Démon alkohol

18.07.2015

Dosti otevřené čtivo... o otevřených lahvích a hlavně vyprázdňovaných lahvích. Čistokrevná úkázka rčení "špatná společnost kazí mravy".

25.06.2015

Mne sa asi zo všetkého najviac na tejto knihe páči jazyk, akým je napísaná. Ako umelecky sa dá písať o alkohole, o stavoch, ktoré prináša, o pijanoch, z ktorých má každý z nich s Majstrom alkoholom iný vzťah... Presne to som od knihy aj čakala a v podstate ma to aj prekvapilo, aká existuje rôznorodosť rovín opitosti a koľko zaujímavých slov sa dá napísať v súvislosti s najväčšou metlou ľudstva.
"Podajú mi špiritusu, slabo zmiešaného s vodou a hneď ma popadne jarosť, červy mi vojdú do mozgu a Majster mi šepce, že život je veľkolepý a my všetci smelí a krásni - slobodní duchovia, rozvaľujúci sa ako bezstarostní bohovia po pažiti a posielajúci tento pľuhavý, sfľandravený svet konvencií do horúceho pekla." a na druhej strane „Majster sa zalieča slabosti a nezdaru, únave a vyčerpanosti. Je ľahkou únavou. A po celý čas luhá. Telu dodáva nepravej sily, duchu nepravého vzletu a veciam vzhľadu toho, čím nie sú, viac krásy im dáva, než majú..."

„Ach – a to mluvím na základě svých pozdějších zkušeností – bůh mě chraň před většinou těch průměrných mužů, kteří mají chladná srdce a chladné hlavy, kteří nekouří, nepijí, ani neklejí a nedopouštějí se ničeho, co je smělé, hazardní a vyzývavé, protože do jejich chabé tkáně se nikdy nezabodly ostny a trny života, které nutí člověka, aby překročil své meze a byl odvážný jako ďábel. S takovými se nesetkáváme ve výčepech, ti se neposmívají ztraceným nadějím, ani nevzplanou touhou po dobrodružství, ani nemilují šílenou láskou nebeských dětí. Mají příliš mnoho starostí, aby si uchovali nohy v teple i klidný tepot svých srdcí a honili se za pochybnou kariérou, jež odpovídá průměrnosti jejich ducha.
A proto žaluji na svého Démona. Právě ty dobré chlapíky, kteří za něco stojí, chlapíky, jejichž slabostí je přemíra síly, přemíra ducha a žáru, ohně a nezkrotnosti, nenechává na pokoji a ničí je. Jistě, ničí též slabochy, avšak o těchto nejhorších příslušnících lidského plemene tu nemluvím. Mě zajímá, že Démon alkohol ničí právě ty nejlepší z nás.“

Na můj vkus London trochu moc upřednostňuje temperamentní a smělé typy, které „shoří, nevyhasnou“. Jemu samému se ale v odvaze a elánu překračovat své meze opravdu málokdo může rovnat. Do dvaceti let prožil tolik dobrodružství, o kolik většina z nás ani snem nezavadí. Jack London – inspirace pro pecivály a ustrašené duše.

05.03.2015

Kniha je to skvělá, ale název a tím pádem neustálý výskyt démona v textu mi nesedí. Často to posouvá význam vět v porovnání s Johnem Barleycornem v originále někam jinam, k tupému moralizování.

19.12.2014

Není moc příležitostí k tomu, aby člověk fandil takto parádnímu „vožungrovi“. Ale tady prostě musí…

19.09.2014

Krásné nesnáze alkoholu a jen alkoholu. Kniha ze života alkoholika a dobrodruha. Nuzáka a nicky. Trošku obdobná dětem ze stanice Zoo. Ale přiznám li se trochu se slabou vůlí, někdy jsem měl skoro chutě ten očistec projít také a jen si dát pálivý destilát na spálené vnitřnosti. Tak krásně London popisuje a píše lehkou rukou, že mě skoro k tomu alkoholickému peklu spíše lákal. :)

30.08.2014

Pasáže popisující jednotlivé zážitky a životní období jsou velmi čtivé a poutavé, úvahy o společnosti, prohibici, zkrátka ty sociologické již s odstupem času řekněme "roztomilé", kdy autor rád popírá sám sebe. Přeci jen tohle asi nebyla úplně Jackovo parketa, tedy socialisty, které pro volební právo žen zas moc není, ale tu prohibici by odhlasovat mohly. Nejlepší je v tomto ohledu však asi závěr, kde je na několika stranách popisováno všechno zlo způsobené pitím a následně je až oslavní pasáž, co vše díky němu zažil, že v podstatě nelituje a do žádných chlapeckých klubů bez pití stejně s kámošema nechodili, i když mohli.

