Cizinec v cizí zemi

Cizinec v cizí zemi https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/11792/cizinec-v-cizi-zemi-11792.jpg 4 328 58

Nekrácená verze! O tom, že Cizinec v cizí zemi je absolutní špičkou v dějinách žánru science fiction, slyšel snad každý. Nyní se tedy v novém, autorově původním nezkráceném vydání, může každý přesvědčit, že je to pravda. Robert A. Heinlein, mistr příběhu a kouzelník stylu, napsal mnoho skvělých románů. Ale málo platné, Cizinec je nejlepší. Dojemný a ohromující příběh Valentina Michaela Smitha, člověka z Marsu, totiž není jen strhujícím a zábavným vyprávěním. Je to poselství o podstatě dobra a zla, hovoří o samotných zdrojích lidské činorodosti a síly. Muž z Marsu, zároveň superman i velké dítě, člověk, který se znovu učí někdy absurdním zásadám lidské civilizace, patří k velkým postavám světové literatury. Kdo by se ubránil sympatiím k němu, dojetím nad jeho nemotorností, a obdivu k jeho laskavému srdci? Ale ne, nejde o nějakou moralitu. Po několik století žila malá lidská komunita na Marsu mezi zdejšími inteligentními bytostmi. Tyto bytosti jsou však úplně jiné než lidé. Neznají faleš, jsou duchovnější a v mnohém mocnější. Na druhou stranu však pojídat zemřelé je součást místní kultury. Druhá kosmická výprava přiváží jednoho z pomarťanštělých lidí zpět na Zemi... A tady začíná strhující příběh, v němž Smithovi a jeho velkolepě individualistickým přátelům jde o život. Neboť Smith, který je díky komplikovanému pozemskému právu dědicem nesmírného majetku a jediným vlastníkem Marsu, není vůbec pro byrokratickou pozemskou vládu pohodlný. Začíná vyprávění, od něhož se nelze odtrhnout. Zároveň však v divokém a krásném toku děje vyvstávají otázky. Nesmírně vážný a upřímný Michael, který bere všechno doslova, jaksi mimochodem odhaluje stupiditu, falešnost a klamnost mnoha lidských zvyků. Ty neobstojí v konfrontaci s jinou kulturou. Marťan ukazuje lidem, v čem nejsou lidmi. Ne náhodou se Cizinec stal kultovní knihou pro všechny, kteří se nechtějí spokojit s průměrným životem plným předsudků. Výzva, kterou Robert A. Heinlein přináší, zní: „Nebuďte otroky zvyku, používejte srdce a rozumu. Dobro není nuda." Dost však slov, velký příběh čeká. Vše ostatní řekne Michael a jeho přátelé.... celý text

Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: , Banshies
Originální název:

Stranger in a strange land , 1961


více info...

Přidat komentář

murdoch
05.03.2024 4 z 5

(SPOILER) Dost dobrý. Na rozdíl od (pro mě) propadáku Hvězdné pěchoty, fakt hodně slušné čtení, plné podnětných hlášek a myšlenek, až mi to trochu (i když samozřejmě těžko srovnatelně) připomínalo Franka Herberta... Opravdu zajímavá kniha. Jen ta všudepřítomná nadrženost a polyamorie (i když zde prezentované jako "přirozenost") mi moc nesedly (tady mi zas připomíná F. Pohla, ten taky v jinak úžasných dílech harašil až běda).

MartaPear
14.01.2024 1 z 5

Prý základ sci-fi, ale neoslovilo mě to, i kvůli nedostatku času a tloušťce knihy Při kolonizaci Marsu zahynou všichni, kromě jednoho lidského potomka, kterého vychovají Marťani. Při další misi po mnoha letech ho přivezou na zem a dál jsem to nedočetla..


