Cizinec v cizí zemi
kniha od: Robert A. Heinlein
KoupitKoupit eknihu
Nekrácená verze! O tom, že Cizinec v cizí zemi je absolutní špičkou v dějinách žánru science fiction, slyšel snad každý. Nyní se tedy v novém, autorově původním nezkráceném vydání, může každý přesvědčit, že je to pravda. Robert A. Heinlein, mistr příběhu a kouzelník stylu, napsal mnoho skvělých románů. Ale málo platné, Cizinec je nejlepší. Dojemný a ohromující příběh Valentina Michaela Smitha, člověka z Marsu, totiž není jen strhujícím a zábavným vyprávěním. Je to poselství o podstatě dobra a zla, hovoří o samotných zdrojích lidské činorodosti a síly. Muž z Marsu, zároveň superman i velké dítě, člověk, který se znovu učí někdy absurdním zásadám lidské civilizace, patří k velkým postavám světové literatury. Kdo by se ubránil sympatiím k němu, dojetím nad jeho nemotorností, a obdivu k jeho laskavému srdci? Ale ne, nejde o nějakou moralitu. Po několik století žila malá lidská komunita na Marsu mezi zdejšími inteligentními bytostmi. Tyto bytosti jsou však úplně jiné než lidé. Neznají faleš, jsou duchovnější a v mnohém mocnější. Na druhou stranu však pojídat zemřelé je součást místní kultury. Druhá kosmická výprava přiváží jednoho z pomarťanštělých lidí zpět na Zemi... A tady začíná strhující příběh, v němž Smithovi a jeho velkolepě individualistickým přátelům jde o život. Neboť Smith, který je díky komplikovanému pozemskému právu dědicem nesmírného majetku a jediným vlastníkem Marsu, není vůbec pro byrokratickou pozemskou vládu pohodlný. Začíná vyprávění, od něhož se nelze odtrhnout. Zároveň však v divokém a krásném toku děje vyvstávají otázky. Nesmírně vážný a upřímný Michael, který bere všechno doslova, jaksi mimochodem odhaluje stupiditu, falešnost a klamnost mnoha lidských zvyků. Ty neobstojí v konfrontaci s jinou kulturou. Marťan ukazuje lidem, v čem nejsou lidmi. Ne náhodou se Cizinec stal kultovní knihou pro všechny, kteří se nechtějí spokojit s průměrným životem plným předsudků. Výzva, kterou Robert A. Heinlein přináší, zní: „Nebuďte otroky zvyku, používejte srdce a rozumu. Dobro není nuda." Dost však slov, velký příběh čeká. Vše ostatní řekne Michael a jeho přátelé....celý text
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/11792/cizinec-v-cizi-zemi-11792.jpg 4278Literatura světová, Romány, Sci-fi
Vydáno: 2006, Banshies
Originální název:
Stranger in a strange land, 1961
více info...
Komentáře (47)
Kniha Cizinec v cizí zemi


Příběh je asi jedna pětina a zbytek jsou úvahy, které mohou a nemusí být zajímavé. Ne každý člověk nebo ne vždy má člověk náladu na nazírání nějakých našich zvyklostí z jiného úhlu pohledu. Ale jindy ano. Takže hledá-li člověk akční příběh, tak by měl jít o dům dál (třeba na Vládce loutek nebo Dveře do léta), chce-li se bavit různými pohledy a úvahami na téma náboženství, církví, mimozemského života, pohlaví atp., tak je na správné adrese.


