Dějiny světla
Jan Němec
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/166113/bmid_dejiny-svetla-166113.jpg
4
445
110
Román o životě fotografa Františka Drtikola. Napadlo vás někdy, jak by vypadal příběh napsaný paprskem světla? Tak za prvé, na konci by se zjistilo, že na počátku nebylo Slovo, ale Světlo beze slov, a to Světlo že nikdy nezmizelo. Za druhé, nebyl by to jen tak nějaký příběh, ale velkolepý osud, rozkročený mezi několik míst, epoch a historických událostí. Za třetí, byl by to osud fotografa, protože fotograf je řemeslníkem světla. Za čtvrté, byl by to příběh plný stínů, samozřejmě, každá věc má svůj opak. A za páté, v jednu chvíli by se v příběhu objevilo vnitřní světlo a všechno by se změnilo. Kdo to vlastně byl František Drtikol? První český světově známý fotograf, který dvakrát zkrachoval. Dandy z hornického maloměsta, kde zažil do té doby největší důlní katastrofu na světě. Mistr aktů, co nikdy neměl štěstí na ženy. Buddhista, který uvěřil v komunismus. A dál? Mladý spisovatel Jan Němec přichází s rozsáhlou a pro současnou českou prózu zcela nezvykle pojatou románovou freskou; uměleckým a duchovním Bildungsromanem, o němž se bude mluvit.... celý text
Přidat komentář
Tento starý svet, svet monarchie, prvej republiky, secesie a art deco sa nám zdá krásny, elegantný, noblesný a obdivuhodný. Táto kniha je veľmi dobre napísaná, lebo nás nezhadzuje z obláčika, necháva nás myslieť si to ďalej, ale rozširuje obzory, že eleganciu bolo treba podoprieť peniazmi a vkusom, noblesu známosťami, krásu vedomosťami a odbornosťou a pohyb dejín tiež prispel svojou troškou do mlyna.
Čítalo sa mi krásne a ladne.
Četla jsem na etapy, pro hutnost a bohatost jazyka, podání i děje se nedá číst snad ani jinak, musela jsem knížku postupně trávit...rozhodně neřadím mezi odpočinkovou literaturu. Četba vyžadovala soustředění, vytrvalost a trpělivost, odměnou mi však byl mimořádný čtenářský zážitek.
Tak tato kniha mě opravdu dostala! Krásný barvitý jazyk, spousta zajímavostí, vše na historickém pozadí. Nemůžu věřit, že autor je tak mladý, přijde mi, že to snad musel vše sám zažít. Opravdu skvělý literární zážitek, i když tvorbu F.Drtikola neznáte! 100%
Ke knize jsem se dostala úplnou náhodou při okukování knížek v Luxoru, jinak bych si jí patrně nikdy nepřečetla. Zajímám se spíš o film, o fotografii vůbec, nicméně Drtikol pochází ze stejného města jako já, tudíž jsem se rozhodla knihu zakoupit a přečíst.
Je to neuvěřitelný čtenářský zážitek, po literární stránce velmi poetický a experimentální, nicméně nemyslím, že v současnosti tady máme ještě něco jiného na podobné úrovni. Samotný Drtikolův život, jakkoliv dobře se autor drží pravdy, se popsán velmi čtivě a svižně. Oceňuji autorovu přípravu a práci, kterou si s knihou dal, neboť místopis odpovídá tomu, co znám z vlastních zkušeností, a historicky by to zhruba tak sedělo také.
Knihu řadím mezi mé nejoblíbenější. Protože Drtikol pochází ze stejného maloměsta jako já a svého času musel řešit stejné maloměstské problémy jako já, dobře se mi s ním sžívá. Jako by kniha byla dělaná pro mě. Jsem ráda, že někdo z téhle díry něco dokázal. Je to takový vzor.
Líbil se mi vývoj jeho postavy, jeho naivní začátky i pozdější zhrzenost a osamělost, která je svým způsobem souzena všem tvůrcům.
Jenom poslední buddhistická část mě zcela úplně nezaujala.
Krásná kniha! Ze začátku mi dost vadilo, že není vyznačena přímá řeč, ale pak jsem si zvykla a vzala to jako součást jazyka knihy. Skvělý zážitek, doporučuji!
