Vyhoďme ho z kola ven

07.08.2011

Vedle "Spolčení hlupců" a Beckettova "Murphy" jedna ze zásadních knih mého života.

21.07.2011

Literární klenot, který byl převeden do geniální filmové podoby.

05.07.2011

Film jsem shlédla před maturitou a docela mě zaujal, tak jsem si řekla, že by nebylo od věci přečíst si i knížku. Když jsem teď rok po maturitě zahlédla knížku v knihovně, vzpoměla jsem si na to a vrhla se do ní. A opravdu to nebylo vůbec od věci, hned od prvních stránek mě zaujal ten obrazný popis, ještě jsem se s níčím podobným moc nesetkala, takže mi to zezačátku přišlo poněkud zvláštní, ale po nějaké době jsem si na to zvykla a začalo mě to bavit. Děj mě taky úplně pohltil, i přesto že jsem z filmu věděla, co příjde a jak to dopadne, nemohla jsem se od toho odtrhnout. Smála jsem se když Randle pořád a pořád vyváděl další kousky Velké sestře a když se jí potom s provinilým výrazem nezbedného dítěte (úplně jsem ho před sebou viděla) potom omlouval a na konci jsem byla dojatá z toho jak to celé zkončilo. Knížku i film tedy rozhodně doporučuji, a jediné co chci ještě podotknout, že po přečtení knížky mi nepříjde, že Jack Nicholson byla zrovna nejlepší volba představitele Randla McMurphyho, z knížky na mě působil úplně jinak než Nicholson ve filmu.

02.07.2011

Kniha je to skrz hlavního hrdinu "frajerská". Frajeři ale v mašinérii institucí nekončí většinou dobře. A právě tak se děje i s hlavní postavou, která vlastně jen projde životem léčebny, nelíbí se mu tamní pořádky a přece moc "Velké sestry" ho zruší. SPOILER Na závěr ho Indián raději zabije, než aby tam živořil a byl z něho výstavní pako.

Film je krásně natočený po stránce výtvarné, ale mě osobně dost pasáží v něm často nudila, a jelikož jsem už znal knihu dříve než jsem viděl film, tak vše co jsem čekal se mi ukázalo i na plátně, takže na mě film nijak moc nezapůsobil.

09.06.2011

Zhruba okolo roku '06 a hned nedlouho potom jsem narazil na tuhle knihu, ale byla beznadějně rozprodaná a nesehnatelná. Vzpomínám, jak si knihu četla i moje ex k maturitě, půjčila si ji z knihovny, což já nedělám, čtu knihy svým tempem a až když se k nim dostanu, tak se k nim dostanu, bezdůvodně, stejně jako ten stoh knih, co mě pořád čeká a pořád se kupí čtu a čtu, ale pořád jetoho, co chci přečíst víc a víc... každopádně, měla tehdy o Keseym i referát, pořád jsem vyslovoval "Kesi" a ona jen "Ne Kesi, ale Kízi!" Ta vzpomínka mě vždycky rozesměje. Rozesměje mě proto, jak vážně to vždycky myslela.

Navzdory lehkosti, s jakou je kniha napsána, těžko hledám slova, ne, že bych byl až tak odzbrojenej, spíš... film jsem viděl jako první (a hned několikrát, je to klasika) a když s odstupem času obě díla porovnávám, nepřikláním se na stranu žádného. U obou médií jde o zcela vyjímečné počiny, jen každý svým vlastním způsobem. A ačkoliv je řada detailů pozměněna, nedovedl jsem si hrdiny knihy představit jinak, než jak jsem je viděl ve Formanově majstrštyku, už se toho cejchu nelze zbavit. Sdělení tu je stejné, jen se obrátil pohled a ubralo té beznadějnosti. Vlastně Formanovi tleskám, že se tak bravurně vyhnul něčemu, co by jeho film technicky zkomplikovalo a vypomohl si naopak jinak, přičemž stále zůstal věrný myšlence. Tahle kniha ukazuje nebývalý charakter, touhu, lidskost, přátelství – dnes velmi prázdné pojmy a já se k ní určitě někdy vrátím, to je bez debaty.