Tak tohle grokuju. Je trochu znát, že ta původní kratší verze vyšla poměrně dávno, v roce, kdy jsem se narodila. Vidět je to jak na zmínkách o věcech technických, tak na společenských souvislostech. Ale myšlenky rozhodně nezastaraly. To hlavní, setkání různých kultur s různou etikou (i když tady ne úplně přímo) asi nezastará nikdy. Vždyť takové střety známe i z rodné planety, co teprve kultura mimozemská.
Někomu se to možná může zdát „užvaněné“, ale mně ne. Zaznělo tam množství zajímavých myšlenek, zejména z úst Jubala. Některé jsou trochu kontroverzní, ne se všemi souhlasím a některé by dneska oprávněně neprošly. Jenže všechny stojí za zamyšlení. Některé alespoň jako výpověď o době, některé jako nadčasová výpověď o nás, lidech.
Sexuálně otevřený život Mikových stoupenců byl asi pokrytecky prudérní USA té doby docela síla. Taky jsem vyrůstala v prostředí ovlivněném křesťanskou morálkou, i když ne přímo v rodině věřících. Takže bych asi takovou komunitu nedala jako člen. Ale nijak by mě nepohoršovala její existence, když tím lidé nikomu neškodí, ať žijou jak chtějí.
Vlastně jediná věc, s kterou bych měla etický problém je likvidace nepřátel, zejména policistů. Jenže marťanská etika a její pojetí smrti je jiné.


Tak za prvé: skrátená verzia? To mal byť vtip? Ak áno, tak nepodarený. Netuším, čo všetko Robert na žiadosť vydavateľstva vyškrtal, no nemienim to zisťovať, prečítal som si plnú verziu a som mimoriadne spokojný. Heinlein mi ulahodil, ako už niekoľkokrát predtým a už teraz sa teším na ďalšiu jeho knihu. Spolu s Frederikom Pohlom Jr., Arthurom C. Clarkom a Philipom K. Dickom tvoria moju SF Fab Four. Je zaujímavé, koľko rôznych podôb má jeho dielo. Doteraz som za najlepšie považoval Hviezdnu pechotu, no teraz to dostalo vážnu trhlinu. No a za druhé: táto kniha nemá chybu, hoci niektorým nevyhovie, ako mne nevyhovela totálna kravina od Johna Kennedy Toolea, z ktorej sú oni nadšení a mňa odporom striasa. Nakoniec za tretie: Grokujem, že postava Jubala je jednou z najlepšie napísaných postáv v literatúre.

Zdá se, že s touhle knihou jsem zas jednou sáhl vedle. Vědeckého fantastična je tu pomálu, spíš to připomíná směs všeho jiného.
První část se za scifi označit dá - kdysi odletěla výprava na Mars a po čase se potomek členů výpravy vrátil na Zemi. Pak je to spíš politický thriller - kdekdo chce zemo-marťana využít pro svůj politický prospěch a případně na tom vydělat. Následuje životopis svatého, konání zázraků, křížová cesta - a smrt.
Paralela s Ježíšem se velmi nabízí, řekl bych bible přepsaná do modernější doby. Zhruba někam do dvou třetin se čte dobře, dál už to bylo utrpení. Možná ta zkrácená verze je stravitelnější - nevím. Osobně nemůžu doporučit, čas strávený nad knihou se mi jeví ztracený.


První spisovatelské období R.A. Heinleina se dá popsat jako střídavá tvorba pro mládež a pro dospělé. Toto období končí roku 1959, kdy autor vydal svůj mládežnický román Hvězdná pěchota, se kterým ovšem narazil u kritiky, která jej nařkla z přemrštěné adorace militarismu. Rozzlobený Heinlein se zařekl, že už nikdy pro mládež nic psát nebude a tohoto předsevzetí se nadále držel. Jeho dalším románem, kterým zároveň otevřel své střední a vrcholné období tvorby, se stal podivný román o lidském, a přesto mimozemském, návštěvníkovi z Marsu, který svou prostotou a neschopností lhát mátl nejen své románové lidské příznivce i nepřátelé, ale mátl a dodnes mate skutečné čtenáře. Není náhodou, že pasáže o sexualitě, tak odlišně popisované, než kázala tehdejší oficiální realita, se zalíbily ve vznikajícím hnutí hippies, které knihu vzalo za svůj text, takže se jistý čas o Cizinci v cizí zemi mluvilo jako o “bibli hippies”. Dnešního čtenáře možná překvapí, že tento sci-fi román zas tak vědeckofantastický není. Jako u většiny kvalitních SF románů z první poloviny 20. století jde autorovi o vyjádření názoru na současnou společnost. Původní, nezkrácenou, verzi načetl naprosto famózně Luboš Ondráček.


