Deník knihkupce
Shaun Bythell
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/424193/mid_denik-knihkupce-tNv-424193.jpg
4
103
33
Shaun Bythell si založil knihkupectví, ale chodili mu tam lidé. Malebné městečko na pobřeží a desítky tisíc všemožných knih na skladě, co by si člověk mohl přát víc? Jsou tu bohužel ještě zákazníci, ten nejhorší mor na světě. Ať už vykřikují, jací jsou milovníci knih, a nikdy nic nekoupí, brouzdají mezi regály a pak si titul stejně pořídí levněji na Amazonu, nebo si ti ještě nestydatější klidně sundají boty a na hodiny se uvelebí s kupou knih u krbu. Vydávají podivné zvuky, smějí se svým banálním vtipům, otravují svými rozumy, různě překážejí a tlačí se za pult nebo se obchod rozhodnou navštívit těsně před zavírací dobou. Případně drze smlouvají. Je toho hodně, co z obyčejného misantropa udělá misantropa žijícího v neustálém stavu frustrace. Bez zákazníků to ale bohužel nejde, takže majitel zatne zuby a uleví si alespoň na stránkách deníku. Autorovy lakonické postřehy plné suchého humoru přinášejí svérázný pohled na obyvatele městečka a lidstvo vůbec. Aneb jak usmířit dvě protikladné potřeby, nutnost ticha a klidu a finančního přísunu bez interakce s těmi prokletými lidmi?... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2019 , DybbukOriginální název:
The Diary of a Bookseller , 2017
více info...
Přidat komentář
Specifická kniha. Je to první kniha která se mi líbila a přitom se vlekla a já jí četl tak dlouho. Je plná suchého Anglického humoru, který nemusí sedĕt každému a i já si chvíli zvykal a postupnĕ došel k tomu že dám knize dobré hodnocení. Forma knihy psaním deníku může občas nudit, ale i tak jsem se vĕtšinu knihy dobře bavil. Kdo nĕkdy pracoval v obchodĕ jako já tak se v určitých situacích popisovaných v knize jistĕ najde.
Pozor asi prozrazuji děj, ale nevím jistě, protože tato kniha děj nemá....
Jediné štěstí této knihy je, že jí čtu v době karantény, a tak ji nemohu vrátit do knihovny a dát hodnocení odpad. Takže jsme nucena jí dočíst, když na to mám ty, zatím, dva měsíce navíc. Ano, nikdo mě nenutí, ale když už tu knihu mám doma a ještě mi tam dlouho ležet bude...
Je to nuda. Nuda. Nuda. Nuda. Pořád si jen na vše stěžuje, ale nic s tím nikdy neudělá. Zaměstnanci s ním vytírají podlahu a on s tím nic nedělá. Stěžuje si, jak málo vydělává, ale má zaměstnanců jak velkoobchod. Lidi mu chodí po domě a zahradě, jemu to vadí, ale nic s tím neudělá.
Nechci být zlá, ale takovou knihu bych také dokázala napsat, nebo si to alespoň myslím, ale byla by to stejná nuda, protože ani v mé práci se nic tak zajímavého neděje, aby to vydalo na celou knihu.
Nechci hodnotit odpadem, tak dávám jednu hvězdu, ale za co, to fakt nevím.
Asi největším zklamáním je již samotný název knihy. Hlavní protagonista(=Shaun Bythell) totiž vede antikvariát, nikoli knihkupectví a když slovo knihkupec čtete v textu častěji a častěji s přibývajícím počtem stran, nenechá Vás to úplně klidným.
S. Bythell nepůsobí dle chování na třicet, ale na šedesát let. I po uvedení věku autorem v jednom z deníkových záznamů na mě hlavní protagonista působí o hodně starší svým chováním(způsobem života). SPOILER: Rovněž moc nechápu Annu, proč bydlela v Londýně, když se jí v městě jejího přítele S. Bythella líbilo. Ano, píše sice scénář s kamarádkou, ale to je asi jediný ne příliš valný důvod pro bytí ve městě, kde se jí úplně nelíbí(dle S. Bythella). To, že je výrazně mladší a autorem je tato skutečnost uváděna, mi přišlo trošku nepatřičné, protože to v textu vyznělo jako čechrání peří KONEC SPOILERU.
