Co je odtud vidět
Mariana Leky
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/489156/bmid_co-je-odtud-videt-OnS-489156.jpg
4
223
50
„Když Selma řekla, že se jí v noci zjevila okapi, věděli jsme, že někdo z nás brzy zemře,“ zahajuje své vyprávění Selmina desetiletá vnučka Luisa. Selmě se dosud zdálo o africké antilopě třikrát a pokaždé potom někdo z vesnice zemřel, proto jsou její obyvatelé rázem ve střehu. Někteří cítí, že nyní je nejvyšší čas vyrukovat se zamlčovanou pravdou. A když smrt konečně přijde, její okolnosti jsou mimo očekávání všech. Prostřednictvím Luisy odhalujeme život malé poklidné vesnice s magickou atmosférou. V Selmině domě, v němž děvčátko vyrůstá, nalézají útočiště leckdy podivínští sousedé, které navzdory neurózám, vrtochům a rozdílnosti povah spojuje přátelství, tolerance vůči jinakosti a snaha pomáhat si. Žijí tu také Luisini rodiče, zaměstnaní krizí středního věku natolik, že jim sotva zbývá čas na dceru, a její výchovu ochotně přenechávají jiným. A důležité místo patří obrovskému psu Aljaškovi s aurou nesmrtelnosti. Román sestává ze tří částí odehrávajících se v osmdesátých a devadesátých letech minulého století a následně na začátku nového tisíciletí. Vyprávění, v nichž je Luisa konfrontována se smrtí blízké osoby, se volně propojují. Tématem příběhu je však především láska a lidé, kteří mají odvahu o ni usilovat a překonávat překážky v podobě vnitřních bariér, předsudků i tisíců kilometrů. Autorka dovedně žongluje s metaforami a prokládá je jemným, laskavým humorem, čerpajícím z dobře odpozorovaných všedních situací. Její dojemný příběh je promyšlenou meditací o tom, jak ztráta a láska utvářejí člověka i komunitu. O hledání našeho místa ve světě, i když to místo je právě tam, kde se nalézáme. Román získal výrazný mezinárodní ohlas a dosud byl přeložen do 20 jazyků.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2022 , ProstorOriginální název:
Was man von hier aus sehen kann , 2017
více info...
Přidat komentář
Velká krása. Lidská, obyčejně neobyčejná, nádherně barvitá. Posledních 90 stran jsem přečetla na jeden zátah a brečela v intervalu cca 7 minut. Nebyl to ale pláč bezvýchodný deprese, ale čistýho a hlubokýho dojetí. Opravdu příjemná oddychová četba, srozumitelná forma, obohacující obsah.
Hned jsem si musela běžet pro Trápení všeho druhu. :)
Trvalo mi tak tretinu knihy, nez jsem si na ni zvykla. Na zvlastni styl, jakym je psana, na zvlastni postavy, na zvlastni pribeh Kdybych ji mela charakterizovat jednim slovem, rekla bych, ze je zvlastni. Nejdriv divne a nakonec, po docteni, hezky. Zaroven mam dojem, ze je mozna prilis prechvalovana.
Obyčejná Luisa, neobyčejná Selma.
Přátelství, láska a přijetí bez podmínek.
Kniha není pro každého.
" Nie vždy si môžeme vyberať dobrodružstvá, na ktoré sme stvorení." Krásny magický príbeh. Mám pocit, že kniha si vybrala mňa a nie naopak.
Zvláštní kniha, zvláštní styl vyprávění. Knihy se mi v hlavě přehrávají jako film, zde se to bohužel nezdařilo...
Veľmi pekný a silný príbeh dievčaťa a ľudí z jej okolia.
Je to vlastne jedna obyčajná dedina, v ktorej žijú obyčajní ľudia a tí veria jednej staršej dáme a jej snom... Ale nie všetci. Každý, kto jej verí, tak sa v určitý deň správa opatrne.
A ten kto jej neverí? Príde na to, že na jej snoch bude niečo.
Žije so svojou rodinou a zažíva bežné problémy, starosti a radosti.
Stretávame sa tu s rôznymi ľuďmi a ich životnými príbehmi.
Určite môžem len odporúčať. Ešte som takúto knihu nečítala a som rada, že sa mi dostala do rúk.
