plynutí doprovází taková nepříjemná atmosféra, strach - který se na čtenáře přenáší skrz věty, i když v nich není jasně jmenován a definován.
Rachel se provdala za bohatého Davida a kromě nádherného a obrovského domu na samotě získala i nevlastního syna Jamieho, který tvrdí, že vidí ducha své maminky Niny, která tragicky zemřela v dolech. Doly se nachází i pod samotným domem a kromě Niny si vzaly i další oběti - v minulosti, horníky a další pracovníky... Celé místo je tedy prokleté - či alespoň obestřeno temnou minulostí...
+ stejně jako v Ledových sestrách i tento příběh doprovází pochmurné, ledové a mrazivé počasí.
Za mě by kniha mohla být klidně i o něco kratší (má 350 stran). Napřed jsem si říkala, že se mi Dítě ohně bude líbit více než Ledové sestry, ale nakonec je nepřekonalo... Ledové sestry se mi líbily více, protože byly hororovější, mrazivější a duchové jaksi více přítomni - zkrátka pro mě větší duchařina.
Dítě ohně považuji spíše za psychologické rodinné drama - pokud ke knížce takto budete přistupovat, potom vřele doporučuji.
Pokud chcete spíše mrazivou duchařinu, více doporučuji Ledové sestry:)
Stejně jako u knihy Ledové sestry - i tady byl překvapivý konec - což se mi moc líbilo. Příběh velice dobře vymyšlený a zajímavě rozmotaný:-)
Jen ten konec u Ledových sester se mi líbil více, protože byl... víc.. zlý:)
Bylo to tajemné, čtivé, nádherné popisy cornwallské krajiny, sonda do historie, musím říct, že mě to bavilo. Jen ten konec mě trochu zklamal, ale i tak hodnotím pozitivně.
První kniha se mi líbila více.. Nebylo to špatné, ale přišlo mi to zvláštně zamotané.. Četlo se to rychle, ale více mě upoutali ledové sestry..
Štítky knihy
Anglie smrt manželství matky a synové psychologické thrillery rodinná tajemství Cornwall thrillery pro ženy nejistota
Autorovy další knížky
2017 | Ledové sestry |
2018 | Dítě ohně |
2020 | Než jsem zemřela |
2009 | Tajemství Genesis |
2011 | Kainovo znamení |
Někdo už tady zmínil knížky Daphne Du Maurier, ano z té si snad autor bral inspiraci. Začátek je jako z Mrtvé a živé, krásné popisy krajiny, pobřeží, moře a tajuplných dolů, úplně stejné pocity hlavní postavy. Jen je škoda, že konec knížky je tak moc přehnaný, zbytečně nahuštěný, nereálný, konec to prostě celé shodil.