Dědeček Oge: Umění sibiřského šamana

13.08.2019

Krásné a ke konci smutné čtení o mizení jednoho etnika ze světa. Spisovatelka během 9 let sbírala a sepisovala vzpomínky pamětníků na posledního šamana Ogeho a na dřívější a současný život Evenků. Žili v oblasti sibiřské řeky v Podkamenné Tunguzky, živili se lovem zvěře a chytáním ryb, kočovali se sobími stády, ale jejich život se rapidně změnil příchodem ruských bolševiků. Ve vesnici v obchodě mohli prodávat kožešiny a za to si mohli kupovat vodku. Vodka vládla a moudrost končila na hromadách jako splašky.

Nebyla to lehká cesta, kterou musel projít malý Oge, aby se stal šamanem. Bylo úžasné zároveň s ním procházet tělem hada, dorozumívat se se zvířaty a nakonec dosáhnout Chergu buga - dolního světa, neboli Podsvětí. Léčil nemocné díky hadům, které uchovával v podpaží, a ti vstupovali do nemocných, sáli jejich nemoc a uzdravovali je. Léčil i pomocí bylinek. Posléze odchází Oge do tajgy a raději tráví dny o samotě, než aby přihlížel, jak Tunguzové mizí dobrovolně v zemi stínů.

Ano, ten konec je smutný, ale celá kniha je psaná s láskou, líbil se mi styl psaní, je zde spousta zajímavostí a postřehů ze života Tunguzů a doufám, že odchodem Ogeho nezmizí poslední lesní člověk.

Ještě trochu učení Ogeho - šamana:

"Lesní lidé říkají, že láska - to je poznat svého člověka a naučit se s ním žít."

"Lesní lidé říkají, že laskavost a mírnost u ženy jsou základ pro rodinné štěstí."

Doporučuji.

02.07.2019

Člověk si musí zvyknout na autorčin styl, především na kladení sloves na konec věty (zhruba typu "ryby si naloví, dříví nasbírá, a až se do plamenů zakouká, dobře mu zas bude"). Jinak je kniha úžasná sonda nejen do života "lesních lidí", ale především do mysli, která běžně operuje s duchy, přechází mezi světem živých a mrtvých a vnímá duchovní stránku člověka přinejmenším stejně silně jako tu tělesnou. Občas se kniha ponoří do neskutečného chaosu, občas ale čtenář ví, co Oge prožívá (například chlapcova sexuální zkušenost) a může dekódovat, v čem je šamanské vidění světa (dá-li se to tak nazvat) jiné než to jeho. A jindy je Oge prostě člověk jako já a naprosto chápu, čím si prochází. A zaslouží si můj obdiv.

Napsal jsem, že kniha je sonda, a jako takovou jsem ji vlastně i četl. Proto pro mě bylo v jejím závěru překvapením, když se v ní objevilo opravdové napětí, když jsem pocítil úzkost a začal najednou sledovat příběh. Za tohle příjemné překvapení zaslouží Oge i tu pátou hvězdu.

19.03.2019

Krásně a citlivě podané vyprávění legendy u které je více než jasné, že autorka byla a žila na Sibiři a vydávala se po stopách jejich dnes již zmizelých obyvatel. Velmi autentické prožitky a svědectví podává se zřejmou lehkostí a s úctou k jejich kultuře

18.01.2019

Pomalu projíždíme nekonečnými mongolskými stepmi a altajskými horami, cesty nevidět, jen obzory a horizonty nejbližších kopců, dolin a hor. Nikde ani živáčka a přece se sem tam vynoří osamělá jurta. Naštěstí. Zjistíme, kterým směrem se ubírat dál. Aspoň pro nejbližších 20-50km. Cesta dlouhá asi 370 km trvá téměř 13 hodin, 2x cestou píchneme gumu. Mohla ale trvat mnohem déle. Nebýt těch několika ve stepích a horách roztroušených, ztracených jurt a jejich obyvatel, kočovných Mongolů. Jenže jak tam takhle mohou žít? Bez vody. Bez elektřiny. Bez odpadů. A přece tady žijí a do měst se ještě všichni nesestěhovali, Zatím... Nevím, jak moc je život těchto kočovných Mongolů podobný životu kočovných Tunguzů, jejichž malá část taky žije v Mongolsku. Šamanismus je tady ale taky rozšířený a času mají mongolští pastevci k přemýšlení víc než dost.

