Dětské zoubky
Zoje Stage
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/415524/bmid_detske-zoubky-1YC-415524.jpg
4
1238
1238
Suzette se nedaří navázat vztah s její sedmiletou dcerou, která nemůže – nebo nechce – mluvit. Už od jejího nejútlejšího dětství cítila, že ji Hanna odmítá. Suzette připadá, že ji její dítě nenávidí, a ta myšlenka ji děsí. Alex nechce věřit své manželce, že se jejich dcera chová krutě a nenormálně. Je Hanna jen zlobivá holčička, jejíž chování pramení z vysoké inteligence, kreativity a snad i osobního kouzla? Nebo se opravdu snaží svojí matku zabít? Silný a břitký psychologický román nové talentované autorky Zoje Stage, Dětské zoubky, nabízí více otázek, než odpovědí – a podrží si své tajemství až do šokujícího konce.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno:
2019
,
Omega
Originální název:
Baby Teeth , 2018
více info...
Přidat komentář
Pozitivně hodnotím nápad napsat příběh o negativním vztahu mezi matkou a dcerou, stejně tak jako psychologická propracovanost postav a kapitoly rozdělené podle toho, kdo vypráví (Hanna a Suzette), i když mi teda docela chyběl i pohled otce, byť by ta kapitolka měla třeba jen dvě stránky. ;-) Bylo zajímavé sledovat, jak Hanna i Suzette v podstatě bojují o pozornost Alexe. Někdy mě svým chováním dospělá Suzette štvala (musí být neustále krásná, upravená a oblečená pro Alexe, musí mít dokonale uklizený dům, musí být dokonalou matkou, ale sebevědomí neměla žádné, byla až sebestředná a sobecká, což se projevilo i na výchově a vztahu k malé Hanně). Alex... Táta, který se snažil vyhovět všem stranám a až příliš tolerantní ke své dceři - přijde domů, pomazlí se, pohraje si, ale už nevychovává... které dítě by takového tátu nemilovalo? Malá Hanna... málo lásky od matky se prostě projevilo, ale až nezdravým způsobem... ;-)
Sem tam v textu byly švédské hlášky, ale myslím, že si to mohla autorka odpustit nebo tam mohli sem tam dát i český překlad. Většina z těch hlášek byla z textu vyvoditelná, ale třeba když tam Alex zpívá, tak to fakt bylo zbytečné to tam cpát na tři řádky... ;-)
Závěr takový nemastný, neslaný...
Kniha super, čtivá, i když místama se to občas vleklo. Líbilo se mi rozdělení do kapitol podle toho, jak smýšlejí a vnímají děj dvě hlavní postavy, hlavně z pohledy Hanny mi to přišlo velmi zajímavé. Líbilo se mi nejen téma příběhu, ale i třeba popis a subjektivní vnímání Crohnovy choroby, která též má vliv na průběh příběhu. Ačkoliv hlavní záporák byla bezpochyby malá Hanna, ani tatínek s maminkou nejsou úplně nevinní a je zde krásně vidět, jak harmonické fungování rodiny nejde nikdy samo od sebe (přehnaně starostlivá a úzkostná matka a naopak až moc tolerantní tatínek nejsou to pravé ořechové). Na druhou stranu, když máte doma malého psychopata, zkuste si mít ideální rodinu. Z takových malých spratků pak vyrůstají vrazi a šílenci.
P.S. dle otevřeného konce čekám pokračování.
Kniha se mi líbila. Každou stránku jsem hltala a čekala, co ta malá potvora opět nevymyslí. Ale bohužel mě zklamal tak nějak závěr. Jakoby autorka nevěděla, jak drama ukončit.
Čekala jsem knihu na jeden večer a tu jsem i přečetla, ale ostatní - možná přepálená - očekávání se nenaplnila. Hanna je sice slušný psychopat, ale celá ta rodinka je jaksi nesympatická. Matka studená jako psí čumák posedlá úklidem a svým vzhledem a věčně zaneprázdněný otec nechají sedmiletému děcku volný přístup k internetu. V takovém prostředí by hráblo i výrazně normálnějšímu potomkovi. Kromě pár rádoby šokujících, ale očekávatelných incidentů chybí jakýkoliv zvrat. Konec mi přijde v pohodě.
Pozitivně hodnotím, že technicky je to napsané slušně, ale jdu se vrátit k předchozí knize, kterou jsem si po přečtení měla chuť dát ještě jednou od začátku.
Zklamání, plytký a laciný děj, nic šokujícího se neodehrávalo. A konec byl předvídatelný.
Cetla se moc hezky, ale cekala sem podle recenze ten sokujici konec, bohuzel se nedostavil
Tak toto fakt ne! Ani nevim jestli mohu vůbec hodnotit, když jsem knihu nedočetla, ale teda to se nedalo!Hanna mě neskutečně štvala, mrcha malá a celkově všechny postavy mi byli nesympatické.Brrrr, ještě že jsem si knihu jen vypůjčila a nekupovala.
Podivný a zvláštní příběh. Z knihy mám smíšené pocity...Hanny mi svým způsobem bylo i líto.
Tak tohle už nikdy... Ta svině malá mě totálně štvala, i Alex, nakonec i Suzette... Že jsem si raději nevzala detektivku. Žádný druhý díl nebude, stresu mám v práci dost a takových ubližovačů lidským duším taky....
