Deník Anny Frankovej

od:

Deník Anny Frankovej

Denník Anny Frankovej patrí k najtrvácnejším dokumentom dvadsiateho storočia. Prvého vydania sa dočkal roku 1947 a odvtedy ho milujú aj obdivujú milióny čitateľov na celom svete. Denník je považovaný za pomník nezničiteľnej povahe ľudského ducha a bol preložený do vyše päťdesiatich piatich jazykov. Trinásťročná Anna v ňom zachytáva obdobie, keď sa s rodinou dva roky schovávala pred hrôzami nacistickej okupácie v zadnej časti jednej amsterdamskej budovy. Kniha je určená malým i veľkým a oživuje mladú ženu, ktorá zažila najstrašnejšie hrôzy, aké videl moderný svet – a ktorá napriek svojmu osudu ostala neuveriteľne ľudská....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/31_/31728/dennik-anny-frankovej-31728.jpg 4.32444
Originální název:

Het Achterhuis / Anne Frank Tagebuch (1947)

Žánr:
Literatura světová, Biografie a memoáry
Vydáno:, Ikar (SK)
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (383)

Přidat komentář
PetuliX
02. září

Knihu jsem četla někdy na konci ZŠ a její děj mě vtáhl tak, že kniha byla během chvilky přečtená. Anne byla zprvu obyčejná dívka s běžnými problémy, pak se ale kvůli válce museli s rodinou ukrývat. Její popisování událostí a hlavně pocitů bylo neuvěřitelné - její neshody s matkou, puberta, první láska, bolesti, starosti s jídlem... Nikdo si nedovede představit, co vlastně museli prožívat a i přes veškerou hrůzu a strach se našli lidé, kteří jim pomáhali.

josska
26. srpna

Z války jsem už četla víc knih a většinou mě hodně zasáhly.Knížku jsem četla kvuli čtenářské výzvě,jinak bych se do ní asi nepouštěla,čekala jsem asi něco jiného,bylo to takové o ničem,jak tam přežívaly atd a ten doslov je pak dost smutný a konečný.A hlavně se mě nezdá,že by to psala tak mladá dívka.Před touhle knihou jsem četla Mengeleho děvče a to se nedá vubec srovnat,musela jsem na to pořád myslet a nemohla jsem ani začít číst další knihu,jak to bylo silné a příšerné....

Briv
19. srpna

Velice dlouho mi trvalo, než jsem se k ní odhodlala, až se za to stydím. K přečtení mě inspirovala návštěva Osvětimi, která pro mě byla velice silná. Co se týká knihy, přiznávám se, že ze začátku mi docela trvalo, než jsem si na styl a způsob psaní zvykla, ale pak se to zlomilo a kniha mě pohltila.
Anna Franková v úkrytu prožívá velice těžkou etapu svého života a to přeměnu z děvčete na mladou ženu, do toho řeší spoustu rodinných rozporů, hledá sama sebe a dokonce se i zamiluje. Formou deníku se snaží si v sobě třídit své myšlenky a pocity. Velice oceňuji její vyspělost smýšlení. Bylo to velmi silná osobnost, to jak se snažila si udržet dobrou náladu i optimismus v těžkých chvílích, kterých tam prožívali víc než dost. Obzvlášť mě Anna dostala svým pokrokovým postojem k ženám a jejich místu ve společnosti. Silná osobnost, silný příběh.

wersl
16. srpna

Myslím, že snad není lepšího způsobu, jak charakterizovat Annu, než jejími vlastními slovy jako "klubíčko rozporů".

Málo kdy se však již tak brzké mládí snoubí s tak velkým nadáním. Nelze se tedy divit natolik mistrně zvládnutému popisu, vlastního přerodu z dívky v ženu, na pozadí tragického dějiště událostí. Její touze žít a bojovat až do samého konce! Konce, který byl tak blízko a přeci tak daleko.

"Bohatství, uznání, všechno lze ztratit, ale štěstí ve vlastním srdci může být jen zastřeno a bude tě, pokud žiješ, vždy znovu obohacovat"

Osud však bývá mnohdy nemilosrdný.

