Jednadvacet detektivů

Jednadvacet detektivů https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/184136/bmid_jededvacet-detektivu-W8J-184136.jpeg 4 26 26

Detektivky série

< 10. díl

Soubor detektivních povídek mapuje vývoj tohoto literárního žánru v průběhu 20. století.

Literatura světová Detektivky, krimi Povídky
Vydáno: , Domino
Originální název:

Sleuths of the Century , 2000


více info...

Přidat komentář

Jája92
17.08.2022 3 z 5

Poměrně zajímavá sbírka detektivních povídek chronologicky seřazená. O každém spisovateli se něco dozvíte plus i o jejich literární tvorbě. Některé povídky se čtou samy, najdete tu známé a oblíbené autory. S některými autory se tu naopak setkáte nejspíš poprvé. Jak to už u těchto knížek bývá, některé povídky byly lehce zapamatovatelné a strhující, jiné na tom byly hůře.

regulax
07.06.2020 3 z 5

Fajn čtení směsky dobrých i méně zajímavých krimi povídek.


Eicherik
17.11.2019 3 z 5

Mám rád detektivku a krimi, ale nejsem nějaký znalec a nebo gurmán těchto žánrů. Tahle sbírka je na mě už moc letitá a styl, kterým jsou některé povídky psány je pro mě už moc archaický. Některé povídky se mi líbili více a jiné méně. Jasným vítězem je u mě Hercule Poirot s kterým se pravděpodobně ještě v některé knize potkám.

HTO
18.02.2014 5 z 5

Stejně jako Jedenadvacet detektivů (ano, hříčka je záměrná, viz. anotace) velmi doporučeníhodná knížka! Je pravda, že starší antologie je lepší, ale je také pravda, že je nemožné vyrovnat se legendám našeho dětství. Takže máte-li rádi detektivky, neváhejte ani chvilku! Antologií je mnoho, ale takovýchto málo: jedná se tak trochu o „učebnici“, neboť zde najdete nejproslulejší detektivy 20. století v chronologicky seřazených povídkách, podle toho, kdy se poprvé objevili. Každá povídka je navíc opatřena úvodem. Kniha je krásně udělaná a překlad výborný.

Je jasné, že z takovéhoto typu knihy je těžko vybírat nejlepší povídky, ale přesto mi dovolte některé vyzvednout: Dalzielův duch je vynikající kousek s dvojicí Dalziel a Pascoe, u nás vydavateli nepochopitelně zanedbávanou; Falešné noty od Sary Paretskyové mi představily Viky Warshawskou, s níž jsem si hned pořídil román, a která se mi nesmírně líbí tím, že se člověk dozví mnoho z jejího rodinného života (což je možná výhoda ženského psaní); a konečně je tu doslova otřásající povídka od D. E. Westlakea. – Vysoce doporučeno!

A ještě P. S.: pokud máte rádi záhady, zkuste vypátrat, proč Maigret oslovuje svou ženu Henrietto, když v jiné knize se jmenuje Louisa.