Věděl jsem, že se jedná o knihu o Františku Drtikolovi, což mě nijak nelákalo. Vysoké hodnocení mě, ale přimělo si román přečíst a nelituji. Začátek byl skvělý, práce s jazykem, zajímavé vyprávění v druhé osobě. Zkrátka bavilo mě to, i když se o fotografování nijak nezajímám. Trochu slabší mě přišel závěr, kde se Drtikol postupně dává na duchovní cestu k budhismu. Přesto hodnotím maximálním počtem hvězdiček, protože napsáno je to fakt dobře.
Jedinečné a hodnotné čtivo o jednom fascinujícím lidském "světle" na pozadí závažných dějinných událostí. Přestože jsem si vědoma skutečnosti, že v daném kontextu mají jen pramalý význam a laskavý čtenář si musí na prvním místě všimnout spíše obrovského literárního talentu, jsem jimi ohromena! Tolik dechberoucí práce s pramenným materiálem (a že byl vskutku rozličné povahy!) se v beletrii objevuje pouze zřídka. Domnívám se, že Němcovu důslednou péči by si zasloužila i celá řada dalších polozapomenutých, avšak významných osobností.
Tuhle knížku mám ráda. Nejsem moc na východně buddhistický věci v literatuře, protože si myslím, že věci jako meditace se těžko sdílejí a dávají na papír a tu radost je složité čtenáři zprostředkovat. Na začátku je kniha skvělá. Dál se trochu vytrácí šťáva. Ale je škoda, že tam není nic z dalšího Drtikolova života. Nepřijde mi to všechno. Ne věčně, ale pocitově.
“Ars una, species mille. Umění jedno, způsobů tisíc.”
A zase se mi chtělo zpívat..., tak moc dobré čtení to je! Ten text není úplně snadno přístupný, ta slova je potřeba trochu převalovat v hlavě a spojovat si a budovat (na nich) myšlenky, ale právě o to hodnotnější přínos čtenáře provází.
“...a všichni právě teď dýcháme světlo.”
Čtyři hvězdičky místo pěti dávám jen z důvodu, že jsem se místy ztrácela v myšlenkách, popisech a odborných termínech - což, přiznávám, je moje chyba, rozhodně ne autorova.
Ty hry se slovy a větami a metaforami mě uváděly v jakýsi trans, zabalily mě do příjemna a v bublině odkázaly někam do prostoru. Trvalo, než jsem se pak dokázala vrátit zpátky do reality.
Bez mučení se přiznávám, že o Františku Drtikolovi jsem před objevením tohoto "románu na motivy" nevěděla ani ň. A teď, po dočtení? Řekla bych, že mu vidím do duše. A nejradši bych ho objala, takový pocit to ve mně vyvolává, i když byl ke konci svého života asi šťastný. Kdo ví. Může se mi zdát, že mu vidím do duše, a přitom to mohou být jen střípky.
Jako vše ostatní, co Jan Němec napsal, i tuto knihu velmi doporučuji. Už jen kvůli tomu požitku z kvalitní četby.
Tak to je parádní knížka, přesně podle mého gusta. Poezie v próze, nesmírně zajímavé téma. Třešničkou na dortu je prostředí Příbrami, kterou znám. Pro mě je Jan Němec úžasným objevem, nejlepší český spisovatel. Těším se na jeho další a další díla.
Krásné téma - život a duše Františka Drtikola zpracované do románu. Kniha si nedává za ambice prezentovat se jako životopis, je to prostě román na motivy. Autor krásně pracuje se slovy, jeho fantazie a slovník musí být bezbřehé. Je to pro mě velmi inspirativní příběh slavného fotografa. Text je rozdělen do kapitol a ačkoliv je kniha poměrně tlustá, je tam velmi málo (téměř nic) věnováno posledním 30 letům jeho života a je škoda, že autor nerozpracoval skutečnost Drtikolova členství v KSČ. Mnohem méně stránek mohlo být věnováno různým duchovním prožitkům a popisům představ, které jsem zejména v VI kapitole už přeskakovala. Mohla by to být tak krásná a pětihvězdičková kniha - kdyby ji autor totálně nezabil absencí přímé řeči. Čtení to ztěžuje, žádný smysl a význam to nemá, staví to překážky do myšlenek čtenáře. Musíte přemýšlet, zda text někdo říká a kdo, nebo zda si to někdo jen myslí. Mně to hrubě kazí čtenářský zážitek a považuji takové dílo z hlediska zpracování textu za odfláknuté . Škoda.