(+ SPOILER) Ok, dekonštrukcia ľudskej civilizácie z pohľadu cudzinca vyrastajúceho v diametrálne odlišnom mimozemskom prostredí je geniálny nápad. Na mnohé veci to vrhá úplne iné svetlo. RAH je v týchto analýzach veľmi dobrý. Núti človeka
rozmýšľať nekonvenčne, priznať si veci, ktoré mu nemusia byť vždy príjemné.
Ale skupinové orgie ako vrchol kolektívneho šťastia? Vyvraždenie xy% populácie v rámci očisty civilizácie? Tam sme už myslím boli a nie raz.
Heinlein vstupuje do postavy filozofujúceho starého chlípnika Jubla, ktorý každú ženskú postavu opisuje ako prostitútku, nimfomanku, slúžku, ideálne všetko dokopy. A najlepšie nech ich je celý hárem. S pomocou týchto "pomocníčok", tučného konta a záhradníka zbierajúceho exotické fotografie je schopný riadiť takmer cely svet. Toto sú tie dobrá, na ktorých má stavať spoločnosť? Tak to sa radšej budem držať svojich zastaralých rodinných hodnôt. V literatúre viem tolerovať mnohé, ale musí to dávať určitý zmysel. Nečudo, že ten biblický záver absolútne nefunguje.
A je to neúnosne ukecané. Myslím si, že redaktori, ktorí skracovali pôvodnú verziu, vedeli, čo robia.


Heinleinův Cizinec v cizí zemi je bezpochyby nejznámější sci-fi román, který už dávno překročil hranice žánru a je uváděn jako ikona ve všech encyklopediích, zabývajících se světovou literaturou. Možná to je jeden z důvodů, proč jsem se mu léta vyhýbal a odkládal jeho četbu, přestože jsem vlastníkem prvního českého vydání z roku 1994 od nakladatelství And Classic. K tomu mám jednu technickou připomínku: snad ještě nikdy jsem neměl v ruce knihu, kde by celá její jedna čtvrtina byla věnována upoutávkám (neskutečných 130 stran, které s Heinleinovým románem nemají nic společného, ale čtenář si je samozřejmě zaplatil). Takže proč je Heinleinův Cizinec tak slavný? Možná proto, že si jeho autor nebere servítky a pere to do lidstva, seč mu síly stačí. Vrcholná politika, ekonomika, umění, mezilidské vztahy, sexualita, náboženství, nic nezůstane ušetřeno jeho ostře kritického pohledu. Heinlein spolu s Valentinem Michaelem Smithem kácí modly. Je úžasné a neuvěřitelné, že jeho poselství je stejně aktuální dnes, jako bylo aktuální v roce 1961, kdy byl román napsán. To, že mě jeho představa všeobjímající láskou spojené společnosti nechává chladným, je čistě můj osobní problém. Stejně jako i mučednické finále, které je mi svou pompou v duchu „nastav druhou tvář“ bytostně cizí. I přes výše uvedené považuji Cizince za výbornou četbu s hodnocením někde mezi čtyřmi a pěti hvězdami. „Je to dobrota.“
Štítky
Autor a jeho další knihy
2020 | ![]() |
2002 | ![]() |
1984 | ![]() |
1994 | ![]() |
2011 | ![]() |
1995 | ![]() |
Kniha Cizinec v cizí zemi je v
Právě čtených | 4x |
Přečtených | 406x |
Čtenářské výzvě | 8x |
Doporučených | 36x |
Knihotéce | 171x |
Chystám se číst | 244x |
Chci si koupit | 58x |
dalších seznamech | 11x |