07.08.2014

Jak se z relaxačního alkoholika stát alkoholikem z nudy. Působivá kniha, kdy sice se závěrem v podobě nutnosti prohibice nesouhlasím, ale zároveň uznávám, že slabším lidem se sklony k závislostem nic jiného než úplné odříznutí nepomůže.

22.05.2014

Když víte, že je to kniha o porážení démona alkoholu, tak tam nehledejte víc, autor prostě zaznamenal temné období svého života a dobře.

27.04.2014

až moc dobře věděl o čem píše a v mnohém jsem se poznal i já.....

22.04.2014

Bohužel, čekal jsem mnohem více. I přes některé zajímavé a čtivé pasáže mne tato kniha moc nebavila. Ano Jack prožil velmi pestrý a zajímavý život, o to více mne zaráží jak nudně ho dokázal popsat. Ale poselství je jasné - děti nechlastejte tolik, nebo se z toho jednou po... A to je svatá pravda.

18.12.2013

"Nikdy s ním nejsem míň zadobře, než když je se mnou a když se zdá, že jsem s ním nejvíc zadobře. Je to král lhářů. Je nejupřímnější z těch, kdo říkají pravdu. Je to vznešený chlapík, v jehož společnosti si připadám jako ve společnosti bohů. Jeho cesta vede k čiré pravdě a ke smrti. Popřává nám jasné vidění i šálivé sny. Je nepřítelem života a učí nás větším moudrostem, než kam sahá naše životní moudrost..." Podle mých zkušeností s alkoholem tohle autor vystihl dokonale! Sdělil nesdělitelné. Démon alkohol to umí nekonečně mnoha způsoby..

19.06.2013

Není to Zola a jeho působivý Zabiják. Ale je pravdou, že ač se jedná o stejné téma, oba autoři ho pojali jinak.
Londonův Démon je tak trochu těžkopádný, opakující se myšlenky časem začínají nudit, unavovat a ztrácet na své působivosti. Sem tam se mi zdálo, jakoby si autor obhajoval své pití. Ale v něčem měl pravdu: totiž alkohol a společnost jsou skutečně siamská dvojčata.
Ale stále si myslím, že se to dalo zkrátit a napsat poutavěji. I když ode mne to zní krapet divně:)

26.05.2013

Pokud nemáte dobrou náladu a venku prší jako dneska, tak rozhodně nedoporučuji číst. Jinak by Vás mohl démon snadno dostat :)

28.03.2013

Jacka Londona jsem definitivně zařadila na svůj list nejoblíbenějších autorů a tuto knihu do svých nejoblíbenějších knih. Líbí se mi syrový styl psaní, kterým se Jack London vyznačuje. Z jeho psaní je patrný, že žil neuhlazený život plný zvratů, musel se probojovat z velice bídných podmínek do společnosti bohatých a vzdělaných lidí (smetánky), aby zjistil, že tito lidé nejsou ani lepší ani horší než jiní lidé a ani jeho samého nedělají lepšího. Tyto dva životní protipóly, které ve svém životě zažil, poznamenávají jeho autobiografie - Martin Eden a Démon alkohol. Pro pochopení a poznání Jacka Londona je nejlepší přečíst obě knihy, získá se tak celistvý obraz o jeho životě a smýšlení.
Démon alkohol měl sloužit a slouží jako memento pro všechny populace, generace o plíživě ničivých schopnostech této legální drogy.
Stručněji - krásná kniha!

21.03.2013

Velmi čtivě a zajímavě napsaná kniha o autorových zkušenostech s alkoholem. Vlastně by se dalo říct, že je to dlouhý esej. Hodně z působení alkoholu je slovy nesdělitelné, ale London se dokázal dostat až na samou hranici sdělitelnosti. Zajímavé je též sledovat jeho předliterární život, přecházející posléze v život uznávaného spisovatele žijícího v blahobytu. Mnohé z toho, co je v knize, bych mohl z vlastních zkušeností s alkoholem podepsat.