Co je spirituální teologie?
Pavel Vojtěch Kohut
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/140999/co-je-spiritualni-teologie-140999.jpg
4
1
1
Spirituální teologie je vědní teologickou disciplínou, která na základě biblického zjevení a křesťanské zkušenosti studuje sjednocení člověka s Bohem v Kristu. K tomu dochází společným působením (synergií) Ducha svatého a lidské spolupráce. Spirituální teologie rovněž popisuje organický rozvoj duchovního života, a to od počátku až po dosažení svatosti. Publikace Vojtěcha Kohuta seznamuje s oborem spirituálním teologie studenty teologických fakult a příbuzných humanitních oborů, zejména antropologie, historie, psychologie, pedagogiky, sociologie a religionistiky. Po vymezení předmětu, pramenů, metod práce a tematické náplně pojednává autor o vztahu spirituální teologie k ostatním teologickým a humanitním oborům.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
teologie duchovní život spiritualita
Autorovy další knížky
| 2009 |  O katechezi |
| 2016 |  Slabikář vnitřní modlitby |
| 1992 | Vcházím v nepoznané |
| 2007 | Co je spirituální teologie? |
| 2008 | Moudrost mystiků s Vojtěchem Kohutem |
Kniha Co je spirituální teologie? je v
| Přečtených | 4x |
| Knihotéce | 2x |
| Chystám se číst | 1x |
| Chci si koupit | 1x |
Vysoce efektivní drobná knížečka, která poskytuje základní informace o jedné z mladších teologických disciplín. Suchá a strohá. Žádné dlouhé uvádění do témat, žádné široké rozpitvávání, žádné bystrozraké bonmoty. Žádná zbožná omáčka. Čistě užitná práce, ale velmi potřebná. Zasazuje totiž spiritualitu (tedy něco, o čem všichni máme nějakou představu, že to nějak máme a známe) do rámce vědeckého teologického přemýšlení. Což je vzájemné propojení, které je nutné: bez rozumové reflexe křesťanské duchovní zkušenosti (a jistě to platí o duchovní zkušenosti obecně) by tato hrozila sklouznout do těkavé citovosti, individuální, nesdělitelné a nepřenosné. A platí to i naopak. Bez vnitřního prožívání a zkušenosti se vztahem mezi nekonečným Bohem a pomíjivým lidstvím by teologie byla bez ducha: to platí o dogmatice, liturgice i etice, které všechny spiritualita nejen oživuje a doplňuje, ale snad i vůbec ospravedlňuje jejich smysl. „Neexistuje totiž autentická morálka bez hluboké spirituality ani autentická spiritualita bez důsledné morálky.“
Knížka začíná stručným přehledem dějin spirituality (přesnější by bylo říct: vědomé reflexe spirituality) a pokračuje komentovanou definicí oboru. Pak se věnuje (opět stručně, na tak malém počtu stran prostě musí být stručné všechno) metodám a cílům, a také interdisciplinaritě – v propojení na jiné teologické obory i na obecné společenské vědy, jako je psychologie nebo antropologie. Potěšil mě i samotný závěr, kde je navrhnuto, jak správně číst Slovník spirituality – s tím momentálně ulehám a vstávám, takže s ním teď budu uléhat a vstávat efektivněji. Paráda.