Luigi1
08.01.2024 5 z 5

Tento skvělý román jsem objevil zcela náhodou

deirdre
27.07.2023 3 z 5

Jubal ma neskutočne bavil. Oveľa viac ako Marťan Mike, najmä v druhej polovici knihy. Už to tu viac krát odznelo, Jubal je skvele napísaná postava, kvôli ktorej sa oplatí tento román prečítať, a pokiaľ sa tam dajú nájsť nejaké zamyslenia-hodné myšlienky, tak sú to tie jeho. Ostatné nestojí za reč.

Frizer
16.06.2023 5 z 5

Příběh Valentina J. Smitha může působit v dnešní době lehce naivně, já si ho ale nesmírně užil. Heinlein se musel inspirovat érou Hippies a na knize je to znát. Celá se nese v poměrně naivním duchu kdy se Valentine setkává s pro něj neznámou "civilizací" a pokusí se jí zlepšit. Naivita " Marťana" vs cynismus politiků nemá nakonec zas tak jednostranného vítěze jak by se mohlo zdát. Kniha je plná myšlenek a úvah které ale sledujeme z pohledu moc sympatického hrdiny....za mě jedno z deseti nejlepších sci-fi které jsem četl a zase budu číst.... možná mě ale jen láká v knize popsaný "kult".

namoki
06.06.2023 3 z 5

Knížka se četla celkem dobře, občas je to dost užvaněné, ale to i jiné knížky od Heinleina :-) Mezi jeho ostatními knížkami, bych tuhle zařadila k lepšímu průměru. Ráda se nad některými úvahami a srovnáními v příběhu ještě zamyslím... Nejvíc se mi zatím líbila díla Až za slunce západ plout a Metuzalémovy děti.

Milosz
29.03.2023 2 z 5

První a asi i poslední kniha, co jsem od tohoto klasika četl. Důrazné varování pro všechny! Tato kniha není sci-fi, ale alegorie, a není to román, ale divadelní hra. Asi tak 95 % textu jsou dialogy. To si nedělám srandu, to uvidíte na první pohled, když si zalistujete stránkami. Ono se to možná nezdá, ale ta užvaněnost je velice otravná. No a k samotnému obsahu: zápletka o muži vychovaném Marťany a zároveň vlastníkovi celého Marsu je ze začátku zajímavá a slibovala politický thriller ve sci-fi kulisách, ale nebylo z toho nic. Zhruba od půlky, kdy Mike opustí Harshawův dům, jde kniha do sraček neuvěřitelným způsobem a ocitneme se v prostředí amerického sektářství, začne se žvanit jen o náboženství a z Mika se stane Superman křížený s Ježíšem a vůdce sexuální revoluce. Dočteno rychločtením. Zde je názorný graf, jak moc mne kniha bavila: https://opu.peklo.biz/p/23/03/29/1680082294-b77c0.jpg

cziss
20.02.2023 4 z 5

Tento román bych doporučil někomu, kdo už od Heinleina četl víc knih. Příběh je především o filozofii a náboženství než o sci-fi - to tu tvoří pouze jakousi kostru. Některé dialogy slouží pouze k prezentaci filozofických nebo náboženských názorů, přesto je to dílo opravdu čtivé. Asi i proto, že Heinlein znal hodně z historie. Myšlenky, i když je jich hodně z kategorie "co kdyby" byly zajímavé. Každopádně doporučuji všem, kteří se pro knihu rozhodnou, aby si o ní prvně něco zjistili. Podobně jak u "Hvězdné pěchoty" dokáže člověka dost překvapit.

R47
20.01.2023 2 z 5

Vůbec nerozumím ceně Hugo ani všemožným nadmíru pozitivním a donebevynášeným recenzím na tuhle knihu. Je to vůbec sci-fi? Anebo new age hipís dobrodružství Johna Cartera z Marsu? Absolutně jsem se na to nedokázal naladit. Jestli tam někde byla autorova typická satira, pak jsem ji neodhalil. Mnohem víc mě zaujaly Heinleinovy romány Měsíc je drsná milenka nebo svižné Dveře do léta. Tohle je ještě za Hvězdnou pěchotou. Tam je aspoň akce.

