Děti, které přežily Mengeleho
Lisa Rojany Buccieri , Eva Mozes Kor
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/245839/bmid_deti-ktere-prezily-mengeleho-dIl-245839.jpg
4
624
172
Evě Mozes bylo deset let, když byla se svou rodinou poslána do Osvětimi. Zatímco její rodiče a dvě starší sestry byli posláni do plynových komor, Evu a její dvojče Miriam si vybral coby pokusné objekty muž, který byl znám jako Anděl smrti – Dr. Josef Mengele. Dívky byly podrobeny sadistickým medicínským experimentům a musely každodenně bojovat o svůj život. V tomto neuvěřitelném příběhu, který sepsala samotná oběť děsivých událostí, jsou čtenáři svědky dětské odolnosti proti mimořádnému zlu. Eva byla například vystavena infekci, u níž Mengele věřil, že bude smrtelná, a bude pak moci provést pitvu i na Miriam, která měla sloužit jako „srovnávací vzorek“. Přežila – a dodnes neví, jaké onemocnění to bylo. Po osvobození tábora sestry založily skupinu, která podporovala bývalé oběti Mengeleho experimentů.... celý text
Literatura světová Literatura faktu Historie
Vydáno: 2015 , GradaOriginální název:
Surviving the Angel of Death , 2009
více info...
Přidat komentář
Kniha, která vás při čtení nepustí, ale po dočtení ve vás moc nezanechá. Opravdu mě mrzí, že se mi příběh dvou malých holčiček, které se dostaly do rukou zrůdy, co si díky svým znalostem hrála na "boha", nevryl pod kůži. Věřím, že spousta lidí, která přežila holokaust si nese traumata i fyzické následky po zbytek života, ale obávám se, že příběh těchto dvou silných žen se mi postupem času vypaří.
Uznávám, že snaha o autenticitu v podobě dětského vidění, vnímání a vyjadřování může leckteré čtenáře naplnit soucitem, bezmocí a lítostí nad tím, že i dítě, které se ničím nemohlo provinit muselo projít koncentračním táborem. Také nemůžu tvrdit, že v knize nebyly silné momenty a vědomí, že ani po konci války to Evropa neměla jednoduché nutí člověka přemýšlet. Na Evě bylo patrné, jak rychle v táboře dospěla, dokonce i po válce, kdy se se sestrou chtěla dostat domů prokázala větší duševní sílu než dospělá žena, rodinná známá, která mě jako postava v příběhu neskutečně iritovala.
Jsem ráda, že jsem se ke knize dostala i přesto, že jako celek mě nezasáhla natolik nakolik by měla. Příběh mi přišel moc zkratkovitý, nelogické chování některých postav, absence popisů - možná to bylo schválně, byly to přece vzpomínky malé holčičky. A sice to běžně nedělám, ale musím podotknout, že mi nějak nesedl překlad, některé věty byly moc krkolomné a psát "tedě" místo "tetě"... No, mohli si to ohlídat.
Jednoduše napsaná kniha, která popisuje cestu a život dvojčat během pobytu v KT Auschwitz. Paní Mozes Korovou znám dýl, ale ke knize jsem se dostal až díky praktické maturitní práci a jsem velice rád, že jsem si jí přečetl. Krátká, ale plná informací a skutečnných zažítků nejen během, ale i po válce.
Čekala jsem daleko víc. I když se jedná o skutečný příběh přišel mi nepříliš barvitě popsány. Knih na toto téma je spousta,tuto vnímám spíše jako slabší
Do Výzvy se hodí a není to tak drastické jako mnou odložený Holokaust. Skutečný příběh dvojčat z Osvětimi viděný dětskýma očima. Dobře zpracovaný a pravdivý - doprovázeno fotkami.
Nemůžu si pomoct, ale ve srovnání s jinými knihami s obdobným tématem je tahle kniha slabá. Veškeré dění je odvyprávěno stroze, jednoduchými větami, které by, vzhledem k obsahu, měly ve čtenáři vyvolat daleko silnější emoce. Vzhledem k tomu, že šlo o pravdivý a nelehký příběh, přijde mi trochu hloupé říct, že se to dalo napsat mnohem lépe a kniha by byla daleko zapamatovatelnější. Dle mého se ve svém žánru ztratí.
Téma, kterého nikdy není a nikdy by nemělo být dost. Kniha je krátká, přesto mapuje Evin život před válkou, při ní i po ní, což je velké plus. Když vstřebáte všechny hrůzy a dozvíte se, že i navzdory tomu se nedala a co víc stala se z ní úspěšná, silná žena, je to inspirující a obdivuhodné. Přečíst si ji můžou i ti, kdo na tohle téma stále jěště nejsou připraveni. Co se popisu týče není příliš detailní, takže nebudete po dokončení knihy několik minut jen tupět zírat do zdi jako u jiných titulů. Získáte představu “přijatelným způsobem”, i když...je vůbec na místě mluvit o přijatelnosti..?
První moje čtená kniha z tohoto období. Určitě doporučuji přečíst. Každý by měl vědět co se tehdy dělo, aby se už nikdy takové věci nestaly. Smutná kniha, která opravdu chytne za srdce.