Kniha se neskutečně vleče, ale současně je to tak nějak přitažlivě psáno. Takže za to bych dala půl hvězdičky navíc ke dvěma hvězdičkám za snahu autora napsat knihu, leč přes nedostatky výše se nemohu přenést, tudíž zaokrouhluji na **.
Deníky, to je moje parketa, a ještě když jsou k tomu okolo knih...
Začetla jsem se hned, nadšená z těch poznámek a popisů situací. Potom začalo přibývat jmen a opakujících se činností, ale to k deníkům patří. Pravda je, že některým narážkám jsem úplně nerozuměla a některé informace nebyly až tak zajímavé. Není to však jen tak obyčejné knihkupectví a naštěstí tam byla Nicky :) Takže, i když jsem se nesmála tolik, jak jsem čekala (jako např. u Black Books), autor mě pobavil, poučil i naštval (nesnáší to, že knihovny razítkují a polepují knihy :) Je patriot, to se cení.
Já osobně bych si nikdy netroufla smlouvat v antikvariátu ani jinde, a často jsem chápala i další kritizované chování návštěvníků... lidé jsou všelijací... Kdysi dávno jsem chtěla prodávat knížky, teď jsem šťastná, že je půjčuji. (Jako obvykle super komentář od trudoše - knihkupce :)
Příjemné a vtipné vyprávění o nelehkém životě knihkupců, u kterého se budete určitě usmívat celou dobu. Knihu čtu už tři neděle, každý den jen kousek u kafíčka, protože je to opravdu deník knihkupce Shauna. Zatracený Amazon !:)))))
str.296
Žena:" Během knižního festivalu jsem byla u vás v obchodě. V oddělení nových knih jsem viděla jeden titul o starých zarostlých skotských zahradách. Mohl byste mi říct jeho název?"
Já:"Bohužel ne. Vím, o jakou knihu vám jde, a rád vám výtisk prodám."
Žena:"Proč mi nemůžete říct její název?"
Já:"Protože si ji hned koupíte na Amazonu."
Žena:"Ne, pošlu k vám mou matku, aby ji vyzvedla."
Já:"Výborně. V tom případě bych vás poprosil o údaje z vaší kreditní karty a jméno vaší matky.Dám jeden výtisk stranou, až za něj zaplatíte."
V tu chvíli zavěsila.
Jak vtipné a jak pravdivé. Kniha určena převážně milovníkům knih, antikvářům, knihkupcům , misantopům, líčí strasti boje o zákazníka s moderní technologií. Naprosto jsem chápala proč Shaun rozstřílel svůj Kindle a nenáviděl Amazon.
" Ve dvě hodiny odpoledne k pultu přistoupil zákazník s pečlivě zastřiženým knírkem a řekl: "Už několik let hledám výtisk knihy Nejhorší cesta na světě, protože jsem ten svůj půjčil příteli, který mi ho nikdy nevrátil. Vidím, že máte jeden,ale stojí 23 liber. To mi připadá jako hodně peněz za starou knihu."
Kniha o knihkupectví? Tu jsem si musela hned zarezervovat. Skutečný deník skotského knihkupce, velice zajímavý, milý, vtipný. Den po dni se celý rok dozvídáme, jak to v knihkupectví chodí, jak (ne)nacházejí objednávky a jaká je tam zima. Peripetie se zaměstnanci, s Amazonem a hlavně se čtenáři, kteří si chtějí koupit knížky či je naopak prodat. Skvělá kniha pro všechny milovníky knih.