29.04.2011

Ken Kesey, velký obdivovatel Kerouacka a sám jeden z hlavních představitelů „Beat generation“ bývá často označován jako spojovací prvek mezi hnutími beatníků a hipies a zcela jistě ne neprávem, jeho první román Vyhodte ho z kola ven se spolu s Kerouackovým Na cestě, Burroughsovým Nahým obědem, Salingerovým Kdo chytá v žitě, Hellerovou Hlavou XXII a Ginsbergovým Kvílením patří bezesporu k literárním počinům, které významně popisují americkou realitu okolo poloviny minulého století a jsou vedeny úpornou snahou dobrat se své identity a nalezení sebe sama. Jeho první a současně i nejznámější a posléze doslova kultovní román, který se stal bestsellerem, dočkal se dramatizace a byl zfilmován pod názvem Přelet nad kukaččím hnízdem , román, který byl započat v 60. letech a jehož úvodní stránky a koncepce vznikly pod vlivem drog, především LSD a alkaloidů z oblíbených mexických kaktusů, román ve kterém nejde jen o kritiku situací v psychiatrických ústavech, kde se místo na léčbu zaměřuji spíš na utlumení a otupení pacientů spojené s jejich zastrašováním a manipulací, ve stálé atmosféře strachu a totálního podrobení, jak by se snad mohlo zdát. Je to také o neustálém a neutuchajícím boji člověka o svoji osobnost, o osobní svobodu, o zachování své identity i navzdory hrozící ztrátě vlastního pohodlí a osobního bezpečí, o boji s konformní spotřební společností, který je veden i s častým vědomím jeho marnosti. V knize nejde jen o popis vzpoury jedince proti systému, o vzpouru motivovanou snahou prosadit své ego. Jde o mnohem víc – jde o právo být sám sebou, o právo na zachování své lidské důstojnosti, o právo na svobodu. Každý člověk se dostal nebo může dostat v běhu života na rozcestí, kdy se musí rozhodnout jak dál, kdy musí volit mezi vlastním pohodlím a pocitem duševní volnosti. Mně osobně tahle kniha často pomáhala ve výběhu rozhodnutí, přes různé peripetie se domnívám, že správně.
A myslím si, že je lepší než film – ten se mi přes ověnčení 5 Oskary, přes Formanovu režii a Nicholsona v hlavní roli zdá být oproti knize trochu zkratkovitý a povrchní – kniha poskytuje mnohem větší prostor pro vcítění se.
A poznámka na závěr: Kořánův překlad názvu se mi jeví jako přesnější a víc vystihující název originální na rozdíl od názvu filmu. Vychází totiž z dětského rozpočítávadla : One flew east, one flew west, one flew over the cuckoo´s nest.

28.04.2011

Kniha skvělá ale film se vůbec nelíbil.

26.04.2011

nepochybně jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla.. viděla jsem i film a divadelní představení (avšak nic se nevyrovná knížnímu originálu)... příběh mě uchvátil.. mistrovské dílo

25.03.2011

"... Ruce má tak dlouhé a bílé a jemné, až mám dojem, že jedna druhou vyřezala z mejdla, a někdy mu utečou a klouzavě před ním poletujou, volné jak dva bílí ptáci, dokud si jich nevšimne a nelapí je mezi kolena; má z těch hezkých rukou mindrák..."
Nad myšlenkami náčelníka Bromdena můžeme hádat co prožívá opravdu a co díky přídělu léků od naleštěného okénka Velké sestry. Hlavně v tom vidím kouzlo mého nejoblíbenějšího titulu. Kniha je napsaná skvělým způsobem a taktéž i Jaroslavem Kořánem přeložena.

11.03.2011

Až po přečtení této knihy jsem docenil film Přelet nad kukaččím hnízdem. Ve spojení s touto knihou se mé pocity z filmu (vlastně z příběhu knihy a filmu) ještě umocnili, krásná ukázka jak perfektně zpracovat knižní předlohu (a to jinak než tupým opisováním děje, jak to většina současných filmů podle knih bohužel dělá).
V knize mi vyhovuje popisování děje z pohledu indiána Bromdena, příběh tím dostává další rozměr. Doporučuji.

Kniha byla o něco víc ponurá než film. Je dost těžko k pochopení, proč byl vybrán pro roli McMurphyho vybrán zrovna Nicholson. Ač excelentní herec, typově to prostě není McMurphy, kterého vytvořil Kesey.

02.01.2011

kniha je skvělá, ale film je lepší.

román je psán z pohledu indiána Bromdena (pro mě velké mínus), knize to ubírá na intenzitě celkového sdělení a atmosféře...

Zajímavostí je, že Ken Kesey údajně filmovou verzi nikdy neviděl a vůbec s ní nesouhlasil. Nelíbilo se mu, že film je vyprávěn z pohledu McCarthyho a už vůbec se mu nelíbilo, že McCarthyho bude hrát Jack Nicholson - se kterým měl Kesey údajně velmi negativní vztah...

kniha je skvělá, ale film je lepší =)

30.11.-0001

"Ach Billy," řekla sestra zklamaným hlasem, jako by se měla vzápětí zhroutit a rozplakat. "S takuvouhle ženštinou! Sprostou! Nízkou! Našminkovanou - "
"Kurtizánou?" navrhoval Harding. "Jezabel?" Sestra se otočila a pokusila se ho přibít očima, ale Harding klidně pokračoval dál. " Jezabel se vám nehodí? Ne?" Zamyšlene se poškrával na hlavě. "A co Salome? ta je přece notoricky zlá bytost. Ale snad dámička je to pravé slovo, které hledáte. No prosím, já se vám snažím být nápomocný."

30.11.-0001

.......skvělá satira, s prvky tragédie, Keseyova prvotina z roku 1962 se stala koncem šedesátých let jedním z nejvydávanějších děl a Kesey se stal kulturním idolem/ ...moc toho nenapsal, snad už jen román Sometimesa great Notion/1964/ - dále jsem nepátral.
Kniha patří mezi klenoty , Formanovo filmové zpracování /Přelet nad kukaččím hnízdem/ patří do jiného soudku, ale je to pro změnu filmový klenot , Jack Nicholson si toho Oskara zasloužil, stejně jako Louise Fletcherová za roli sestry Ratchedové , další tři Oskary za nejlepší film, nejlepší režie a nejlepší scénář