Dělba moci a nezávislost justice

No kniha... spíše mírně skeptická brožura je to. Nic proti tomu. Hapla se dlouhodobě soustředí na několik problémů – utilitarismus (a etiku vůbec), lidská práva a justici, respektive soudce. Tato kniha, na první pohled pro něj tedy netypická, spadá alespoň do dvou druhých kategorií. To jsou témata zajímavá a mnou oblíbená, je to ostatně drahé mé propojování teorie s ústavním právem. Nadto nepopírám, že mám s autorem dlouhodobě poměrně mnoho názorových shod.

Již několik let považuji dělbu moci současného stavu za zcela zastaralý a vlastně nefunkční koncept. Ne snad proto, že bych byl jakýmsi absolutistou. Prostě proto, že je nedostatečná a nejasná. Je toliko závěsem, kterým zakrýváme až příliš složitou část světa. Dělba moci nakonec musí být v té míře rozkouskována (presidentská, zákonodárná, výkonná, soudní, ústavněsoudní, finanční, kontrolní,...), že se koncepčně stává vlastně zbytečnou. V takovém okamžiku navíc přestává být normativní a stává se ryze deskriptivní. I Hapla se ke konceptu staví kriticky – možná méně. A v tom je kniha vlastně sympatická. Nabízí čtenáři vlastně netypicky kritický pohled na jeden ze stavebních principů našeho právního řádu. Dělá to zcela komplexně? Ne, má asi sedmdesát stran textu. Ale rozhodně má co nabídnout.

číst dále...