Chalúpka strýčka Toma
Harriet Beecher Stowe
![Chalúpka strýčka Toma Chalúpka strýčka Toma](https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/520449/bmid_chalupka-strycka-toma-HHm-520449.jpeg?v=1691163493)
Slávny román, ktorý spôsobil revolúciu vo vnímaní otroctva na celom svete, verne zobrazuje postavenie otrokov na americkom Juhu päťdesiatych rokov 19. storočia. Tí ľudskosťou a duchovnou hĺbkou neraz prevyšovali svojich utláčateľov, napriek tomu však boli vnímaní ako tovar, ktorý nemá ni-jaké práva. Príbeh rozpráva o nesmiernej krutosti otrokárstva, ale aj o nádeji a odvahe tých, čo sa usilovali tento neľudský systém zmeniť. Slovenskému čitateľovi sa dostáva do rúk prvý kompletný preklad celého diela. Sledujeme v ňom osudy rodiny pána Shelbyho, váženého a zámožného muža, ktorý sa vlastnou vi-nou zadlží a hrozí mu, že príde o celý majetok. Jedinou možnosťou na záchranu je prijať ponuku obchodníka s otrokmi a predať mu svojho najcennejšieho otroka Toma a malého Harryho, syna manželkinej komornej Elizy. Tom, hlboko veriaci kresťan, sa podriadi, lebo rozumie, že v stávke je osud všetkých otrokov na statku pána Shelbyho. Eliza sa však odmietne vzdať svojho dieťaťa a zvolí si radšej útek. Román sa tak rozvetvuje do dvoch línií – jedna sleduje cestu Elizy a ďalších otrokov za vytúženou slobodou, druhá údel nešťastného Toma, ktorý sa ako tisíce ďalších príslušníkov podľa otrokárov menejcennej rasy borí so strastiplným životom. Z anglického originálu Uncle Tom´s Cabin (W. W. Norton & Company, Inc., New York 2018) preložil Martin Kubuš.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2023 , Ikar (SK)Originální název:
Uncle Tom's Cabin , 1852
více info...
Přidat komentář
![zlovlk zlovlk](https://www.databazeknih.cz/img/users/59_/5970/zlovlk-snJ.png?v=1646508244)
![3 z 5 3 z 5](img/content/points/3.png)
Chaloupka strýčka Toma ve mně zanechala, přiznám se, poněkud rozporuplné pocity. Na jednu stranu příjemnou náladu z čtivého, hezky rozvrženého a občas v tom nejlepším smyslu dobrodružného románu, který se dotýká vážných témat a na některých místech dokáže vzbudit emoce. Na stranu druhou nemůžu popřít trpkou pachuť přehnané sentimentality, cukrkandlovitosti, snad až kýčovitosti a onoho nesprávného druhu patosu - všichni stále pláčou, omdlévají, pronášejí melodramatické deklamace a s velebnými posledními slovy umírají. Jak na divadle! A to ani nemluvím o takzvaných moralizujících kecech, jež tyto okamžiky často doprovázejí. Srovnám-li to s romány například Dickensovými nebo Turgěnovovými - které koneckonců také poukazují na nepravosti své doby - je Chaloupka strýčka Toma napsána o dvě úrovně hůř. Nikterak nechci paní Beecher Stowe upírat historický vliv (i když Lincolnův výrok o ní je samozřejmě smyšlený), ale jako literátka mezi smetánku tak docela nepatřila.
Je zvláštní, jak moc se liší zpracování bělošských a černošských postav. Někteří běloši jsou pozoruhodně plastičtí a vyvedení v mnoha odstínech,pomineme-li tedy některé čistě záporné otrokářské "obry lidožrouty". Objevují se hrdinové v zásadě dobří, ale zároveň zbabělí, nerozhodní nebo požitkářství, popřípadě puritánsky upjatí - zkrátka hrdinové z masa, kostí, chrupavek a dalších zcela přirozených součástí lidského těla. Docela citlivě je tím vystižen fakt, že k velkému utrpení je potřeba nejen činné zlo, ale často i mlčící a stranou hledící, zpohodlnělé dobro. U postav tmavé pleti ovšem autorka na jakékoliv snahy o povahokresbu živého člověka zcela rezignovala - všichni černoši jsou zkrátka nesmírně dobří, hodní, laskaví, citliví a ušlechtilí; a pokud se náhodou objeví výjimka, pak je k tomu ten nešťastník donucen dlouhou a tvrdou bělošskou výchovou ke krutosti. Dokonce ani Karel May, který si podobným způsobem idealizoval Indiány, nesklouzl k takovémuto až nábožnému uctívání. A kdyby si náhodou čtenář nevšiml, že se černoši chovají výhradně citlivě a čestně, vypravěčka jej na to neopomine upozornit, někdy dokonce i několikrát na jedné stránce ("toto skvělé, citlivé, nenásilné plemeno" a tak dále). Na některých místech do žel přerůstalo až v docela vyhrocený rasismus, jako by snad černoši byli lepší než jiní lidé - a to je, myslím, stejně špatné (a stejně podivné) jako tvrdit, že jsou horší, není-liž pravda?