Pauline23
15. srpna

Knihu jsem četla opět na střední škole...je to kniha kterou by měl číst každý a nezpochybnovat vše kolem války a holocaustu. Odvaha a síla s kterou to napsala byla opravdu velká.

Blanchidlo
15. srpna

Četla jsem před maturitou a stejně jako vše válečné na mě silně působila. Vzhledem k věku, ve kterém deník psala, obdivuji její odvahu a nadhled.

PabloFuentes
14. srpna

Tohle je kniha, kterou by si měl za svůj život přečíst každý. Anne byla dívka, která měla v sobě strašně moc optimismu a snažila se najít ve všem to nejlepší. Bylo hrozné dojít do závěru a vědět, co se stalo jí a ostatním lidem v její rodině. Jaký kousek od konce války se to stalo. Budiž útěchou, že se jí alespoň splnil sen o tom, že jednoho dne bude významná spisovatelka.

lily_maleckova
08. srpna

Neuvěřitelně silný příběh, který byl napsán v neuvěřitelné době. Všem doporučuji

Elern
10. července

Po dočtení mě napadlo jediné - byl by Annin deník natolik slavný, kdyby Anne s celou rodinou (kromě otce) nezahynula v táboře?

Krutá otázka.

Holka měla určitě výtečný vypravěčský talent, který se vidí málokdy. Popsala něco, co si nedokážu sama u sebe představit. Pozorovat vývoj děvčete z holčičky v mladou ženu mě fascinoval a dost často jsem viděla i samu sebe v průběhu dospívání a sebe i v současnosti. Líbila se mi její emancipace vůči ženám a otevřenost k tématům, která byla tabu. Dovedu si Anne představit po válce jako první bojovnici za ženská práva. Zápisky byly na mě natolik silné, že jsem musela jednotlivé dny číst s odstupem. Přesto si myslím, že kdybych deník četla daleko dříve, přibližně ve věku Anne, vzala bych si z ní více.

Osudovou kapitolou pro mě vždy bude zápis ze středy 5. dubna 1944. Moje srdcovka.

Každopádně na otázku stále nevím odpověď.

Šmoulinka1980
10. července

Ani já jsem této knize neudělila vysoké hodnocení jako většina. Chci však hodnotit opravdu poctivě jak na mě kniha působila a jak mě bavilo její čtení. 3 ⭐ jsou průměr a přesně tak knihu i vnímám. Není určitě špatná, ale ani to pro mě nebylo "wow" čtení. Není vůbec pochyb o tom, že Anna musela, uvězněná s rodinou za války v několika málo místnostech, zažívat strašné chvile. A psaní deníku pro ni vlastně bylo jedinou možností jak to "vězení" vydržet a přežít se zdravým rozumem. Ale upřímně...ty zápisky byly stále a pořád dokola o tomtéž, a to je asi ten důvod, proč mě čtení knihy až tolik nebavilo. Závěr...Určitě nelituji času, který jsem čtení Deníku Anny Frankové věnovala a vnímám jej hlavně jako velmi důležité a potřebné svědectví pro nás všechny, kteří dnes velmi často zapomínáme, jak se vlastně máme dobře!

Pedias
10. července

Nejspíš taky půjdu proti proudu, ale kniha mě také moc nezaujala. Když to porovnám s ostatními knihami s podobnou tématikou, tak mi připadá slabší.
Nicméně jsem knihu dočetla, vracet se k ní nebudu... možná čase zkusím film.

Bokattyna
10. července

Tato kniha/deník vás naprosto ponoří do svého děje. Je to opravdu silný příběh mladé dívky uvězněné v domě za války. Dívka, která má sny a každou svou myšlenku se snaží zachytit. Vždyť i spousta z nás si píše nebo psalo deník. Ovšem tohle je opravdu krutý příběh. Dům Anny Frankové jsem ještě neměla možnost navštívit, avšak jestli se jednou vydám do víru Amsterdamu, bude to dům, který zaručeně navštívím. Myslím si totiž, že to mě do samotného příběhu ponoří ještě více.

