Vyhoďme ho z kola ven
Ken Kesey
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/308582/bmid_vyhodme-ho-z-kola-ven-BI4-308582.jpg
5
2935
2935
Nejúspěšnější román amerického autora, který se v 60. letech stal spisovatelskou ikonou květinových dětí. Kesey vypráví příběh nezkrotného opozičníka McMurphyho, muže, který radši než do pracovního tábora nastoupí do sanatoria pro choromyslné a začne tu zavádět vlastní, svobodnější pravidla života. Protivníkem je mu sestra Ratchedová, která by šla přes mrtvoly, jenom aby zákon a předpisy nikdo nepřekračoval. Nezkrotný McMurphy se jí postaví i za cenu té nejvyšší oběti, aby svým spolupacientům (spoluvězňům) dokázal, že vnitřní svoboda je nezcizitelná.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , ArgoOriginální název:
One Flew Over the Cuckoo's Nest , 1962
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Antihrdina, ke kterému jsem si v průběhu čtení vytvářela stále pevnější vztah, nakonec dopadne tragicky. Což se dalo čekat, že jo. Knihu jsem už četla v dřívějším vydání asi před 30. lety a tenkrát jsem byla na špatný konec opravdu naštvaná. Je zvláštní, že dnes mi to tak už nepřipadá, a má nejmilejší postava je Náčelník. Ale možná je to jen taková sebeobrana, když už vím, co bude... ;-) Každopádně to nutí k zamyšlení. Co byste dělali? Zvolit "svobodu, nebo smrt", to chce velkou odvahu.
Kniha se mi četla těžce, pro mě měla takový těžkopádný styl, do knihy jsem se popravdě musel nutit. Po obsahové stránce nebyla špatná.
Do psychiatrické léčebny nastupuje McMurphy, který se odlišuje od ostatních pacientů. Je plný života, má nápady na změny pro zlepšení kvality života pacientů, ale naráží na odpor Velké sestry.
Líbilo se mi, jak zorganizoval výlet na lodi a "noční párty", ačkoliv došlo k porušení řádu. Byl bezprostřední, byl svůj.
Závěr knihy byl smutný.
Film Přelet nad kukaččím hnízdem se mi líbil více než kniha.
McMurphy je mimořádně sympatická osoba. A mlha se mi též zamlouvá. A Velká Sestra je paralelou ke všem náčelnicím starého kmene Duševně chorých. Dobrá směsice chaosu, bláznovství a naděje na trochu všeobecně uznávaného normálna. Jenže jak se v tom normálnu vlastně chovat, to nikdo z nás asi pořádně neví. A tak to řešíme každý po svém - někdo mlátí ženu, někdo pije do němoty, někdo spí se štětkami, další pracují až moc, a jiní ani trochu.
Než nás všechny semele Kombajn. Anebo náruč Velké Sestry.
Bohužel nedočteno. Líbil se mi film s Nicholsonem a oblíbila jsem si postavu Bromdena, tak jsem si myslela, že i kniha bude pro mě podobně zajímavá, ale bohužel jsem ji vůbec nemohla dočíst do konce. Vadil mi specifický jazyk i způsob vyjadřování. Pro léčebnu psychicky nemocných a nějaká šedesátá, sedmdesátá léta byl asi vhodný, ale pro mě to byl nepřekonatelný problém. Ale jinak mě to bavilo, jen asi ne dost.
Nejprve jsem viděl Formanův film a ač chápu výtky jak autora této knihy, tak některých zdejších čtenářů, týkající se právě "chyb" či nesrovnalostí filmu oproti předloze, myslím že jinak, natož lépe by to natočit nešlo. Hlavně co se pozice vypravěče týká. Ono právě hlavní postava vypravěče, kterému na oddělení říkají Náčelník, by nemohla být ústřední postavou filmu už jen pro to, jakým stylem je knižní příběh podán. A McMurphy si stejně strhává nejvíc pozornosti na sebe v obou dílech.
Krom ohromné lidskosti s jakou indián příběh vypráví, a kterou si film zachoval, jsou v předloze taky mírně za vlasy přitažené jeho vlastní představy a halucinace, které v knize svůj nepopiratelný smysl a myšlenku mají, kdežto na plátně by vůbec nemusely mít takovou hloubku jako v psané podobě. Naopak dopad na mé myšlení měly jak kniha pana Keseyho, tak snímek pana Formana obdobný. Ačkoli kniha se mi ve výsledném porovnání líbila o něco více, protože je zde více místa pro vykreslení jednotlivých charakterů, z nichž některé v Přeletu dostaly méně prostoru, než by si byli oni "pacienti" zasloužili.
Přečteno jedním dechem. Vykreslení povah hlavních hrdinů a myšlenek náčelníka je poutavé, k zamyšlení a zároveň ne nudné a zdlouhavé
Jedním slovem - WOW
Viděla jsem divadelní představení (Přelet nad kukaččím hnízdem) a za mě jednoznačně jedno z nejlepších divadelních představení, a tak když jsem viděla knihu v kánonu na maturitní četbu, ani jsem nemusela přemýšlet a bylo jasno! A panebože, totálně skvěle napsané dílo, kde se objevují motivy kamarádství, hazardu, sebevědomí!