Po přečtení Možností milostného románu, který se mi líbil hodně, jsem měla velká očekávání. A možná i proto jsem byla trošku (ale jen trošku) zklamaná. Dějiny světla jsou hodně čtivé. Tak čtivé, že mě možná místy sváděly k až příliš rychlému čtení a některé podstatné momenty/myšlenky jsem možná přelétla rychleji, než by si zasloužily. Taky jsem se, zejména v druhé polovině knihy, cítila zahlcená množstvím postav, událostí, popisů. Jan Němec píše dobře, používá zajímavé metafory, umí výstižně postihnout charaktery lidí i různé drobné události a to mě bavilo. Ale někdy jsem se trochu ztrácela nebo nudila - v dlouhých pasážích o světle ve fotografii, o mystice, o buddhismu.
Uvědomuju si, že nejvíc ve mně z knihy utkvěly některé kratší pasáže, momenty, detaily, a to hlavně z první poloviny, z Drtikolova dětství a mládí - bílá koh-i-noorka jako nejlepší dárek, setkání s Augustinem Žlutickým, vztah k otci, k sestře Emě (jak spolu četli Dvacet tisíc mil pod mořem, to mě úplně dojímalo), Fráňovy fotografické procházky venkovem v okolí Mnichova, přirovnání stavby ptačího hnízda a lidské mysli... ...
Zajímavě působily pasáže do knihy vložené, které psal sám Drtikol - úvahy o světle a fotografii, životopis, deníky z válečných let. Házely na něj pro mě trochu jiné světlo, než jak jsem si ho představovala podle textu románu. Zajímavé napětí, ale vlastně příjemné.
Trochu mi chybělo, že o některých částech Drtikolova života jsem se moc nedozvěděla - jak prožil druhou světovou válku? Jak padesátá léta?
Každopádně jsem nalákaná znovu si půjčit některou z publikací o Drtikolově díle a navštívit Příbram včetně Drtikolovy galerie.
V jinak dobře napsané životopisné knize mi scházelo koření opravdového prožitku. Jak fotografického tak mystického. Není divu, nelze jen tak vniknout do hlavy mistra oboru, či snad oborů...
To by byly knihy. Existuje jen export jejich vnitřního světa prostřednictvím tvorby. Ta může být různě interpretována, jak sám autor poctivě přiznává na konci knihy a generovat plejádu životopisů jejich vnitřního světa.
Du forma mi zde evokovala paternalistický pohled Božího oka a sběr materiálu pro Poslední soud a jakousi až nemístnou nadřazenost autora.
Výborné. Věděla jsem o F. Drtikolovi jen málo, teď vím víc a jsem ráda. Určitě sáhnu i po další knize tohoto autora.
Super. Po Moznostech milostneho romanu jsem sahla po teto knize a nezklamala. Takhle zachazet se slovy, takhle vytvaret obrazy a sceny, je to nekonecny rej slov, ktery se rozviri pred ocima a nemyslite na nic jineho, jste v tom svete.
Knížka není hloupá! Čte se sama - už dlouho jsem něco tak dobrého nečetl. Nirvána na konci je krásná.
Skvělé. Kniha měla švih, ani chvíli jsem se nenudila. Du forma tomu vyloženě sedla. Těšilm se na další knihu autora, protože tohle nemělo chybu.
Štítky knihy
buddhismus fotografování umění česká literatura životopisné, biografické romány mystika rozhlasové zpracování František Drtikol, 1883-1961 Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2019 |  Možnosti milostného románu |
| 2013 |  Dějiny světla |
| 2009 | Hra pro čtyři ruce |
| 2021 | Znamení neznámého: Rozhovory o spiritualitě |
| 2022 | Liliputin: Povídky z války |
Určitě vydařenější než Možnosti milostného románu. Místy trochu rozvláčnější, ale zaujaly mě pasáže o principu fotografování a vůbec o tom, jaké možnosti toto médium má. Mnohé jsem netušila, přimělo mě to uvažovat o té "obyčejné" a vlastně dnes už i "staromódní" fotografii zase trochu jinak. Oceňuji autorovu píli a schopnost zpracovat historické dokumenty.