Já, Claudius

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Ve svém historickém románu přibližuje Robert Graves čtenářům neobyčejně zasvěceně i poutavě, s vtipem a ironií, formou fingované Claudiovy autobiografie jedno z nejzajímavějších údobí světových dějin – dějiny rozmachu starověkého Říma.

https://www.databazeknih.cz/images_books/54_/54954/ja-claudius-54954.jpg 4.6559
Série

Claudius 1.

Žánr
Literatura světová, Romány, Historie
Vydáno, Gaudium
Orig. název

I Claudius, 1934

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (70)

Kniha Já, Claudius

Přidat komentář
miklaras
26. října

Jedna z mých dorosteneckých oblíbených knih

MOu598
16. září

Zajímavé období.
Dlouhá hutná knížka, ale když se začteš, čte se hezky. Někdy jsem trochu tápala, kdo je kdo a s kým je jak příbuzný (moje chyba, ne autorova).
Moc hezká knížka.

P.T.
12. června

Kniha je čtivá a současně zřejmě historicky hodně věrná (co do popisovaných událostí samozřejmě - záměry jednotlivých postav jsou do značné míry nepochybně autorovou konstrukcí). Z dobových pramenů popisujících dobu prvních císařů jsem měl příležitost přečíst jen Suetoniovy životopisy (i ty vznikly s nějakým časovým odstupem a jde tak zřejmě do značné míry o záznam vzpomínek dobrých i špatných včetně pomluv - pro zajímavost: v knize Dvanáct cézarů od M. Granta je hodnocení těch vládců méně příkré), ale inspirace (asi nejen) jimi je zřejmá.

Fefin Lišák
01. června

Čtivé, poetické, historické, zdařile napsané, napínavé a zajímavé. Ano – někde jsou postavy možná až moc démonizovány, někde se autor pouští až moc na úroveň spekulací. Na druhou stranu nutno mu prominout. Nedělá to naschvál. Vždyť samotné prameny nejsou samy postaveny na jistotě a svá tvrzení uvozují řadou frází jako „vypráví se“ nebo „mezi lidmi se říkalo.“ Co na tom, že císař Caligula svého oblíbeného hřebce nejmenoval konzulem, že se pouze proslýchalo, že řekl, že to udělá? Změní to něco v odkazu Caliguli jako marnivého šílenče? Co na tom, že si místy autor ve jménu čtivosti vypomáhá oslími můstky fantazie? Jde o literaturu historickou, nikoli beletristickou. A zas tolik nepřesností v knize není.

Skvělý spletenec příběhů z období raného principátu. Četlo se to jedním dechem. Po dlouhé době opět kniha, kterou člověk vzal do ruky a neodložil, dokud nedočetl.

P.S. I mně přišel první díl zajímavější jak díl druhý.

Jokrzeb
28. května

Pro mne jeden z nejlepších historických románů. Perfektně vykreslený život římské smetánky. Skutečné postavy, intriky, politika...

Rihatama
04. května

Claudius Bůh. Císař Clau Clau Claudius, vlastně Tiberius Claudius Drusus Nero Germanicus, fyzicky hrubě indisponovaná a pro onen nejvyšší, božský úřad po mnoho let domněle zcela nepřijatelná osoba, byl mimořádně zajímavou a literárně plodnou osobností na svou dobu, i když asi ne moc šťastnou, až na výjimky. On to byl vlastně taky docela slušný zbabělec a slaboch. Ve srovnání s příslušníky své dynastie však svým vzděláním a morálkou čněl vysoko nad nimi. Občas i vtipné, jedna prostitutka Claudia zachránila před druhou prostitutkou a před jeho předčasným koncem, jedním z předčasných konců. Zajímavý paradox, ovšem ne ve starém Římě. Doba kolem roku nula ve starém Římě totiž hojně přála bratrovrahům, otcovrahům, vrahům manželů, násilníkům, smilníkům, pučistům. Hotová peleš lotrovská.

Dočetla jsem. V Římě jsem pár let žila. A přemýšlím, jak moc si dnešní Italové uchovali z dědictví svých předků... Robert Graves musel být v minulém životě alespoň konzulem ve starém Římě. Možná samotným Caligulou. Nebo některou z Claudiových milenek. Jeho znalosti a schopnosti do nejmenších detailů popsat život tehdejších historických postav a doslova stvořit více než poutavý životopis císaře Claudia, jsou totiž mimořádné. Ano ano, takhle by se měly psát učebnice dějepisu. Vzdělanost v oboru historie by bezesporu vzrostla.

Messilina
10. dubna

Velmi dobře napsané. Doporučuji i druhý díl.

jfialova
18. března

Vynikající kniha, která vás vzdělá v dějinách lépe než kdejaký dějepisář.

1