Za mě dílo, které určitě není zbytečné a je to rozhodně kniha, kterou jsem nečetla naposledy!
Divadelní hra, jak už jsem psala, byla dokonalá a nečekala jsem, že by jí kniha mohla překonat, ale s čistým svědomím můžu říct, že překonala a to hodně!
Joooo, jsem cíťa, ale na konci (nebudu psát v jaké části, abych někoho nepřipravila o dojemný konec) mi slzička ukápla a uvědomila jsem si, že to, co se stalo, by udělal jen pravý kamarád, který umí naslouchat.
MUST READ BOOK
Vyhoďme ho z kola ven jsem si původně chtěl přečíst pouze v rámci povinné četby, ale s každou další přečtenou stránkou jsem se do knihy ponořil jako do žádné jiné v posledních několika letech. Kesey vás vezme na cestu plnou slz a smutku, ale i naděje. McMurphymu prostě musíte fandit, ať se děje cokoliv. Plus je tady Bromden, jeden z nejsympatičtějších vypravěčů, jakého jsem kdy zažil. Mohl bych vypsat spoustu dalších nezapomenutelných postav a jiných výborných aspektů, ale sami uděláte nejlépe, když si tohle mistrovské dílo přečtete. Nebudete litovat.
Bezvadný, načtený skvělým stylem, neboť každá, opravdu každá věta vás udrží v naprostém napětí po celou dobu četby. Film nemůže poskytnout niace myšlenkových pochodů, takže kniha, je za mě lepší. Ani se nedivím výběru M.Formana pro scénář k filmu, má hodně co říct o společnosti.
Byla to výzva uveřejnit, pohled indiánského amíka, přeživšího válečné střety a uklizeného do ústavu pro narušené k vůli, pro společnost zvláštní nekomunikativní psychice, ( pro niž měl své skutečností nabyté důvody), s provokativním příchozím, plným nakažlivé živočišné lidskosti, která dovedla na chvilku systém Kombajn převálcovat, a ukázat i těm Kombajnem postiženým, že je život pozoruhodný.
Citace :" Ještě jsem si nikdy neuvědomil, že duševní choroba může v sobě obsahovat jistý aspekt moci."
Další v citátech.
Miluju film " Přelet nad kukaččím hnízdem" proto jsem chtěla přečíst i knihu, která sloužila jako předloha. Mě osobně se film líbil daleko víc. Docela mi dělalo problém, si neustále uvědomovat, že v knize je jakoby ten co ten příběh vypráví "náčelník" a ne Randle.
Prokousávat se klasikou je většinou trochu oříšek, v případě této knihy mě při čtení hodně pomohlo, že jsem si vybavovala jednotlivé postavy z legendárního filmu. Oproti filmu v knize více vynikla hrůzostrašná povaha Velké sestry.
Ač tušíte, jak to s McMurphym dopadne, protože legendární Formanovo zpracování knihy snad nikomu neuniklo, stejně mu fandíte. Vžíváte se do jeho hrdinství, používání zdravého rozumu a rozesměje vás, jak dokáže provokovat Velkou sestru.
Příběh je "vyprávěn" Náčelníkovými ústy, který "když chce slyšet, musí dělat, že je hluchý". Prolínání příběhu z léčebny, se vzpomínkami Bromdena, vás vtáhne do nespravedlnosti činěné americkou společností té doby jeho kmenu.
Zamýšlíte se, proč neustále "Kombajn" v naší společnosti vítězí.. A na konci vám bude smutno, protože ač jste to věděli, ale přesto McMurphymu drželi palce, opravdu zjistíte, že "Kombajn" vyhrál.. nebo vyhrál?
Randle McMurphy: Já vím jen jedno: že nikdo není dokonalej, a připadá mi, že všichni celej život nedělají nic jinýho, než těm druhejm podrážej nohy.
Náčelník: Táta říká, že když si člověk nedá bacha, lidi ho tak nebo onak donutí, aby dělal to, co si lidi myslí, že by dělat měl, nebo aby se postavil na zadní a najust dělal pravý opak.
Harding: Jsme blázni z té nemocnice nahoře při dálnici, psychokeramika, puklá hrnčířina lidstva.
... a McMurphy se chechtá. Poněvadž McMurphy ví, že se človek musí vysmát všemu, co ho bolí, protože jenom tak si může zachovat svoji rovnováhu, jenom tak může předejít tomu, aby ho svět nedohnal k šílenství...
Štítky knihy
prvotina zfilmováno psychiatrické léčebny zneužívání zdravotní sestry psychiatrie manipulace (psychologie) lékař a pacient psychický teror boj za svobodu
Autorovy další knížky
| 2010 |  Vyhoďme ho z kola ven |
| 1999 | Tak mě někdy napadá |
| 2003 | Námořníkova píseň |
| 1996 |  Skříňka s démonem |
| 2006 | Zápisky z lochu |
Páni... Tak to byla síla. Neuvěřitelně perfektně propracovaný příběh. Doporučuji