Kniha není tak emotivní a šokující, jak by se dalo čekat. Nicméně ji to nijak neshazuje. Líbí se mi, že je psaná pohledem dítěte, ale zase se neubráním pocitu, že i přesto je z ní cítit, že to psal člověk, který už si postupem času vytvořil jiný náhled na situaci a do stylu psaní je vdechnuta zkušenost dospělého člověka. Jednoduše řečeno, Eva, se při psaní neubránila tomu, aby do příběhu vnesla poznatky, které si myslím, že v době, kdy se toto všechno dělo, nemohla mít.
Čekala jsem, že bude kniha napsaná víc "emotivněji", ale jelikož ji autorka a zároveň jedna z dvojčat psala už jako dospělá a s delším časovým odstupem, tak se to dá pochopit. Četla se rychle, ale byl to spíš takový suchý popis. Ale i tak to samozřejmě bylo velice silné čtení a hrůzy, které musely tato malá dvojčátka a další, prožít, jsou nepředstavitelné.
Jednoduchá a srozumitelně napsaná kniha, smutný a velmi silný příběh dvojčat, které měly štěstí v neštěstí. Děvčata mají můj obdiv...a všichni, kterým se podařilo, zvěrstva války, přežít.
"Odpusťte svému největšímu nepříteli a odpusťte každému, kdo vám ublížil - uzdraví to vaši duši a osvobodí vás to." Upřímně, nevím, zda bych to dokázala.
Četla jsem hodně knih o Holocaustu ale ještě žádnou, kde by svůj příběh vyprávěly děti, dvojčata. Dvojčata byla středem zájmu doktora Mengeleho, tzv. Anděla smrti. Dělal s nimi hrůzné pokusy a experimenty. My, co jsme to neprožili si to jen stěží dokážeme představit. Knihu jsem měla v knihovně dlouho a čekala jsem až nastane ten pravý čas si jí přečíst. Takovéhle knihy se nečtou snadno. Ale je dobré na tyto příběhy nezapomínat. Někdy je dobré si uvědomit, že my se máme vlastně dobře. A to, co si lidé v koncentrační h táborech prožili, je pro nás nepředstavitelné.
"Nikdy a v žádném případě se nevzdávejte svých snů. Všechno dobré v životě je možné.
Posuzujte lidi dle jejich činů a charakteru.
Odpusťte svému největšímu nepříteli a odpusťte každému, kdo vám ublížil - uzdraví to vaši duši a osvobodí vás to." str. 192
Zpověď Evy Mozesové je, stejně jako u všech knih s podobnou tématikou, hodně silná. Eva s Miriam měly štěstí v neštěstí, že byly spolu. Mnohem víc, než přímo dění v Osvětimi, mě burcovala lidská nenávist a štvavost předtím, než byla celá rodina Mozesových převezena do koncentračního tábora a hlavně v poválečných letech... Nehodnotím literární kvalitu díla, je vidět, že Eva není spisovatelka, nicméně píše o věcech, na které bychom neměli zapomínat...
Velmi emotivní. Tyto příběhy mne vždy odrovnají. Kniha je psána jednoduše, ale čtivě.
Styl, jakým je kniha napsaná, mi přišel poměrně jednoduchý, což vlastně i je, je to vyprávění z pohledu desetiletého dítěte (byť bylo sepsáno v době, kdy byla Eva dávno dospělá). Tím pádem tam ty osvětimské hrůzy nejsou popsány do nějakých detailů (na to jsou jiné knihy).
Já spíš nedokážu vydýchat chování spoluobčanů. Je zde židovská rodina, bezproblémová (aspoň z pohledu dětí), s ostatními vycházejí bez konfliktů (a oni s nimi), pak přijde nové "náboženství" a najednou jsou z této rodiny špíny, zloději a já nevím co ještě a všichni kolem se k nim chovají s opovržením a násilně. Zmatek, který to nadělalo v dětských myslích, je pro mě asi to nejsilnější z knihy.
A jen tak mimochodem - podtitul kecá. Není to zpověď Evy a Miriam, ale jen Evy.
Velká většina knih na toto téma je silná, hodně emotivní. I tato byla, ale přesto musím souhlasit, že je jednou z těch slabších.
Smutný, ale příběh plný odvážných hrdinů, které přežili peklo na zemi jenom kvůli tomu, že jsou jiné národnosti.. Čtivé a napínavé až do konce stejně jako všechny autentické vzpomínky těch.. survivors..
A souhlasím s komentářem předtím.. Mělo by to být v seznamech na ústní maturitu z jazyka českého
Mela by to byt povinná četba. Krásně, citlivě, srozumitelně napsaná kniha. Jake utrpení museli všichni prožívat
Velmi silný příběh dvojčat, která přežila Mengeleho pokusy. Ač je kniha velmi útlá, je velmi obohacující. Doporučila bych ji jako povinnou školní četbu k rozšíření obzorů. Velmi Evu obdivuji a smekám před ní. "Nikdy a v žádném případě se nevzdávejte- Vždy je možné přežít a naplnit své sny."
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) Josef Mengele pokusy na lidech osudy dětí holokaust, holocaust
Kniha Děti, které přežily Mengeleho je v
| Právě čtených | 10x |
| Přečtených | 950x |
| Čtenářské výzvě | 191x |
| Doporučených | 47x |
| Knihotéce | 322x |
| Chystám se číst | 531x |
| Chci si koupit | 155x |
| dalších seznamech | 15x |
Takováhle knížka se těžko hodnotí. Je to drsné čtení, které by si ale měl přečíst každý.