Cizinec v cizí zemi

2 11. května

Příběh je asi jedna pětina a zbytek jsou úvahy, které mohou a nemusí být zajímavé. Ne každý člověk nebo ne vždy má člověk náladu na nazírání nějakých našich zvyklostí z jiného úhlu pohledu. Ale jindy ano. Takže hledá-li člověk akční příběh, tak by měl jít o dům dál (třeba na Vládce loutek nebo Dveře do léta), chce-li se bavit různými pohledy a úvahami na téma náboženství, církví, mimozemského života, pohlaví atp., tak je na správné adrese.

9 28. března

Tak tohle grokuju. Je trochu znát, že ta původní kratší verze vyšla poměrně dávno, v roce, kdy jsem se narodila. Vidět je to jak na zmínkách o věcech technických, tak na společenských souvislostech. Ale myšlenky rozhodně nezastaraly. To hlavní, setkání různých kultur s různou etikou (i když tady ne úplně přímo) asi nezastará nikdy. Vždyť takové střety známe i z rodné planety, co teprve kultura mimozemská.
Někomu se to možná může zdát „užvaněné“, ale mně ne. Zaznělo tam množství zajímavých myšlenek, zejména z úst Jubala. Některé jsou trochu kontroverzní, ne se všemi souhlasím a některé by dneska oprávněně neprošly. Jenže všechny stojí za zamyšlení. Některé alespoň jako výpověď o době, některé jako nadčasová výpověď o nás, lidech.
Sexuálně otevřený život Mikových stoupenců byl asi pokrytecky prudérní USA té doby docela síla. Taky jsem vyrůstala v prostředí ovlivněném křesťanskou morálkou, i když ne přímo v rodině věřících. Takže bych asi takovou komunitu nedala jako člen. Ale nijak by mě nepohoršovala její existence, když tím lidé nikomu neškodí, ať žijou jak chtějí.
Vlastně jediná věc, s kterou bych měla etický problém je likvidace nepřátel, zejména policistů. Jenže marťanská etika a její pojetí smrti je jiné.

22 17. února

Tak za prvé: skrátená verzia? To mal byť vtip? Ak áno, tak nepodarený. Netuším, čo všetko Robert na žiadosť vydavateľstva vyškrtal, no nemienim to zisťovať, prečítal som si plnú verziu a som mimoriadne spokojný. Heinlein mi ulahodil, ako už niekoľkokrát predtým a už teraz sa teším na ďalšiu jeho knihu. Spolu s Frederikom Pohlom Jr., Arthurom C. Clarkom a Philipom K. Dickom tvoria moju SF Fab Four. Je zaujímavé, koľko rôznych podôb má jeho dielo. Doteraz som za najlepšie považoval Hviezdnu pechotu, no teraz to dostalo vážnu trhlinu. No a za druhé: táto kniha nemá chybu, hoci niektorým nevyhovie, ako mne nevyhovela totálna kravina od Johna Kennedy Toolea, z ktorej sú oni nadšení a mňa odporom striasa. Nakoniec za tretie: Grokujem, že postava Jubala je jednou z najlepšie napísaných postáv v literatúre.

Zdá se, že s touhle knihou jsem zas jednou sáhl vedle. Vědeckého fantastična je tu pomálu, spíš to připomíná směs všeho jiného.
První část se za scifi označit dá - kdysi odletěla výprava na Mars a po čase se potomek členů výpravy vrátil na Zemi. Pak je to spíš politický thriller - kdekdo chce zemo-marťana využít pro svůj politický prospěch a případně na tom vydělat. Následuje životopis svatého, konání zázraků, křížová cesta - a smrt.
Paralela s Ježíšem se velmi nabízí, řekl bych bible přepsaná do modernější doby. Zhruba někam do dvou třetin se čte dobře, dál už to bylo utrpení. Možná ta zkrácená verze je stravitelnější - nevím. Osobně nemůžu doporučit, čas strávený nad knihou se mi jeví ztracený.

4 08. února

První spisovatelské období R.A. Heinleina se dá popsat jako střídavá tvorba pro mládež a pro dospělé. Toto období končí roku 1959, kdy autor vydal svůj mládežnický román Hvězdná pěchota, se kterým ovšem narazil u kritiky, která jej nařkla z přemrštěné adorace militarismu. Rozzlobený Heinlein se zařekl, že už nikdy pro mládež nic psát nebude a tohoto předsevzetí se nadále držel. Jeho dalším románem, kterým zároveň otevřel své střední a vrcholné období tvorby, se stal podivný román o lidském, a přesto mimozemském, návštěvníkovi z Marsu, který svou prostotou a neschopností lhát mátl nejen své románové lidské příznivce i nepřátelé, ale mátl a dodnes mate skutečné čtenáře. Není náhodou, že pasáže o sexualitě, tak odlišně popisované, než kázala tehdejší oficiální realita, se zalíbily ve vznikajícím hnutí hippies, které knihu vzalo za svůj text, takže se jistý čas o Cizinci v cizí zemi mluvilo jako o “bibli hippies”. Dnešního čtenáře možná překvapí, že tento sci-fi román zas tak vědeckofantastický není. Jako u většiny kvalitních SF románů z první poloviny 20. století jde autorovi o vyjádření názoru na současnou společnost. Původní, nezkrácenou, verzi načetl naprosto famózně Luboš Ondráček.

12 07.12.2021

Úžasný román! Nechápu, že mi byl dosud skryt - díky za nezkrácenou verzi.

4 04. ledna

(+ SPOILER) Ok, dekonštrukcia ľudskej civilizácie z pohľadu cudzinca vyrastajúceho v diametrálne odlišnom mimozemskom prostredí je geniálny nápad. Na mnohé veci to vrhá úplne iné svetlo. RAH je v týchto analýzach veľmi dobrý. Núti človeka
rozmýšľať nekonvenčne, priznať si veci, ktoré mu nemusia byť vždy príjemné.

Ale skupinové orgie ako vrchol kolektívneho šťastia? Vyvraždenie xy% populácie v rámci očisty civilizácie? Tam sme už myslím boli a nie raz.

Heinlein vstupuje do postavy filozofujúceho starého chlípnika Jubla, ktorý každú ženskú postavu opisuje ako prostitútku, nimfomanku, slúžku, ideálne všetko dokopy. A najlepšie nech ich je celý hárem. S pomocou týchto "pomocníčok", tučného konta a záhradníka zbierajúceho exotické fotografie je schopný riadiť takmer cely svet. Toto sú tie dobrá, na ktorých má stavať spoločnosť? Tak to sa radšej budem držať svojich zastaralých rodinných hodnôt. V literatúre viem tolerovať mnohé, ale musí to dávať určitý zmysel. Nečudo, že ten biblický záver absolútne nefunguje.

A je to neúnosne ukecané. Myslím si, že redaktori, ktorí skracovali pôvodnú verziu, vedeli, čo robia.