![Pawlisman Pawlisman](https://www.databazeknih.cz/img/users/51_/51645/m_51645.jpg?v=1459854935)
![4 z 5 4 z 5](img/content/points/4.png)
Silné dílo, které však někdy ztrácí dech a ještě častěji se některé epizodní postavy a příběhy stávají nedokončenými a vycházejí do prázdna. Hlavní linie je ovšem skvělá a v tehdejší době musela kniha skutečně sklidit ohromné reakce. Kniha, které se dá věřit a která přináší poselství a emoce i v dnešní době. Nejde o profesionální autorku, ale možná díky tomu je kniha tak autentická. 8/10
![vlkodlaq vlkodlaq](https://www.databazeknih.cz/img/users/57_/57015/m_57015-R0N.jpg?v=1459854938)
![1 z 5 1 z 5](img/content/points/1.png)
Nedočteno. Byť nelze knize upřít její literární vliv na historii a možná i snad na dřívější ukončení otrokářství, pro dnešního čtenáře je spíše úsměvná a těžko vstřebatelná, postavy mají nepřirozeně divadelní vystupování, reakce a emoce jsou nafukovány a zveličovány až k hořkosladkému podtónu, který se táhne celou knihou. Oproti tomu jinak cílené knihy Marka Twaina z cca té doby Dobrodružství Toma Sawyera a Dobrodružství Huckleberryho Finna, mají úplně jiný ráz i náboj a směle se mohou předkládat i dnešnímu čtenáři s podobným, byť méně vtíravým a nuceným poselstvím.
![Katy007 Katy007](https://www.databazeknih.cz/img/users/46_/46719/m_46719-GEK.gif?v=1459854933)
![4 z 5 4 z 5](img/content/points/4.png)
Moc pěkný a silný příběh, na mě občas příliš mnoho nepravděpodovných náhod a situací, přesto na mě ale nevýslovně zapůsobil.
![Martinka 135 Martinka 135](https://www.databazeknih.cz/img/users/empty.jpg?v=1446561771)
![2 z 5 2 z 5](img/content/points/2.png)
Pro mě byla kniha zklamáním. Řetězec až neuvěřitelných náhod (ač v závěru knihy jsem narazila na poznámku, že je příběh inspirován skutečností) mě stavěl do role věčné kritičky, která už pouze očekává, jaké další dobro se z toho nakonec vyklube. Naivita některých postav mi připadala nepatřičná a příliš zidealizovaná. Jedna z mnoha jižanských autorů, snažících se upozornit na rasismus. Příště raději něčím, co by se dalo číst, prosím pěkně. Pro mě jen potvrzení, že evropská literatura vždy byla a stále je na trochu jiné úrovni.
![mutace mutace](https://www.databazeknih.cz/img/users/86_/8697/8697.jpg?v=1381127935)
![3 z 5 3 z 5](img/content/points/3.png)
Pro mou citlivou duši ateisty je tam příliž mnoho boha. Také příběh působí dost romantickonaivním dojmem. Nicméně si uvědomuji, že autorka otevřela , ve své době, velmi ožehavé téma a za to má mé uznání. Myslím, že pro knihu je klíčový velmi mladý čtenář, který určitou naivitu příběhu bude vnímat jako plus.
![papayka papayka](https://www.databazeknih.cz/img/users/empty.jpg?v=1446561771)
![3 z 5 3 z 5](img/content/points/3.png)
Silný příběh o rasismu a otrokářství pokud ho čtete trochu z pohledu té doby. Tenkrát to určitě byla revoluční věc, z mého pohledu dnes je to trochu přitažené a přeslazené - spíš pro děti. Ale přečíst by si ji asi měl každý´:-)
Tuto knihu jsem dostala od mojí babičky před 30 lety.A ráda se k ní vracím. Ted už jí četla i má dcera. Velice dojemný příběh o rasismu,který je stále ožehavé téma. Mám jí velice ráda.
![Skjaninka Skjaninka](https://www.databazeknih.cz/img/users/38_/38298/38298-8Wj.jpg?v=1513624719)
![5 z 5 5 z 5](img/content/points/5.png)
Príbeh odohrávajúci sa v 19. storočí, poukazuje na zachádzanie s otrokmi, ktorí neboli považovaní za ľudské bytosti, ale len majetok svojho pána, ktorý si s nimi mohol robiť čo chce. Dojímavé, poburujúce a natrvalo vryté do mojej pamäti.
![p.stranska p.stranska](https://www.databazeknih.cz/img/users/27_/27001/27001.jpg?v=1381127968)
![2 z 5 2 z 5](img/content/points/2.png)
pěkné, ale měla jsem to číst, když mi bylo dvanáct...pak bych dala 5*.... ve čtyřiceti je to trošku nuda, ale je lepší číst to pozdě nežli nikdy. kvalita příběhu se nedá popřít.
![Alix Alix](https://www.databazeknih.cz/img/users/24_/2475/2475.jpg?v=1381127921)
![5 z 5 5 z 5](img/content/points/5.png)
Abraham Lincoln prý spisovatelku nazval "Malou dámou, která způsobila velkou válku". Jistěže občanskou válku tato dáma nevyvolala, ale její kniha měla pravděpodobně na čtenáře obrovský vliv a ještě dnes může v člověku vzbudit hrůzu, že něco takového, jako otroctví, bylo vůbec možné.
Štítky knihy
19. století americká literatura otroctví černoši rozhlasové zpracování otrokářství
Autorovy další knížky
1977 | ![]() |
1969 | ![]() |
1969 | ![]() |
1930 | ![]() |
1853 | ![]() |
ano , souhlasím se zlovlkem, přesně tak. Byla to pro mě divná knížka. Postavy mi nedokázaly přirůst k srdci, ačkoliv se jim dělo spoustu hnusných věcí. Opět jsem si ověřila dvě fakta, za prvé- některé spisovatelky mají tendenci psát tímto divným způsobem, a ten druhý- mnohem větší šanci mě rozplakat má spisovatel, co napíše o zaběhnutém psíkovi- nevím proč.