Kniha byla hodně čtivá, autorka měla pravdu, měla jsem potřebu otáček stránky až do konce a přečetla ji během nějakých sedmi hodin. Ke konci jsem čekala nějaký významný zvrat, ale nic se nestalo. Hanna byla zlá. Suzette měla pravdu. Vážně jsem se obávala nějakého hrůzného zvratu, ale nepřišlo nic, což je možná trošku škoda. Ale na druhou stranu jsem byla za Suzette tak nějak ráda, protože někdy si člověk potřebuje přečíst příběh, ve kterém spravedlnost existuje. Zajímalo by mě, jestli autorka plánuje pokračování, nebo nechala konec jen proto, aby měl čtenář o čem přemýšlet.
Všechny tři hlavní postavy mi byly hrozně protivné a bylo mi vlastně úplně jedno, co se s nimi stane. Chování nelogické, iritovaly mě vsuvky ve švédštině a fakt, že děj směřoval odnikud nikam. Od thrilleru jsem čekala víc. Třeba napětí, nebo tak něco.
Je to psychologický thriller kdy je nebezpečná 7 léta holčička. Téma behoviarni poruchy je velice zajímavé,ale v knize mi přijde naivní, chvílemi nepochopitelné... .Kniha se čte pěkně svižně, stojí vsi za to jsi to přečíst.
Jsem zvědavá na případné pokračování. Zda malá psychopatka začne opět a jakým způsobem manipulovat všemi kolem sebe.
Knížka přečtena za jednu cestu vlakem.
Knížku jsem kupovala naslepo, jen podle obalu. Musím ale říct, že jsem byl mile překvapená. Celkově má knížka zajímavý, pro mě zase jednou překvapivý, děj. Ano, některé scény jsou bizarní a Hanna je od přečtení první stránky na zabití. Koneckonců, všechny tři hlavní postavy jsou na facku. Chvílemi se mi knížka zdála dlouhá, vleklá. Ale chválím autorku za její představivost a skvělý chladný popis. Za mě je tedy celkový dojem z knihy dobrý. Nakonec ani ten otevřený konec mi nevadil.
No, tak tohle byl zase jednou pořádnej nářez!
Hodně dramaticky napsaný thriller, u kterého prostě člověk musí pokračovat ve čtení, až otočí na poslední stránku. V celém příběhu panovala dusná atmosféra, vyprávění hodně působilo člověku na city. Občas jsem měl nutkání knihu odložit, abych si od toho odpočinul.
Hannu jsem prostě musel nenávidět, její myšlení a všechno mě přivádělo ke vzteku nad tím, co je zač. Její myšlení a některé činy bylo docela nereálné, ale do knihy se to hodilo, takže se to dá odpustit.
Jinak postavy byly fajn, autorka má skvělý styl vypravování a navíc je to její prvotina... Opravdu skládám poklonu!
Co se týče konce, tak mi vrtá hlavou, jestli ho autorka nechala záměrně otevřený pro druhý díl nebo schválně zvolila takové to zakončení, co všechny naštve. :D No, necháme se překvapit. :)
Přečteno za víkend. Co se knize nedá upřít je, že je psána opravdu poutavě a lze jí přečíst tzv. jedním dechem. Nad čím ovšem trochu pochybuju je inteligenční "vyspělost" Hanny. To opravdu dítě v 7 letech dokáže takle logicky uvažovat a takle plánovat. A ta matka neměla s ní jít k tomu psychologovi už dřív. No nevím, a v žádné ze školek či škol nepoznali že to dítě je narušené? Tyto nedotahy a nesrovnalosti mi celkově kazí dojem z knížky a proto 3 hvězdičky.
Pro mě naprosto děsivý příběh, na str. 200 jsem knihu zavřela, že toto číst nemám zapotřebí. Ale autorka v doslovu píše " klíč je v tom čtenáře donutit, aby chtěl otočit další stránku". Tak i mě to nedalo a večer jsem knihu dočetla. Nebudu "hvězdičkovat" , protože příběh je plný napětí, ale pro mě děsivý a strašlivě nepříjemný.
Štítky knihy
psychologické thrillery matky a dcery myšlení dítěte rodiče a děti psychopati
Psychologický thriller, který přináší velmi znepokojivé, děsivé až šílené čtení. Na jedné straně Hanna, sedmileté dítě, které nemluví, prohnaná, chytrá, mazaná a až ďábelsky zlá a nebezpečná (s její postavou si autorka pochopitelně nejvíc vyhrála). Na druhé straně její matka Suzette, kterou jsem se snažila chápat, protože její vztah k Hanně, i přesto, jak ji dcera psychicky i fyzicky ničila, také nebyl zdravý. Ženská posedlá úklidem a svým vzhledem. Mezi nimi Alex, otec a manžel. Hanna i Suzette ho touží mít jen pro sebe. Alexově postavě je zase věnováno málo prostoru.
Je fakt, že Hannu jsem většinou nesnášela, ale někdy jsem ji i litovala.
"Když studovala mámu a ostatní dospělé, slova jim odkapávala od rtů jako mrtví brouci. Jen výjmečně někteří z nich, například tatínek, dokázali ze rtů vypouštět motýly."
"Odcházela ruku v ruce se svou dcerou, se kterou si vzájemně drtily dlaně v tichém souboji o to, která z nich dokáže stisknout bolestněji."
Hanna nepřestávala vrčet. Byly to hluboké, nebezpečné hrdelní zvuky. Popadla Suzette za ruku a chtěla se jí do ní zakousnout."
"Něco uvnitř Hanny bolelo a ona to nedokázala pojmenovat. Možná tam to něco zasela Suzette. Kdyby to dokázali najít, mohli by to možná vytrhnout a Hanna by mohla konečně začít normálně růst."
Na prvotinu je to velice zdařilé a přesvědčivé, dostatečně napínavé a čtivé, téma neotřelé. Všechno beru, jen závěr mi přišel nedotažený.
Moc se mi líbí obálka.