To bylo parádní. :) v poslední době mám dojem, že dělám něco, co dělat nechci.. knihy miluju a kolikrát mě napadlo mít svůj antík, a prodávat krásné knihy. Jenže já bych je neprodávala, já bych je chtěla číst. :D diky Shaunovi vím, že to není úplně lehká práce.
Shaunovi už 15 let patří jedno krásné, skotské "knihkupectví". Zaměstnává pár lidí a já si z nich strašně oblíbila Nicky, je prostě svá! :) a dělá si vše po svém. Tenhle deník byl krásný, vtipný, a moc se mi líbil už od samého začátku. Kapitoly, tedy dny, jsem si hrozně užívala.
Knihu čtu od začátku roku, a v té době se mě přítel zeptal, jestli chci někam na dovču. Chci. Chci do Skotska, a chci navštívit tohle knihkupectví. Chci slyšet Shaunovo zvláštní hlas ( :D ), a chci vidět Nicky v trafice, chci si pohladit Kapitána a koupit si knihu, budu vyžadovat slevu! :D
Moc se mi to líbilo. Shaunovo knihkupectví sleduju na facebooku. :)
Musím přiznat, že jsem čekala humoristický deník. Není to tak, nahlas se člověk opravdu nezasměje. Je tu ale mnoho úsměvných situací, ironických poznámek, takže se člověk pobaví. Asi v půlce knihy jsem si začala říkat, že se dost opakuje, a co může přinést nového druhá část. Věřte, že skoro nic. Pořád o nákupu knih, zvláštních zákaznících, trhlé zaměstnankyni. Vlastně se nic nedělo a vše se opakovalo. Ale kupodivu mě to celé bavilo. A četlo se to dobře.
Úplně jsem měla chuť si koupit knihu v antikvariátu (jednou jsem ji uspokojila).
No, nakonec jsem přečetla, vzala si z lecčeho i ponaučení a začala se jinak dívat na knihkupce, snad i s porozuměním. Takže zdvihám hodnocení a vzhůru k Fryčovi.
„Ztratil jsem přehled o tom, kolikrát lidé přinesli k pultu knihu, kterou jsme ještě neocenili, a prohlásili: ,Tahle nemá uvedenu žádnou cenu. Je určitě zadarmo, že?‘ Nebylo to vtipné ani napoprvé, ale o čtrnáct let později to ztratilo veškeré kouzlo, pokud to kdy vůbec nějaké mělo.“
Není to tak cynické, jako Black Books, ačkoli Shaun Bythell tenhle seriál evidentně zbožňuje. Kdo tedy čeká břitkou komedii, bude zklamán už po prvních stranách. Tohle je totiž čtení na dlouhé lokte, plné nudných zážitků, které dokonale ilustrují, o čem život knihkupce je. Ovšem ne že by se to neobešlo bez absurdních situací a donebevolajících provokací. Z textu také vyplývá mnoho zajímavostí o knižním průmyslu a jeho historii, které vám žádná škola neposkytne. Jakmile si zvyknete na poklidný styl deníkového vyprávění, začnete knihu milovat, o to spíš, jste-li z oboru. Ano, zákazníci nás živí, ovšem stejně jako v každém povolání, kde se pracuje s lidmi: z dlouhodobého hlediska je to s nimi k nevydržení.
Deník knihkupce
Čtení na proklatě dlouhé večery. Nevybavuju si, kterou knížkou jsem se prokousával tak pomalu. Je to vážně deník a jen výjimečně jsou dny spojené nějakou dějovou linií. Na druhou stranu, sem tam se dá vydolovat nějaká zajímavost o slavných osobnostech, protože autor má různé kontakty, a samozřejmě o fungování tohoto typu obchodu. Rozhodně to není povolání pro každého, protože je to spíš poslání a člověk tomu musí přizpůsobit svůj život.
Ačkoli je to brblal, knížka je to pozitivní a většina narážek je skotský/jeho typ humoru. Někomu to může vadit, ale já to nejsem. I když přiznám, že některé vtipy už snad ani nejde zařadit na škálu suchosti, už se prostě drolí.