VeronikaStan
09. července

Člověk se na to musí dívat jinak než na běžnou knihu, román... musí si uvědomit, že drží v ruce deník děvčete, které žilo dva roky uvězněno v jednom domě, ne-li pokoji a jen čekalo se svými velkými sny, kdy válka skončí a budou moci normálně žít. V Amsterodamu jsem navštívila tento dům Anny Frankové, kde se shovávali, proto možná na mě kniha zapůsobila více než na někoho dalšího...Do dnes visí na stěnách její obrázky slavných hvězd, které si stříhala z časopisů a lepila na zeď, do dnes tam jsou zatemněná okna, aby je nikdo neviděl...

Po přečtení deníku ještě doporučuji film, aby to bylo kompletní. Pak se mi už opravdu chtělo brečet.

Atlantis
08. července

Je mi jasné, že názory jako je můj, budou u Deníku zatracované, ale mně se prostě a jasně kniha nelíbila. Nejen že je neuvěřitelně nudná a prakticky o ničem, ale nebojím se říct, že do ní bylo po smrti Anne zasahováno, protože některé myšlenky prostě nejsou od třináctileté dívky.

julie8829
03. července

Silná kniha. Sice je to deník 14ti leté holky, takže je to takové pubertální, ale také je to silně emotivní. Anna v deníku řeší různé občas i banální věci a neví co jí čeká. Je to smutné. Také jsem měla možnost zjistit jak uvažovaly dívky zhruba v mém věku v období 2.světové války, což oceňuji

SlamLenka
01. července

Ano, Anne je pubertální dívka a na jejím deníku je krásně vidět, že ani okolnosti, za jakých v zadním domě žila, nezabránily tomu, aby se neprobírala těmi typicky pubertálními otázkami a nezažívala lásku. Přesto byla rozhodně v mnohém jiná, minimálně v porovnání s dnešní mládeží. Kolik čtrnáctiletých probírá otázky politiky? V tomhle směru je však nutno podotknout, že to možná naší době chybí. (Tedy za předpokladu "Víc se o politiku zajímat = volit zodpovědně." Anne se nemusela vzdělávat, přesto se sama učila, a to v rozsahu, o jakém se dnešním osmákům nebo deváťákům ani nesnilo...
Něco podobného bych určitě nečetla, nebýt toho pozadí, při němž Anniny zápisky vznikly, nicméně to bylo zajímavé.

prochajda
26. června

Deník dívky pubertálního věku pro mě nebyl moc čtivý, každopádně je mi Anny líto co musela se svou rodinou a ostatními prožít v "zadním domě" a jsem ráda, že se jí splnil sen být spisovatelkou. Film se mi líbil.

patrik0816
20. června

„Nemyslím na všechnu tu bídu, ale na krásu, která ještě zůstala.“

Je to něco strašného, co dokázal udělat jeden zakomplexovaný fanatik, žijící v bludech, opírající se o okultní bláboly a konspirační teorie. Nejhorší je, že takových Anne byly miliony. Starších i mladších. Zemřeli absolutně kvůli ničemu. Deník Anne Frankové je samozřejmě unikátní jejím věkem, není to ale rozhodně jen o tom. Nemyslím si, že by to byla jen obyčejná židovská holka, ale měla v sobě výjimečný talent a silnou osobnost. To je hlavní důvod, proč je to tak dobrá kniha.

romana3802
20. června

Doporučuji

Gabux
17. června

Tahle kniha se mi zaryla do srdce a probudila ve mně touhu po zjišťování si informací z této doby. Je to hrozné. Napsané poměrně zajímavě, i když to pro dnešní čtenáře může být trochu nepohodlné.

Dagros
11. června

Tuhle knížku by si měl přečíst asi každý, přečteno jedním dechem.....

Layyen
10. června

nedávné prodloužení autorských práv této knihy mi přijde jako totální výsměch, jinak kniha má co nabídnout.

