Den Trifidů
John Wyndham (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29820/bmid_den-trifidu-65e238215baa1.jpg
5
5647
5647
Když v roce 1951 vyšel poprvé Den trifidů od, měl autor John Wyndham za sebou už řadu románů a povídek, s nimiž však literárně příliš neuspěl. I Den trifidů vycházel původně jen v časopisecky na pokračování. Velký zájem čtenářů si však vynutil několik knižních vydání a způsobil, že se Wyndham věnoval již nastálo vědecko-fantastickému žánru. Román o tom, jak neznámý roj meteoritů způsobí u většiny pozemšťanů slepotu a jak toho využijí průmyslové rostliny „trifidi“, které náhle vyvinou zcela nečekané vlastnosti a zaútočí na lidi, má v sobě dostatek prvků neobvyklostí, aby čtenáře přitahoval. Zároveň mu však nechybí onen wellsovský obecný pohled na život a jeho reálné jádro, které z fantastického příběhu činí podobenství o skutečném ohrožení přírody člověkem a člověka přírodou.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2008 , BB artOriginální název:
The Day of the Triffids , 1951
více info...
Přidat komentář
Malevil je utopie (ale pěkná kniha), Den trifidů vypadá až strašidelně realisticky. Tak proto pět hvězd. (pro VikyKleinik - možná líp číst, než poslouchat :) )
Zbytečné číst. Jsou totiž lepší příběhy o snaze skupinky lidí přežít v nehostiném prostředí (třeba Malevil). Závěr Trifidů musel nějak vyšumět, protože si nepamatuji, že by to mělo nějaký ucelený konec. Na nudu, kterou jsem cítil po celou dobu poslechu však nezapomenu.
Kniha mě chytla od prvního slova a já se od ní nechala lapit. Velmi čtivá, velmi uvěřitelná a nesoucí tolik moudrosti - především v tom, že kdyby se "něco" stalo, bude to pravděpodobně podobné. Celou dobu jsem se ptala: a co bych z toho uměla já? Jak bych to vyřešila? I když sci-fi není můj oblíbený žánr, zde jsem si jej vychutnala.
Je skoro k neuvěření, že tohle sci-fi bylo napsáno před téměř sedmdesáti lety. Je to rozhodně nadčasové dílo, které musí přinutit k zamyšlení nad chováním lidstva v každé době. Je to každopádně hodně děsivá představa a to že na zemi může dojít ke katastrofě, když se lidé nepřestanou chovat jako páni všeho tvorstva, je bohužel velmi reálná představa. Jak lehce se může změnit celý náš život, jak lehce můžeme přijít o všechny výdobytky moderní doby a jak závislí jsme na celém tomto systému. Doporučuji!
Zpočátku jsem nevěřil vlastním očím ,jako kytky s rozumem ??? Ale po překonání toho šoku jsem to přečetl se zatajeným dechem.
Poslouchal jsem jako audioknihu. Tohle jsem nečekal. Měl jsem trochu strach, že kniha bude duševně i technicky zastaralá, ale absolutně bych nepoznal, že byla napsaná před 70. lety. Správné slovo bude asi "nadčasová". Úžasné vykreslení světa po apokalypse a psychiky přeživších (tady se určitě z velké části inspirovali i autoři Walking Dead). Hlavní hrdina klaďas každým coulem a kupodivu i většina těch na které narazí. Už mám připraveno i volné pokračování a uvidím, jak se autor a čas popasují s touhle velkou výzvou.
Se Dnem trifidů jsem se poprvé setkala u maturitní četby a ani trochu nelituji jejího výběru. Jenže tento skvost nabírá úplně jinou atmosféru, pokud v reálném světě zrovna vypukla celosvětová pandemie!
Moje první sci - fi, které absolutně zbožňuju! V mládí jsem na knihu narazila u staršího bratra... a od té doby má čestné místo mezi mými "top" knížkami. Četla jsem ji už několikrát, celý příběh mám pořád v hlavě a když ji vidím v knihovničce, tak mě to zahřeje u srdce!
Knihu jsem četl před lety a celkově se mi líbila. Zajímavý a originální námět, při kterém je nejprve lidstvo oslepeno a poté napadeno smrtonosnými rostlinami neznámého původu. Knih s tímto námět jsem moc nečetl. Vzpomínám si pouze na knihu SKLENÍK. :)
Knihu jsem četla kvůli výzvě, nejsem fanoušek sci-fi, ale tohle bylo super dobrodružné a napínavé. A že tam chodily kytky? .... no a co?!:) Mělo to náboj a četlo se to samo.