Mnohokrát mi v průběhu vyprávění o životě sibiřského léčitele Ogeho vyvstala po těle husí kůže. Nejednou jsem se ztrácela v Ogem samotném a prožívala jeho niterné pocity, strachy, touhy, když procházel tělem hada, dostal se do podsvětí Chergu Buga... Ne, nejsem typ do tajgy či do pouště. Na to jsem moc zhýčkaná civilizací. Duchovní prostor máme naštěstí neohraničený a svět velký. K poznání a moudrosti tak máme dveře otevřené. Záleží jen na nás, jaký život budeme žít.

"Jednou z nejdůležitějších věcí na světě je pomoci odejít. Člověk by neměl být v posledním okamžiku sám. Od toho žije mezi lidmi."

"Kdo si neváží života bude nešťastný."

27.10.2017

Vyposlechnuto jako audiokniha, namluvená Jaroslavem Duškem. Už jen z tohoto důvodu je kniha opravdovým zážitkem, nehledě na hluboký text, který člověka opravdu zasáhne.

12.08.2017

Nahlédnout do života vzdálených lidí (jak geograficky, tak životním stylem) je vždycky nějak obohacující a v tomto případě i velmi uvěřitelné, neboť vycházející z autorčiných profesionálních zkušeností. Nahlédnout zánik a vytrácení se nějaké kultury, je zase vždycky bolestné, nicméně setrvalý patos, provázející text, že vše, co bylo a umírá, je dobré a vše, co bude a rodí se, už ani moc ne, mi není blízký. Z mého profesního pohledu je vždycky užitečné podívat se, jak oni vzdálení vychovávají a vedou své děti a jak a kdy se ony vydávají vlastní cestou a to bylo v tomto případě přínosné velmi.

21.03.2017

Většinou se v mytologii nevyžívám a spíše ji beru jako částečně historický zdroj, ale tento příběh má v sobě něco, co rozvibruje duši a zanechá touhu hledat to, co s Ogem odešlo... volnost, krása a beznaděj.

13.03.2017

Krásná kniha, při jejím čtení jsem v tajze, jenom je mi líto, co v zájmu zcivilizování /nebo čeho?/, musí prožívat přírodní národy po celém světě, co všechno se nenávratně ztrácí..

29.06.2016

A zase jeden smutný příběh... Oge je poslední lesní člověk a s jeho odchodem možná mizí i celá kultura sibiřských Tunguzů. Původní obyvatelé tajgy odcházejí do měst, kde je čeká jen marnost a démon alkoholu. Oge cítí, že brzy odejde za horu..za svými předky. Najde ještě následovníka své čarodějnické síly, aby nezmizela navždy? Jeho příběh je nezapomenutelný.

22.03.2016

Obsah je přímo fascinující, při poslechu audioknihy čtené panem Duškem jseom opouštěla svou realitu a putovala s Ogem tajgou i tělem hada.
Doporučuji

Výborná kniha, krásně napsaná, se spoustou postřehů ze života Tunguzů a bohužel i o potírání jejich původního způsobu života komunisty.Mnoho životních pravd a až někdy neskutečné zážitky. Doporučuji.

Dělala jsem také rozhovor s hudebníkem, Ondřejem Smeykalem, který prozradil, že při nahrávce IMPROVIZOVALI. Neskutečné....
ROZHOVOR ZDE:
http://www.cajovnaumodrekocky.cz/52-osobnosti/rozhovory/776-rozhovor-ondrej-smeykal-hudbu-k-dedeckovi-ogemu-jsme-prozivali-a-improvizovali

Souhlasím s tím, že ta kniha je neuvěřitelná: Teď i to pokračování Stíny na kupecké stezce. Neuvěřitelné! Dědeček Oge je ještě podmanivější v audioverzi, kterou namluvil Jaroslav Dušek.

29.10.2014

Neuveritelny pribeh, cetl jsem to asi tyden a cely tyden jsem se potacel mezi zdejsi realitou a tunguzskou mytologii neschopen akceptovat tu pomijivost vseho kolem nas...

17.06.2014

Nádherná kniha ukazující nejen šamanské umění. Jedna z mých nejoblíbenějších. Doporučuji.

08.11.2013

Velmi poutavé vyprávění. Během čtení jsem měla pocit, že jsem najednou jinde. Určitě to není má poslední knížka od autorky.

22.08.2013

Naprosto úžasný příběh. Jsem moc ráda, že mám knihu vlastní doma, určitě se k ní vrátím. A rozhodně seženu i ostatní knihy od autorky. Bylo to nadhérné, zajímavé čtení. Ogeho příběh je fascinující.

Páčila sa mi časť o zasvätení do duchovného sveta, veľmi zaujímavé predstavy o posmrtnom živote a o silách pôsobiacich za svetom.