opic 12
06.11.2022 4 z 5

Tvý problémy nejsou tvý někdo ti je vnutil.
(Grokuji,tedy jsem)
Jestliže pro někoho může působit zastarale,zde o myšlenku především se jedná.
Je jich tu celý Mars.Tedy myšlenek na rozdávání.
Radikálně zapomenout na nějaké dobrodružství.Arnold se nechystá zachránit rudou planetu.Ani zažehnout revoluci a pomoct frakcím nebohých kolonistů.
Epičnost problému tří těles a temného lesa ve spirálních ramenech galaxie.Nutno přeladit-zde Heinlein.
Ten se nezapře.Necenzurovaná verze je vskutku tučný oříšek.
Děj je prostředek k přemítání o mnoha lidských (aha) záležitostí.
Ryzí mimo-pozemštan konfrontován s naším matrixem.
Církev,majetek,vlastnictví,sex,politika,peníze,dogma,morálka,jak nám někdo chystá smrt a další.Prostě samý fajn věci.V době vzniku aktuální ?
Jééé,samozřejmě,že se nic nezměnilo.Jako i ted se lidé rodí i umírají.Stejně tyhle fajn věci stále existují.Proč si je tedy nepřipomenout :)
Autor tomu všemu dává na prdel.Velký kopanec nejenom ve své době.
Cizinec představuje takovou knihu ve smyslu-myšlenkově výživná,poněkud zdlouhavá,až ukecaná.Dostaví se několikrát přirozeně během čtení,že už je toho zkrátka moc.Samotný muž,který spadl na zemi je zkrátka upozaděn.Vyprávění tudíž neubíhá v takovém tempu.
Tohle vše neubírá knize na kvalitě.Bezesporu bude patřit v tvorbě R.H. k těm vůbec nejoblíbenějším.
Grokujte.Valentine Smith,vám ukáže cestu.
Zásadní věc nejenom žánru.
S cenzurou na věčné časy a ne jinak.
Argo palec nahoru.
PS: ta obálka je skvělá,vystihuje paradoxy světa.Přesně usvědčující,štavnatě nekorektní,ale i neštastně spoilerující :-D

Hadati
10.09.2022 5 z 5

Už je to opravdu dlouho, co jsem četl první vydání v češtině. Teď jsem si našel čas na rozšířenou verzi této knihy od Argo. Jsem obecně toho názoru, že je lepší číst nezkrácenou knihu, protože pak lépe pochopíte dílo autora. U Cizince jsem ale neměl pocit, že by tím pro čtenáře vznikla nějaká zásadní přidaná hodnota. Pokud jste však Cizince ještě nečetli, doporučuji spíše tuto rozšířenou verzi.

Přesto se mi Cizinec líbil i napodruhé. Musíte se nejprve smířit s archaickou představou budoucnosti, za kterou může stáří knihy (originál vydán roku 1961). Záznamy z kamer se tedy zaznamenávají na „pásky“, telefony nejsou bezdrátové a počítačová technika ani internet neexistují. Stejně tak je třeba přijmout základní tezi knihy, že Mars je osídlen inteligentními domorodci.

Cizinec v cizí zemi je zajímavou sondou do lidské společnosti. Hlavní postavou, kolem které se celý příběh odvíjí, je totiž člověk, který byl vychován mimozemskou rasou, a tedy má myšlení a kulturu zcela odlišnou od běžného člověka. Je jakýmsi protipólem Mauglího z Knihy džunglí, který byl vychován zvěří. A tento mladík je nekompromisně vhozen zpět do lidské společnosti, kterou se snaží celou knihu pochopit, jeho slovy „grokovat“. Na rozdíl od Mauglího má tu výhodu, že jej mimozemská rasa naučila využívat jeho mozek daleko lépe, než je tomu u běžných pozemšťanů. Díky tomu pak má odlišné myšlení a zvláštní schopnosti, které lidstvo neovládá.