Co napsat k této úžasné knize za komentář, abych jen sprostě nekopíroval skvělé a vystihující komentáře pode mnou? To bylo tak nádherné a úžasné čtení, že to ani neumím slovy popsat. K srdci mi přirostly všechny postavy bez výjimky a moc jsem chtěl být v té vesnici s nimi. Při čtení jsem si často uvědomoval, že se usmívám a posledních padesát stran jsem nemohl přestat číst, i když už byla velmi pokročilá noční hodina. A navíc, Luisa měla stejné povolání, takže o to ještě větší radost. No, a Selma? Takovou babičku by možná chtěl každý :). A optik byl kouzelný :o)).
Pro mne nezapomenutelná kniha. Poslouchala jsem na ČRo a byla jsem nadšená z lehce magického, poetického a zároveň nesmírně lidského a citlivého příběhu. Jedna z mých "hladivých" knih.
Krásná kniha. Kdyby se mě někdo zeptal o čem je, řekla bych, že o ničem, nebo spíš o všem. Moc doporučuji.
takéto knihy by som rád písal, keby som bol spisovateľom. A keďže ním nie som, tak si ich aspoň užívam... pekné, múdre a ľudské dielko. Dakde som zachytil prirovnanie autorky k Narine Abgarian, a viem že nie som etalón všeobecne správneho čitateľa, ale toto sa mi páčilo viac ako Abgarianovej knihy. Možno to robí vyhlásená nemecká štylistika, hoci tá ruská je na tom podobne...
Skvělá, skvělá, skvělá. Neměla jsem téměř žádné očekávání, když jsem knížku dostala jako dárek. Výsledek byl ovšem odzbrojující. Okamžitě jsem si zamilovala všechny roztomile podivínské postavy a způsob vyprávění. Už dlouho jsem si čtení neužila jako tentokrát. Když jsem dočetla, bylo mi líto, že už je konec. Zařazuji tento titul mezi TOP svých oblíbených.
Bylo pro mě že začátku těžké se začíst. Jakoby ta kniha byla na jiných vlnových délkách než já. Potřebovala jsem ji číst beze spěchu a v klidu a pak najednou jsem to tam všechno viděla. Přátelství, lásku, bezpodmínečné přijetí. Krásná knížka.
Skvost. Druhá polovina už trochu slabší a rozvláčnější, ale to množství úsměvů, co mi vykouzlila na tváři, pořád nadprůměrné. Jedna z knih, kterou vřele doporučuji, ale svoji nikomu nepůjčím.
Asi jsem to celý nepochopila nebo nevím, ale byla to nuda od začátku až do konce. 90% je teda hodne přestřelené.
Ačkoliv mám pocit, že se vše nejdříve odehrávalo v jednom dni, autorka našla zajímavý způsob, jak nás tímto způsobem seznámit s prostředím a postavami. Kniha je o lásce, o všech možných podobách lásky: lásky k dítěti, k partnerovi, kamarádce, příteli, sousedovi a nejvíce o lásce vnučky k babičce a babičky ke vnučce. Ta je zde nejvíc. Mě vrátila do dětství, má babička pro mě také byla pilířem. Tenhle neskutečně laskavý příběh je extraktem buddhismu. Nikdo nikoho nesoudí, naprosto za nic. Všichni jsou přijímání takoví, jací jsou a také přijímají, co jim život dal s pokorou. Jedna z nejkrásnějších knih, které jsem četla. Ta mi v srdci zůstane dlouho.
Tahle kniha mě zaujala svou pověstí „kroniky ohlášené smrti na německý způsob“. I městečko, zobrazené v románu německé autorky, bývá srovnáváno s magickým Macondem ze Sto roků samoty Gabriela Garcíi Marqueze. Pravda ale je taková, že na rozdíl od obou výše uvedených Marquézových knih, které čtu pořád dokola, jsem tuhle knihu odložil už po první kapitole a rozhodně ji neplánuju dočíst. Nebavil mě ani jazyk ani autorčina obraznost. Ničím mě nedokázala připoutat. Ani dějem. Nefungovalo na mě nic. Nix, jak říkají Němci.
Tahle knížka je vlastně o ničem, jen o těch nejdůležitějších věcech na světě - lásce a přátelství. Doporučuji
Štítky knihy
přátelství láska německá literatura magický realismus mezilidské vztahy vesnice rozhlasové zpracování
Kniha Co je odtud vidět je v
| Právě čtených | 8x |
| Přečtených | 281x |
| Čtenářské výzvě | 45x |
| Doporučených | 39x |
| Knihotéce | 123x |
| Chystám se číst | 280x |
| Chci si koupit | 66x |
| dalších seznamech | 5x |
Milujem takéto knihy, v podstate o bežnom živote niekoľkých ľudí, o priateľstve, láske, o nachádzaní a strácaní, ale tak krásna, milá, ľudská.