Radííí
26. května

Zajímavě napsané.. formát deníku se dobře čte. Období války je těžké, ale deník ovšem řeší vztahy v úkrytu a válka je lehce "upozaděná".

koki.veru
17. května

Žánr úplně nepatří mezi mé oblíbené, ale už jsem se ke knížce dlouho odhodlávala a nyní (díky čtenářské výzvě) jsem se konečně dokopala si jí přečíst. Příběh pěkný a smutný. Je škoda, že Anne zemřela chvíli před "zachráněním". Je dobře, že se deník dostal na veřejnost, a mohou si čtenáři přečíst o této kruté době. Jsem ráda, že jsem se ke knížce dokopala.

jengibre
12. května

Přesně ten typ knihy, u které předem víte, jak skončí, ale po celou dobu nepřestáváte doufat a zoufale si přejete, aby se stalo něco, co to změní. Příběh, který Vás zasáhne o to více, že Anne zemřela krátce před koncem války. Nelze se ubránit smutné myšlence, jaký mohl být její život, kdyby přežila, kdyby nebyli prozrazeni, kdyby...

stanza
11. května

Další z knih které jsem zbytečně dlouho obcházela a úplně zbytečně.))
Anna byla na svůj věk inteligentní a vyspělá mladá dívka toužící po pochopení a lásce.
Toho se jí bohužel nedostálo, ale jedno přání se jí splnilo, stala se spisovatelkou.

oolinkaa
09. května

Zkusila jsem číst po druhé, jelikož jsem prvně nedocetla. Bohužel se nestalo ani teď, sice mám knihy o židech, z 2 sv. Války ráda, ale toto neumím ocenit, blbě se mi to čte, pro mě velice nezáživné a nejde se začíst. Takže bohužel ...třetí šanci tomu určitě dávat nebudu

bara2004
30. dubna

Musím říct, že to bylo poprvé co jsem něco četla ve formě deníku. Bylo to příjemné, ale zároveň těžké. Deník jsem četla na můj vkus příliš dlouho, často jsem nebyla schopna přečíst můj denní průměr. Nejspíš to bylo situací, která byla vyjadřována Annou. Nějaké pasáže byly radostné, některé nikoli. Je vidět, že deník psala mladá dívka, která by mohla mít celičký život před sebou. Je hrozné číst něco takového co, když se nad tím zamyslíme, není tak dávno jak bychom si přáli. Bylo hrozné deník dočíst a vědět, že to neskončí happyendem. Deník je, ale současně dobrou upomínkou, že se musíme změnit, respektovat se navzájem, aby se neopakovalo něco tak hrozného. Deník Anny Frankové je určitě kniha která vám dokáže otevřít oči.

Allla9
24. dubna

Vždy, když přečtu cokoliv o židech a jejich těžkém životě, tak je mi z toho smutno.

Hadati
14. dubna

Hodnotit něčí deníky je složité. U myslitelů vás zajímají jejich myšlenky, u herců či sportovců pikantní historky ze života, ale co by vás mohlo zajímat u čtrnáctileté dívky jménem Anna Franková? Historie.

Přestože se jedná o obyčejnou dopsívající pubertální dívku, která díky tomu má spoustu vztahových problémů s rodiči i s ostatními obyvateli skrýše, lze díky jejím deníkům nahlédnout do myslí lidí, kteří zažili roky strachu z odhalení, kdy s vnějším světem byli v kontaktu jen díky rádiu a několika málo lidem, kterým důvěřovali natolik, že jim svěřili své životy. O to drsnější je pak uvědomění, že od vysvobození byli jen pár měsíců, a že nemuseli skončit tak špatně, nebýt jednoho jediného práskače.

Jsem proti povinné četbě, ale domnívám se, že pokud má být povinná četba, tohle by mělo být na jejím prvním místě. Každý mladý čtenář totiž díky tomuto deníku zjistí, že židé se vůbec nijak neodlišovali (a neodlišují) od ostatních a tedy je tato kniha v současné době určitou obranou proti xenofobii.