Prima sezóna
Josef Škvorecký
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/16463/bmid_prima-sezona-mWd-16463.jpg
4
854
120
Danny Smiřický série
1. díl >
Povídky o životě středoškoláka, prožívajícího první lásky, opojení jazzovou hudbou – to vše je zasazeno do dramatických událostí 2. světové války.
Přidat komentář
Má druhá kniha od J. Škvoreckého (jako vůbec první jsem četl Mirákl). Kdysi dávno jsem viděl pár dílů stejnojmenného seriálu, tehdy mě nijak zvlášť nechytil. To se však nedá říct o této knižní předloze. Úžasné čtení. Vtipné, svižné, tragikomické a sebeironické. zkrátka a dobře jsem se při čtení bavil, ale i místy dojimal a nostalgicky vzpomínal na vlastní milostné (podobně neúspěšné) eskapády z mého dospívání. Těším se na další knihu páně Škvoreckého, nepochybně to budou Zbabělci.
Ona i ta hnusná válka se dala v Kostelci (Náchodě) nějak přežít. A když študáci tamního gymplu mají svůj dixík a kromě Dannyho i své stálé holky, tak nezbývá hlavnímu hrdinovi nic jiného než lovit. Kouzlo knihy je v tom, že se mu to někdy skoro podaří, třeba s dvojčaty - případně s mladší ségrou jeho platonické lásky. Kupodivu i TV seriál byl dobrý (i když právě dvojčata byla prkenná). Dobře vybrané typy hlavních představitelů, inu pan Škvorecký byl asi spokojen.
Škvorecký má prostě v sobě něco úžasně milého a laskavého a hned po Hrabalovi je to můj nejoblíbenější český autor. Kniha se čte tak krásně lehce o Dannyho školních láskách v bílých punčoškách, o poklidném životě v Kostelci, o jeho kapele, blues a charlestonu, o komických pokusech jak sbalit holku, což se mu ale bohužel nepovede. Prima sezóna ale končí, protože válka je na spadnutí...
Opět jedna výborná kniha od pana Škvoreckého, ukazuje zde, že i z hořkostí mladých let zbydou s odstupem nostalgicky krásné vzpomínky, byť se odehrávají v protektorátní bublině. Danny je sympatická, velmi lidská a uvěřitelná postava.
Tak nevím, jak úplně hodnotit tuto knížku. Je to velmi čtivé, ale hodně mi trvalo si něco najít v postave Danyho Smiřického. Vlastně až skoro do konce. Každopádně vlmi dobře napsané, autor mistrnně používá hovorovou češtinu a bavilo mě i přemýšlet, z jakých všech měst severovýchodních Čech čerpal inspiraci. Asi to stojí za to si knihu přečíst, doporučuji vydržet.
Díky čtenářské výzvě jsem si připomněl "text o nejdůležitějších věcech života".
Škvorecký dokázal náctiletého Dannyho charakterizovat humorně.
V šesti kapitolách Danny randí postupně (a někdy taky naráz) s šesti dívkami. Další "zástup" tam zmiňuje, ale výčet cca dvaceti kosteleckých slečen nikdy není úplný.
Pobaví pár školních historek.
"Láska mi zatemnila mozek, takže jsem nic nevnímal, ani pana profesora Bivoje, který nasázel za tu hodinu sedmnáct koulí kvůli nějaké exponenciální rovnici, a mně se jako zázrakem vyhnul."
Z dialogů mám nejradši oDUŠEvnělý s Irenou ve skalách.
Z vnitřních monologů pak reakci na rozhovor s Irenou.
"´Nedělej hloupýho, dyž seš mazanej. Ale ne zas tak moc. Taky seš trochu hloupej.´(...)
Byla, jako všechny holky, dost informovaná. Ne úplně. Taky byla dost neinformovaná, vyrobil jsem zase já myšlenkový okruh." (s. 128)
......................................................................................................
Čtenářská výzva 2018 - kniha, podle níž byl natočen seriál
......................................................................................................
Karel Kachyňa v seriálu udržel atmosféru kosteleckou atmosféru, jak ji vylíčil Josef Škvorecký.
Všechny knížky s Dannym mám moc ráda; ačkoliv je humor v každé, tato mi přijde nejodlehčenější - paradoxně, vždyť se odehrává za války. Důvod je skryt v Dannyho mládí a jeho starostech, z nichž většina s válkou nesouvisí. Danny je kluk toužící po holkách, milující jazz a řešící školní trable; válka ho omezuje, ale neohrožuje na životě. O to působivější jsou chvíle, kdy ho přece dostihne - v mém nejoblíbenějším Zamřížovaném charlestonu např. v podobě cenzury textů písní (jedna z nejvtipnějších pasáží), ale hlavně v přepisování matriční knihy, kde už šlo - tedy jiným - o život. Miluji jazyk knihy - postavy jsou odlišené a charakterizované i jím.
Danny je podle mě výborná postava, lidská a pochopitelná; sledovat jeho život v dalších knížkách - to je sledovat dějiny 20. století, tedy střídání optimismu a pesimismu, spojení tragičnosti a komična, života a smrti. Tady už je to cítit.