Heinlein pak jeho prostřednictvím rozebírá zásadní společenská témata. Dá se tedy říci, že se jedná o filosofické sci-fi. Hlavními tématy pak jsou společenské vztahy, zejména oblíbené Heinleinovo téma polygamie, dále náboženství, fanatismus, touha po hromadění majetku a různé společenské předsudky. Je pak přirozené, že s některými názory budete souhlasit, s jinými ne. Důležité však je, že vás Heinlein nutí nad jednotlivými tématy přemýšlet a klást si otázky.

Občas zde zazní i dost kontroverzní a zastaralé názory, jako že je homosexualita „špatnost“, nebo že 9 z 10 žen si za znásilnění z části může sama. Nepatřím však do kategorie lidí, kteří by odsoudili spisovatele za názory (a otázkou je, zda se autor ztotožňoval s názory svých knižních postav), které v kontextu doby, ve které byla kniha poprvé vydána, nebyly považovány za něco špatného či amorálního, přestože se s těmito konkrétními názory neztotožňuji.

Nejvíc mě asi iritovaly některé „sluníčkové“ vztahy v domácnosti Jubala Harshawa, které obdobně Heinlein použil i v některých svých dalších knihách (např. v Měsíc je drsná milenka nebo v sérii o Lazarovi). Ty mi v Heinleinových knihách vždy přijdou víc neuvěřitelné, než třeba to, že na Marsu existuje inteligentní civilizace. A některé filozofování o některých tématech je pak až zbytečně zdlouhavé.

Obálka použitá nakladatelstvím Argo mi pak přijde až moc prozrazující, kdy (pozor spoiler!) je z ní zjevné, že hlavní postavu můžete považovat za nového mesiáše.

Pro mě však bylo podstatné, že reakce lidstva na „lidského Marťana“ byla dost uvěřitelná, zejména snaha většiny jej zneužít pro své vlastní cíle, a že mě i po těch letech opět vedla k zamyšlení nad mnoha otázkami, nad kterými se běžně tolik nezamýšlím. A stále tuto knihu považuji za něco, co stojí si přečíst, i když nejste příznivci žánru sci-fi.

Lastodont
11.05.2022 4 z 5

Příběh je asi jedna pětina a zbytek jsou úvahy, které mohou a nemusí být zajímavé. Ne každý člověk nebo ne vždy má člověk náladu na nazírání nějakých našich zvyklostí z jiného úhlu pohledu. Ale jindy ano. Takže hledá-li člověk akční příběh, tak by měl jít o dům dál (třeba na Vládce loutek nebo Dveře do léta), chce-li se bavit různými pohledy a úvahami na téma náboženství, církví, mimozemského života, pohlaví atp., tak je na správné adrese.

gladya
28.03.2022 5 z 5

Tak tohle grokuju. Je trochu znát, že ta původní kratší verze vyšla poměrně dávno, v roce, kdy jsem se narodila. Vidět je to jak na zmínkách o věcech technických, tak na společenských souvislostech. Ale myšlenky rozhodně nezastaraly. To hlavní, setkání různých kultur s různou etikou (i když tady ne úplně přímo) asi nezastará nikdy. Vždyť takové střety známe i z rodné planety, co teprve kultura mimozemská.
Někomu se to možná může zdát „užvaněné“, ale mně ne. Zaznělo tam množství zajímavých myšlenek, zejména z úst Jubala. Některé jsou trochu kontroverzní, ne se všemi souhlasím a některé by dneska oprávněně neprošly. Jenže všechny stojí za zamyšlení. Některé alespoň jako výpověď o době, některé jako nadčasová výpověď o nás, lidech.
Sexuálně otevřený život Mikových stoupenců byl asi pokrytecky prudérní USA té doby docela síla. Taky jsem vyrůstala v prostředí ovlivněném křesťanskou morálkou, i když ne přímo v rodině věřících. Takže bych asi takovou komunitu nedala jako člen. Ale nijak by mě nepohoršovala její existence, když tím lidé nikomu neškodí, ať žijou jak chtějí.
Vlastně jediná věc, s kterou bych měla etický problém je likvidace nepřátel, zejména policistů. Jenže marťanská etika a její pojetí smrti je jiné.