Je zajímavé, jak v knize se mnohem více snese fakt, že celá zápletka je prostě béčkové sci-fi z 50 .let, což dokazují i veškerá filmová zpracování, která se v tom duchu nesou. V knize je ale mnohem větší prostor na hlubší myšlenky, motivace postav i omáčku v podobě historického okénka, a to všechno pomáhá k tomu, že je tato kniha víc, než jen béčkové sci-fi z 50. let. Je úžasné, jak stará ta kniha je, protože v celém průběhu mě nezarazila jediná věc, u které by to bylo poznat. Klidně to mohlo být napsané v roce 1990 a nic by tam nemuselo být jinak. Je to moc pěkné apo a post-apo dobrodružství, které není natahované a hrozně by se mi líbilo, kdyby někdo tuhle látku zpracoval jako openworld počítačovou hru.
Zase jedna dobrá stará kniha, co si zaslouží 5*.
Ten konec mě bavil úplně neskutečně. Kniha je celkem tenká a rychle přečtená a i když mě scifi nebere, tohle bylo hodně dobré, taková něžná verze knihy Tma od Neffa :-).
Někdy soudíte knihu podle přebalu a vyhýbáte se knize celá léta a to by se nemělo.. ! Jsem ráda, že jsem do této kultovní knihy šla, začátek a konec bombový.
Nemám ráda scifi. Ale nadčasovost, aktuálnost a faktická možnost, že se něco takového může reálně opravdu stát, podtržené obdobím vzniku - před 70 lety - dělá z knihy veledílo neuvěřitelných rozměrů. Z postapokalyptického románu Johna Wyndhama jednoduše mrazí.
Co způsobilo náhlou slepotu všech lidí na světě? Byla to snad pomsta přírody za staletí plenění naší planety nebo lidstvo skutečně dokáže zničit samo sebe?
"Nejotřesnější na tom je, když si uvědomíš, jak hladce jsme přišli o svět, který nám připadal tak bezpečný a zaručený. Člověk snadno zapomíná na všechny síly, které ho udržovaly v rovnováze a jeho jistotu, kterou považoval za samozřejmou."
Emocí jako je v knize Den Trifidů, aby člověk jinde v životě pohledal. A tak i přes nepříjemnou pachuť a úzkost, kterou ve mě kniha zanechala, je zde i něco, co nutí k zamyšlení. "Dokud trvá život, trvá i naděje..."
Prazáklad všech postapokalyps. Pro mě velmi kvalitní a čtivé, ačkoli nejsem milovnice scifíček. Kniha je natolik důkladně řemeslně zpracovaná, že jsem vzala žánr konečně na milost a definitivně odhazuji vlastní sci-fi předsudky!
Den trifidů je moja prvá kniha od Wyndhama a týmto svojim dielom sa pre mňa jeho autor radí po bok mojich obľúbencov Asimova a Clarka...Krásne napísané a inteligentné sci-fi.
Štítky knihy
boj o přežití zfilmováno invaze slepota rozhlasové zpracování sci-fi zfilmováno – TV seriál postapokalyptické romány
Nejsem znalcem sci-fi žánru, avšak z nemnoha děl tohoto žánru, co jsem přečetl, je Den trifidů asi nejlepší. Romány 1984 a 451 stupňů Fahrenheita se mi rovněž líbí, však první z nich je pro mě mnohem více depresivnější než "stupně" i "trifidi", zatímco ten druhý (451 stupňů Fahrenheita) je poměrně krátký a jeho závěr je takový nijaký. Hunger games jsou spíše fantasy a sci-fi romány Julesa Vernea jsou také něco jiného (sám jsem četl jen Ocelové město, další mnou čtené verneovky byly čistě dobrodružná literatura). Děj románu Den trifidů je přirozeně také velmi depresivní, avšak pro mě je boj s chodícími rostlinami-masožravkami stravitelnější než líčení totalitního režimu budoucnosti (1984, 451 stupňů Fahrenheita). Z toho důvodu se mi líbila i poslední kapitola trifidů, kde tyto rostliny zničí příslušníky nebezpečné části lidské populace. Wyndham knihu velmi dobře napsal, je tam několik zvratů, aby se nakonec dvě hlavní postavy znovu setkaly. Zajímavou postavou je bezesporu i Coker, jenž je na rozdíl od Torrence v jádru dobrým člověkem. V neposlední řadě se jedná o nadčasovou četbu - zvláště, když ji člověk čte v koronavirové době plné různých výkladů a teorií (totéž však platí i o uvedených veledílech Orwella a Bradburryho).