Škvorecký je z exilových autorů můj nej - a jeho knížky s Dannym jsou pro mě dokonalé.
Milá úsměvná knížka. Ale Danny mi rozhodně k srdci nepřirostl. Nedokázala jsem ani ho ani litovat. Byl sice neuvěřitelný smolař, ale hlavně pořádný "vůl".
Po Sedmiramenném svícnu má nejoblíbenější knížka od Škvoreckého. Obzvlášť atmosféra, kterou autor zachytil na pozadí něčeho tak hrozného, je jednoduše k zulíbání.
Dannyho jsem si oblíbila snad od první stránky, jeho zjevné sukničkářství bylo podáváno tak zvláštně nevinně, že si vás hlavní hrdina i tak okamžitě získal. Číst tyto povídky pár let dozadu, Danny by se bezesporu stal mou knižní platonickou láskou, ale i teď si určitě ze série s Dannym přečtu i další knížky.
Škvoreckého povídková sbírka Prima sezóna je knihou mého srdce, půvabnou a humornou knihou, k níž se uchyluji v těžkých chvílích, tedy prakticky pořád.
Škvorecký se narodil v městě Náchodě, který se v jeho knihách proměnil v magický Kostelec. Místo, kde se dospívající Danny Smiřický v časech války plahočil ulicemi a myslel přitom na jazz a na Irenu a na Marii a na kouzelná dvojčata Weberovic a přitom měl s holkami až legrační smůlu.
Knihy s Dannym Smiřickým mne pohltily natolik, že jsem si v roce 2006 udělal s kamarádem výlet do Náchoda (nebo do Kostelce, chcete-li) a tento výlet se stal jedním z mých nezapomenutelných zážitků. Byla to dva dny trvající prima sezóna. Ocitl jsem se na vyšším stupni vědomí, opojený a opilý fantazií. Prostě Bob Ryder v říši divů a za zrcadlem. Jak by řekla Dannyho filmová láska Judy Garlandová: "Toto, zdá se mi, že už nejsme v Kansasu." Ocitli jsme se v kouzelné zemi.
Dali jsme si dvě piva v Port Arthuru, kde právě Danny oslňoval dívky hrou na tenorsaxofon a kde právě Benno pronesl památnou větu: " Tak revoluce se vodkládá na neurčito."
Dvě piva v Port Arthuru, z něhož dnes už kvůli zástavbě není vidět na náchodský zámek tak jako tehdy (tak dávno...)
Strávili jsme pár minut na schodech místního gymnázia, kde se právě Danny vyhnul masakru, během něhož sadistický profesor Bivoj rozdal 17 kulí kvůli exponenciální rovnici.
Poseděli jsme před domem, v němž právě Danny s Irenou řešili domácí úkol z matematiky, dokud nepřišel podobně sadistický pan otec a všechno jim to nezkazil.
A pokoušeli jsme se zjistit, zda jsou skutečně kostelecká děvčata jiná než ostatní, ještě osudovější (a nezjistili jsme samozřejmě nic).
A pocítili jsme zklamání, když se nám nepodařilo najít dům, v jehož 3.patře Danny bydlel a zamilovaně vzdychal a v jehož přízemí je dnes úspěšný sex shop (toť symbolika!)
Ach ano, je to pro mne příliš osobní záležitost. Josef Škvorecký mi ukázal nový způsob jak nahlížet na svůj život: s humorem a nostalgií. Cítím opravdový stesk, že tu už s námi není můj přítel Danny Smiřický, stesk nad tím, že už doznělo to smutné podzimní blues a že se navždy rozplynul onen milý kostelecký příběh.
Ponivač ponivač ponivač, jenom tohle jsou nejdůležitější věci života...
Knihu jsem přečetla až po shlédnutí tv seriálu, který se mi moc líbil. A ačkoliv to nemám ve zvyku, v tomhle případě mi to vůbec nevadilo, a četbu jsem si užívala. Rozkošná srdcovka.
Dle mého šlo o knihu, na které sice nebylo nic zvláštního, výjimečného či oslňujícího, ale četla se rychle a nebyla nijak složitá. Prostě oddechová četba, kterou jsem měla jako povinnou a tudíž mi to více než vyhovovalo...
Štítky knihy
zfilmováno dospívání Protektorát Čechy a Morava povídkové romány
Autorovy další knížky
| 1964 |  Zbabělci |
| 1990 | Prima sezóna |
| 1990 |  Tankový prapor |
| 1991 | Mirákl |
| 1965 | Legenda Emöke |
Muzika, kamarádi, studia, holky, okupace, válka neválka. Když jsem kdysi četl Zbabělce, chtěl jsem být jako Danny a trochu se mi to povedlo. Místo saxofonu kytara, kluci měli delší vlasy, holky kratší sukně, místo gymplu průmyslovka, okupace přišla z východu. Válka naštěstí jen studená. Prima sezóna mi to všechno pěkně připomněla, i když teď už mi Danny a jeho aktivity směřující k tomu jednomu základnímu cíli nepřipadají tak úžasné jako tenkrát v těch mých prima sezónách.
95 % (627 hodnocení s průměrem 83 %).