Ivan F
17.02.2022 5 z 5

Tak za prvé: skrátená verzia? To mal byť vtip? Ak áno, tak nepodarený. Netuším, čo všetko Robert na žiadosť vydavateľstva vyškrtal, no nemienim to zisťovať, prečítal som si plnú verziu a som mimoriadne spokojný. Heinlein mi ulahodil, ako už niekoľkokrát predtým a už teraz sa teším na ďalšiu jeho knihu. Spolu s Frederikom Pohlom Jr., Arthurom C. Clarkom a Philipom K. Dickom tvoria moju SF Fab Four. Je zaujímavé, koľko rôznych podôb má jeho dielo. Doteraz som za najlepšie považoval Hviezdnu pechotu, no teraz to dostalo vážnu trhlinu. No a za druhé: táto kniha nemá chybu, hoci niektorým nevyhovie, ako mne nevyhovela totálna kravina od Johna Kennedy Toolea, z ktorej sú oni nadšení a mňa odporom striasa. Nakoniec za tretie: Grokujem, že postava Jubala je jednou z najlepšie napísaných postáv v literatúre.

Radovan_R
16.02.2022

Zdá se, že s touhle knihou jsem zas jednou sáhl vedle. Vědeckého fantastična je tu pomálu, spíš to připomíná směs všeho jiného.
První část se za scifi označit dá - kdysi odletěla výprava na Mars a po čase se potomek členů výpravy vrátil na Zemi. Pak je to spíš politický thriller - kdekdo chce zemo-marťana využít pro svůj politický prospěch a případně na tom vydělat. Následuje životopis svatého, konání zázraků, křížová cesta - a smrt.
Paralela s Ježíšem se velmi nabízí, řekl bych bible přepsaná do modernější doby. Zhruba někam do dvou třetin se čte dobře, dál už to bylo utrpení. Možná ta zkrácená verze je stravitelnější - nevím. Osobně nemůžu doporučit, čas strávený nad knihou se mi jeví ztracený.

bukiet
08.02.2022 4 z 5

První spisovatelské období R.A. Heinleina se dá popsat jako střídavá tvorba pro mládež a pro dospělé. Toto období končí roku 1959, kdy autor vydal svůj mládežnický román Hvězdná pěchota, se kterým ovšem narazil u kritiky, která jej nařkla z přemrštěné adorace militarismu. Rozzlobený Heinlein se zařekl, že už nikdy pro mládež nic psát nebude a tohoto předsevzetí se nadále držel. Jeho dalším románem, kterým zároveň otevřel své střední a vrcholné období tvorby, se stal podivný román o lidském, a přesto mimozemském, návštěvníkovi z Marsu, který svou prostotou a neschopností lhát mátl nejen své románové lidské příznivce i nepřátelé, ale mátl a dodnes mate skutečné čtenáře. Není náhodou, že pasáže o sexualitě, tak odlišně popisované, než kázala tehdejší oficiální realita, se zalíbily ve vznikajícím hnutí hippies, které knihu vzalo za svůj text, takže se jistý čas o Cizinci v cizí zemi mluvilo jako o “bibli hippies”. Dnešního čtenáře možná překvapí, že tento sci-fi román zas tak vědeckofantastický není. Jako u většiny kvalitních SF románů z první poloviny 20. století jde autorovi o vyjádření názoru na současnou společnost. Původní, nezkrácenou, verzi načetl naprosto famózně Luboš Ondráček.

smazenaryba
04.01.2022 2 z 5

(SPOILER) Ok, dekonštrukcia ľudskej civilizácie z pohľadu cudzinca vyrastajúceho v diametrálne odlišnom mimozemskom prostredí je geniálny nápad. Na mnohé veci to vrhá úplne iné svetlo. RAH je v týchto analýzach veľmi dobrý. Núti človeka
rozmýšľať nekonvenčne, priznať si veci, ktoré mu nemusia byť vždy príjemné.

Ale skupinové orgie ako vrchol kolektívneho šťastia? Vyvraždenie xy% populácie v rámci očisty civilizácie? Tam sme už myslím boli a nie raz.

Heinlein vstupuje do postavy filozofujúceho starého chlípnika Jubla, ktorý každú ženskú postavu opisuje ako prostitútku, nimfomanku, slúžku, ideálne všetko dokopy. A najlepšie nech ich je celý hárem. S pomocou týchto "pomocníčok", tučného konta a záhradníka zbierajúceho exotické fotografie je schopný riadiť takmer cely svet. Toto sú tie dobrá, na ktorých má stavať spoločnosť? Tak to sa radšej budem držať svojich zastaralých rodinných hodnôt. V literatúre viem tolerovať mnohé, ale musí to dávať určitý zmysel. Nečudo, že ten biblický záver absolútne nefunguje.

A je to neúnosne ukecané. Myslím si, že redaktori, ktorí skracovali pôvodnú verziu, vedeli, čo robia.

olga8832
07.12.2021 5 z 5

Úžasný román! Nechápu, že mi byl dosud skryt - díky za nezkrácenou verzi.

ludek.n
20.11.2021 4 z 5

Heinleinův Cizinec v cizí zemi je bezpochyby nejznámější sci-fi román, který už dávno překročil hranice žánru a je uváděn jako ikona ve všech encyklopediích, zabývajících se světovou literaturou. Možná to je jeden z důvodů, proč jsem se mu léta vyhýbal a odkládal jeho četbu, přestože jsem vlastníkem prvního českého vydání z roku 1994 od nakladatelství And Classic. K tomu mám jednu technickou připomínku: snad ještě nikdy jsem neměl v ruce knihu, kde by celá její jedna čtvrtina byla věnována upoutávkám (neskutečných 130 stran, které s Heinleinovým románem nemají nic společného, ale čtenář si je samozřejmě zaplatil). Takže proč je Heinleinův Cizinec tak slavný? Možná proto, že si jeho autor nebere servítky a pere to do lidstva, seč mu síly stačí. Vrcholná politika, ekonomika, umění, mezilidské vztahy, sexualita, náboženství, nic nezůstane ušetřeno jeho ostře kritického pohledu. Heinlein spolu s Valentinem Michaelem Smithem kácí modly. Je úžasné a neuvěřitelné, že jeho poselství je stejně aktuální dnes, jako bylo aktuální v roce 1961, kdy byl román napsán. To, že mě jeho představa všeobjímající láskou spojené společnosti nechává chladným, je čistě můj osobní problém. Stejně jako i mučednické finále, které je mi svou pompou v duchu „nastav druhou tvář“ bytostně cizí. I přes výše uvedené považuji Cizince za výbornou četbu s hodnocením někde mezi čtyřmi a pěti hvězdami. „Je to dobrota.“

jaroiva
19.10.2021 5 z 5

Nechápu, jak může být zkrácená verze o tolik kratší. Kdybych měla za úkol to zkrátit, vyškrtla bych jen velmi málo.
Heinlein patří k mým oblíbeným spisovatelům, i když jsem vlastně nevěděla proč, protože jsem měla zatím jen 3 přečtené 5hvězdičkové knihy, jednu 4* a 4 trojhvězdičkové. Tak touto knihou se zas jazýček naklonil víc k tomu maximu.
Trochu jsem si vzpomněla na Tevisova Muže, který spadl na Zemi, který vyšel skoro ve stejné době, trochu mi to připomnělo taky jednu povídku z Heinleinovy Kompletní historie budoucnosti, a všechny tyto 3 věci mě prostě podobným způsobem oslovily. Ať už krátká povídka, krátká kniha nebo tato dlouhá, všechny mne pohltily a musím doporučit.
S Heinleinem se nikdy nenudím, ale tohle patří podle mě k jeho nejlepším.